Uhelný a ropný průmysl, politická lobby, mediální magnáti a řada jednotlivců strávili posledních třicet let vytvářením pochyb o globálním oteplování a změně klimatu. Zdá se ale, že jejich vliv na veřejné mínění klesá. Dva nedávné průzkumy uvádějí, že více než 75 % Američanů je přesvědčeno, že současnou změnu klimatu způsobují lidé.
K tomuto posunu přispěly školní stávky za klima, protesty hnutí Rebelie proti vyhynutí, vlády členských států vyhlašující stav klimatické nouze, lepší informování médii a rostoucí počet extrémních povětrnostních událostí. Spolu s veřejným míněním se ale mění i lobbing. Používá mnohem jemnější, ale i podlejší strategie. Začalo se jim říkat „klimatický sadismus“.
Zdá se mi proto důležité, abychom byli schopni jednotlivé druhy popírání rozpoznat. S tímto typem popírání jste se pravděpodobně již setkali. Tvrdí, že věda o změně klimatu ještě není dostatečně zavedená. Popírači argumentují, že změna klimatu je prostě jen součást přirozeného přírodního koloběhu. Někteří dokonce tvrdí, že CO2 tvoří tak malou součást atmosféry, že nemůže mít velký vliv na její oteplování. Všechny tyto argumenty jsou nepravdivé.
Mezi vědci je jasná shoda na příčinách současné klimatické změny. Klimatické modely, které předpovídají globální vzestup teploty, se za posledních 30 let nezměnily, a to i přes obrovský nárůst jejich složitosti. To ukazuje, že se jedná o solidní výsledek vědy. Protože podkopávání vědy má stále menší účinek, přecházejí popírači změny klimatu na novou taktiku.
Příkladem je jeden z předních britských klimaskeptiků, bývalý ministr financí Spojeného království Nigel Lawson. V roce 2009 založil skeptickou nadaci Global Warming Policy Foundation. Ta dnes připouští, že lidé změnu klimatu způsobují, ale do tohoto uznání rovnou doplňuje pochybnosti: Nadace má být „otevřená vůči sporné vědě o globálním oteplování, [ale] je hluboce znepokojena náklady a dalšími důsledky mnoha prosazovaných politickým kroků“.
Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu
Myšlenka, že změna klimatu je příliš nákladná na nápravu, je jemnější formou popírání klimatu. Ekonomové však naznačují, že pokud bychom do řešení klimatické krize investovali 1 % světového HDP, mohli bychom se s ní vypořádat. Náklady by mohly být ještě menší, pokud vezmeme v úvahu úspory vyplývající ze zlepšení zdraví a rozvoje globální zelené ekonomiky. Pokud ale nebudeme jednat hned, do roku 2050 by nás záchranná opatření mohla stát více než 20 % světového HDP.
Měli bychom také pamatovat na to, že v roce 2018 svět vygeneroval HDP v hodnotě téměř 86 000 000 000 000 amerických dolarů. A tato hodnota každý rok roste o 3,5 %. Vyčlenění 1 % na řešení změny klimatu by bylo malou změnou. Přitom by světu ušetřilo obrovské množství peněz. Popírači změny klimatu také zapomínají zmínit, že poskytují ochranu průmyslu fosilních paliv. Ten dostává roční dotace 5,2 bilionu amerických dolarů - což zahrnuje dotované náklady, daňové úlevy a environmentální náklady.
Klimaskeptici také tvrdí, že změna klimatu je pro nás dobrá. Delší a teplejší léta v mírném pásmu podle nich zlepší produktivitu zemědělství. Tyto výhody jsou ale ve stejných oblastech často vykoupeny suššími léty a častějším výskytem vln veder. Více než 40 % světové populace však žije v tropech. Popírači také poukazují na to, že rostliny potřebují k růstu atmosférický oxid uhličitý, takže čím více ho máme, tím lépe pro výživu rostlin. Je sice pravda, že pevninská biosféra absorbuje každý rok asi čtvrtinu znečištění oxidem uhličitým. Další čtvrtinu našich emisí pak pohltí oceány. Ale ztráta obrovských oblastí přirozené vegetace v důsledku odlesňování a změn ve využívání půdy tento účinek zcela ruší.
Další z oblíbených argumentů používaných klimaskeptiky je, že na podchlazení umírá každoročně víc lidí než kvůli teplu, takže teplejší zimy budou dobrá věc. To je velmi zavádějící. Lidé, kteří jsou vůči výkyvům teplot zranitelní, umírají na chlad především kvůli špatnému bydlení anebo si prostě nemohou dovolit dostatečně vytápět. Tento argument je také fakticky nesprávný. Například v USA jsou úmrtí způsobená teplem čtyřikrát vyšší než úmrtí způsobená chladem.
Klimaskeptici tvrdí, že opatření proti klimatické změně nemají smysl, dokud se k nim nepřipojí celý svět. Ale ne všechny země nesou na současné změně klimatu stejnou vinu. Například 25 % emisí CO2 z lidské činnosti v atmosféře produkují USA, dalších 22 % má na svědomí EU. Pokud vezmeme v úvahu naši historickou roli ve vypouštění skleníkových plynů, bylo by fér přijmout i vedoucí roli při snižování jejich emisí. Nakonec se však musí zapojit všechny země.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
V diskuzi s lidmi, kteří popírají změnu klimatu, se často setkáte s argumentem, že máme řadu akutních problémů, které se nás dotýkají více. Takže namísto toho, abychom se trápili s globálními problémy, je lepší zaměřit se na ty, které jsou nám blíž. Mnohá řešení, které jsou výhodná pro ochranu klimatu, ale zároveň zlepšují životy normálních lidí. Například přechod na obnovitelnou energii a elektromobily snižují znečištění ovzduší, což prospívá celkovému zdraví lidí. Rozvoj zelené ekonomiky přináší ekonomické výhody a vytváří pracovní místa.
Poslední část popírání změny klimatu je argument, že bychom se neměli unáhlit. Není přece třeba měnit zavedené postupy tak rychle, zejména vzhledem ke všem těm pochybám, které už jsme zmínili. A podle názorů klimaskeptiků vědci přehání naléhavost problému. Když nebudeme spěchat a počkáme, budeme v budoucnu mnohem bohatší. A tak budeme i lépe vybaveni na to, abychom se s klimatickou změnou vypořádali. Mnoho z nás nemá rádo změny. Možná si říkáte, že vlastně žijeme v nejlepší možné době - zvlášť pokud vám nechybí peníze a kontrola nad vlastním životem.
Moderní letadla vypouštějí méně uhlíku než ta starší. Současně tento výzkum poukázal na nadměrný dopad soukromých tryskáčů na klima: produkují totiž více kondenzačních stop, než se dříve předpokládalo. Kondenzační stopy, jimž se také říká kondenzační pruhy nebo contrails, jsou tenké pruhy oblaků vytvářené výfukovými plyny letadel. Ke globálnímu oteplování přispívají tím, že zadržují teplo v atmosféře. Přestože jejich přesný vliv na oteplování není zatím dokonale popsaný, vědci se domnívají, že je větší než oteplování způsobené emisemi uhlíku z leteckého paliva.
Aby se snížila spotřeba leteckého paliva, jsou moderní letadla konstruována tak, aby létala ve výškách, kde je vzduch řidší, a má tedy menší aerodynamický odpor ve srovnání se staršími komerčními letadly, která obvykle létají v o něco níže v „pouhých“ jedenácti kilometrech. To znamená, že moderní stroje produkují méně emisí uhlíku na jednoho cestujícího, ale současně vytvářejí kondenzační stopy, jejichž rozptýlení trvá déle. A to vytváří oteplovací efekt po delší dobu. „Všeobecně se už ví, že létání není pro klima dobré,“ komentuje výsledky Edward Gryspeerdt, který výzkum vedl. „Většina lidí si ale neuvědomuje, že contrails a emise uhlíku z leteckého paliva způsobují oteplování klimatu rovnou dvěma způsoby.“
„Novější letadla létají stále výše v atmosféře, aby zvýšila účinnost paliva a snížila emise uhlíku. „To neznamená, že efektivnější letadla jsou špatná - to zdaleka ne, protože mají nižší emise uhlíku na jeden kilometr. Naše studie ale odráží problémy, kterým letecký průmysl čelí při snižování svého dopadu na klima.“
Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?
Studie potvrdila, že ke zkrácení životnosti kondenzačních stop pomůže ještě více snížit množství sazí vypouštěných z leteckých motorů, které vznikají při neefektivním spalování paliva. Moderní letecké motory jsou konstruovány tak, aby byly čistější a obvykle vypouštěly méně částic sazí, což zkracuje životnost kondenzačních pruhů.„Z jiných studií víme, že počet částic sazí ve výfukových plynech letadel hraje klíčovou roli ve vlastnostech nově vznikajících contrails. Naše studie přináší první důkaz, že emise menšího počtu částic sazí vede k tomu, že tyto pruhy mizí z oblohy dříve než ty ze starších, špinavějších motorů,“ doplňují autoři.
Zásadní je podle vědců ještě jeden poznatek, který se týká malých soukromých tryskáčů. Ty totiž vytvářejí kondenzační stopy ještě častěji, než se dosud předpokládalo. I když jsou soukromá letadla menší a spotřebovávají tedy logicky méně paliva než velké stroje, vytvářejí podobné stopy jako mnohem větší komerční letouny. Je to tím, že létají výše, kde je menší letecký provoz. Ale podobně jako moderní komerční letadla vytvářejí více contrails ve srovnání se staršími typy, které se pohybují níže. „Přesto, že mají tyto tryskáče menší rozměry, vytvářejí kondenzační pruhy stejně často jako mnohem větší letadla. Už víme, že vytvářejí obrovské množství emisí uhlíku na jednoho cestujícího, aby superbohatí lidé mohli pohodlně létat."
Koncem září byly odsouzeny dvě klimatické aktivistky z organizace Just Stop Oil, které v roce 2022 polily polévkou obraz Vincenta van Gogha Slunečnice visící v londýnské Národní galerii. Ačkoliv samotné dílo nebylo poškozeno, londýnský královský soud v okrsku Southwark odsoudil ženy k trestům odnětí svobody nepodmíněně ve výši 20 a 24 (respektive 27) měsíců. Ve Spojeném království a západní Evropě se nejedná o první případ nepodmíněného odsouzení klimatických aktivistů a případ je tak součástí trendu - podmínky klimatických aktivistů v západní Evropě se zhoršují.
Aktuálně média přinášejí zprávy, že v České republice narůstá počet instalací fotovoltaiky, ale nezvyšuje se kapacita větrných elektráren. Současně platí, že energie ze slunce a větru má být klíčovým opatřením na cestě k dekarbonizaci. Jedním z důležitých faktorů pro navýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů (OZE) je minimalizace administrativních bariér, a tedy optimalizovaný legislativní základ. Tím by měl být zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie rozeslaný v červenci 2024 do meziresortního připomínkového řízení.
Ač klimatická změna negativně působí na lidskou populaci obecně, je známým faktem, že některé skupiny obyvatel jsou vůči jejím důsledkům náchylnější. Mezi takové skupiny patří i osoby se zdravotním postižením, jejichž specifické potřeby v některých případech komplikují jejich adaptaci na měnící se podmínky. Jejich potřeby přitom zpravidla nejsou zohledněny při tvorbě klimatických opatření, a to i přesto, že jde přibližně o 1,3 miliardy osob a představují tedy zhruba 16 % celosvětové populace. Přitom asi 80 % z nich žije v nízko a středně příjmových zemích, z nichž mnohé jsou výrazně ovlivněny změnami klimatu, a pravděpodobnost, že budou zraněny či přijdou o život v důsledku přírodní katastrofy je dvakrát až čtyřikrát vyšší než u většinové populace.
tags: #vliv #vyfukových #plynů #na #klimatické #změny