Každý z nás by asi odpověděl něco v tom smyslu, že se jedná o specifické místo, které nám slouží k separaci různých druhů odpadu. Pro odkládání různých druhů odpadů slouží tzv. sběrné dvory. Co o nich doopravdy víte?
Druhy odpadu, které mohou být do sběrného dvora odloženy, a podmínky jeho provozu určuje vždy obec. Sběrné dvory mají stanovenou otevírací dobu, provozní řád a další předpisy, jimiž se musí řídit. Sběrné dvory bývají zřízeny na místech určených ke shromažďování a sběru vybraných složek komunálních odpadů a jsou vybaveny shromažďovacími prostředky, jako jsou speciální sběrné nádoby (různých velikostí a tvarů s různými vhozovými a výsypovými mechanismy, velkoobjemové kontejnery či speciální sběrné boxy) a uzavřené sklady (např. V případě skladování nebezpečných odpadů musí být stavebně zajištěna ochrana proti úniku škodlivin do životního prostředí, např. nepropustnou podlahou nebo vodohospodářským zajištěním apod.
Sběrná místa se liší od sběrných dvorů zpravidla jednodušším administrativním režimem, neboť zde obce přijímají pouze omezené množství druhů odpadů a slouží výhradně pro obyvatele příslušné obce. Jaký je rozdíl mezi sběrným dvorem a sběrným místem a co je mobilní sběrný dvůr?
Mobilní sběrný dvůr je dočasně zřízené stanoviště určené k odkládání několika druhů komunálních odpadů v předem určený čas. Tam, kde dosud není zřízen sběrný dvůr ani zajištěno sběrné místo, má obec povinnost dvakrát ročně zorganizovat tzv. mobilní sběry odpadu. Na předem určené místo, v předem určený čas a na vymezenou dobu přistaví obec sběrnou nádobu, do které je možné vytřídit konkrétní druh odpadu.
Co vše vlastně můžeme ve sběrném dvoře odložit? Které druhy odpadu můžeme do sběrného dvora vyvézt a za jakých podmínek?
Čtěte také: Bioodpad Znojmo - Rudoleckého ulice
Sběrné dvory, podobně jako například výkupny surovin, zahušťují síť umožňující odložení odpadu za účelem jeho efektivního využití - v nejlepším případě tak poskytují prostor pro znovupoužití věcí, předání vytříděného odpadu k recyklaci a výrobě druhotných surovin, příp. k energetickému využití odpadu. Jen minimální množství odpadu odloženého do sběrných dvorů putuje na skládky. Ukládání odpadu ve sběrných dvorech je pro místní občany obvykle zdarma, resp. občané za něj platí v rámci celkového poplatku za nakládání s komunálními odpady v obci. U některých druhů odpadu (např. V rámci sběrných dvorů bývají někdy také zřizována tzv. re-use centra. Sběrné dvory bývají pro občany k dispozici většinou v obcích s více obyvateli.
Bonusy pro uvědomělé třídiče fungují například v Jihlavě. Občané, kteří se považují za vzorné třídiče, se zaregistrují do systému a na základě smlouvy a splnění povinnosti odvozu odpadu na sběrový dvůr alespoň 4x ročně dostanou od města bonus - slevu na ročním paušálu. Stejně to funguje pro občany, kteří si sníží četnost vývozů popelnice s SKO na interval 1x za 14 dnů. Je to zdarma, nebo za poplatek?
Důsledné informování o stavu třídění a z nich vyplývajících ekonomických otázek je účinným nástrojem zpětné vazby pro obyvatele. Inspirativním příkladem je město Jihlava, které spustilo i Program zodpovědného nakládání s odpadem s cílem motivovat obyvatelé ke zlepšení třídění a získání tak slevy na poplatku za směsný odpad.
Říkáme tomu systém PAYT, “pay as you throw” neboli “zaplať kolik vyhodíš”. PAYT je tu pro ty, kteří třídí zodpovědně, a říká, že za tuto snahu by měli být občané odměněni, protože vyprodukují méně odpadu. Vytříděné složky jsou totiž ve finále komodity - zboží - jen ten nevytříděný zbytek je skutečným odpadem, kterého se opravdu musíme zbavit.
Jestli jste pečlivě prohlédli obsah koše, vybavíte si, že velkou část odpadu z domácnosti tvoří tzv. BRKO. Uvádí se, že BRKO tvoří 20%-30% objemu odpadu. Budeme-li jej tedy třídit stejně samozřejmě jako plast nebo papír, můžeme opravdu výrazně snížit zbytkový odpad. Navíc, BRKO samo o sobě působí problémy na skládkách a je škoda všechny cenné látky v něm zakopat na hromadu pod zem. Mnohem lepší je vrátit je přírodě ve formě hnojiva. Abychom s nimi mohli pracovat, je třeba zavést do systému i sběr této komodity. Mnoho obcí a měst to již dělá. Není to zdaleka jen záležitost obyvatel žijících v rodinných domech. BRKO se třídí i na sídlištích a v bytových domech.
Čtěte také: Obec Vavřinec - svoz odpadu
V rodinných domech se zahradou je vůbec nejlepším způsobem provozovat si na zahradě vlastní kompost, tak totiž nevznikne žádný odpad. Právě tady nám mohou pomoci buď hnědé popelnice na bioodpad, tzv. kompostejnery, nebo sezónní sběr do velkoobjemových nádob. S vlastním kompostérem na zahradě nebo s hnědou popelnicí na BRKO, kompostejnerem, můžeme snadno snížit frekvenci svozu SKO.
Právní úprava nakládání s odpady v našem státě vznikla v podstatě po roce 1989. Prvním právním předpisem byl zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech. Svůj účel - zavést základní principy nakládání s odpady do praxe splnil, ale z dnešního pohledu měl značné nedostatky a byl proto nahrazen zákonem č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 352/1999Sb. a zákona č. Zpřesňují a doplňují se pravidla pro nakládání s odpady, která by měla zajistit ochranu před jejich nepříznivými účinky.
Proč se stále mění právní úprava poplatků za komunální odpad? Zákon z roku 1997 umožňoval, aby si každý občan nakládal se svým odpadem sám. To ale vedlo ke zneužívání - v obcích vznikaly drobné černé skládky apod. Proto novela z roku 2000 zavedla (na žádost obcí) možnost stanovit poplatky na hlavu. Ukázalo se však, že tato právní úprava je na hranici ústavnosti.
Podle ustanovení § 10 b odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je sazba poplatku tvořena ze dvou složek. Z částky, která odpovídá zajištění provozu systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na území obce, který obec zavedla obecně závaznou vyhláškou ve své samostatné působnosti ve smyslu ustanovení § 17 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Další částí sazby poplatku...
Kromě poplatků mohou využít i další zdroje pro financování. Jde např. o příjem od podnikatelských subjektů, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru obalů a jejich využití nebo autorizovaných společností, které za ně povinnost plní - takzvané sdružené plnění. Tyto povinnosti pro podnikatelské subjekty nově vyplývají ze zákona o obalech.
Čtěte také: Motivační systém MESOH
Projekt umožňuje občanům pohodlně odevzdat odpadní elektrozařízení k recyklaci. Svozy „Buď líný“ realizujeme z domácností ZDARMA. Požadavky na svoz elektrozařízení přijímáme z každé lokality České republiky, z každé městské části, obvodu i z té nejmenší vesničky.
Tabulka svozu elektrozařízení:
| Typ svozu | Podmínky | Příklady zařízení |
|---|---|---|
| Balíkový svoz | Max. 31,5 kg/balík, min. 10 kg, max. 100 kg | Vysavače, žehličky, mixéry, varné konvice, fény, mikrovlnné trouby, kávovary, LCD televizory a monitory, počítače, notebooky, mobily, stolní tiskárny, kopírky, reproduktory, DVD přehrávače, sekačky, elektrické nářadí, zářivky, světelné zdroje, tonery, optické nosiče apod. |
| Volně ložený svoz | Celková hmotnost větší než 100 kg | Větší elektrozařízení |
Máte doma nepotřebná elektrozařízení? Zbavte se jich snadno, rychle a navíc ZDARMA. Pro elektrozařízení přijedeme až k vám a předáme je k recyklaci. Odpadní elektrozařízení svážíme z celé České republiky.
tags: #kdo #odváží #odpad #Jihlava #svoz #odpadu