Tradice materiálového inženýrství na VŠB-TUO sahá až do období mezi světovými válkami. Již tehdy se výuka a výzkum v oblasti kovů soustředily na činnost Ústavu teoretického hutnictví vedeného profesorem Alexandrem Iljičem Glazunovem. Po druhé světové válce převzal vedení Ing.
V 50. letech 20. století se z Ústavu teoretického hutnictví postupně vyvinula Katedra nauky o kovech, tepelného zpracování a tváření kovů. Pod vedením prof. Teindla se stala jedním z hlavních vědecko-pedagogických pracovišť hutnické fakulty. V 60. letech došlo k osamostatnění některých částí katedry, například zaměření na neželezné kovy vedené Ing. Lumírem Kuchářem.
Následný rozvoj vědeckých poznatků a potřeba specializace vedly k transformaci katedry na pracoviště zaměřené na výzkum struktury a vlastností kovových materiálů. Mezi výrazné osobnosti tohoto období patřili vedle prof. Teindla i prof. Jan Smar, prof. Josef Čadek a prof.
Po roce 1989 se katedra přizpůsobila novým trendům a rozšířila svou činnost o progresivní materiály - polymery, kompozity a technickou keramiku. V roce 1992 tak vznikla Katedra materiálového inženýrství. V jejím čele stáli mimo jiné prof. Vladimír Číhal, DrSc., odborník na korozi, a prof. Díky neustálé inovaci výuky a výzkumu se katedra stala moderním centrem materiálových věd.
V knize jsou souhrnně vyloženy hlavní principy fyzikálních a chemických procesů umožňujících extrakci kovů z rudných surovin nebo kovonosných odpadů a rafinaci vyrobených kovů. V knize jsou souhrnně vyloženy hlavní principy fyzikálních a chemických procesů umožňujících extrakci kovů z rudných surovin nebo kovonosných odpadů a rafinaci vyrobených kovů.
Čtěte také: Možnosti studia na Katedře biologie a ekologie
Tematicky je kniha rozdělena do čtyř částí. V první části se diskutují úpravnické postupy předcházející vlastnímu metalurgickému zpracování primárních a sekundárních surovin. Druhá nejobsáhlejší část zahrnuje teoretický rozbor pyrometalurgických, hydrometalurgických a elektrolytických postupů, které se používají při výrobě a rafinaci kovů z rudných nebo odpadních surovin a jejich praktické využití ve stávajících nebo vyvíjených technologiích.
Ve třetí části je uveden přehled technologií výroby vybraných neželezných kovů a metod používaných při recyklaci konkrétních kovonosných odpadů. V poslední části jsou popisovány obecné zákonitosti a postupy recyklace kovonosných odpadů, vznik odpadů a jejich klasifikace. Zvláštní kapitola je věnována recyklaci primárních i sekundárních baterií.
Text odborně posoudili prof. Ing. Miroslav Kursa, CSc., a Ing. Bohumil Hrnčíř, CSc.
Čtěte také: Výzkum na Katedře ekologie PřF UK
Čtěte také: Diplomová práce – termín odevzdání
tags: #katedra #neželezných #kovů #rafinace #a #recyklace