Kdo žere červy v kompostu? Identifikace a řešení problémů s larvami

Už jste někdy narazili na podivné larvy ve vašem kompostu? Oplocená zahrada je jen lidský výmysl a drobná zvířata, ptáci ani hmyz naštěstí hranic pozemku nedbají. Naštěstí proto, že všechny tyto organismy jsou nezbytné k dobře fungujícímu ekosystému, i když některé z nich na zahradě nejsou vítané. Mezi různým hmyzem jsou to samozřejmě i škůdci, kteří se vesele v zahradách množí, spásají šťavnaté listy zeleně, ale i jinak ničí plody naší práce.

Rozpoznání larev v kompostu

Na velké bělavé ponravy v kompostu už asi narazil každý. Teď jde o to, komu patří: chroustu, nebo zlatohlávkovi? Rozhodněte se správně, protože zatímco larvy zlatohlávka jsou neškodné, larvy chrousta ožírají kořeny rostlin. Předně si ujasněme, co je to ponrava. Je to larva typická pro vrubounovité brouky (Scarabaeoidea).

Ponravy mohou být bílé nebo nažloutlé, mají tvar písmene C a žijí pod zemí a často se vyskytují právě v kompostech. A zatímco ponravy zlatohlávka nebo chroustka letního jsou spíše malé a zavalitější, chroust nebo nosorožík kapucínský je má větší a podlouhlejší.

Odlišit od sebe larvu zlatohlávka a chrousta je důležité, protože jedna se živí rostlinným (odumřelým) odpadem a druhá živými kořínky rostlin.

Larvy zlatohlávků

U nás nejčastějším zlatohlávkem je asi 1,5 až 2,5 cm velký zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata). Je to výborný letec a setkáte se s ním ve dne (za teplého a slunného počasí). Zajímavé na něm je, že má při letu lesklé zlatozelené krovky složené a blatitá křídla zpod nich vysouvá podélnou štěrbinou.

Čtěte také: Bioodpad a chov červů

Dospělci zlatohlávků mají redukovaná kusadla, živí se proto hlavně měkkou nebo tekutou potravou, zejména pylem, nektarem, částmi květů (prašníky, pestíky, okvětními plátky), mízou stromů nebo přezrálými plody (ty mohou být posléze napadené houbami). Významné škody ale nezpůsobují.

Larvy zlatohlávků mají bílé až nažloutlé měkké tělo (měří 4 až 5 cm) připomínající tvarem zaoblené písmeno C. Jejich malá, světle hnědá hlava je sklerotizovaná (obsahuje sklerotin, který zajišťuje větší tuhost) a má krátká tykadla. Larvy se také vyznačují malými a krátkými končetinami (tři páry vyrůstající z hrudi).

Ponravy zlatohlávků žijí v trouchnivějícím dřevě, v pařezech, hromadách pilin, v kompostech apod., kde rovněž přezimují, a díky silným kusadlům (která dospělci nemají) se živí tlejícím materiálem (živým kořenům neškodí).

Larvy chroustů

Dospělý chroust obecný (Melolontha melolontha, u nás nejrozšířenější chroust, měří 2 až 3 cm) se vyznačuje hnědými a krátce ochlupenými krovkami, typickými vějířovitými tykadly a hlasitým bzukotem při letu. Škodí hlavně žírem listů. Daleko větší škody ale způsobují jeho masité larvy žijící v zemi.

Ty mají, stejně jako u zlatohlávků, bělavou až žlutavou barvu a měří cca 5 cm. Jejich hnědá hlava (rovněž sklerotizovaná) je ale větší, na tělo navazuje více ploše (larva je méně zaoblená) a má delší, dobře patrná tykadla. Mnohem výraznější jsou i končetiny vyrůstající z hrudní části těla a zadeček je oproti larvám zlatohlávků špičatější.

Čtěte také: Vše o kompostování

Ponravy chroustů prodělávají vývoj v půdě tři až čtyři roky (někdy i pět let). Živí se kořeny rostlin (mladých stromků - zpočátku jen jemnými kořínky, později kořínky a jejich dřevem, u silnějších kořenů kůrou), ožírají také hlízy a bulvy (brambory, řepa). Poškozené rostliny následně vadnou, příp. odumírají.

Na podzim se larvy zakuklí a na jaře (od dubna a května) vylézají z půdy dospělci. Ti sice okusují jen listy, což rostliny sice nezahubí, ale zpomalí to jejich růst (lokální žír). Při silném výskytu však mohou způsobit vážné škody (holožír).

Podobné larvy jako zlatohlávek a chroust vytváří i nosorožík kapucínský, který je však poměrně vzácný a u nás chráněný. V půdě se mohou vyskytovat i larvy listokaze zahradního (3cm larvy), který při přemnožení způsobuje velké škody.

Jak čelit larvám chroustů a chroustků v kompostu a záhonech?

Všechno jsou to larvy velmi tlusté, bílé a stočené do půlměsíce. Po jejich bocích jsou rozeznatelné malé tmavé tečky, snadno rozpoznáte nahnědlou hlavu a tři páry nožiček v její blízkosti. Ponrava zlatohlávka má však hlavičku velmi malou, jakoby vmáčknutou do tlustého tělíčka a nožičky úplně maličké, až bychom řekli zakrnělé. Tato ponrava se pohybuje vlněním po zádech.

Za to chroustí larva má hlavu větší, která je dobře patrná a stejně tak jsou nožky delší a je dobře rozpoznatelné i jejich členění.

Čtěte také: Výhody domácího kompostování

A pak je tu také chroustek letní, který to všechno zamotá. Je to brouk příbuzný s chroustem, respektive jeho menší varianta. Také jeho ponravy žerou kořínky živých rostlin a přežívají v půdě několik let. Chroustek v poslední době zamořil mnohé oblasti u nás a bohužel jeho larvy jsou laikovi špatně rozpoznatelné.

Je to díky tomu, že se víc podobají ponravě zlatohlávka. Také jsou zavalitější s maličkou hlavou a nožičkama, což značně komplikuje identifikaci.

Co s ponravami dělat?

Otázkou je, zda je výskyt larev opravdu hrozbou pro vaši zahradu. Zatímco u chrousta je to poměrně jasné, chroustek prý ve skutečnosti nepředstavuje tak závažný problém, jako výskyt jeho většího příbuzného. Ale kdo by to riskoval?! Navíc ponrava v půdě bude konzumovat podle svých možností, tedy nač přijde.

Pokud si nejste jistí druhem, ale také tím, zda ponravy likvidovat, můžete je rozhodně vyhodit daleko za pozemek. Okamžitě se opět zavrtají do země. Pokud máte drůbež, můžete ponravy nabídnout jí.

Nicméně likvidace jen několika nalezených ponrav je jen začátek, protože patrně se v zahradě či její blízkosti nacházejí další. Často se proto na zahradě objevuje i krtek, který sice rozkope váš trávník, ale ponravami se také živí.

Ponravy můžete hubit pomocí organizmů, které jsou jejich přirozenými likvidátory. Jde o prostředky biologické ochrany a nabízejí je online laboratoře, které je produkují nebo obchodníci orientující se na prostředky šetrné k životnímu prostředí.

Konkrétně jde například o výrobky obsahující živé juvenilní stádium nematod druhu Heterorhabditis downesi, ale také může jít o parazitické houby Beauveria a Metarhizium.

Pamatujte, že tyto živé organizmy je nutné skladovat při nízkých teplotách, například v lednici a mají jen omezenou životnost. Zcela přírodním způsobem likvidují ponravy bez chemického zamoření či ohrožení zahrady i celého ekosystému.

Také neuvážlivé užívání chemie totiž přispívá k šíření chroustů. Díky používání nešetrných pesticidů dochází k likvidaci také predátorů chroustů, kterým pak nic nestojí v cestě k přemnožení.

Lalokonosec jako další hrozba

Zdánlivě roztomilý brouk lalokonosec s dlouhým nosíkem a tykadly je ve skutečnosti nebezpečný nepřítel rododendronů, azalek a jahodníků. Rostliny okusuje rychle a nelítostně a vy byste měli stejně nelítostně postupovat při jeho likvidaci.

Lalokonosec rýhovaný je černohnědý brouk velikosti asi 1 cm. Patří mezi nosatcovité, na hlavě má dlouhý “nos” a na něm dvě zahnuté “anténky” - tykadla. Vroubkované černé tělo má jemné žluté skrvnky.

Tlusté larvy lalokonosců jsou bělavé s oranžově hnědou hlavou, tělo je pokryté jemnými chloupky.

Lalokonosci náruživě ožírají listy nejčastěji okrasných rostlin. Typicky rododendronů, begonií, azalek, ale i kamélií, ibišků, bramboříků či jahodníků. Nejsou ale vybíraví, spasou téměř vše.

Larvy lalokonosců způsobují míň viditelné, ale ještě větší škody na koříncích rostlin. Usazují se v kořenovém systému a okusují a poškozují kořínky.

Pokud máte na rostlinách vyžrané velké díry v listech jako od slimáka, a nikde nejsou stopy slizu, nebyl to slimák, ale lalokonosec. Napadené rostliny mají často žluté listy, přestože není nepřeléváte, ani nepřesušujete substrát.

Dospělé brouky přes den neuvidíte, ukrývají se v blízkosti rostlin a za potravou vylézají v noci.

Jak se zbavit lalokonosců?

Snadná metoda, jak poznat, že máte na zahradě lalokonosce, je umístit vedle záhonu kus prkna, které polijete vodou z konve. Za svítání se brouci stahují zpět z rostlin a prkno využijí jako úkryt.

Dobře, našli jste na zahradě nebo ve skleníku brouky a rostliny jsou ožrané. Nezbývá, než vyrazit do boje! První fáze spočívá v ručním sběru brouků.

Vyražte za tmy s baterkou, brouky sbírejte do nádoby, ze které nemohou utéct. Nemusíte se bát sbírat rukou, lalokonosci nekoušou.

Pro úplné vyhubení lalokonosců je nutné zabít jejich larvy. Postarají se o to mikroskopické hlístice rodu Heterorhabditis, které působí jako aktivní ochrana. K rostlinám se nasazují ve formě zálivky na jaře a na podzim.

Miniaturní červíci čichem vyhledávají larvy lalokonosců skryté v kořenech a přes jejich trávicí ústrojí jim prinikají do útrob. Infikované larvy do 48 hodin uhynou.

Tyto pro lalokonosce smrtonosné hlístice se dodávají pod obchodní značkou Nematop. Objednat lze balení 5 milionů hlístic, které ochrání 10m2 nebo 50 mil. hlístic na 100m2.

Přípravek stačí rozmíchat ve vodě nalít do vlhkého substrátu při teplotách nad 12°C. Hlístice vyhledají a zlikvidují všechny larvy lalokonosců.

U Nematopu někdy nastávají potíže s dostupností na českém trhu, plnohodnotnou alternativou jsou hlístice rodu Heterorhabditis downesi, prodávané pod názvem Nemamax.

Třetí metoda hubení lalokonosců spočívá v aplikaci speciálního insekticidu typu Mospilan nebo Karate. Jedná se o širokospektrální postřiky proti dravým broukům a hmyzu.

Postřik se aplikuje přímo na rostliny, lalokonosce usmrtí při kontaktu a požeru.

Prevence a další tipy

• Na larvy v kompostu nepoužívejte chemii. Nejspolehlivější jsou parazitické hlístice nebo ruční sběr.
• Na polích pomáhá proti chroustům hluboká orba, na zahradách se brouci setřásají z korun stromů (snadný sběr + slepice) a sadaři pokládají na zem sítě (dospělci nemohou vzlétnout a pářit se).
• Pokud zakládáte nový trávník, vyberte si osivo, které je namořené přípravky proti tomuto škůdci.
• Pravidelné hnojení a zalévání je důležité, stejně jako pravidelné sekání.
• Ponravy nemají rády cibuli či hořčici.

Tabulka pro rozlišení larev

tags: #kdo #žere #červy #v #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Využití kontejnerů na tříděný odpad
• Šetrná péče s Winni's Sapone Marsiglia
• Odpad bez sifonu: návod
• Výfukové plyny a klimatické změny
• Rozměry a typy pisoárů