Recyklace keramiky: Cesta k udržitelnější budoucnosti

Potřebujete vyřešit, co s nadbytečným odpadem, který vznikl z emisně nákladného produktu? Přemýšlíte nad tím, jak omezit přehřívání měst a ochránit metropole před přívalovými dešti? Nápad uplácat něco z mazlavé hlíny, jílu nebo rovnou kaolínu - a pro zvýšení odolnosti produktu to nechat vypálit v ohni - patří k jedněm z prvních civilizačních vynálezů vůbec. Ty nejstarší jednoduché figurky a misky z pálené hlíny mají dnes neuvěřitelných 26 000 let. Za to, že se tyhle artefakty archeologům daří objevovat, trochu může samotná povaha keramiky. Přirozeně totiž odolává vysokým teplotám a chemické erozi, je stavěná tak, aby vydržela.

Principy výroby se pochopitelně za tisíciletí výrazně zdokonalil a současná produkce užitkové i stavební keramiky si svou kvalitou s prehistorií nezadá. Také vzniká v dočista jiných objemech. Mezi velké národní producenty se počítá například Mexiko, Indie a Turecko. Všechny státy Evropské unie dohromady produkují míň, než každý jeden z téhle trojice. Ale ani tito tři národní velkoproducenti spolu dohromady v součtu netrumfnou Čínu. Ta ročně vyprodukuje přes 20 milionů tun všemožné keramiky.

Výroba keramiky je průmyslem, který je setrvale globálně na vzestupu. Pozitivní zprávy o rostoucí produkci, ziskovosti a úspěchu keramiky ale mají i svou odvrácenou tvář. Keramika není jen ideálem výrobků každodenní potřeby a základem po vysoce technická materiálová řešení, ale také ohromnou environmentální zátěží.

Environmentální dopad výroby keramiky

Na výrobu každé jedné tuny keramiky připadá okolo 265 - 290 kilogramů oxidu uhličitého. A to jsou jen emise výrobní, spojené především s vypalováním a kalcinací karbonátů. V potaz je třeba brát až hraniční miliardy tun materiálu, zasaženého výrobním procesem, logistiku a tím pádem další emise. Součástí děsivých obrysů tohoto problému je i to, že to vlastně nejde dělat zase nějak o moc výrazněji lépe.

Výroba keramiky je totiž povšechně efektivní, příjemně samo-regulovaná. V téhle branži by se dlouho neudržel nikdo, kdo by zbytečně mrhal energií a dodával na trh produkt se zbytečně vyššími výrobními náklady. Chytrá řešení - přes celou úpravu surovin až po vypalování - tu už aplikována byla.

Čtěte také: Dopady výroby keramiky na ekologii

Prostor pro zlepšení, snížení emisní bilance, tu pořád ještě je. A právě nad tím, kde ty kohoutky leží a jak by se dalo „ušetřit“, začali před pěti lety dumat dva designéři. Karl Yin a Caroline Chengová, z čínského studia Yi Design. Upřímně řečeno, první postřehy tohoto dua, který měl blíž k užitému umění a architektuře - než k výrobě stavebnin a spotřební keramiky, zprvu vzbuzovaly spíše rozpaky. Třeba toho, že Čína každoročně nejenže vyprodukuje 20 milionů tun keramiky, ale taky 18 milionů tun keramických odpadů. Keramiky, která už dosloužila, a ve formě všemožných střepů - z nádobí, toalet a dlaždic - se vrší na čínských skládkách.

Keramický odpad a jeho recyklace

Protože s recyklací odpadů zkrátka nejsou v Číně zrovna na výši, tak tu 97 procent objemu keramických odpadů zůstává ležet. Čína je tedy nejen světovým šampionem produkce keramiky, ale i odpadů z ní. A těch odpadů se za generace nastřádalo tolik, že jsou jich k dispozici učiněné geologické vrstvy. Které by se klidně daly těžit a „nějak“ zužitkovávat. Teoreticky. Keramický odpad zaplavuje svět. Chengová a Yin byli ohromeni potenciálem objemu odpadů, který se u nich doma nabízel. Ale protože přemýšleli ekonomicky, netoužili po tom, aby se odpady z keramiky ze skládek vrátily zpět, jako nějaká základní surovina do výroby nové keramiky. Slyšet o nich nebylo až do roku 2020, kdy jejich studio - Yi Design - otevřelo v prefektuře Jingdezhen novou fabriku. Proč právě tam? Jingdezhen je nazýván Porcelánovým královstvím a také Světovou metropolí keramiky. Keramiku tu ve velkém vyrábí přinejmenším posledních tisíc let, takže místo pro záměr bylo zvoleno chytře.

A ten záměr? Z nastřádaného keramického odpadu tu vyrábí dlaždice. Ale pozor, jiné, než by se dalo čekat. Ty dvě léta, kdy o Chengové a Yinovi nebylo slyšet, totiž věnovali laboratornímu výzkumu a analýzám. Z designérů a umělecky smýšlejících kreativců se tedy překlasifikovali na badatele. Tím je nedostatečná propustnost zastavěné plochy pro srážkovou vodu, která během přívalových dešťů zahlcuje kanalizace, odstavuje od provozu čistírny odpadních vod, vede k záplavám. Jejich dlaždice - Permeable YiBrick - jsou ale propustné. Voda jimi může normálně zasakovat do podkladu.

Zastavěná plocha města tak nemusí být jedním vyasfaltovaným nebo vybetonovaným bazénkem, který se při dešti začne plnit vodou (anebo onu vodu nestáhne do kapacitně nestíhající kanalizace). Díky tomu lze tyto stavební bloky použít jako nasákavější alternativu běžných cementových cihel a dláždění, v různých architektonických kontextech. Dokáže shromažďovat a pozdržet dešťovou vodu, postupně ji přesměrovávat do půdy nebo do kanalizace, aniž by přehltila systém měst.

YiBrick je jako houba, která vodu nasaje - aniž by změnila svůj objem nebo technické vlastnosti - a dokáže ji přefiltrovat a po čase uvolnit zpátky. Ten nápad „řeší“ ochranu lidských sídel před záplavami. Také výrazně snižuje efekt tepelných ostrovů - tahle dlažba totiž přirozeným odparem chladí rozpálené ulice. Je revoluční, pokud jde o nakládání se srážkovou vodou ve městech. Na metru čtverečním téhle dlažby se přitom schází třicet kilo nikým nechtěného a nevyužívaného keramického odpadu, a přibližně třiapadesát kilogramů emisního uhlíku. Ve zužitkovaném odpadu a materiálu, který nemusel být vyroben - protože už existoval. Každá YiBrick je vyrobena z 90 % z recyklovaného keramického odpadu. Je propustná a jeví se být řešením pro dláždění zastavěných ploch. Chodníků, parkovišť, stezek.

Čtěte také: Jak správně s keramickým odpadem nakládat?

Ono těch nápadů, co by se s tím kterým specifickým typem odpadu dalo dělat, mají po celém světě kreativci víc než dost. Obvykle to ale skončí - v lepším případě - u nějakého laboratorního experimentu, pozitivní tiskovou zprávou a dál po tom neštěkne ani pes. Továrnou, která už jede na plné obrátky a přináší na trh žádaný produkt. Celá Century Plaza v Šanghaji je teď vydlážděna těmi Permeable YiBrick. A zakázky o dodávky materiálu mohou v Yi Design přehazovat vidlemi.

Nejen z Číny, o tohle prosákavé dláždění projevili už zájem v Norsku a Dánsku, a seznam zahraničních klientů se jim utěšeně rozrůstá. Součástí úspěchu Yi Design je i to, že „sedí“ přímo u zdroje, v regionu proslaveném produkcí keramiky. O materiál pro výrobu rozhodně nemají nouzi.

Kam vyhodit keramiku?

U hrnků, které už u vás doma nemají žádné jiné využití, je potřeba se dívat na materiál, ze kterého jsou vyrobeny. Podle toho se rozhodnete, zda s nimi zamíříte ke kontejneru na sklo (pokud budou skleněné) nebo je vyhodíte do klasické popelnice (platí v případě porcelánových a keramických hrnků). Pokud pro talíře nenajdete nové využití, vyhoďte je do směsného odpadu nebo ještě lépe odvezte do sběrného dvora, kde se o tento odpad postarají. Talíře (pokud přímo nejsou vyrobené ze skla, nýbrž z porcelánu nebo keramiky), do kontejneru na sklo nepatří.

Stavební a demoliční odpady

Stavební a demoliční odpady v ČR představují přibližně polovinu všech produkovaných odpadů vůbec. Většina z nich (téměř 98 %) se dále využívá, to znamená, že se třídí, upravují a potom opět využijí ve výrobě, na stavbách či při úpravách terénu.

Škála stavebních odpadů je velmi široká. Při rekonstrukci domu či bytu lze vidět kusy betonu, cihly, omítky, tašky, keramické výrobky, sádrokarton, různé druhy izolačních materiálů, dřevo, sklo, plasty, kovový odpad, kabely, zeminy atd.

Čtěte také: Přírodní motivy v keramických obkladech

Ve stavebním odpadu se může vyskytovat řada nebezpečných odpadů, jejich příkladem jsou materiály obsahující azbest. Způsob likvidace stavebního odpadu ovlivňuje rozsah prací, který je prováděn. Podle odpadového zákona č. 185/2001 Sb. nemají obce povinnost zajistit místa pro odložení stavebních odpadů a nemusí je ani likvidovat. Pokud tak činí, tak pouze v omezeném množství a často i za úplatu (liší se region od regionu).

Stavební odpady nepatří do popelnice, protože ty jsou určeny pouze pro směsný komunální odpad. Mohlo by dojít k poškození svozové techniky, případně lisu, pokud je směsný odpad překládán a lisován do velkých kontejnerů na překladišti.

Řada materiálů ze stavby lze využít a recyklovat. To je ale možné jen tehdy, pokud je materiál roztříděn. Pokud vše naházíme do jednoho kontejneru, potom je nutné odvézt vše na skládku. Podle metodického pokynu Ministerstva životního prostředí stavební a demoliční odpady neupravené do podoby recyklátu nelze také používat na povrchu terénu (s výjimkou zemin, které neobsahují nebezpečné látky).

To, jakým způsobem jsou odpady roztříděny, rozhoduje o výši poplatku, který za jejich likvidaci zaplatíme. Dělení stavebních odpadů dle Vyhlášky č. 93/2016 Sb., tzv. Hierarchie nakládání s odpady říká, že nejlepší je odpadům předcházet nebo alespoň prodloužit životnost výrobků či materiálů.

Obecné zásady správného třídění odpadů

• Pokud třídíme odpad, neměli bychom zapomínat, že kromě samotného třídění je důležité dodržovat určité zásady.
• V opačném případě se totiž může stát, že i když odpad vytřídíme do sběrných nádob, k recyklaci nedoputuje…
• Při třídění odpadu bychom se vždy měli řídit informacemi uvedenými na samolepkách na sběrných nádobách v dané obci, které zohledňují místní specifika nakládání s odpadem.
• Pokud si nejsme správností třídění odpadů jisti, můžeme se s dotazem obrátit na místní svozovou společnost, zaměstnance obce nebo konkrétního městského úřadu.
• Odpady, které třídíme do sběrných nádob na odpad, nesmí být mastné, nesmí obsahovat různé zbytky nebo dokonce celý obsah.
• Drobné znečištění při třídění nevadí - obaly není nutné vymývat vodou, obsah stačí důkladně vyškrábat nebo vytřít.
• Před tříděním je potřeba minimalizovat objem odpadu (sešlápnutím, zmačkáním, rozložením krabic) - tato zdánlivá drobnost je však velmi podstatná.

Jak správně třídit odpad ze skla?

Čiré sklo patří do bílých kontejnerů, barevné sklo do zelených sběrných nádob. Skleněné obaly třídíme prázdné, obsah bychom měli ideálně vytřít či vyškrábat, drobné znečištění ale nevadí, a tak není potřeba obaly vymývat. Při třídění nemusíme sundávat víčka, nevadí ani etikety.

Jak správně třídit kovový odpad?

Kontejnery na kovový odpad jsou určeny zejména k třídění drobnějšího kovového odpadu, jako jsou nápojové plechovky, plechové obaly od potravin, kovová víčka z láhví apod. Hlavním místem pro sběr rozměrnějšího kovového odpadu jsou sběrné dvory a výkupny surovin.

Katalog odpadů a jeho význam

Katalog odpadů je závazný právní předpis, který slouží k jednotné identifikaci a klasifikaci odpadů. Je uveden v příloze vyhlášky č. 93/2016 Sb., o katalogu odpadů. Každý druh odpadu má přidělené šestimístné katalogové číslo, které usnadňuje evidenci, ohlašování a další nakládání s odpady.

Přiřazení odpadu do Katalogu odpadů podle jeho druhu se provádí postupně. Nejdříve se určí odvětví, obor nebo technologický proces, při kterém odpad vznikl. Podle tohoto určení se vyhledá odpovídající skupina (1-20). Uvnitř určené skupiny pak dále podskupina, která blíže specifikuje původ odpadu. V dané podskupině vybereme poté takový odpad s katalogovým číslem, který maximálně vystihuje označení našeho odpadu.

Skupiny odpadů podle Katalogu odpadů

Katalog odpadů rozděluje odpady do 20 hlavních skupin podle jejich původu a charakteru:

1. 01 00 00 Odpady z geologického průzkumu: z těžby, úpravy a zpracování nerostů
2. 02 00 00 Odpady z primární produkce zemědělské a zahradnické, z lesního hospodářství, z rybářství a z výroby a zpracování potravin
3. 03 00 00 Odpady ze zpracování dřeva
4. 04 00 00 Odpady z kožedělného a z textilního průmyslu
5. 05 00 00 Odpady ze zpracování ropy, z čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí
6. 06 00 00 Odpady z anorganických chemických výrob
7. 07 00 00 Odpady z organických chemických výrob
8. 08 00 00 Odpady z výroby, ze zpracování, z distribuce a z používání nátěrových hmot, lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev
9. 09 00 00 Odpady z fotografického průmyslu
10. 10 00 00 Anorganické odpady z tepelných procesů
11. 11 00 00 Anorganické odpady s obsahem kovů ze zpracování kovů, z povrchové úpravy kovů, z hydrometalurgie neželezných kovů
12. 12 00 00 Odpady z tváření a z obrábění kovů a plastů
13. 13 00 00 Odpady olejů (kromě jedlých olejů a olejů uvedených ve skupinách 05 00 00 a 12 00 00)
14. 14 00 00 Odpady organických látek používaných jako rozpouštědla (kromě odpadů uvedených ve skupinách 07 00 00 a 08 00 00)
15. 15 00 00 Odpadní obaly, sorbenty, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné tkaniny jinde neuvedené
16. 16 00 00 Odpady jinde v Katalogu neuvedené
17. 17 00 00 Stavební a demoliční odpady
18. 18 00 00 Odpady z humánní a veterinární léčebné péče (bez odpadů z přípravy jídel)
19. 19 00 00 Odpady ze zařízení na úpravu odpadů, ze zařízení ke zneškodňování odpadů, z čistíren odpadních vod a z vodárenství
20. 20 00 00 Odpady komunální, podobné odpady ze živností, z úřadů a z průmyslu, včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů

Zařazení odpadní keramiky bez azbestu

V případě odpadní keramiky bez azbestu je nejdůležitější skupinou 17 00 00 Stavební a demoliční odpady.

• 17 01 01 Beton
• 17 01 02 Cihly
• 17 01 03 Tašky a keramické výrobky
• 17 01 07 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06

Pokud keramický odpad neobsahuje nebezpečné látky, použije se kód 17 01 03 Tašky a keramické výrobky. V případě, že se jedná o směs různých stavebních materiálů včetně keramiky, použije se kód 17 01 07 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06.

Je důležité zdůraznit, že pokud by keramika obsahovala azbest, což je nebezpečná látka, musel by být odpad zařazen pod jiný kód, konkrétně pod 17 06 05* Stavební materiály obsahující azbest, a nakládání s ním by podléhalo přísnějším pravidlům.

Recyklace a další využití keramického odpadu

Odpadní keramika, která neobsahuje nebezpečné látky, je vhodná k recyklaci. Recyklovaná keramika se může používat jako přísada do betonu, stavebních směsí nebo jako podkladový materiál při stavbě silnic.

Je důležité vědět, jaké druhy odpadu patří do jednotlivých nádob. Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je každý povinen zbavovat se odpadů předepsaným způsobem.

Příklady třídění odpadu (Brno)

• Sklo: Vhazuje se do zelenobílého DUO kontejneru či popelnic. Třídíme podle barev: barevné sklo do zeleného kontejneru, čiré do bílého.
• Bioodpad: (biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu) pocházející především z kuchyně patří do hnědé popelnice.
• Zahradní odpad: jako je listí, tráva, spadané ovoce, posekané větve či plevel vkládejte do černých kontejnerů s hnědým víkem o objemu 1100 l.
• Velkoobjemový odpad: je část komunálního odpadu obsahující věci, které nelze vzhledem k jejich rozměrům, hmotnosti či objemu ukládat do běžně používaných sběrných nádob.
• Kovy: patří na sběrná střediska odpadu, která nejsou výkupnami druhotných surovin.
• Elektroodpad: Do sběrných středisek odpadu můžete zdarma odložit baterie, zářivky a malé i velké domácí elektrospotřebiče - vše, co lze zapojit do elektrické zásuvky nebo co funguje na baterie.
• Nebezpečné odpady: nebo obaly jimi znečištěné mají nebezpečné vlastnosti, které mohou ohrozit zdraví lidí a životní prostředí. Patří sem: barvy, kyseliny, zásady, laky, lepidla, rozpouštědla, pesticidy, motorové a jiné minerální oleje, domácí chemikálie a podobně
• Nepoužitelná léčiva: včetně jejich obalů jsou nebezpečným odpadem.

Časté chyby při třídění odpadu

• Papírové kapesníky a papírové plenky nepatří do modrého kontejneru na papír.
• Poškozenou keramiku nebo porcelán nepatří do stejného kontejneru na sklo.
• Nábytek nebo velká elektronika nebo velké obalové kartony, k popelnicím v žádném případě na výstavku nepatří.
• Kelímky od jogurtů a vaničky od sýrů a másla byste měli vyplachovat.

Třídění stavebního odpadu

Při rekonstrukcích i demoličních pracích vzniká velké množství různého stavebního odpadu. Podle statistik tvoří přibližně polovinu všech produkovaných odpadů právě stavební materiály, a tak je jejich třídění a recyklace velkou výzvou pro města, obce, firmy i jednotlivce.

Pokud se pouštíte do rekonstrukce, snažte se odpadní materiál průběžně třídit už v průběhu stavebních prací. Oddělujte stavební suť (cihly, kameny, štěrk, beton) od železných trubek, dřeva, skla, izolačních materiálů nebo sádrokartonu. Průběžné třídění se vám vyplatí i z finančního hlediska.

Pokud chcete odvézt odpady na skládku nebo svěřit likvidaci profesionální firmě, za vytříděné materiály zpravidla zaplatíte méně. Pokud naopak na jednu hromadu naházíte vše včetně nebezpečného odpadu, budete muset sáhnout hlouběji do kapsy.

Svěříte-li likvidaci stavebního materiálu specializované firmě, zařídí vše potřebné za vás. Postará se o přistavení kontejneru a po jeho naložení odpad odveze a správným způsobem zlikviduje.

Emise do ovzduší při výrobě keramiky

Podle Směrnice Integrované prevence a omezování znečištění (IPPC) 96/61/EC, změněné Směrnicí 2003/35/EC a stávající legislativy České republiky jsou u výroby keramiky sledovány tuhé znečišťující látky (TZL), oxidy dusíku (NOx), oxidy síry (SOx), oxid uhelnatý (CO) a těkavé organické látky.

Například emise těchto látek u výroby porcelánu jsou za rok:

• TZL - 0,02 - 0,03 t/rok
• NOx - 0,48 - 2,160 t/rok bez teplofikace, 0,48 - 4,520 t/rok s tepolfikací
• SOx - 0,001 t/rok
• CO - 0,060 - 1,820 t/rok

Firmy keramického průmyslu investovaly a investují do snižování emisí do ovzduší značné finanční prostředky. Emise výše uvedených sledovaných látek jsou v keramickém průmyslu pod limity stanovenými českou legislativou.

Recyklace skla jako druhotné suroviny

Sklo jako odpad je významnou druhotnou surovinou. Význam recyklace skla je velmi vysoký z hlediska ekologického, energetického i technického. Používání recyklovaného skla šetří neobnovitelné přírodní zdroje (písek, dolomit, vápenec, živec atd.) a znamená i méně zásahů do přírody, vede k poklesu energetické náročnosti výroby a snižuje objem emisí CO2 vznikajícím rozkladem sody, vápence a dolomitu při tavení.

Dalšími zdroji skleněného odpadu jsou skleněné obaly, autovraky, stavební a demoliční činnost, při úpravě odpadů (třídění, drcení) a komunální odpad.

Hrnčířská hlína a její recyklace

Hrnčířská hlína je v první řadě složená z jílových minerálů. Ty považujeme v zásadě za neobnovitelný zdroj. I proto si myslím, že je v našem zájmu se k jílům a tedy i hrnčířské hlíně chovat šetrně a vážit si surovin. Má to i podtext ekonomický.

Jen v naší menší dílně na Florenci vzniká ročně kolem tuny recyklátu, a to v dnešních cenách je už pár desítek tisíc korun a je jich škoda. Nemluvě o tom, kolik síly, práce, energie bylo do hlíny a její přípravy investováno při výrobě.

Jak recyklovat hrnčířskou hlínu?

• Nenecháš uschnout. Zásadním pravidlem je hlavně vytvářet co nejméně odpadu k recyklaci vůbec.
• Sedimentuješ a odsoušíš. Kromě plastického odpadu nám chtě nechtě stejně vzniká šlikr, břečka z točení. Tu nechme sedimentovat v kalnících, slijme vodu a dejme šlikr odsoušet.
• Zválíš či šnekuješ. Odsušená hlína je nehomogenní a to vadí při další práci. Musíme tedy válet a válet.
• Sedmý den odpočíváš. U hlíny je důležité odležení. Zpracováním, válením a podobně se přetrhají vazby v hlíně, nechová se plasticky.

tags: #keramika #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce tříděním odpadu
• Potenciál OZE
• Seznam ohrožených památek v jižních Čechách
• Ekologická stopa šamponů a kondicionérů
• Tipy pro focení přírody