Ekologická váha vlivu a její uplatnění při ochraně zemědělského půdního fondu

Zemědělský půdní fond je jednou ze složek životního prostředí a nenahraditelným omezeným přírodním zdrojem umožňujícím zemědělskou výrobu. Ochrana kvality zemědělského půdního fondu by měla být podle ministerstva životního prostředí posílena. Vláda se veřejně zavázala k posílení ochrany půdy.

K odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pozbývá platnosti uplynutím 3 let ode dne jeho oznámení žadateli, nestal-li se podkladem pro řízení podle jiného právního předpisu.

O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy k tomuto zákonu po zahájení realizace záměru. Část odvodů ve výši 55 % je příjmem státního rozpočtu, 15 % je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a 30 % je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území se odňatá zemědělská půda nachází.

Při rozhodování o odvodech orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z právního stavu ke dni nabytí právní moci prvního rozhodnutí vydaného ve věci podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí o souhlasu (§ 21). Rozhodnutí o odvodech nelze vydat po uplynutí 5 let ode dne nabytí právní moci posledního rozhodnutí ve věci vydaného podle zvláštních právních předpisů, popřípadě ode dne nabytí právní moci souhlasu (§ 21).

Peníze získané z odvodů jsou příjmem rozpočtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází. Tyto prostředky mohou být použity jen pro zlepšení životního prostředí v obci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Kdy se ekologická váha vlivu nepoužije

Nejvyšší správní soud (NSS) se zabýval případem, kdy žalobkyně nesouhlasila s výší odvodu za zábor zemědělské půdy. Městský úřad Roudnice nad Labem předepsal žalobkyni dle § 11 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, odvod za zábor zemědělské půdy na pozemcích p. č. 88/8 a 231/10 v k. ú. Dobříň pro výstavbu výrobní haly a zpevněných ploch ve výši 907 475 Kč.

Žalobkyně podala odvolání k žalovanému, protože byla přesvědčena, že městský úřad nesprávně stanovil pro výpočet odvodu hodnotu ekologické váhy vlivu ve výši 10, čímž se desetinásobně zvýšila částka odvodu. Dle žalobkyně ekologická váha vlivu se nepoužije při výpočtu odvodů za zemědělskou půdu odňatou ze zemědělského půdního fondu na plochách výroby a skladování určených k tomuto účelu zásadami územního rozvoje nebo vydaným územním plánem, které byly schválené do 31. prosince 2014 a k tomuto dni platné. Dotčené pozemky se přitom dle územního plánu Dobříň nacházejí v ploše Z7, jejímž hlavním využitím je mj.

Podle stěžovatelky krajský soud dovodil, že pro výpočet odvodu bylo rozhodné to, zda se pozemky stěžovatelky „nacházely“ na ploše výroby a skladování vymezené v územním plánu. Zákon však nestanoví premisu pro nepoužití ekologické váhy vlivu podle toho, kde se pozemky nacházejí, nýbrž hovoří o plochách určených k tomuto účelu.

Na základě obsahu správního spisu a argumentace účastníků řízení považuje NSS ve věci za nesporné, že při výpočtu odvodu za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu správní orgány počítaly s ekologickou váhou vlivu s hodnotou 10 proto, že se dotčené pozemky nacházejí na území chráněné oblasti přirozené akumulace vod (viz faktor B dle části B sazebníku odvodů).

NSS souhlasí s argumentací krajského soudu. K té dodává, že pro to, aby se neuplatnila váha ekologického vlivu, je rozhodující zejména to, jak příslušná územně plánovací dokumentace dotčenou plochu řeší po stránce terminologické, tedy zda ji výslovně reguluje např. Aplikace uvedené zásady předpokládá možnost alespoň dvou veškerými v úvahu připadajícími výkladovými metodami obhajitelných výkladů právní normy.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

V posuzované věci tak na jedné straně stojí jazykový výklad, podepřený argumenty systematickými a teleologickými. Vůči tomu stěžovatelka nabízí v podstatě jen výklad jazykový, který se opírá o formulaci užitou na str. 4 územního plánu a ve vazbě na sazebník odvodů také to, že územní plán „určuje“ plochu Z7 ke konkrétnímu způsobu využití.

Novela zákona o ochraně ZPF

Vláda schválila novelu zákona, která sníží platby za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu (ZPF) a zavádí výjimky z plateb odvodů pro dopravní či průmyslové stavby v průmyslových zónách. Stát chce novelou vyjít vstříc investorům a zároveň nasměrovat stavby na méně kvalitní zemědělskou půdu.

Novela reaguje podle premiéra Bohuslava Sobotky na zvýšení poplatků za vynětí ze zemědělského půdního fondu v roce 2011. Úleva se může dotknout až 2000 hektarů. Účinnost novely se navrhuje již od 1. ledna 2015.

U půdy nejvyšší bonity se nově nebudou koeficienty ekologické váhy sčítat, ale použije se jedna nejvyšší hodnota. U půd ve IV. a V. kategorii dochází k mírnému navýšení ceny za odnětí půdy. Nadále platit by měla ochrana půdy v chráněných oblastech.

Norma uvádí i výjimky, kde se neuplatní ekologická váha vlivu, ale pouze základní odvod, to znamená maximálně 180 korun za m2. Jsou to například stavby určené pro výrobu v průmyslových zónách.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Novela upravuje také kompetence institucí, například České inspekce životního prostředí, a rovněž posiluje ochranu ZPF díky efektivnějšímu vymáhání pokut při porušení zákona, uvedlo ministerstvo.

tags: #ekologicka #vaha #vlivu #kdy #se #nepouziva

Oblíbené příspěvky:

• Bezpečnost antén EAS
• Projekty pro školy
• Nerezový odpadkový koš 3l: Test a zkušenosti
• Oběhové hospodářství
• Materská školka Karla IV: Recenze