Přestože je změna klimatu způsobená lidskou činností vědecky potvrzeným faktem, najdeme pořád mnoho těch, kteří její existenci odmítají. Proč? Rok 2024 byl vůbec nejteplejší v zaznamenané historii a oteplení planety míří přes obávanou hranici 1,5 stupně Celsia. Komunikuje se ale změna klimatu správně?
„Velkým selháním vědecké komunity bylo, že jsme fakta sdělovali špatným způsobem,“ říká v rozhovoru pro Voxpot místopředsedkyně Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), maďarská vědkyně Diana Ürge-Vorsatz. Sebereflektivně v něm rozebírá, jak a zda vůbec lze veřejnost o naléhavosti situace přesvědčit, a popisuje také, jak šíření klimatických dezinformací ovlivňuje její práci i svět.
Je velmi alarmující, že většina klimatických dat ukazuje, že dochází ke zrychlení změny klimatu. Odbornictvo se na rychlosti změny úplně neshoduje, ale existuje riziko, že se v takovém období skutečně nacházíme. Například loňský rok zaznamenal poměrně vysokou úroveň oteplení ve srovnání s tím předchozím. Přitom jsme oteplení nutně neočekávali - rok 2023 byl silně ovlivněn jevem El Niño, což je oceánský proud, který zvyšuje globální teploty.
To jsou varovné signály. Vidíme, že množství ledu na severním pólu i v Antarktidě dosahuje rekordně nízkých hodnot. Vidíme, že množství tepla zachyceného v zemském systému roste. Vidíme, že koncentrace oxidu uhličitého neustále stoupají. V podstatě jakýkoli ukazatel, na který se podíváme, vykazuje horší výsledky než kdy dříve.
Koncentrace oxidu uhličitého nikdy za poslední více než dva miliony let nebyla tak vysoká. Teplota nikdy nebyla tak vysoká za posledních sto dvacet pět tisíc let. Žádná lidská civilizace dosud tak vysoké teploty nezažila.
Čtěte také: Co je to škola v přírodě?
Máme všechna dostupná důkazní data a pokud jim někdo chce věnovat pozornost, jsou naprosto jasná. Z behaviorálních věd ale víme, že jen samotné argumenty, více faktů a více dat nepřesvědčí ty, kteří jim odmítají důvěřovat. Dnes většinou platí, že ten, kdo klimatická fakta odmítá, jim nechce věřit, protože chce věřit něčemu jinému. A v takovém případě fakta a důkazy nepomohou. Proč věří něčemu jinému? Může to být v jejich zájmu, nebo může jít o jejich reakci na předchozí snahy vyvolat v nich obavy.
Ne, že bychom se snažili lidi strašit, pokud však někoho příliš vyděsíte, jeho obranným mechanismem může být popření, i za cenu toho, že pak uvěří naprostým nesmyslům. Což je i naše chyba, protože jsou lidé jednoduše příliš vyděšení - v neustálém strachu nelze žít. Třetí možností je, že jsou takoví lidé obětí sociálních bublin a dezinformací. Což ale znamená, že jim vlastně ani nezáleží na tom, aby získali informace skutečné.
Chybou v naší komunikaci podle mě nebylo, že bychom lidem předali špatná fakta, ale že jsme nebrali v úvahu, co chtějí. Místo říkání, co by neměli dělat a jaké oběti mají přinášet, bychom se měli zaměřit na to, co chtějí, a ukázat jim, že toho mohou dosáhnout s klimatickými opatřeními ještě lépe.
Je vážně na naší odpovědnosti, jak o změnách klimatu komunikujeme. Protože pro ty, kdo mají dobrou vůli a skutečnou starost, může mít strašení dokonce velmi negativní důsledky. Mnoho mladých párů kvůli tomu nechce mít děti.
Neustále mluvíme jen o nákladech, konkurenceschopnosti, omezeních - stále zdůrazňujeme jen oběti, které jsou se změnou klimatu spojené, nikdy ale neukazujeme její přínosy a příležitosti. Často se lidé smíří s tím, že si řeknou: Soused ale tvrdil, že to vlastně není tak zlé, že změna klimatu možná ani neexistuje. A tak vzniká úrodná půda pro šíření dezinformací. Ne proto, že by lidé byli vyloženě oklamáni, ale protože je pro ně jednodušší uvěřit, že problém neexistuje, než přijmout opatření a podstoupit určité oběti nebo cítit vinu.
Čtěte také: O smrti a jejím významu
Například tvrzení, že klima se vždy měnilo, takže proč bychom se tím měli trápit? To je něco, co sama učím - jak rozpoznat nejčastější mýty a jak proti nim argumentovat. Tento konkrétní mýtus je velmi obtížné vyvrátit, protože to vlastně není dezinformace, ale zcela legitimní otázka.
Všechno kolem nás se neustále mění: chceme, aby naše ekonomiky rostly, aby se svět vyvíjel, nechceme zůstat zakonzervovaní v minulosti. Odpověď spočívá v pochopení toho, že rychlost klimatické změny, kterou nyní zažíváme, je bezprecedentní. Nikdy předtím jsme neviděli tak rychlou změnu klimatu. A nejen naše civilizace, ale ani náš druh se nedokáže takové změně přizpůsobit.
Co je podle mě ale ještě nebezpečnější než popírání klimatické změny je opačný extrém - přesvědčení, že už je všechno ztraceno a jediné, co můžeme dělat, je pokusit se zachránit sami sebe. Ve skutečnosti si myslím, že popírání je méně nebezpečné než tento druh fatalismu. To je podle mě to nejtěžší, protože taková tvrzení jsou vlastně také dezinformací - že už se s tím nedá nic dělat, že jsme odsouzeni k záhubě.
Jsme často obviňováni z nějaké zaujatosti nebo podjatosti. Snažíme se tomu čelit inkluzí - kdokoli, kdo popírá změnu klimatu nebo kdo si myslí, že to, co říkáme, není správně, se může do našeho procesu zapojit. Takoví lidé se mohou například podílet na reportech, samozřejmě pokud splňují vědecké požadavky a mají odpovídající kvalifikaci.
Ve vědě se pohybuji několik desetiletí a bohužel si myslím, že neexistuje něco jako „neutrální věda“. Vždycky má někdo nějaký zájem. Každý ve vědě dělá svou práci, protože v něco věří a protože to považuje za nejzajímavější.
Čtěte také: Jak chránit přírodu: Praktické rady
Proto mám ráda model IPCC - nehraje si na neutralitu. Nechceme tvrdit, že jsme úplně objektivní. O co se snažíme, je vyvážit různé zájmy. Snažíme se posadit všechny ke stolu a najít mezi nimi konsenzus, což je nejdůležitější. Jakýkoli konsenzus nebo rovnováha pak ale samozřejmě závisí na tom, čí hlas je silnější. A to se proměňuje.
Už od sedmdesátých let - jak víme z novodobých odhalení ohledně americké společnosti Exxon - hraje roli v šíření dezinformací fosilní lobby. Přesto vidíme, že takové společnosti dosahují největších zisků ve své historii. Je zřejmé, že je velmi významný, protože fosilní společnosti jsou součástí mnoha ekonomik. A my, kteří z toho průmyslu netěžíme, je můžeme snadno označit za „ty zlé“. Druhá strana nás, co se chceme fosilních paliv rychle zbavovat, ale může vnímat stejně. I podle ní šíříme dezinformace a vytváříme hysterii.
Není to jen o lobbingu. Hodně se třeba mluví o cirkulární ekonomice - chtějí, abyste věřili, že když vyhodíte odpadky do správného kontejneru, pak je vše pořádku a můžete pokračovat v konzumaci. Což rozhodně není pravda. Svět je těchto složitostí plný a je velice řízený komerčními zájmy. Zároveň mnoho z nás z těchto komerčních zájmů těží.
Evropa si pěstuje kulturu postavenou na pevných etických základech, má jasné hodnoty. Stali jsme se lídrem v oblasti klimatu a mnoha opatření v boji proti jeho změně. K celé věci přistupujeme zodpovědnějším způsobem a máme důvod být na sebe hrdí. Já osobně jsem hrdá na to, že jsem Evropanka a že Evropa v tomto směru udělala tolik. Samozřejmě to ale není jen růžové - máme tu různé hlasy i různé obchodní zájmy.
Umělá inteligence má v tuzemsku pomoci v boji proti klimatickým dezinformacím. Na obrazovce se objevuje rozhraní podobné tomu, které lidé znají z chatbotu ChatGPT. „Emisní povolenky jsou zlo, musíme je zrušit, budou stát 80 tisíc korun ročně, všechny nás zruinuji a klima nezmění, protože za emise může Čína.“ Tak zní naše testovací zadání, které systému odesíláme. „Celkové hodnocení: převážně nepravdivé. Zavádějící, vytržené z kontextu, chybějící kontext“ ukazuje hlášení, které je doplněno vysvětlením a fakty, které mimo jiné popisují účel emisních povolenek, jak mají fungovat nebo uvádí na pravou míru, jak je to s Čínou a emisemi.
Nástroj je stále ve vývoji a chatbot, který zkoušíme, je jen jednou z možností využití modelu. Jeho největší výhodou je, že zvládne zpracovávat stovky tisíc zpráv. Patnáct nejaktivnějších konspiračních serverů v Česku vyprodukuje za den okolo dvou set normostran textu. Jeho využití tak bude i v monitoringu médií a konspiračních webů.
„Evidence Ninja je fact checkingový dynamit,“ popisuje Vojtěch Pecka z Asociace pro mezinárodní otázky, který projekt koordinuje. Brzy chceme zpřístupnit monitoring. Chceme pokračovat s dalšími moduly. Chatbot má fungovat na důvěryhodných kurátorovaných zdrojích. Bude také umět analyzovat videa z YouTube, identifikovat v nich použité argumenty a zpracovat je. Chtějí i vytvořit bota, který by se pohyboval na sociálních sítích a efektivně bojoval proti dezinformacím. Atlas klimatických mýtů má již základní kostru. Ten bude fungovat jako databáze obvyklých dezinformací.
Základní model vytvořila britská společnost Discourselab a stojí na datech, která vznikla v rámci akademického výzkumu, a lidmi okódovaném datovém korpusu. „My se snažíme vytvořit jednodušší model s tou možností, aby se člověk mohl dostat i na úroveň výzkumníka. Naším záměrem je, aby člověk dostal co nejsrozumitelnější informaci, ale mohl skončit i v primární vědecké literatuře,“ doplňuje Pecka.
tags: #každý #člověk #je #zodpovědný #za #klimatické