Nejznečištěnější místa světa: Oceány plné odpadu

Představte si, že přijedete na místo své vysněné dovolené a zjistíte, že nedotčená pláž je plná odpadků. Tento chmurný scénář se stává stále častějším.

Každých šedesát vteřin se do našich oceánů vysype nákladní auto plastového odpadu. Celé ostrovy volně plujících plastů hyzdí světové oceány. Celkem se jedná o více než 268 000 tun plastového odpadu. A to jde pouze o váhu plastů plovoucích na hladině, celkové množství plastů včetně těch na dně moře, je odhadem 150 milionů tun! To je solidní množství, že? A pro ty z vás, kteří si to stále nedokáží představit - jedná se o 5,2 bilionu plastových kusů! To už zní spíš jako sci-fi, smutné sci-fi.

Alarmující stav moří a oceánů zjistili během celkem 24 výprav realizovaných v letech 2007 až 2013 vědci v čele s oceánografem Marcusem Eriksenem. A to pozor! Jedná se pouze o plasty, které plují po hladině.

Další studie totiž odhadují, že až 70 % plastů končí na mořském dně, a to dokonce až 6 000 metrů pod hladinou. Na jižní polokouli je pak nejznečištěnějším místem Indický oceán. Zde nalezneme více plastů než v jižní části Atlantiku a Pacifiku dohromady.

Ostrovy z plastového odpadu

Jistě jste někdy slyšeli o Velké tichomořské odpadkové skvrně, která si „brázdí“ vody Tichého oceánu. Jedná se o těžko uvěřitelných 96 400 tun plastového odpadu (1 990 mld. kusů plastu). Celkem jich je totiž šest - tedy alespoň těch, o kterých v současné době víme.

Čtěte také: znečištění oceánů

Co do velikosti následuje ostrov v Indickém oceánu (59 130 tun, 1 300 mld. kusů), těsně stíhaný ostrovem v severním Atlantiku (56 470 tun, 930 mld. kusů). Další ostrovy nalezneme ve Středozemním moři (23 150 tun, 247 mld. kusů), v jižní části Tichého oceánu (21 020 tun, 491 mld. kusů) a v jižním Atlantiku (12 780 tun, 297 mld. kusů).

Studie identifikovala několik klíčových oblastí, kde se ve Středozemním moři hromadí odpad. Zvláště znečištěné je italské pobřeží mezi Terstem a Benátkami. Jižní Španělsko, stejně jako Alžírsko a Tunisko, také trpí značným množstvím mořského odpadu. Oblíbená turecká letoviska, jako je Alanya, Side a Antalya, mají na pobřeží viditelné pásy odpadků. Podobně postižené je i pobřeží mezi Neapolí a Kalábrií a východní pobřeží Řecka.

Kde se v moři bere plastový odpad?

Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska či Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího z těchto zemí je odpad, který lidé jen tak vyhodí ven. Většina lidí totiž nemá možnost využívat komplexní systém pro zpětný odběr obalů, jako je tomu v ČR. Mezi hříšníky ale patří i vyspělé státy - nejvýše postavenou zemí v žebříčku jsou na dvacátém místě Spojené státy.

Neházejme však veškerou vinu na jiné kontinenty. Ani lidé v některých evropských státech se příliš neobtěžují s tříděním odpadu, který by pak mohl být recyklován. Pro zajímavost, systém třídění odpadu stále nemá Řecko.

Německá studie z loňského roku uvádí, že 90 % veškerého plastu přitéká do oceánů z deseti velkých řek.

Čtěte také: Vlastnosti oceánských ekosystémů

S jakým plastem si nejčastěji zaplaveme?

Ptáte se, jaký druh plastového odpadu hraje v mořích prim? U větších kusů se pak jedná o zubní kartáčky, skákací míče, plastové láhve a pantofle. Mikroplasty tvoří celých 92 % z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu. Tragédií je, že mikroplasty jsou všude. Dokonce i v tělech mořských živočichů, kteří pak končí na našich talířích. Podle posledních průzkumů je nalezneme i v 80 % kohoutkové vody ve světě.

Plastový odpad a Indonésie

Slunečná neděle odpoledne u moře nedaleko vesnice Yeh Gangga na indonéském ostrově Bali. Po pláži se prochází asi 20 dětí. I když je více než 30 °C, nikdo z nich neplave. „Přicházíme sem každou neděli, abychom uklidili nepořádek. Na Bali je hodně plastového odpadu,“ říká dvanáctiletá Intan. Rukou ukazuje na to, o čem mluví. Všude kolem ní jsou kelímky, lahve, brčka a další zbytky plastu, které děti sbírají dlouhými tyčemi. Jde o dobrovolníky z organizace Trash Hero - Odpadkový hrdina.

Ve světových oceánech plave přes 150 milionů tun plastu. Každý rok přibude pět až třináct milionů tun. Přibližně 283 milionů obyvatel spotřebuje mnoho plastových předmětů na jedno použití, jako jsou plastové kelímky, tácky nebo obalové materiály. V Indonésii tak vzniká každý rok 3,2 milionu nových kusů plastového odpadu, který se nerecykluje ani jinak nelikviduje.

Intan již pět let dobrovolně pomáhá organizaci Trash Hero.

Jak Indonésie bojuje s plasty?

Od roku 2017 se indonéská vláda snaží snížit množství plastu v oceánu mimo jiné prostřednictvím lepšího systému sběru a recyklace odpadu. Na Bali například 16. února 2019 zakázala plastové sáčky a brčka. Mnoho obchodů a restaurací však zákon porušuje, takže Intan a její kamarádi mají neustále práci. „V restauracích dostanete k pití automaticky plastové brčko. Já je odmítám. Bali má čtyři miliony obyvatel, ale každý rok ostrov navštíví také 5 milionů turistů. To znamená, že se používá velké množství jednorázových předmětů. Většina lidí na ostrově pracuje v cestovním ruchu. Bez turistů by mnoho lidí z nich bylo nezaměstnaných. Úřady uklízejí oblíbené turistické pláže, ale na těch ostatních nezasahují. O jejich čistotu se musí postarat dobrovolníci.

Čtěte také: Dopady znečištění oceánů

„Nejde jen o to, jak ošklivě odpadky vypadají pro lidi. Rozklad plastu v oceánu může trvat stovky let. Když se rozloží, rozpadne se na drobné částice zvané mikroplasty. Ty spolykají ryby v moři a lidé je pak sní, když si dají rybu k večeři. Mikroplasty se do našich těl dostávají i prostřednictvím pitné vody. „… je důležité informovat všechny o tom, proč jsou plasty škodlivé. Jinak se nic nezmění,“ říká Intan. Sama o tom ještě před šesti lety nic nevěděla a často používala jednorázové plastové předměty.

Od té doby se Intan plastům, zejména těm jednorázovým, snaží vyhýbat a přijala roli aktivní „hrdinky“. „Plastový odpad házím vždy do speciálních nádob na recyklaci. V neděli, kterou jsem s dětmi strávil, sesbíraly během jedné hodiny 27 kilogramů plastu, který byl poté odvezen k recyklaci. To se může zdát jako malé množství vzhledem k tomu, že v indonéských vodách je 12,9 milionu tun plastu. Nemyslím si, že moje práce je zbytečná. Jsem na ni hrdá. Nemohu zabránit tomu, aby sem z jiných ostrovů plul plast, ale mohu čistit pláže.

Interceptor: Nová zbraň proti plastům v oceánech

Velký říční nákladní člun vybavený prapodivnou zahnutou bariérou zachycuje odpad v ústí malajsijské řeky, aby zabránil jeho šíření do moře. Zařízení nazvané Interceptor je novou zbraní proti pronikání plastů do oceánů, píše agentura AFP.

Do moří se podle americké nevládní organizace Ocean Conservancy dostane ročně na osm milionů tun plastů, počínaje brčky a konče obaly a dalším odpadem. Takový odpad ohrožuje mnoho mořských živočichů a znečišťuje dříve panenské lokality.

Interceptor je 24 metrů dlouhá loď, podobná nákladnímu člunu. Vybavena je bariérou, do níž zachycuje odpad plovoucí ve vodě. Odpad, tedy převážně plasty, je poté nahrnut k rampě vlečného nákladního člunu a běžící pás jej tam přesune do beden na odpadky.

Interceptor je poháněn solární energií a je zcela autonomní. Denně může podle konstruktérů nasbírat až 50 tun odpadu.

Loni v říjnu bylo zařízení umístěno na velmi znečištěnou řeku Klang, která protéká malajskou metropolí Kuala Lumpur a ústí do moře v Malackém průlivu.

Asociace Ocean Cleanup spolupracuje s místní společností Landasan Lumayan, která se snaží vyčistit řeku už od roku 2016 a nyní začíná mít úspěch.

„Řeka Klang byla jako stoka plná odpadu. Ani jí už nemohly proplouvat lodě, tolik v ní bylo plastů,“ vysvětluje ředitel malajské společnosti Syaiful Azmen Nordin. „Dnes můžete vidět, že řeka už plovoucí odpad nenese,“ dodává.

Nizozemská organizace doufá, že její projekt bude mít významný dopad. Odhaduje, že 80 procent plastového odpadu se do oceánů dostane právě z řek. Podle internetových stánek organizace odplaví jen vody řeky Klang každoročně do moře více než 15 tisíc tun plastů. Vodní tok tak patří k 50 největším znečišťovatelům moří na světě.

The Ocean Cleanup si stanovila jako cíl vybavit svým zařízením tisícovku řek, které jsou největším zdrojem znečištění na světě. Organizace dosud vyrobila čtyři lodě, z nichž každá stojí 700 tisíc eur, tedy asi 17,5 milionu korun, a tato cena by měla ještě vzrůst.

Jedno zařízení bylo umístěno v Malajsii, jiné v Jakartě v sousední Indonésii a další mají být rozmístěna ve Vietnamu a v Dominikánské republice.

V Malajsii je na řece Klang dlouhé 120 kilometrů rozmístěno ještě dalších sedm plovoucích bariér. Zachycený odpad končí zatím na skládkách, ale už se pracuje na tom, aby z něho byly vyjmuty recyklovatelné prvky.

Za čtyři roky bylo z řeky vyloveno asi 50 tisíc tun odpadu. „Našli jsme tu pneumatiky, plyšové medvídky, a dokonce mrtvá zvířata, ale většinou šlo o plast,“ konstatuje Syaiful Azmen Nordin.

„Někteří lidé nechápou, jaký dopad může mít odhazování odpadků. Jestliže změníme své chování, můžeme přispět k tomu, aby byly řeky čistší,“ dodává.

Jak proti tomu bojovat?

Jednoduchá rovnice: velký vliv má omezení používání plastů. Mnoho zemí a společností již přistoupilo k regulaci některých jednorázových plastových výrobků, případně k jejich naprostému nahrazení šetrnější variantou.

Další příklady jsou nasnadě - igelitové tašky - ty byly nejen v ČR zpoplatněny. V některých zemích platí dokonce absolutní zákaz jejich používání.

Tabulka: Odhadované množství plastového odpadu v oceánech

tags: #oceány #odpady #nejhorší #místa #světa

Oblíbené příspěvky:

• Význam Matky Přírody
• Podmínky skladování bioodpadu
• Více o embryotransferu v ekologickém zemědělství
• Jak uvést emisi na trh v České republice
• Jak na problémy s odpadní vodou z dřezu