Kdy lze z klimatických podmínek přerušit výuku: Pohled na zákon a aktuální vývoj

19.04.2026

Problematika klimatických podmínek a jejich dopadu na různé aspekty našeho života, včetně možnosti přerušení výuky, je stále aktuálnější. V poslední době rezonuje zejména problematika EU ETS 2 - rozšíření systému emisního obchodování, které vzbuzuje horlivé diskuse na domácí i evropské úrovni. Tento článek se zaměří na právní aspekty této problematiky a aktuální vývoj v oblasti klimatického práva.

Klimatické žaloby a rozhodnutí soudů

V posledních letech se objevuje stále více klimatických žalob, které se snaží právní cestou dosáhnout ochrany klimatu a životního prostředí. Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vynesl 28. října 2025 rozsudek ve věci Greenpeace Nordic a další proti Norsku, který se vyjádřil k procesním povinnostem členských států Rady Evropy při rozhodování o otázkách v souvislosti s ochranou klimatu a lidskými právy. ESLP při rozhodování čerpal z vlastní judikatury i z judikatury mezinárodních soudů a posílil tak procesní rozměr odpovědnosti států za (ne)ochranu klimatu z lidskoprávního hlediska.

Dne 5. listopadu 2025 Ústavní soud zamítl ústavní stížnost ve věci tzv. české strategické klimatické žaloby, která byla podána v dubnu 2021 k Městskému soudu v Praze. Na straně žalobců stál spolek Klimatická žaloba ČR, obec Svatý Jan pod Skalou a několik dalších osob včetně lesníků a sedláků.

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu vydal 23. července 2025 poradní stanovisko č. 187 o povinnostech států v oblasti klimatické změny, které vyjasňuje některé otázky a otevírá nové pohledy na interpretaci klimatických povinností států a na otázku uplatnění odpovědnosti za jejich porušení. Stanovisko vyznívá výrazně ve prospěch ochrany klimatu, která bude nyní snáze vymahatelná.

Vrchní soud v německém Hammu vynesl 28. května konečný rozsudek v klimatickém případu Lliuya v. RWE. Jeho hlavní poselství zní, že velcí emitenti skleníkových plynů mohou být u německých soudů pohnáni k soukromoprávní odpovědnosti za škody způsobené změnou klimatu. V případu Lliuya v. RWE šlo o žalobu podanou peruánským farmářem panem Saúlem Luciano Lliuyou u německého soudu proti nadnárodní elektrárenské společnosti RWE. Cílem žaloby bylo získat od soudu potvrzení, že mezi vypouštěním skleníkových plynů velkou soukromou společností a škodami způsobenými projevy klimatické změny existuje příčinná souvislost, a že tedy korporace přispívající ke klimatické změně by měly nést svůj díl odpovědnosti za škody, přičemž tento díl odpovědnosti je soudně vymahatelný.

Čtěte také: O Quittově klasifikaci podnebí

Odvolací soud v Haagu vydal 12. listopadu 2024 rozhodnutí ve věci Milieudefensie et al. v Royal Dutch Shell, což je odvolání proti rozhodnutí Okresního soudu v Haagu z roku 2021, ve kterém soud ropné společnosti Shell uložil povinnost do roku 2030 snížit její globální emise skleníkových plynů o 45 % oproti úrovni z roku 2019. Soud tuto povinnost dovodil na základě nizozemského deliktního práva a jeho výkladu za pomoci právně nezávazných mezinárodních nástrojů.

Legislativní vývoj a opatření

V České republice se připravuje zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který by měl minimalizovat administrativní bariéry a podpořit dekarbonizaci. V druhé polovině února skončilo meziresortní připomínkové řízení ke třem zásadním koncepčním dokumentům, které se vztahují k řešení změny klimatu: návrh aktualizace Politiky ochrany klimatu v České republice (POK), aktualizovaný Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu (VPEK) a aktualizovaná Státní energetická koncepce (SEK). Všechny tři dokumenty se věnují potřebné dekarbonizaci, nízkouhlíkovým technologiím a proměně energetického rámce ČR s cílem dosažení klimatické neutrality.

Evropský parlament schválil 17. ledna 2024 změny směrnice o nekalých obchodních praktikách a směrnice o právech spotřebitelů, které souvisí s climate-washingem a trvanlivostí výrobků. Zakazují se tvrzení o „klimatické neutralitě“ výrobků a služeb opírající se o uhlíkové kompenzace. Cílem je zajistit spotřebitelům jasné, relevantní a spolehlivé informace o výrobcích a službách a tím jim umožnit informovanější rozhodování o nákupech a podpořit udržitelnou spotřebu.

Specifické skupiny obyvatel a klimatická změna

Je známým faktem, že některé skupiny obyvatel jsou vůči důsledkům klimatické změny náchylnější. Mezi takové skupiny patří i osoby se zdravotním postižením, jejichž specifické potřeby v některých případech komplikují jejich adaptaci na měnící se podmínky. Jejich potřeby přitom zpravidla nejsou zohledněny při tvorbě klimatických opatření.

Extrémní projevy počasí a přerušení výuky

Zákonná úprava v České republice umožňuje přerušení výuky v případech, kdy klimatické podmínky představují vážné ohrožení zdraví žáků. Konkrétní situace, kdy je možné výuku přerušit, jsou obvykle definovány ve školním řádu a vycházejí z doporučení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Mezi tyto situace patří například:

Čtěte také: Kvalita hroznů a klima

Vysoké teploty: Pokud teplota ve třídách dosáhne extrémních hodnot, které mohou vést k přehřátí a zdravotním problémům žáků.
Silný mráz: Pokud extrémní mráz znemožňuje bezpečnou cestu do školy a zpět.
Smogová situace: Pokud je ovzduší znečištěno nadlimitními koncentracemi škodlivých látek.
Živelní pohromy: V případech, kdy hrozí povodně, vichřice nebo jiné živelní pohromy.

Rozhodnutí o přerušení výuky je obvykle v kompetenci ředitele školy, který musí zohlednit aktuální situaci a doporučení odborníků.

Čtěte také: Zásobování vodou v kontextu klimatické změny

tags: #kdy #lze #z #klimatickych #podminek #prerusit