Kde Najít Len v Přírodě: Průvodce pro Českou Republiku

Len je jednou z nejstarších rostlin pěstovanou a využívanou lidmi. Nejstarší nález lněné textilie je starý 38 tisíc let. Zmínky o lnu se objevují v čínských rukopisech i Bibli. Archeologické nálezy dochovaných oděvů se objevují napříč kontinenty.

Len setý (Linum usitatissimum), kterému se lidově říkalo trhovníček, má přímou štíhlou lodyhu s nenápadnými přisedlými listy, rozvětvenou do chudého květenství. Charakteristické jsou jeho zpravidla světlomodré pětičetné kvítky protkané modrými žilkami. Plodem lnu je pětipouzdrá tobolka obsahující olejnatá semena. Této jednoleté rostlině vyhovují především podhorské oblasti s vyšší srážkovostí v kombinaci s dobře propustnou půdou.

Druhy Lnu a Jejich Využití

Len setý se dělí na dva základní užitkové typy, a to na len přadný a len olejný.

• Len přadný: Má delší, jemnější a málo rozvětvený stonek. Hlavní z něj získávanou surovinou jsou stonky, které se zpracovávají na dlouhá vlákna a koudel (krátké vlákno). Vyrábějí se z něj tkaniny, pytle, motouz, cigaretové papírky. Semena představují pouze vedlejší produkt, z něhož se vyrábí technický olej (výroba barev, fermeží, laků, linolea, imitací kůže).
• Len olejný: Má kratší a silnější stonky s rozvětveným květenstvím a větším počtem tobolek. Semena lnu se využívají v potravinářství, krmivářství a k technickým účelům. Stonky jsou vedlejším produktem, vlákno je hrubší než u přadného typu a obtížněji spřadatelné.

Len v České Republice: Historie a Současnost

V českých zemích, a to především v horských a podhorských oblastech, se len pěstoval celá staletí. V rozsahu pěstitelských ploch jsme ještě v první polovině 20. století byli se svými 20-25 tisíci hektary druzí až třetí v zemích západní střední Evropy, po Francii a Belgii.

Především od 90. let však odbyt lněného vlákna postupně klesal. Trhy se otevřely dovozu levného textilu z Východu a zatímco lnářský průmysl v západoevropských zemích přežil díky unijním a národním podpůrným programům, ten český takové štěstí neměl. Přadný len zmizel z našich polí, byly zavřeny provozy prvotního zpracování lnu i lnářské přádelny.

Čtěte také: Lokality s kotvičníkem

Úvahy o tom, jak pěstování lnu v ČR obnovit, se sice tu a tam objevují, cesta by to však byla nesmírně obtížná a investičně náročná. Bylo by třeba pořídit speciální sklizňové stroje - trhače, odsemeňovače a obraceče, které nejsou jinak využitelné, a znovu zřídit i zpracovatelské kapacity lnu.

Slavná firma Regenhart & Raymann

Rozvoj plátenictví, pěstování a zpracování lnu v Jeseníkách popisují historické prameny už v 16. století. Ke konci 18. století v Jeseníku apreturu lnu dokonce provozovala řecká rodina Zuppanů. Základní kámen slavné firmy Regenhart & Raymann ovšem na začátku 19. století založil Josef Raymann, který pocházel z rodiny perníkářů a pekařů. Díky sňatku s dcerou vídeňského obchodníka s lněnými nitěmi, pocházejícího z nedalekého Vrbna pod Pradědem, se jeho živobytím stal len. Nejprve podnikal pouze s lněnou přízí, později i s lněnou tkaninou. Časem se svým synem Adolfem navázal velmi dobré styky s vídeňskými velkoobchodníky Regenharty, které vyústily prakticky ve fúzi obou firem.

Firma byla v druhé polovině 19. století vůbec největší svého druhu v Rakouském Slezsku. Zaměstnávala na dva tisíce lidí, vlastnila 65 % mechanických stavů, 57 % stavů ručních a vyráběla 55 % objemu lněných tkanin celého Slezska. Získávala nejvyšší ocenění na průmyslových a světových výstavách, pyšnila se titulem císařsko-královského dodavatele stolního prádla, zakládala pobočky po celém světě, kam putovalo zboží vyráběné v Jeseníku. Tou slavnou firmou byla společnost Regenhart & Raymann, která v dobách své největší slávy zaměstnávala na dva tisíce dělníků a úředníků a byla jednou z největších lnářských firem v českých zemích.

Ekologické Aspekty Pěstování Lnu

Len se snadno přizpůsobuje všem typům půdy a pěstiteli je velmi ceněn, protože ji na konci sezóny zanechává ve vynikající kondici a prakticky bez plevelů. Svým způsobem chrání půdu i vodní zdroje. Nepotřebuje zavlažování, (prozatím) mu v našem evropském klimatu stačí dešťová voda. K produkci přadného lnu není podle evropských pěstitelů potřeba velké množství hnojiv a rostlinolékařských přípravků. Na kontinentě ovšem existují také farmy s naprosto nulovými vstupy hnojiv, herbicidů, fungicidů a jiných regulátorů.

V Evropě se každoročně vypěstuje kolem 100 00 tun přadného lnu. Toto množství je odvislé od velikosti pěstební plochy, jež se každý rok mění. Zanedbatelná rozhodně není ani informace o tom, že jeden hektar lnu na sebe váže cirka 3,7 tuny CO2. Evropská pole, na kterých se pěstuje len ke spřádání, ročně pohltí 250 000 tun CO2.

Čtěte také: Kde najít hlínu?

Srovnání Lnu a Bavlny z Hlediska Ekologie

Len i bavlna jsou přírodní vlákna. Len je považován za nejstarší textilii světa, bavlna si zase hájí primát nejpoužívanější látky na světě. Ale jak je to ve skutečnosti s jejich dopadem na životní prostředí? Je ekologicky šetrnější len, nebo bavlna?

Francouzi si jako referenční výrobky vybrali košile, jednu lněnou a jednu bavlněnou a posuzovali jejich dopad na životní prostředí během celého jejich životního cyklu, tedy od pěstování rostlin, přes výrobu, dopravu až po vlastní nošení.

U spotřeby energie za celý životní cyklus se košile příliš neliší. Lněná košile podle výzkumu spotřebuje za celou dobu své existence o 14% energie více než bavlněná. Enormní rozdíl je ovšem znát u spotřeby vody. Lněná košile za svou existenci spotřebuje 4krát méně vody než košile bavlněná!

Vliv na globální oteplování mají životní cykly obou košil téměř totožné. Eutrofizaci vody ve větší míře způsobuje bavlna, a to o celých 18 %. Bavlna zatěžuje vodní zdroje chemickými látkami téměř osminásobně! Tento velký rozdíl vychází především z fáze kultivace. K produkci bavlny je potřeba více pesticidů a další toxické chemikálie jako např. defolianty, které se u lnu nevyužívají vůbec.

Suma sumárum oba zkoumané materiály mají za svůj životní cyklus téměř totožný vliv na globální oteplování. Bavlna vychází trošku lépe také při spotřebě energie, která se u lnu výrazně zvyšuje jeho náročnějším žehlením. Nicméně výsledky dalších tří indikátorů hovoří jasně pro len jako šetrnější textilní vlákno.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Vlastnosti Lnu a Jeho Výhody

Len rozhodně není žádná exotická rostlina, ale bylina, která roste na našem kontinentu. Evropa je dokonce světovou jedničkou ve zpracování lněných vláken, 80 % celosvětové produkce pochází právě z Evropy.

Len je totiž jako 100% přírodní materiál přirozeně antibakteriální. To mimo jiné znamená, že nepřitahuje a nepohlcuje prach, je odolný vůči plísním a pylům. Lněné tkaniny jsou oproti bavlně pevnější a trvanlivější. Mají také velmi dobrou savost, která jejich pevnost ještě zvyšuje. Zároveň však vlhkost odvádí. Výjimečná je také jeho tepelná odolnost, kdy snáší i teploty přes 200⁰C. Díky vlastnostem vlákna jsou lněné látky příjemně prodyšné, v létě chladivé a v zimě hřejí. Mnozí z vás jistě oceníte také skutečnost, že nevytváří statickou elektřinu.

Pěstování Lnu: Podmínky a Postupy

Kvalita lněných textilií mimo jiné spočívá v jakosti použité suroviny, tedy tzv. dlouhého vlákna, které se získává ze stonku lnu přadného. Len sice není nijak zvlášť náročný na půdu, přihnojování nebo intenzivní zavlažování, určitý způsob pěstování však vyžaduje. Kromě správně přichystané půdy je nutné stanovit ten nejlepší termín setí. V evropských podmínkách se len přadný zpravidla vysévá mezi 15. březnem a 15. dubnem. Představ si, že klíčí už při 1-3⁰C! Ačkoliv len nepotřebuje intenzivní závlahu, jako třeba bavlna, vláha ze srážek a vzdušná vlhkost jsou taktéž důležitými faktory pro tvorbu kvalitního dlouhého vlákna. Období sucha bohužel kvalitu suroviny snižují a může se stát i to, že místo dlouhého vlákna se sklízí jen koudel, která se využívá např. při výrobě papíru či izolací a těsnění.

Ani při sklizni neztrácejí lněná pole svou poetiku. V červenci se rostliny v určité fázi své zralosti vytrhávají z půdy a v nekonečných, asi metr širokých pásech jsou ponechány na poli, čímž v krajině vytváří jedinečné geometrické pásy. Následující měsíc už je vše ponecháno Matce přírodě. Slunce, rosa a déšť pomáhají zemědělcům oddělit pokožku od dřevité dužiny a lýkových vláken, tato etapa se nazývá rosení.

tags: #kde #najít #len #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Zásah Greenpeace u Litvínova
• Městský park v Kyjově
• Výroba a recyklace papíru
• Měření teploty kompostu
• Sportovní stanoviště pro váš teambuilding