Kam Míří Odpad z Evropské Unie? Problémy a Řešení

Zboží nakoupené na internetu v zahraničí proudí do Evropy v ohromujícím množství, doprovázené tunami obalů, které se pak stávají odpadem.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na Radě pro životní prostředí otevřel téma, jak zajistit stejné podmínky i plnění povinností pro zahraniční i evropské výrobce a jak ochránit spotřebitele.

Problémy s Odpady z Online Tržišť

„Nakoupit na internetu je jednoduché, a proto přes on-line tržiště proudí do Evropské unie čím dál víc zboží, a hlavně ohromné množství obalů. Podle výpočtu společnosti EKO-KOM, kterou jsme do přípravy tématu zapojili, představuje průměrná zásilka přibližně 80 g obalů. Takových balíčků proudí jen do ČR desítky milionů kusů.

České společnosti tak financují sběr a recyklaci za ty zahraniční, především čínské, které na likvidaci obalů nijak nepřispívají. Do budoucna bude takových výrobků přibývat, takže porostou i náklady členských států. Není proto možné, aby on-line platformy mimo EU neplnily stejné požadavky, jako domácí prodejci.

Zároveň je potřeba ochránit spotřebitele a zamezit klamání zákazníka. Potřebujeme, aby každý zákazník věděl, že kupuje bezpečný výrobek, bez toxických látek, který je možné reklamovat. To se nyní neděje a je potřeba to změnit. Podívejme se na rychlý rozvoj společností Temu, Shein, Aliexpress a dalších. To znamená, že budou narůstat i náklady členských států na nakládání s těmito výrobky, až se z nich na území EU stanou odpady. Jenom v České republice je to ročně 100 milionů korun, o které přicházíme při neplacení recyklačního poplatku za obaly ze strany online tržišť,“ dodal ministr s tím, že ČR požaduje, aby odpovědnost za splnění unijních podmínek byla revidována jak v odpadových směrnicích, tak v nařízení o digitálních službách (Digital Services Act).

Čtěte také: Výhody Organyc vložek

Podle ministra Hladíka je nutné se zabývat stávajícím právním rámcem, zda odpovídá racionálním možnostem, vymáhat po on-line tržištích dodržování požadavků evropské i národní legislativy na ochranu životního prostředí. Vedle obalů zahraniční společnosti neplatí také za nakládání s odpady za elektrická a elektronická zařízení, baterie a další produkty, které do EU posílají. Důvodů, proč tento problém řešit, je tedy několik.

Nerovné Podmínky pro Evropské a Zahraniční Prodejce

Zahraniční prodejci prodávají produkty na evropském trhu, aniž by plnili povinnosti tzv. rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR), jako je registrace v EPR systémech nebo placení recyklačního poplatku za zboží a obaly.

Kvůli tomu jejich produkty vstupují na trh bez jakékoliv odpovědnosti za následný zpětný odběr a recyklaci, což zvyšuje náklady na odpadové hospodářství pro členské státy. Zároveň je velmi nešťastné, že evropské kolektivní systémy by měly uzavírat a kontrolovat statisíce dodavatelů.

To znevýhodňuje evropské výrobce a distributory, kteří musí plnit povinnosti a platit recyklační poplatky. Tím vznikají nerovné podmínky a zahraniční zboží může být levnější, protože není zatíženo náklady za odpady.

Zároveň nakupující a spotřebitelé nemají záruky, že jde o kvalitní výrobek, který prošel zdaněním a u kterého mohou uplatnit stejné nároky jako u obchodníků z EU. Navíc celní orgány nemají vždy možnost efektivně kontrolovat, zda jsou všechny povinnosti splněny, zejména u malých zásilek ze třetích zemí, jejichž počet neustále roste.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

V důsledku tak rostou náklady na sběr, třídění a recyklaci dovážených produktů, které nakonec zaplatí nejen výrobci, obce a státy EU, ale také samotní občané.

„Proto jsem otevřel diskusi o odpovědnosti on-line platforem a upozornil na vzrůstající problém se zatěžování unijních států, s ochranou spotřebitelů a nerovnými podmínkami pro obchodníky v EU. Česká republika uvítala diskusi o zajištění efektivního vymáhání použitelných právních předpisů. Nová komisařka Jessika Roswall slíbila, že brzy přijde s řešením a my rádi pomůžeme. Zároveň by se na pravidla pro elektronické obchody měla zaměřit také aktuálně projednávaná celní reforma EU,“ prohlásil na Radě pro životní prostředí v Bruselu ministr Hladík.

Dopady Špatného Nakládání s Odpady

Špatné nakládání s plastovým odpadem má nepříznivé účinky na životní prostředí a klima, vznikají ložiska plastů a mikroplastů, které se objevují na souši a v řekách a oceánech po celém světě. Plast přispívá ke změně klimatu prostřednictvím emisí skleníkových plynů z výroby a nakládání s odpady a škodlivých účinků používáním chemikálií a spotřebou vody.

Na celosvětové úrovni bylo recyklováno méně než 10 % z přibližně 6 300 milionů tun plastového odpadu vyprodukovaného v letech 1950 až 2015. Více než 60 % plastu, který byl kdy vyroben (od roku 1950), je na skládkách nebo v přírodě, včetně oceánů. Podle odhadů OSN je každý rok do oběhu uváděno do oběhu až 5 bilionů plastových sáčků. Více než polovina všech plastů jde do spotřebních výrobků, zejména obalů pro jedno použití a 99 procent plastu je vyrobeno z fosilních paliv.

Elektronický Odpad: Další Výzva

Každý Čech vlastní 1,4 SIM karet a ročně vyprodukuje 15,7 kilogramů elektronického odpadu. Omezit jej může recyklace i jednotné nabíječky Nový telefon si Češi pořizují průměrně jednou za dva roky a na každého z nás vychází průměrně 1,4 SIM karet. Potřeba mít neustále moderní chytrý telefon však zatěžuje nejen peněženky Čechů, ale i životní prostředí. Na každého obyvatele ČR připadá až 15,7 kilogramů elektronického odpadu ročně a víc jak desetinu z nich tvoří právě mobilní zařízení.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Své vysloužilé telefony Češi nechávají zestárnout v šuplících s tím, „že se třeba jednou budou hodit.“ Ve skutečnosti je ale nejlepším řešením recyklace, kterou kromě prodejců elektroniky nabízí i samotní operátoři. Službu Češi ale téměř nevyužívají a podle T-Mobile se operátorům k recyklaci dostává méně než 1 % prodaných telefonů.

V roce 2021 se celosvětově prodalo přes 1,43 miliard chytrých telefonů. Pro lepší představu - to je, jako by si 18 % veškeré lidské populace koupilo nový mobil. Až do propuknutí pandemie prodeje stabilně rostly, ale s příchodem covidu se propadly o 12 %. Útlum nicméně trval jen rok a už v roce 2021 se počty prodaných mobilních zařízení s operačním systémem začaly opět přibližovat předpandemickému stavu.

Recyklaci poskytují i mobilní operátoři, jak říká Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti v T-Mobile: „Vzhledem k tomu, že staré a vysloužilé telefony našich zákazníků považujeme i za svoji zodpovědnost, ve všech našich prodejnách je možné nadbytečné mobily odevzdat a my následně zařídíme jejich recyklaci. Nyní se nám takto vrací jen malé množství zařízení. Informovanost o problematice elektroodpadu, recyklaci a ekologické stopě výroby elektrozařízení i o tom, kde všude je možné vysloužilé zařízení odevzdat, je totiž z naší zkušenosti velmi nízká. Přes naše prodejny se nám tak k recyklaci vrací méně než 1 % prodaných mobilů.“

Bioplynové Stanice jako Řešení

Několika vysokých bílých věží se zelenými kopulemi si všimne každý, kdo projíždí kolem Mladé Boleslavi výpadovkou na Jičín. Zdejší bioplynová stanice společnosti Compag dokáže ročně vyrobit z biologického odpadu 1,6 milionu kubíků biometanu, který je svými vlastnostmi k nerozeznání od zemního plynu. Také vznik zařízení na čištění a plnění bioplynu do autobusů byl projektem podpořeným z fondů EU.

Bioplynka, která z kuchyňského, potravinářského a dalšího bioodpadu dokáže vyrobit kvalitní a široce využitelný biometan, je jedním z nejmodernějších zařízení ve střední Evropě. Téměř 160 milionů korun z evropských prostředků pokrylo většinu nákladů na vybudování obří bioplynové stanice. Příspěvek společnosti Compag byl přibližně 100 milionů korun, tedy asi čtyřicet procent ceny projektu. Dalších skoro 50 milionů korun stálo zařízení na úpravy plynu pro autobusy. Jak přiznávají představitelé společnosti, bez evropské podpory by jedna z největších bioplynových stanic ve střední Evropě nejspíš nevznikla.

Bioplynová stanice je částí promyšlené ekologické strategie města, které v minulosti, také s podporou peněz z evropských fondů, zakoupilo ekologické autobusy na plyn. Pro padesátitisícové město je moderní bioplynová stanice jednoznačným přínosem, a to i z hlediska běžných občanů. „Máme odpad kde zpracovávat, a díky tomu máme jedny z nejnižších poplatků za svoz komunálního odpadu.

Zpracovávají se zde také prošlé či zkažené potraviny, včetně nápojů. Díky podpoře z fondů Evropské unie vznikla v Mladé Boleslavi jedna z největších a nejmodernějších bioplynových stanic ve střední Evropě.

Tabulka: Svozový Kalendář pro rok 2026 (Přelouč)

tags: #kde #se #prodává #odpad #z #EU

Oblíbené příspěvky:

• Postupy Likvidace Odpadu
• O turistice a pohybu v přírodě podle RVP
• Definice Oglejeného Stanoviště
• Znečištění: Komplexní pohled
• Udržitelnost a Li-ion baterie