Péče o zahradu s sebou během roku přináší množství zeleného zahradního odpadu. Pokud nám záleží na přírodě a životním prostředí, je tu jednoduchý a ověřený způsob správného využití odpadu: přeměnit jej na kvalitní hnojivo! A tehdy je řeč o kompostování.
Do kvalitního kompostu můžete přidat skoro všechny organické odpady ze dvora, zahrady i domácnosti.
Zbytky vařených jídel se doporučuje dávat jen v malých množstvích. Smíchejte je s větším množstvím suchého materiálu.
Některé z výše uvedených položek můžete ale kompostovat v jiném kompostéru. Důležitá je co nejjemnější struktura materiálu. Při domácím kompostování neexistují téměř žádné legislativní omezení.
Při těžších rozložitelných materiálech (uhlíkatých), jako jsou dřevo, tvrdší části zeleniny či stonky starších rostlin platí základní pravidlo, že čím jsou částice menší, tím rychleji se zkompostují. Ideální je využít zahradní drtič. Měkké šťavnaté materiály (dusíkaté) jako hnůj, posečená tráva, kuchyňský bioodpad jsou snadno rozložitelné, proto není třeba je zmenšovat. Dobrý rozklad zajistí vyvážené míchání materiálů.
Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru
Užitečné bakterie a půdní organismy, které se starají o rozklad zeleného odpadu potřebují kromě živin i neustálý přísun vzduchu a dostatek vlhkosti. Pokud jim dokážete zajistit vyváženou kombinaci, začnou se množit rychlým tempem. I zde platí že, čím menší částice odpadu do kompostu dáte, tím se spíše zkompostuje. Platí však také pravidlo, že čím jsou částice menší, tím je mezi nimi méně dutinek, kde se může udržet vzduch.
Další podmínkou dobrého kompostování je správná vlhkost. Nedostatek vlhkosti zpomaluje až zastavuje proces rozkladu, naopak nadměrná vlhkost způsobuje nežádoucí hnilobný proces. Do uzavřeného kompostéru se bez vaší pomoci voda nedostane, proto je důležité správnou vlhkost kontrolovat a v případě potřeby ji doplnit politím, případně snížit přidáním suchých materiálů. Správnou vlhkost lze zjistit pouze rukou.
Kompost jako ozdobný prvek okrasné části zahrady, případně viditelný z odpočinkového koutu, není to pravé. Umístěte ho tak, aby nerušil celkový dojem ze zahrady, nejlépe do vzdálenějšího koutu, kde o něm budete vědět vy, ale neuvidí ho každý, kdo k vám zavítá. Můžete použít i předsadbu z rychle rostoucích keřů, které kompost dokonale ukryjí. Pro založení kompostu vyberte místo zastíněné stromy nebo keři. Kompost by neměl nikdy vyschnout, proto jej v suchém počasí zalévejte vodou.
Vytrvalé plevele, jako je pampeliška, svlačec, pýr nebo popenec do něj nikdy nedávejte s kořeny. Odkvetlý plevel se semeny si klidně počká i několik let na příležitost, aby se mohl s kompostem rozvést po zahradě a pořádně se rozmnožit. Pro plevel vytvořte oddělený kompost, který po rozložení použijte například pro rovnací práce v zahradě.
„Podlahu“ kompostu by měla tvořit drenážní vrstva, může být z drcených cihel nebo štěrku. Na ni pak postupně ukládejte vhodný odpad do vrstev, a to rovnoměrně po celé ploše. Silnější a větší rostliny, jako jsou rajčata nebo okurky, rozsekejte na menší kusy, aby se rychleji rozkládaly. Posečenou trávu nedávejte do kompostu ve větší než pěticentimetrové vrstvě, má sklon se slehávat a zůstává nerozložená i po třech letech. Vrstva organického odpadu nemá být vyšší, pak ji dobře utužíte a zasypete slabou vrstvou zeminy. Do další vrstvy lze přimíchat kromě odpadu ze zahrádky i trus domácích zvířat - drůbeže, králíků, holubů - prosypat mletým vápencem nebo přidat k obohacení kompostu minerální hnojivo. Alespoň jedenkrát do roka se má kompost proházet kvůli provzdušnění a rychlejšímu rozkladu = zrání. Klasický kompost je hotov za jeden až tři roky, podle použitého materiálu.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Do kompostu se přidává mletý dolomitický vápenec, který obsahuje i hořčík. Staří zahradníci už hotový kompost míchali se zvětralou prosátou omítkou z bouračky - písek to navíc vylehčil. Daniela přidává do kompostu mletý dolomitický vápenec. Kupuje ho vždy pětikilový pytel a vydrží tak na tři měsíce.
Pro malou zahrádku se hodí kompostér. Z okrasné zahrádky bude ke kompostování spíš jen listí z okrasných stromů, stvoly ořezaných trvalek a letniček, posečená tráva a odpady z kuchyně.
Přípravky, které značně urychlí zrání kompostu, jsou vhodné i do volných kompostů. Použitím urychlovače se zkrátí doba rozložení organické hmoty na necelý půlrok a hlavně - kompost se nemusí přehazovat! Výborně se urychlovač uplatní v kompostérech. Zabraňuje hnití a výskytu plísní nebo houbových chorob.
Hotový vyzrálý kompost musí být sypký, mírně hrudkovitý. Časem zjistíte, že kompostu není nikdy dost: potřebují ho růže, okrasné keře i stromy a trávník bude za prosypání obzvlášť vděčný. Kompost se vám bude hodit každou chvíli. Trvalky, letničky a hlavně zelenina - všechno se dá přihnojit kompostem. Ovocné stromy přivítají takovouto výživnou nastýlku, z níž se budou postupně uvolňovat živiny ke kořenům. Nakupovat množství umělých hnojiv, případně shánět chlévský či koňský hnůj je poměrně nákladné - jak finančně, tak i časově. Není nic lepšího, než si vyrobit hnojivo z vlastních zdrojů a mít ho stále k dispozici.
Odpad ze zahrádky je cenným materiálem pro kompostování, proto ho nevyhazujte. Všechno, co nespotřebujete, se bude hodit - každý organický odpad se časem rozloží a poslouží jako jedinečné hnojivo.
Čtěte také: Kompost v permakultuře
tags: #kdy #rozvest #kompost #na #zahradu