Vzhledem k tomu, že otevřený oheň ve venkovním prostředí je jednou z nejčastějších příčin vzniku požárů, stanoví právní předpisy řadu zákazů, omezení, povinností a s tím souvisejících preventivních opatření pro jeho rozdělávání a manipulaci s ním, a to jak z hlediska místa a času, tak z hlediska povětrnostních podmínek.
Většina takových zákazů, povinností a opatření je zakotvena přímo v zákoně o požární ochraně či v zákonech sloužících k ochraně dotčených složek životního prostření (např. lesní zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon o ochraně ovzduší).
Větší množství povinností, zákazů a opatření regulujících činnosti související se zakládáním otevřeného ohně a manipulací s ním i další požárně rizikové aktivity je pak zakotveno i v předpisech podzákonných, především pak v nařízení Středočeského kraje č. 4/2010, kterým se stanoví podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpečí vzniku požárů.
Nařízení Středočeského kraje č. 4/2010 se vztahuje pouze na území Středočeského kraje a bylo vydáno na základě zmocnění obsaženého v zákoně o požární ochraně, podle kterého Rada (každého) kraje stanoví nařízením kraje (mimo jiné) podmínky k zabezpečení požární ochrany v době zvýšeného nebezpeční vzniku požáru.
Každý kraj má v tomto směru svou vlastní úpravu, která je však v základních rysech (z logiky věci) shodná.
Čtěte také: Zimní rozdělávání ohně
Ohněm se rozumí forma hoření, při které dochází ke vzniku plamenů oxidací hořlavého materiálu (paliva). Otevřeným ohněm je pak oheň, u kterého není zabráněno styku plamenů s okolním prostředím a kdy tudíž může snadno dojít k jeho rozšíření do okolí.
Na rozdíl od požáru oheň spočívá v člověkem řízeném, předem plánovaném a kontrolovaném hoření v určitém ohraničeném prostoru.
Podle zákona o požární ochraně dále platí, že ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, je povinen podle zvláštních zákonů dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár.
V tomto směru se jedná především o dohled rodičů nad dětmi v tom smyslu, aby děti např. při neopatrné hře se sirkami či zapalovačem nezaložily požár.
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou pak povinny při spalování hořlavých látek na volném prostranství, se zřetelem na rozsah této činnosti, stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru.
Čtěte také: Ochrana přírody před požáry
Taková opatření spočívají např. v zajištění dohledu nad ohněm až do jeho úplného uhašení ze strany k tomu způsobilých osob, připravenosti alespoň minimálního množství hasebních prostředků pro případ nenadálého rozšíření ohně (např. s vodou), atd.
Zákon o požární ochraně k tomu dále stanoví, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny spalování hořlavých látek na volném prostranství, včetně přijatých opatření proti vzniku a šíření požáru, předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, kterém může stanovit další podmínky pro tuto činnost, popřípadě může takovou činnost zakázat.
Oznámení by mělo obsahovat:
Podle lesního zákona je v lesích zakázáno (mimo jiné) kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně, odhazovat hořící nebo doutnající předměty; rovněž je zakázáno rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa.
Lesem se pak podle lesního zákona rozumí lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa.
Čtěte také: Erazim Kohák a Oheň a hvězdy
Uvedené zákazy se nevztahují na činnosti, které jsou prováděny při hospodaření v lese.
Typicky se může jednat například o pálení klesu a kůry po ukončení nebo v rámci legální těžby dřeva.
Pro případ provádění takové činnosti, tj. i) pálení nelze zahajovat, popř.
V období déletrvajícího sucha, které vyhlašuje a odvolává hejtman kraje pro území kraje či obec pro své území, je zakázáno rozdělávání ohňů a pálení klestu a kůry v lesních porostech a na lesních i nelesních pozemcích do vzdálenosti 50 m od lesa i v souvislostmi s činnostmi prováděnými při hospodaření v lese, což jsou jinak činnosti, jsou li prováděné při hospodaření v lese, povolené.
V době déletrvajícího sucha platí i další požárně bezpečnostní opatření, omezení a povinnosti, které týkají či mohou týkat i lesních pozemků (např. zákaz vjezdu motorových vozidel do lesů na lesní cesty, zákaz táboření, povinnost zajistit průjezdnost přístupových cest do lesních porostů, zákaz vstupu do lesa).
Ze zákazů spočívajících v zákazu kouření a rozdělávání a udržování otevřených ohňů v lesích pak může povolit výjimku vlastník lesa, tzn. že ostatní shora uvedené zákazy platí i pro něj, stejně jako pro nájemce lesa či osobu užívající les z jiného právního důvodu.
Během období déletrvajícího sucha vyhlašovaného hejtmanem kraje či obcí však pro vlastníky lesů platí zákaz povolování výjimek z výše popsaných zákazů.
Pokud jde o území, kde je rozdělávání ohně omezeno, platí, že s výjimkou k tomu vyhrazených míst je zakázáno rozdělávat ohně na území národních parků, chráněných krajinných oblastí a národních přírodních rezervací.
Pokud jde o další chráněná území s nižším stupněm ochrany - přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky, rozdělávání ohně v jejich prostoru obecně zakázáno není, vždy záleží na bližších ochranných podmínkách týkajících se konkrétního chráněného území (např. že rozdělávat oheň lze na jejím území jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody).
Obecně je však zakázáno poškozování (národních) přírodních památek a na území přírodních rezervací rovněž provádění (poškozujících) činností, které mohou negativně ovlivňovat biologickou rozmanitost, strukturu a funkci ekosystému nebo nevratně poškozovat půdní povrch.
V případě jednotlivých přírodních objektů je třeba předně upozornit na to, že oheň nesmí poškodit dřeviny (stromy, keře) rostoucí mimo les, neboť ty jsou podle zákona o ochraně přírody a krajiny chráněny před poškozováním a ničením.
Zvlášť zakázáno je také poškozování památných stromů a provádění takových činností v jejich ochranném pásmu, které by je mohly poškodit.
Takovou činností by mohlo být právě rozdělávání a udržování otevřeného ohně.
S rozděláváním ohně v přírodním prostředí souvisí i zákaz (plošného) vypalování porostu (trávy), který platí bez jakékoli výjimky, pokud jde o místo vypalování, pro fyzické osoby, právnické osoby i podnikající fyzické osoby, tj.
V rámci využívání přírodního prostředí k rekreačním účelům platí po období déletrvajícího sucha v rekreačních zařízeních, dětských táborech a veřejných tábořištích na území Středočeského kraje následující preventivní protipožární opatření týkající se rozdělávání otevřeného ohně, která je třeba v přiměřené míře dodržovat i mimo vyhlášené období déletrvajícího sucha, resp.
Důležitá jsou omezení týkající se manipulace s otevřeným ohněm a provozování jiných požárně rizikových činností v období nepříznivých klimatických podmínek, kterým se rozumí období déletrvajícího sucha, v důsledku něhož vzniká v přírodním prostředí zvýšené nebezpečí vzniků požárů.
Období déletrvajícího sucha je stanoveno na základě pozorování Českého hydrometeorologického ústavu - je jím zejména období, kdy množství srážek klesne pod 25 % dlouhodobého normálu a zároveň jsou vysoké denní teploty a sluneční svit a od posledních vydatných srážek uplynulo alespoň 20 dní.
V období déletrvajícího sucha, tj. zvýšeného nebezpečí požáru, může rovněž místně příslušný orgán státní správy lesů (krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, obec s rozšířenou působností) vydat z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu ochrany bezpečnosti a zdraví osob rozhodnutí o dočasném omezení nebo vyloučení (zákazu) vstupu do lesa, neboť návštěvníci lesa zvyšují pravděpodobnost vzniku lesního požáru.
Rozhodnout o omezení nebo vyloučení vstupu do lesa je možné maximálně na dobu tří měsíců, kterou lze nejvýše o další tři měsíce prodloužit.
V topném období, kterým se rozumí doba od 15. září do 31. května, je tak (pro území Středočeského kraje) stanoveno, že odpad vznikající při spalování tuhých paliv (popel) musí být ukládán na určená místa, a to do nehořlavých uzavíratelných a k tomu určených nádob, které nesmí být obsahovat jiný hořlavý odpad, nebo musí být zajištěno ukládání vychladlého popela.
Je důležité, že právní předpisy (zejména zákon o ochraně ovzduší) v zájmu ochrany lidského zdraví a čistoty ovzduší výrazně regulují výčet materiálů a paliv, které lze v otevřených ohništích spalovat (druh paliva rovněž ovlivňuje způsob a rychlost hoření, což má vliv i na bezpečnost rozdělávání a užívání otevřeného ohně a nakládání s ním).
Podle zákona o ochraně ovzduší je tak možné v otevřených ohništích spalovat pouze dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem, přičemž tyto materiály a paliva nesmějí být kontaminovány chemickými látkami.
Spalování jiných látek ve zdrojích znečišťování ovzduší, které nejsou palivy určenými výrobci jejích zařízení, je zakázáno.
Zákon o odpadech pak v této souvislosti stanoví, že odpady lze spalovat, jen jsou-li splněny podmínky stanovené právními předpisy o ochraně ovzduší.
Spalování trávy, listí a další biomasy na otevřeném ohni za účelem likvidace je nyní zakázáno v celé ČR.
Kontrolu dodržování výše uvedených povinností a zákazů provádí celá řada orgánů, a to jak v rámci běžného výkonu své působnosti, tak i k ukládání sankcí při zjištění jejich porušení či nedodržení. Jde zejména o obecní (městské) úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady.
Obecně je pak kontrola dodržování povinností stanovených předpisy o pořádní ochraně předmětem státního požárního dozoru, který vykonává u obcí, fyzických osob, právnických osob a podnikajících fyzických osob hasičský záchranný sbor kraje, tj. pro území Středočeského kraje Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, a který spočívá i v ukládání opatření k odstranění zjištěných nedostatků a v kontrole plnění těchto opatření.
Za porušení těchto pravidel hrozí fyzické osobě pokuta v řádu několika tisíc korun českých a právnické či podnikající fyzické osobě pokuta v řádech několika několik set tisíc korun českých.
Pokud jde o výše popsaná pravidla pro nakládání s otevřeným ohněm a související protipožární opatření, je důležité, aby o nich měla v rámci předcházení vzniku požárům povědomí co nejširší veřejnost včetně dětí a mládeže.
K tomu se nabízí pravidelné publikování relevantních informací na webových stránkách sborů a na místních vývěsních (plakátovacích) plochách (nástěnkách či úředních deskách) či cestou obecního rozhlasu nebo obecních tiskovin (občasníků).
Doporučit lze rovněž úzkou kooperaci s místními subjekty provozujícími zemědělskou výrobu či zabývajícími se těžbou dřeva v lesích (např. formou pořádání hasičských cvičení se zapojením těchto subjektů) a účast na akcích požádaných mateřskými, základními a středními školami pro děti a mládež (např. zařazení soutěží či vědomostních disciplín s tématikou požární ochrany do programu dětských dnů či jiných akcí pořádaných pro děti).
Nutným předpokladem pro provádění efektivní preventivě výchovné činnosti, jak je výše popsáno, je samozřejmě to, že jednotliví členové SDH budou disponovat náležitou znalostí povinností, zákazů a s tím spojených preventivních protipožárních opatření týkajících se nakládání s otevřeným ohněm.
tags: #kde #rozdělat #oheň #v #přírodě #Středočeský