Pojmy makroživiny nebo také makronutrienty označují látky, které jsou nezbytné pro živý organismus k zachování jeho integrity. K hlavním makronutrientům řadíme bílkoviny (proteiny), sacharidy (cukry a škroby) a tuky (lipidy).
Lipidy nebo také tuky jsou dalším významným nutrientem v lidské výživě. Díky své vysoké denzitě jsou až dvojnásobně energeticky vydatné než bílkoviny a sacharidy. Dále tuky dodávají naší stravě dobré chuťové vlastnosti. Výborným příkladem jsou sýry s vyšším obsahem tuků a s nižším. Ty s vyšším nám budou samozřejmě více chutnat pro svou krémovost.
V organismu lipidy fungují jako zdroj a zásobárna energie, jsou součástí buněčných membrán, podílejí se na syntéze některých látek (kortikoidy, pohlavní hormony atd.), umožňují vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K) a karotenoidů, jsou mechanickou oporou, tj. chrání orgány a tvoří izolační vrstvu, fungují jako termoregulace.
Ve výživě člověka se o tucích v potravě vyjadřujeme jako o triacylglycerolech. Triacylglyceroly se skládají z jedné molekuly glycerolu a tří molekul mastných kyselin. Mastných kyselin se v přírodě vyskytuje více než sto druhů. Tyto mastné kyseliny pak nadále rozdělujeme na nasycené a nenasycené mastné kyseliny.
Nasycené mastné kyseliny nemají mezi atomy uhlíku žádnou dvojnou vazbu. Najdeme je nejčastěji v živočišných zdrojích, a to v másle, sádle, ve vaječném žloutku a v některých druzích tučného masa. V rostlinné říši se vyskytují v palmovém a kokosovém oleji. Tuky, jež obsahují nasycené mastné kyseliny, jsou při pokojové teplotě převážně tuhé. Mezi nasycené mastné kyseliny řadíme kyselinu máselnou, palmitovou, stearovou a arachidonovou. Nasycené mastné kyseliny nejsou esenciálně významné pro náš organismus. Díky své tepelné stabilitě jsou vhodné pro technologickou úpravu.
Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách
Nasycené mastné kyseliny, které jsou při pokojové teplotě tuhé, mají podíl na vzniku obezity, diabetu II. Dlouhé řetězce nasycených tuků mají tendenci držet pohromadě, což vede k tomu, že krevní destičky se shlukují, a tím se podílejí na rozvoji aterosklerózy, a i na vzniku krevních sraženin, které mohou být příčinou srdečního infarktu. Nasycené tuky také způsobují shlukování červených krvinek, a tím se snižuje jejich schopnost přenášet kyslík k buňkám.
Nenasycené mastné kyseliny mají ve své molekule jednu nebo více dvojných vazeb. Většinou jsou rostlinného původu, až na rybí tuk. Bývají méně tepelně stabilní a z toho důvodu nejsou vhodné pro technologickou úpravu. Nenasycené mastné kyseliny dále klasifikujeme na:
V lidské výživě je významný příjem esenciálních nenasycených mastných kyselin. Mnozí z nás konzumují tyto tuky ve velké míře. Málokdo ví, že není důležité pouze množství, ale samotný poměr mezi omega 3 a 6 nenasycenými mastnými kyselinami. Ideální poměr mezi omega 3 a 6 je 1:2. Průměrná česká populace je konzumuje v poměru 1:16. Zvýšený příjem omega 6 blokuje využitelnost samotných omega 3 nenasycených kyselin.
Nenasycené mastné kyseliny mají ve svém uhlovodíkovém řetězci jednu nebo více dvojných vazeb. Každá dvojná vazba může mít dvojí prostorové uspořádání: může obsahovat oba vodíky na dvojné vazbě na stejné straně (to je vazba cis) nebo na různých stranách (to je vazba trans). Toto prostorové uspořádání má za následek značnou změnu ve tvaru molekuly. Nenasycené mastné kyseliny s vazbou trans mají tvar molekuly podobný nasyceným mastným kyselinám, tedy řetězec rovný, zatímco cis-kyseliny mají řetězec zahnutý. V přírodě převažuje výskyt cis-mastných kyselin.
Trans-mastné kyseliny jsou běžně obsaženy v některých mikroorganismech, mořských živočiších a rostlinách, v semenech některých subtropických a tropických rostlin. Tyto tuky jsou u nás sice považovány za technické oleje, ale v zemích jejich původu se běžně konzumují bez zjevných nepříznivých následků. Trans-mastné kyseliny se vyskytují také v tuku vačnatců (např. klokana) a přežvýkavců. V bachoru přežvýkavců existují enzymy, které hydrogenují kyselinu linolenovou z trávy na méně nenasycené mastné kyseliny, které se vstřebávají střevní stěnou a ukládají v depotním (podkožním) tuku a samozřejmě přecházejí také do mléčného tuku.
Čtěte také: Více o rizicích v přírodě
V době, kdy se krávy živily výhradně trávou a senem, byl obsah trans-mastných kyselin v jejich tuku a v mléčném tuku 7-9 %. Při intenzivním chovu, kdy se krávy krmí řadou jiných krmiv a tráva a seno se používají pouze k dokrmování, obsah trans-mastných kyselin v tuku i v mléce klesl na 2-3 %. Kyseliny s trans-nenasycenou vazbou se považují za nežádoucí, a proto se výrobci potravin snaží na trh dodávat výrobky s minimálním obsahem těchto mastných kyselin. V hovězím depotním (podkožním nebo vnitřním) tuku i v mléčném tuku se podařilo obsah trans-mastných kyselin značně snížit.
V minulosti považovali lékaři trans-mastné kyseliny z hlediska zdravotních rizik za podobně problematické jako nasycené mastné kyseliny. Na základě pozdějších studií jsou k TFA (z anglického trans-fatty acids) ještě kritičtější. Považují je za podstatně rizikovější, co se týče jejich vlivu na zvyšování hladiny cholesterolu v krvi.
Světová zdravotnická organizace v polovině května vyzvala světové vlády, aby podstatně omezily obsah těchto průmyslově vyráběných látek v potravinách.
CHOLESTEROL sice není tuk, ale jeho metabolismus je s tukem v jídelníčku TĚSNĚ SPJAT. Cholesterol - je tuhá, voskovitá látka, která je nezbytná pro lidské zdraví a život vůbec. Je také hlavně prekurzorem mužských a ženských pohlavních (steroidních) hormonů, tj. Cholesterol je obsažen v potravě, ale primárně je vytvářen buňkami, zejména v játrech. Cholesterol je specifický tím, že tělo ho dokáže VYROBIT, ale nedokáže ho ROLOŽIT. Nadbytečný cholesterol je z těla odstraňován jen stolicí, ve které se mísí s kyselinou žlučovou.
To by ovšem platilo pouze v případech, kdy je KONZUMACE CHOLESTEROLU NA ROZUMNĚ NÍZKÉ ÚROVNI A METABOLICKÉ PROCESY, které hladinu cholesterolu řídí, fungují řádně. U mnoha jedinců však nelze zaručit ani jednu z výše uvedených podmínek.
Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě
Problémem není jen složení naší stravy, ale také její nízká nutriční kvalita a celkově nadměrné množství. Změna nemusí být radikální. Začněte tím, že si ke každému jídlu přidáte porci zeleniny, vyměníte bílé pečivo za celozrnné nebo jednoduše vyloučíte slazené nápoje.
tags: #nasycené #tuky #výskyt #v #přírodě