Stanoviště antén EAS: Bezpečnost, konstrukce a vliv na zdraví

Následující článek se zabývá fakty souvisejícími s provozem základnových stanic (nosné zařízení s vysílacími a přijímacími anténami + kontejner s technologií) a s používáním mobilních telefonů. Článek má za cíl poskytnout poučení široké veřejnosti, která se často setkává s médii prezentovanou "zákeřností" základnových stanic pro mobilní telefony a mobilních telefonů vůbec. Rovněž slouží jako odpověď na opakující se dotazy, zda není ohroženo zdraví občana, buduje-li se v blízkosti jeho domu, nebo dokonce na střeše jeho domu, ona základnová stanice.

Elektromagnetické záření a základnové stanice

Vysokofrekvenční záření (neionizující záření), vysílané anténami základnových stanic, je co do výkonu ve srovnání s výkony televizních a rozhlasových vysílačů stokrát až stotisíckrát „slabší“, výkony se pohybují maximálně okolo 20W. Jen pro ilustraci je srovnejme s výkonem některých běžných domácích spotřebičů, které jsou rovněž zdrojem elektromagnetického záření, např. žárovek, jejichž výkony se pohybují řádově v desítkách wattů, mikrovlnné trouby s výkony až kolem tisíce wattů.

Vyzařování antén základnových stanic je směrováno vodorovně nebo je jen mírně skloněné, takže na úroveň terénu se dostává až ve vzdálenostech, kdy je jeho intenzita prakticky bezvýznamná. Spojení mezi základnovou stanicí a dalšími jednotkami sítě je uskutečněno mikrovlnným spojem s parabolickými anténami, který pracuje s nepatrným výkonem, řádově nedosahujícím ani desetiny wattu. Mikrovlnné spoje nemají proto z hlediska ochrany zdraví prakticky žádný význam.

Legislativa a bezpečnost

Základnové stanice včetně mikrovlnných spojení jsou budovány v souladu se stavebním zákonem. Orgánu ochrany veřejného zdraví přísluší vydávat k projektové dokumentaci na každou stavbu závazné stanovisko, ve kterém je ochrana zdraví obyvatel i osob obsluhujících jmenovaná zařízení sledována v souladu s požadavky příslušného nařízení vlády. V tomto nařízení je požadováno, aby vlivem provozu základnových stanic nedošlo při expozici osob k překročení nejvyšších přípustných hodnot stanovených veličin. Ze zkušenosti lze říci, že v místech, kde se může vyskytovat obyvatelstvo se úroveň elektromagnetického pole ani nepřiblíží hygienickým limitům. To lze ověřit např.

Jestliže se dříve předpokládalo, že nepříznivé účinky má i slabé elektromagnetické záření, pokud působí po dlouhou dobu, pak kritické zhodnocení těchto stanovisek oficiálními mezinárodními institucemi vedlo k závěru, že nepříznivé účinky dlouhodobé expozice člověka slabým polím nemají vliv na vznik např. rakovinných onemocnění. Tyto závěry potvrdila Světová zdravotnická organizace - WHO (zejména List o faktech č. 193 tj.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Byl prokázán pouze přímý účinek elektromagnetických polí pro frekvence větší než 100kHz, tj. Pro zajímavost lze uvést na příkladu působení vysokofrekvenčního elektromagnetického záření při absorpci způsob navrhování hygienických limitů. Pokusy s dobrovolníky umístěnými celým tělem v silném vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli bylo zjištěno, že tělesná teplota dobrovolníků se zvýšila o 1°C při měrném absorbovaném výkonu rovném 4 W na kilogram tkáně. Přitom hygienický limit měrného absorbovaného výkonu (celým tělem) je pro zaměstnance 10x nižší tj. 0,4W/kg, pro ostatní osoby 50x nižší, tj. 0,08W/kg. Limitní hodnoty mají obecně velký bezpečnostní koeficient, někdy až 100.

Ovšem působí-li záření na malou část těla (např. hlava při používání mobilních telefonů), je hygienický limit v exponované části těla vyšší, ale stále s dostatečným bezpečnostním koeficientem. Aby tedy osoba nacházející se ve vysokofrekvenčním poli pocítila jeho účinky (pocit tepla), musela by být intenzita takového pole mnohem vyšší, než připouští jakákoliv hygienická norma. Je důležité mít také na zřeteli, že radiofrekvenční elektromagnetické pole (např.

Z výše uvedeného vyplývá, že vzdálenost zdroje elektromagnetického záření tj. vysílače od obrysu těla hraje významnou roli. Proto situace při používání mobilních telefonů je odlišná oproti působení základnových stanic, neboť anténa telefonu je pouze několik cm od obrysu hlavy. Ale žádná epidemiologická studie výše jmenovaných společností a komisí dosud nezjistila nepříznivý vliv radiofrekvenčního pole na zdraví, ani co se týče nádorových, ani jakýchkoli jiných onemocnění. RNDr.

Instalace antén a hromosvody

Při instalaci antény na střechu různých typů objektů je důležité si uvědomit, že technik, který instalaci provádí, má být seznámen s vnější ochranou před bleskem. Tato dokumentace má již zohledňovat celou aplikaci anténního systému vč. návaznosti na jímací soustavu. Pochopitelně technik, který zpracovává dokumentaci pro umístění anténního systému na střechu objektu, musí vědět, jaká jímací soustava je na stavbě instalována, a podle toho zajistit daná ochranná opatření. Častou situací je informace od odborné firmy, že stávající hromosvod na objektu je nevyhovující, a tedy nebude zajištěna spolehlivá ochrana instalovaných antén a u uvedené stavby tedy hrozí další rizika spojená se zavlečením bleskového proudu do stavby.

Tato skutečnost bývá nepříjemnou zprávou pro investora, jelikož to znamená v nejhorším případě předělání celé jímací soustavy. Pro anténní systémy by měl být upřednostněn izolovaný hromosvod podle normy ČSN EN 62305-3, ed. 2, čl. Při instalaci antény na různé typy objektů je nutné si uvědomit, jaká jímací soustava je na stávajícím objektu instalována. Zároveň je potřeba vyhodnotit, zda je stávající hromosvod správně zhotoven a zda odpovídá normě, podle které byl realizován. Ať už je na střeše instalován izolovaný (oddálený) LPS dle čl. 5.3.2, nebo neizolovaný (neoddálený) LPS, je nutné dodržet dostatečnou vzdálenost z této normy, tedy čl. 6.3 ČSN EN 62305-3 ed. 2. Anténní stožár je nutné dostat do tzv. ochranného prostoru jímací soustavy.

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

V případě nové aplikace by měl projektant, který zpracovává dokumentaci, zohlednit polohy a výšky anténních stožárů a tyto podklady vzít v úvahu v návrhu vnější ochrany před bleskem. Kontrola dostatečné vzdálenosti dle čl. 6.3 ČSN EN 62305-3, ed. 2 musí být zajištěna mezi jímací soustavou a svody na jedné straně a kovovými součástmi stavby, instalacemi a vnitřními systémy na straně druhé. Vnitřní ochrana před bleskem chrání vnitřek budovy, zejména elektrická zařízení a elektronické přístroje.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

tags: #stanoviste #anten #eas

Oblíbené příspěvky:

• Recenze: Škola v přírodě Prostřední Bečva
• Mezinárodní festival ve Valašském muzeu
• Komplexní pohled na ochranu ovzduší
• Průvodce světem biodiverzity
• Udržitelná doprava ve Švýcarsku