Ukládání odpadu mimo místa k tomu vyhrazená se v České republice postupně stalo poměrně běžným. Nelegální skládky a odpad je tak možné nalézt na rozličných místech a mnohé obce s fenoménem tzv. černých skládek více či méně úspěšně bojují.
Nelegální skládky jsou velkým problémem, který může výrazně ohrozit zdraví a životní prostředí, především proto, že neprobíhá žádná kontrola odpadu, který je ukládán. Ten může být nevhodně smíšen, často dochází k průsakům či uvolňování nebezpečných látek, v důsledku čehož mohou být kontaminovány zejména vodní zdroje a ovzduší.
Černé skládky výrazně neubývají ani přesto, že na mnoha místech (i když dosud nedostatečně) jsou umístěny kontejnery a vznikla řada sběrných dvorů, kde se mohou lidé zbavovat odpadu zpravidla bezplatně.
Co je černá skládka?
Termín "černá skládka" není používán ani definován v právních předpisech. Jde o označení, které je využíváno spíše v praxi a každý má asi určitou představu o obsahu tohoto pojmu. Typickým znakem černé skládky je, že na nějakém místě (mimo odpadové zařízení) jsou shromážděny či umístěny různé druhy odpadů, jejichž původce ani vlastník není znám, a to bez povolení a v rozporu s právními předpisy - zejména pokud jde o zákon o odpadech.
Může jít o stavební odpad a pneumatiky, různé elektrospotřebiče, prázdné obaly od barev, ale i komunální odpad nebo průmyslový odpad. Motivace pro založení černé skládky bývá mnohdy ekonomická, neboť zbavení se odpadu legální cestou je v případě podnikajících osob zpoplatněno a výše úhrady bývá odvozena (mimo jiné) od nebezpečnosti odpadu pro životní prostředí.
Čtěte také: Řešení problému černých skládek
Podnikající osoby mohou však vytvořením černé skládky obcházet i jiné své zákonné povinnosti, např. předat odpad do příslušného odpadového zařízení. Fyzické osoby sice mohou komunální odpady předávat v rámci obecního systému bezplatně, ale například v případě pneumatik platí povinnost úhrady i pro nepodnikatele. A dále se objevují nepodnikající fyzické osoby, které z nějakého důvodu sice produkují komunální odpad, ale nemohou využívat obecní systém například z důvodu bydliště v jiné obci.
Černé skládky mohou být různě veliké, od drobných až po ty rozsáhlé vznikající třeba i dlouhodobě a systematicky. Toto je opravdu základní a zjednodušená charakteristika, neboť, jak si řekneme níže, ne vždy je to, co na první pohled vypadá jako černá skládka, skutečně černou skládkou z hlediska zákona o odpadech. Ostatně rovněž platí, že ne vždy to, co vypadá jako odpad, je skutečně odpadem.
Právní úprava černých skládek v zákonu o odpadech
Zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. (dále jen NZOO) nově nastavuje regulaci pro odstraňování černých skládek, neboť původní zákon č. 185/2001 Sb. tuto problematiku vůbec neřešil. Ostatně nový zákon o odpadech si kladl za cíl vymezit pravidla pro odstraňování černých skládek již během své přípravy na úrovni věcného záměru. V novém zákoně o odpadech je úprava černých skládek zařazena pod ustanovení, které je nazváno "nakládání s nezákonně soustředěným odpadem", jde o ustanovení § 14 NZOO.
Odstavec 1 se však netýká přímo černých skládek, ale zaměřuje se na odstranění nezákonně soustředěného odpadu v poněkud odlišných situacích. Jde o nelegálně soustředěný odpad, jehož vlastník je ale znám. To znamená, že nepůjde o černou skládku v pravém slova smyslu, ale pouze o odpad, který je soustřeďován v rozporu se zákonem o odpadech a odpovědnost za to nese jeho vlastník. Tímto ustanovením je implementován princip směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech, že původce odpadu nese odpovědnost za odpad i v době trvání jeho přepravy do příslušného odpadového zařízení.
Dle důvodové zprávy k zákonu o odpadech jde například o situace při přepravě odpadu, kdy dopravce nakládá protiprávně s přepravovaným odpadem - tedy bez vědomí vlastníka odpadu. Odpovědnost dopravce zůstává zachována, ale aby byla posílena ochrana životního prostředí, trvá rovněž i odpovědnost vlastníka odpadu.
Čtěte také: Připomínka pochodů smrti
Pokud je vlastník nelegálně soustředěného odpadu znám, bude postihován za porušení základních povinností vymezených v § 13 NZOO, případně i dalších zákonných povinností. Může mu být uložena sankce za přestupek nebo nápravné opatření dle § 116 odst. 1 písm. c) NZOO. Přestupkové řízení a řízení o nápravném opatření se nevylučují a mohou být použity současně v téže věci. Současně se vlastníkovi pozemku stanoví lhůta pro odklizení odpadu, a pokud není v uvedené lhůtě povinnost splněna, může být odpad odklizen na náklady vlastníka odpadu.
Ustanovení § 14 odst. 2 až 6 NZOO už nastavují postup pro situace, když někde vznikne nebo někdo objeví černou skládku. V takovém případě postupně vznikne několik povinností vlastníkovi pozemku, na kterém se černá skládka nachází. Tento princip může být kontroverzní, neboť mnohdy půjde o situace, kdy vlastník pozemku nemá s odpadem nic společného, černou skládku nezavinil ani její vznik neumožnil. Avšak platí ústavněprávní princip, že vlastnictví zavazuje.
Nicméně pokuty za porušení povinností vlastníka pozemku jsou velmi nízké, aby vlastník pozemku nebyl citelně finančně postihován za situaci, kterou vlastně sám nezpůsobil nebo nebyl schopen jejímu vzniku zabránit. A aby nebyla veškerá odpovědnost pouze na bedrech vlastníka pozemku, umožňuje zákon i obcím, na jejichž území se skládka nachází, podílet na odstranění černých skládek, ostatně k tomu v praxi stejně docházelo.
Vlastník pozemku objeví černou skládku
První variantou, na kterou zákon pamatuje v ustanovení § 14 odst. 2 NZOO, je, že vlastník pozemku objeví černou skládku na svém pozemku, respektive se o ní dozví. Vlastník toto může zjistit sám nebo na základě podnětu od osob, které mají k pozemku právní vztah (např. nájemce), případně od třetích osob. V každém případě v okamžiku, kdy se o situaci dozví, začíná mu běžet povinnost spočívající v oznámení této skutečnosti obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (dále jen "OÚ ORP").
Lhůta je nastavena neurčitým právním pojmem - bez zbytečného odkladu. To je i v jiných zákonech hojně užívané vymezení. Důvodem pro využití neurčité lhůty je, že se počítá s velkou variabilitou situací, a proto není žádoucí lhůtu pevně stanovit. Nicméně mělo by jít skutečně o rychlou reakci, v rámci dnů. Ostatně je i v zájmu vlastníka pozemku, aby byla černá skládka včas odstraněna.
Čtěte také: Řešení problému černé skládky
Je žádoucí, aby vlastníci pozemků oznamovali i drobné černé skládky na jejich pozemcích, protože se předpokládá, že vlastník sám nemusí být schopen posoudit nebezpečnost daného odpadu a případné riziko pro životní prostředí.
Forma, jakou má vlastník pozemku oznámení učinit, není zákonem dána, Avšak vzhledem k tomu, že porušení této povinnosti je sankcionováno, je pro vlastníka pozemku jistě vhodnější, pokud tak učiní prokazatelnou formou, aby mohl tak v případě potřeby doložit, že oznámení učinil řádně a včas. Oznámení by samozřejmě mělo být dostatečně určité, s použitím moderních techniky lze poměrně snadno v rámci oznámení dodat i fotodokumentaci a přesnou polohu.
Toto oznámení je nezbytným nástrojem pro to, aby se OÚ ORP o černé skládce vůbec dozvěděl a aby byl zahájen proces související s jejím odstraněním. Porušení této povinnosti fyzickou osobou je přestupkem dle § 117 odst. 1 písm. i) NZOO a hrozí za něj pokuta ve výši až 10.000,- Kč. V případě právnických osob nebo fyzických osob podnikajících jde o přestupek dle § 121 odst. 1 písm. l) NZOO s pokutou rovněž do výše 10.000,- Kč.
ORP se dozví o černé skládce
O černé skládce na území ORP se může OÚ ORP dozvědět na základě vlastních šetření a poznatků nebo na základě oznámení dle předchozího textu. Dále připadají v úvahu i situace, kdy se o černé skládce dozví na základě podnětu jiné osoby nebo i obce. V každém případě od toho okamžiku vzniká OÚ ORP povinnost zkusit zjistit vlastníka odpadu dle odstavce 3. Může se například pokusit dohledat vlastníka podle stop v rámci vlastního šetření na místě, případně jakoukoli jinou vhodnou formou.
Pokud jde o lhůtu, používá zákon pojem "neprodleně", což je rovněž neurčitý právní pojem, avšak lhůta je ještě kratší než v předchozím odstavci. Pokud OÚ ORP v této fázi vlastníka zjistí, pak se již nepostupuje podle dalších odstavců, ale postihuje se konkrétní vlastník za porušení povinností dle § 13 NZOO, případně jiných povinností, viz předchozí text.
ORP nezjistila vlastníka odpadu
Odstavec 4 vymezuje situace, kdy vlastník odpadu není k dispozici, ani se nepodařilo vypátrat jinou osobu odpovědnou za odpad. Důvodem je buď, že vlastníka se nepodařilo zjistit, nebo že vlastník zemřel nebo zanikl bez právního nástupce, pokud jde o právnickou osobu. V takovém případě OÚ ORP zahajuje postup, který zakládá povinnosti vlastníkovi pozemku, na kterém se odpad nachází. Ten je samozřejmě dohledatelný vždy dle katastru nemovitostí.
OÚ ORP v takovém případě vyzve vlastníka pozemku, aby odpad odklidil - tedy aby jej dobrovolně odstranil z daného místa a předal do příslušného odpadového zařízení - to je druhým krokem navazující na odstranění, který má zabránit tomu, aby došlo k dalšímu nelegálnímu nakládáním s daným odpadem. Předpokládá se jednotná lhůta pro splnění povinnosti vlastníkem pozemku 30 dní.
Jak může obec postupovat?
Často se stane, že se na území obce vyskytne místo, kde se objeví nežádoucí odpad. Jak by měla obec v takovém případě postupovat, kdo je povinen odpad odstranit, kdo může být za takovéto nelegální ukládání odpadu postižen a jakým způsobem?
Především by obec měla stanovit výše popsaný systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na jejím katastrálním území, aby fyzické osoby mohly plnit svoje povinnosti.
Dále na tomto místě budeme vycházet především ze zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen zákon o obcích) a zákona č. 200/18990 Sb., o přestupcích (dále jen zákon o přestupcích) a budeme se věnovat spíše správně právnímu náhledu na tuto problematiku. Obec může především využít možnosti uložit povinnosti obecně závaznou vyhláškou (§ 10), a to k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti.
Představme si, že byla na území obce založena černá skládka. Prvním krokem zpravidla bývá zjištění, zda skutečně jde o odpad a druhým identifikace vlastníka pozemku. Zákon o odpadech dovoluje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, aby zajistil ochranu lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby, pokud hrozí poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo (§ 79 odst. 1 písm. f) zákona o odpadech).
Jestliže by šlo o právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která je podnikatelem, může jí obec uložit pokutu až do výše 100 000 Kč, jestliže tato osoba neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní tak, že naruší vzhled obce. Navíc jí může obec uložit pokutu až do výše 200 000 Kč, jestliže znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo (§ 58 zákona o obcích). Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání.
Je však třeba, aby obec sledovala výskyt černých skládek ve svém územním obvodu, neboť výše popsané pokuty mohou být uloženy pouze v určených lhůtách. Důležité je, že uložení pokuty nezbavuje osobu, které byla uložena pokuta, povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí s přihlédnutím k okolnostem případu.
Větší problém nastává, když vyjde najevo, že se nelegální skládka odpadu vyskytuje na pozemku ve vlastnictví (užívání) fyzické osoby (bez oprávnění k podnikání). V takovém případě by šlo o přestupek (pokud pomineme takovou závažnost a nebezpečnost jednání pro společnost, že by šlo o trestný čin). Poté se nebude postupovat podle zákona o odpadech, protože neobsahuje ustanovení týkající se přestupků, ale podle zákona o přestupcích.
Významný je zejména § 47 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích. Podle něj může být ten, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa, postihnut pokutou do 50 000 Kč. Ovšem aby mohla být uplatňována odpovědnost vůči fyzické osobě, bude třeba prokázat, že fyzická osoba sama závadný stav způsobila (zavinila). To je ale značně složitý moment.
Jak jsem již uvedla v úvodu, může nastat situace, že se na černé skládce ocitne látka, která může kontaminovat zdroj vody. Tyto otázky řeší v některých ohledech zákon č. 254/2001 Sb., zákon o vodách (dále jen vodní zákon), a to v hlavě páté, konkrétně ustanovení § 39. Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. Seznam zvlášť nebezpečných a nebezpečných závadných látek je uveden v příloze č. 1 k vodnímu zákonu.
V ustanovení je i řada povinností uložených těm, kteří zacházejí s těmito látkami. Pokud by obec zjistila, že se na černé skládce situované v blízkosti vodního zdroje nacházejí zbytky závadných látek (některé povinnosti se vztahují i na nakládání s obaly od těchto látek § 39 odst. 5 vodního zákona), může se tím otevřít cesta k snadnějšímu odhalení pachatele - kupříkladu v této skládce bude s takovými látkami zpravidla nakládat jen několik subjektů.
Jaké sankce a komu ukládá vodní zákon? Podle ustanovení § 116 odst. písm. c) uloží Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností pokutu podnikající fyzické osobě nebo právnické osobě, která znečistí povrchové nebo podzemní vody nebo ohrozí jejich jakost nebo zdravotní nezávadnost nedovoleným nakládáním se závadnými látkami (pokud nejde o trestný čin). Jestliže by se takového činu (který by opět nebyl trestným činem) dopustila fyzická osoba, bylo by třeba použít § 34 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích.
Ze stávající právní úpravy tedy nikomu nevyplývá povinnost odstranit nezákonně soustředěný odpad. Z výše uvedeného je zřejmé, že se často nepodaří odhalit původce nelegální skládky odpadů, a tudíž neexistuje subjekt, který by mohl nést právní odpovědnost. Skutečností tak zůstává skládka, která může být nejen neestetická, ale i nebezpečná zdraví a životnímu prostředí.
A tak přesto, že obec není původcem a vlastníkem odpadů, které nebyly uloženy na místo k tomu určené, bude zřejmě nakonec na ní, aby odstranila černou skládku, protože se v mnoha případech nepodaří zjistit odpovědný subjekt. K tomu může žádat o poskytnutí dotací od kraje (§ 36 písm. d) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích), popřípadě ze Státního fondu životního prostředí, ačkoli na poskytnutí těchto prostředků není právní nárok (zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí). Vedle toho se může obec pokusit vytvořit tzv. svazek obcí podle zákona o obcích.
Co dělat, když objevíte černou skládku
Pokud máte informace o vznikající černé skládce, případně o osobě, která odkládá odpady mimo vyhrazená místa, podejte podnět na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokud máte důkazy, na základě kterých by bylo možné zjistit, kdo skládku založil nebo do ní přispíval, přiložte je k podnětu. Zvýšíte tím pravděpodobnost, že úřad odhalí odpovědnou osobu a v rámci přestupkového řízení jí uloží pokutu.
Podněty jsou neformální úkony, které nemusí splňovat striktní požadavky na formu a obsah. Do podnětu je důležité uvést, komu je adresovaný, kdo jej podává, čeho se týká a co sleduje. Doporučujeme přímo v textu podnětu požádat úřad, aby vás do 30 dní informoval, jak s podnětem naložil. Pokud by úřad například neodhalil konkrétního pachatele, přestupkové řízení by nemohl zahájit. Kdybyste ho o to nepožádali, nemusel by vás úřad o odložení věci ze zákona vůbec informovat.
Jednoduchým způsobem můžete obci černou skládku nahlásit také na www.ZmapujTo.cz, nebo přes jejich mobilní aplikaci. Nahlášení skládky tímto způsobem je v podstatě podnětem. Do projektu je zapojeno poměrně velké množství obcí. Pokud v seznamu zapojených obcí vaši obec nenajdete, podejte podnět klasickou cestou.
Obecně závazná vyhláška obce
Odstraňování a jiné nakládání s odpady může upravovat i obecně závazná vyhláška obce. Nakládání s odpady je totiž oblast, která je v zájmu obce a občanů obce, a spadá tak do samostatné působnosti obce. Pokud by někdo porušoval povinnosti tam stanovené, mohl by se dopustit přestupku proti pořádku v územní samosprávě. K projednání tohoto přestupku je příslušný obecní úřad.
Obecně závazné vyhlášky obce naleznete ve Sbírce právních předpisů územních samosprávních celků a některých správních úřadů. Tato sbírka slouží k vyhlašování právních předpisů (vyhlášek a nařízení). Najdete v ní všechny vyhlášky a nařízení obcí a krajů vydané po 1. 1. 2022. Na doplnění starších vyhlášek a nařízení mají obce a kraje 3 roky. Většina obcí své vyhlášky a nařízení zveřejňuje také na svém webu. Pokud je zakládání černých skládek v rozporu s některou obecně závaznou vyhláškou, můžete se s podnětem obrátit na obecní úřad. I zde platí, že je vhodné přiložit veškeré důkazy, které svědčí o tom, kdo černou skládku založil.
Kdy je spáchán trestný čin
V souvislosti s neoprávněným skládkováním může za určitých podmínek dojít i ke spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí. Typicky půjde o případy skládek nebezpečného odpadu, ze kterých unikají látky poškozující životní prostředí. Trestný čin je spáchán, pokud pachatel úmyslně nebo z hrubé nedbalosti skládkou poškodí nebo ohrozí některé ze složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší apod.). Aby se jednalo o trestný čin, musí být jednání pachatele společensky škodlivější než u přestupků.
Proto poškození nebo ohrožení složek životního prostředí musí být významnějšího rozsahu, např. musí zasahovat větší území nebo způsobovat těžkou újmu na zdraví nebo smrt lidí. Významnější rozsah může spočívat také v situaci, kdy je k odstranění následků založení skládky třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu (min. 1 000 000 Kč).
Trestnými činy se zabývají orgány činné v trestním řízení.
Dotace na likvidaci černých skládek
Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě finančně podporuje odstraňování zejména starých ekologických zátěží a skládek, a to za využití evropských zdrojů. Za posledních 10 let pomohlo se sanací 62 starých kontaminovaných lokalit na ploše přesahující 580 hektarů. Nyní vyhlašuje výzvu zaměřenou na nelegální černé skládky, pro obce je připraveno 50 milionů korun. Dotace pomůže radnicím s financováním odvozu a úklidu nezákonně soustředěného odpadu a zajištění jeho likvidace. Z veřejných prostranství včetně lesních porostů tak mohou zmizet hromady odpadků, starého oblečení, nábytku či pneumatik. Použít prostředky naopak nelze na nelegální skládky tvořené stavebním a demoličním odpadem nebo kontaminovanou zeminou.
Žádosti do výzvy z Národního programu Životní prostředí je možné podávat od 15. července do 31. prosince 2024, nejpozději však do vyčerpání alokace. Žádat mohou obce s rozšířenou působností a také obce poskytující součinnost v souladu se zákonem o odpadech.
Závěr
Boj proti nelegálním skládkám je důležitou součástí ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Vyžaduje spolupráci úřadů, veřejnosti a environmentálních organizací.
Stávající právní úprava otevírá prostor pro likvidaci nelegálně soustředěného odpadu v zásadě tím, že poskytuje obcím možnost problém řešit, ať již zabezpečením odpadu, či přímo jeho odklizením. Nelze se tak zbavit dojmu, jako by stát přenášel iniciativu na své občany, resp. na vlastníky pozemků dotčených nelegálními skládkami, namísto toho, aby problematiku předcházení vzniku, sankcionování a odstraňování tzv. černých skládek řešil primárně zapojením orgánů státní správy. Takto zvolená koncepce s sebou nese riziko, že adresáti právní úpravy (a mezi nimi zejména vlastníci dotčených pozemků) ji nebudou respektovat, v důsledku čehož se právní úprava nakládání s nezákonně soustředěným odpadem obsažená v § 14 zákona bude míjet se svým původně sledovaným účelem.
tags: #oznámení #černá #skládka #legislativa
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]