Jak rozdělat oheň v přírodě v zimě

Rozdělat oheň na treku je jednou z nejdůležitějších dovedností. Trek bez ohně je jako sex bez lásky. Prostě mu něco chybí. Jasně, v dnešní moderní době máme pomůcek pro zapálení táboráku hromadu a narozdíl od našich pra pra předků už to nevnímáme jako něco světoborného.

Ohňová disciplína je velmi široká a co platí v laboratorních podmínkách, nemusí platit v přírodě. Existuje celá řada pomůcek, které v ideálních podmínkách fungují naprosto spolehlivě a zapálit oheň za pomoci dokonale suchých smrkových třísek, několika listů včerejších novin a naštípaných dubových polínek zvládne každý.

Prvním klíčem k zaručenému rozdělání ohně jsou vědomosti. Čím víc toho víte o mechanismu hoření, o vlastnostech různých materiálů a přírodnin, tím budou vaše šance uspět vyšší i navzdory horšícím se podmínkám. Druhým klíčem je příprava. Trempové u sebe vždy nosili krabičku s proprietami na rozdělání ohně, které si sami vyráběli a připravovali. Takovou krabičku ocení každý turista, který s táborákem ve svých plánech počítá.

Sbalte si správné prostředky pro rozdělání ohně dle ideálního scénáře, nouzové troudy a pro větší ohně i nástroje pro přípravu dříví. Přípravou se ale rozumí i chování po celou dobu samotného treku. Jeden z mých kamarádů už po prvním kilometru chůze začíná sbírat kůru, suchý rákos a drobné chrastí, které si radostně cpe do kapes a sítěk na batohu. Posledním klíčem jsou zkušenosti. Bude skvělé, že si tento článek přečtete a že se na cestu dobře vybavíte.

Ale pokud si nic z toho předem nevyzkoušíte a křesadlo poprvé vytáhnete až do ostré akce, bude vám nejspíš k ničemu. Kdo viděl americkou reality show Survivor, kde je rozdělání ohně vstupenkou do finále, ten chápe. Pojďme se podívat na jednotlivé ohňotvorné techniky od nejjednodušších po ty komplikovanější.

Čtěte také: Oheň v přírodě ve Středočeském kraji: Bezpečnostní doporučení

Zapalovač a sirky

Zapalovač se stal součástí výbavy všech trampů a v outdoorové výbavě si vydobyl zasloužené místo, protože oheň se zapalovačem rozdělá (snad) úplně každý. Vždy je dobré s sebou mít i záložní zapík, protože k výrobě těch nejlevnějších se používají laciné díly a materiály zamýšlené pro jednorázové použití. Prasknutí a následný únik plynu po pádu, vylomení křesacího mechanismu nebo nějaká jiná závada vás pak ani v nejdivočejší divočině o oheň nepřipraví. Tryskový zapalovač PowerLighter III od švédské značky Primus patří k tomu nejlepšímu na trhu.

Obyčejné sirky tu jsou s námi už od roku 1832, ale co je trochu vylepšit? Vítr na horské mýtině se točí dokola a sfoukává plamen sirky, jen co člověk škrtne. Upgradem mohou být sirky určené do vlhka. Čapnout balíček obyčejných sirek z kuchyně je hračka, ale na jejich použití v přírodě budete potřebovat buď opravdu dobré počasí, nebo pořádnou dávku trpělivosti. Větruodolné sirky jsou praktičtější variantou, ale uznáváme, že klasika ze Sušice v kapsách trampů asi ještě chvíli zůstane. Obyčejné sirky stojí zlomek a vždy se dá škrtnout více sirkami naráz, udělat z rukou závětří, prostě zaimprovizovat.

Křesadlo

Milujete oheň a oheň miluje vás? Pak už jste o křesadle určitě slyšeli. A jestli ne, je na čase to vyzkoušet, protože narozdíl od zapalovačů a sirek z křesadla dostanete jen jiskru a k plamenu se budete muset probojovat svépomocí. Křesadla tu jsou s námi od pravěku, ale prošla významnou modernizací a do krosen se vrátila s nevídanou oblibou. Podělíme se s vámi o pár tipů pro rozdělávání ohně křesadlem. Vše záleží na troudu, kterému se budeme ještě věnovat v další kapitole.

Jako první je potřeba najít suchý, vláknitý materiál, do kterého jiskry zapadnou a zůstanou v něm. Ať už použijete přiložený škrtací plíšek, nebo třeba hranu na hřbetu nože (nikdy ne ostří, prosím!), snažte se jiskry koncentrovat na jedno místo. Do troudu si můžete trochu magnézia předem naškrábat, pomůže vám v další fázi hoření. A pokud je váš troud náchylný na rozsypání, přiložte k němu křesadlo tak blízko, jak jen to je možné, a zatáhněte za tyčinku proti hraně.

Tyčinky křesadel jsou vyrobeny z různých materiálů, ale fungují vlastně docela podobně - např. křesadlo FireSteel je vyrobeno z hořčíkové slitiny, vydrží 3000 zážehů a hodí jiskru o teplotě až 2980 °C. To je například dost, abyste s ním zapálili plynový vařič na jedno křesnutí, bez nutnosti rozdělávání ohně. Tohle je varianta spíše pro fajnšmekry a pro ty, co si potrpí na tradici, dá-li se tomu tak říct.

Čtěte také: Ochrana přírody před požáry

Tření dřev a křesání křemeny

V televizi sice tření dřev vypadá stylově, ale pokud nejste zrovna Bear Grylls, připravte se na hodiny a hodiny úmorné práce. Vyřezávání dřev všemožných tvarů a tvrdostí, desítky zmařených pokusů. Tření dřev a křesání křemeny patří k velmi primitivním způsobům rozdělání ohně. Primitivní v tomto případě ale neznamená snadný. U obou se dost zapotíte. Ovládnout tření a vytvořit pohybem uhlík, se neobejde bez kapky potu. A to ani v případě, že si pomůžete lukem s tětivou. Jsou nadšenci, kteří se této přípravě aktivně věnují, ale je to o tom, že už mají vytvořené nezbytné propriety, které s sebou nosí. Pokud si chcete někdy s dřevy zaposilovat, vemte si alespoň pořádný nůž. Dříve si lidé sice vystačili s kamennými nástroji, ale kdo by na to měl dnes čas.

Křemeny zase hází jiskry tak slabé, že jen velmi těžko najdete dostatečně vznětlivý a drobný troud, abyste z drobounké částečky zažehli pořádný oheň. Dříve se tradičně využívala i metoda křesání železa o pazourek, ale jiskry byly mnohem slabší než od moderních křesadel - jediný vhodný troud tedy bylo doma vyrobené práchno. Práchno je kus plátna, džínoviny či jiné bavlněné látky, která se v podstatě “udí” v plechové krabičce, dokud nevznikne zuhelnatělý materiál, ve které se snadno zachytí jiskra a lépe žhne.

Význam troudu

Význam lidově známého slovní spojení je jasný. Co přesně ale takový troud vlastně je? V podstatě cokoli, co je snadno zápalné a dokáže zachytit jiskru. Troudů existuje několik druhů a s každým je potřeba se naučit pracovat. Záleží samozřejmě na tom, kdy, kam a na jak dlouho vyrážíte. např. např. jinak řečeno "něco, co vymyslím až na místě". Troudem rozdělávání ohně nekončí. Jakmile se objeví první plamen, je potřeba ho začít živit stále většímu kusy dřev, abychom si ho udrželi.

V suchém letním lese to bude hračka, ale správný tremp se vždy připravuje na nejhorší. Pozor, legálně je v lese možné sbírat pouze dřevo do 7 cm v průměru. Silnější už je technickou surovinou, která patří majiteli lesa. Základem je vybírat suchý materiál a dělit ho na správné kupičky - kůra, chrastí, nalámané větve, naštípaná polínka. Obvykle se suchý klacek pozná tak, že při zlomení hlasitě praskne. Nevyplatí se brát větve ležící na zemi, budou provlhlé a ztrouchnivělé.

V zasněženém nebo deštivém lese může být jedinou cestou štípaní dřeva a využívání sušších středů. Připravte se, že oheň bude kouřit, budete ho co hodinu rozfoukávat a dost možná vám za noc párkrát zhasne. Mějte proto připravený suchý troud a chrastí, abyste spánek nemuseli přerušovat na moc dlouho.

Čtěte také: Erazim Kohák a Oheň a hvězdy

Bezpečnost při rozdělávání ohně

Oheň je dobrý sluha, ale zlý pán, jak se tak říká. Nezřídka se stává, že využije nepozornosti svého pána a vymkne se kontrole. Od toho však existují pravidla, která by nechtěné nehodě měla zabránit. Selský rozum říká, že s ohněm jsem opatrný, mám připravenou vodu na hašení a nepouštím ho nikdy z očí. V ČR je zakázáno rozdělávat a udržovat oheň v lese a dalších 50 m od něj. Pod tučnou pokutou.

Výjimkou jsou speciálně vyhrazené prostory, většinou trvalá ohniště na relativně bezpečných místech nebo ohniště u přístřešků. Pokud se ocitnete na soukromém pozemku, je oheň možné rozdělávat až po souhlasu majitele. V CHKO a národních parcích jsou pravidla ještě přísnější - oheň je zde zakázáno rozdělávat celoplošně, les neles. A takto plošně může být vyhlášen zákaz ohňů v přírodě i krátkodobě, typicky v období sucha a zvýšeného rizika požárů v létě. To se týká jak lesa, tak i například kouření v parcích nebo pálení listí na zahradách.

A stejně jako je po každé party potřeba uklidit, když končí táborák, je potřeba ho uhasit. Bez toho si koledujete o malér - zahoření kořenů nebo rozfoukání ohně větrem, což může způsobit nedozírné škody. Nejlepší je donést vodu z blízkého potoka a hasit tak dlouho, dokud se z ohniště nepřestane kouřit.

Rozdělávání ohně pomocí prezervativu

Kromě vyjmenovaných způsobů můžete prezervativ použít i jako jednu z metod rozdělání ohně. Obecně jsou nejčastějšími způsoby rozdělávání ohně v přírodě tření a křesání. Abyste získali oheň křesáním, vyžaduje to určitou dávku zručnosti a cviku, což tento způsob činí poněkud obtížným. Úplně bez problému není ani tření - tento postup vyžaduje suché dřevo.

Ze všeho nejdříve naplňte prezervativ dostatečným množstvím vody (přibližně 1 až 1,5 litrem) a na volném konci ho zauzlujte. Tímto krokem získáte improvizovanou lupu, která dokáže pod nastavením správného úhlu koncentrovat sluneční paprsky do jednoho bodu na hořlavý materiál. Ten umístěte například na víčko od ešusu či nějaký jiný - suchý - povrch. V momentě, kdy se z něj začne kouřit, nebo se dostatečně nažhaví, přidejte postačující množství troudu a rozfoukejte oheň.

Dovednosti pro přežití v přírodě

Dále si určete prioritní body, které musíte popořadě vyřešit a zajistit pro Vaše přežití. První by tedy mělo následovat vždy zajištění si dostatku vody. Také bychom si měli v případě potřeby zajistit vhodný zdroj tepla, abychom se zahřáli a předešli tak podchlazení. V mnoha případech potřebujeme rozdělat oheň ale také proto, abychom přivolali pomoc, popřípadě si připravili jídlo. Další v pořadí by mělo následovat vytvoření vhodného přístřeší a zajištění si dostatku potravy. Kromě oděvu bychom neměli podcenit ani nošení a přípravu tzv.

Dovednosti pro přežití:

• Voda a hydratace: najděte zdroj pitné vody a mějte vybavení pro její úpravu (filtr, dezinfekční tablety).
• Jídlo: osvojte si dovednosti lovu nebo sběru jedlých rostlin a vytvořte si zásoby.
• Oheň: zvládněte rozdělat oheň, který poskytne teplo, možnost vaření i signalizace.
• Navigace: noste s sebou kompas, mapu a naučte se orientace v terénu.
• První pomoc: vybavte se lékárničkou a naučte se ošetřit zranění.
• Signální prostředky: mějte po ruce prostředky pro přivolání pomoci (svítilna, signalizační zrcátko, píšťalka).

Ztratit se v lese se může i zkušený turista.

1. Vytvořte viditelné značky pomocí kamenů nebo větví v místě, kde jste si uvědomili, že jste se ztratili.
2. Pokud máte kompas, mapu nebo GPS zařízení, použijte je k určení své polohy.
3. Řeky a potoky často vedou k civilizaci a zároveň poskytují životně důležitý zdroj vody.
4. Vytvořte signál SOS pomocí kamenů nebo větví na otevřeném prostranství, který bude viditelný z výšky.

1. Ochrana před deštěm i sluncem je prvořadá. V chladném nebo deštivém počasí je přístřešek nezbytný pro udržení tepla.
2. Lidské tělo vydrží bez vody jen několik dní. Najděte zdroj vody a pokud možno ji před pitím přefiltrujte a převařte.
3. Oheň poskytuje teplo, hodí se na vaření a je psychologickou podporu.
4. Bez jídla se pár dní obejdete.

1. Udržujte se zaneprázdněni praktickými úkoly, jako je udržování ohně, příprava přístřešku nebo plánování následujícího dne.
2. Chlad zesiluje pocit strachu.
3. Připomínejte si, že jste schopni situaci zvládnout.

1. V českých lesích se můžete setkat s medvědy (ve východních částech země), divokými prasaty nebo jedovatými hady.
2. Příkré svahy, rychle tekoucí voda a bažinaté oblasti jsou nebezpečné, zvláště za deště nebo v zimě.
3. Sledujte známky bouřek nebo extrémních teplot.

Jak rozdělat oheň v krbových kamnech "shora"

Nejlepší metodou v krbových kamnech je rozdělání ohně takzvaně "shora". To znamená, že na dno ohniště položíme větší kusy dřeva, na ně dáme menší kousky a zapálený dřevní smotek nebo tuhý podpalovač dáme až na třísky, které položíme úplně nahoru dřevěné hromádky. Pakliže zapálíme oheň „shora“, pak je plamen co nejblíže komínu a rychleji se komín začne nahřívat a rychleji tak nastoupí komínový efekt.

Je třeba k dobrému podpálení ohně zvolit správný typ podpalovače. Trh již nabízí tolik podpalovačů, že není vůbec nutné při zapalování používat papír, který navíc produkuje mnoho popela. Existují dřevní smotky, nebo různé bio podpalovače.

Abychom zabránili zakuřování krbových kamen do místnosti, musíme dodržet dvě základní pravidla při přikládání. První pravidlo je, že do krbových kamen nikdy nepřikládáme, pokud je ještě vidět oheň. Do kamen vkládáme další dřevo tehdy, až předchozí sázka vyhoří a na dně topeniště je pouze žhavé podloží.

Druhým důležitým pravidlem je, že nikdy neotevíráme dvířka kamen, nebo vložky zprudka, ale otevřeme dvířky cca pouze na centimetrovou mezeru, napočítáme do deseti a pak pomalu otevíráme. Velké množství lidí se mylně domnívá, že čím více dřeva do spalovací komory naložíme, tím rychleji bude teplo, nebo tím déle oheň dokáže hořet. Není to však ale pravda.

Každá krbová kamna, nebo i krbové vložky mají výrobcem určenou minimální, průměrnou a maximální spotřebu paliva za hodinu. Pokud je doporučená dávka paliva třeba 2 kg/h, tak je i zbytečné přikládat více. Jakékoli dřevo navíc kamna pošlou do komína, protože si s takovým množstvím prostě neumí poradit. Díky tomu se zvýší teplota na komíně a ta pak ničí jeho vnitřní vložku.

tags: #jak #rozdelat #ohen #v #prirode #v

Oblíbené příspěvky:

• Praktické řešení pro kuchyni
• Udržitelné postupy likvidace odpadu
• Globální úsilí o klima: Pohled zpět
• Tipy na levnou dovolenou v zahraničí
• Základy neživé přírody