Klíčové aktivity projektu odpad: Příklady z praxe

Hned na začátku je třeba říci, že nelze obecně paušalizovat a vyzdvihnout jedno řešení nad druhé. Každé město či obec má specifické potřeby a požadavky v oblasti svozu a likvidace odpadů. Ať již se jedná o počet obyvatel, poměr rodinných a bytových domů, přírodní podmínky, technické zázemí a možnosti jeho budování či rozšiřování, financování, zajišťování kontrolních mechanismů a mnoho dalších faktorů.

Obec musí vědět, co od vztahu se svozovou firmou či technickými službami požaduje. Spolupráce musí být přesně smluvně definována, musí mít jasně nastavené toky a kontrolní mechanismy. Je tak třeba velmi přesně stanovit požadavky a priority obce či města a podle nich postupovat při výběru dodavatele. „Jde o nastavení jasných toků a kontrol. Prostě jinak nebudete vědět, kolik co stojí a jak efektivně to děláte,“ uzavírá Milan Havel.

Definice požadavků

Volbu dodavatele na svoz a likvidaci odpadu provádí obec na základě výběrového řízení. Je proto klíčové jasně definovat požadavky, rozsah a podmínky poskytování služeb.

„Je důležité vědět, co od firmy očekávat. Potom můžete být spokojeni i s velkou firmou,“ říká odborník na odpady Milan Havel z Arniky a upřesňuje: „Problém je přenos správy až na úroveň obcí, kdy tomu musí rozumět každý starosta. Od velkých firem nemůžete očekávat, že budou mít čas na optimalizaci vašeho odpadového hospodářství a že vám budou šetřit náklady. Proto je důležité mít i dobře nastavené kontrolní mechanismy. Platí to nejen u svozu, ale i u sběrných dvorů. I zde lepší evidence může odfiltrovat černé pasažéry - například odpad z firem a podobně. Neznamená to, že se větší firmy nesnaží určité věci optimalizovat. Obec je ale pro ně moc velký detail, na který není tolik času. Nevýhodou malých firem může být řešení nenadálých situací a poruch, protože prostě nemají tak velké zázemí. Existuje samozřejmě ještě mnohem více aspektů. Přihlédnout je třeba i k historickému vývoji.“

„Největší výhodou svozových firem je jejich zázemí. Technické, projekční či legislativní. Dále zkušenosti a vypracované modely řešení pro určité situace. Jedná se například o větší zastupitelnost techniky a personálu v případě poruch či jiných výpadků - Covid apod.,“ říká Kristina Jakubcová, mluvčí FCC Česká republika a doplňuje: „Dlouhodobě nám fungují společné podniky s městy (tzv. joint venture) ke spokojenosti obou partnerů. Některé již 25 let. Zásadní je, aby oba společníci vnímali druhou stranu jako partnera a uměli spolu komunikovat. Při stanovení strategie, schvalování plánů, schvalování investic i při samotném výkonu služeb. Obě strany musí respektovat zásady péče řádného hospodáře.

Čtěte také: Studium aktivit v přírodě

Město či obec je pro danou firmu klíčovým zákazníkem. Pokud pak firma rozšiřuje své aktivity v rámci své regionální strategie, město získává stabilnějšího a silnějšího partnera. V případě společného podniku má město podíl na zisku.“

Příklady dobré praxe

Příbor

Nakládání s komunálními odpady v Příboře zajišťují Technické služby města Příbora, příspěvková organizace. Od roku 2019 město začalo jejich prostřednictvím svážet své odpady samo.

„V roce 2019 končila víceletá smlouva se společností AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Cena za svoz byla pro město příznivá, a to na základě vysoutěžených cen z veřejné zakázky v roce 2013. Po skončení smlouvy bylo avizováno předpokládané navýšení cen ze strany externích svozových společností. Rovněž jsme chtěli realizovat změny v systému svozu odpadu,“ vysvětluje Dita Kalužová z odboru životního prostředí, dotací a veřejných zakázek města Městského úřadu Příbor, co vedlo město ke změně svozové firmy.

Bylo pořízeno i vlastní svozové auto, které je vybaveno vážícím zařízením, takže město má údaje o naplněnosti nádob ve městě. „Nyní svážíme tímto autem dvakrát týdně plast a papír, jedenkrát směsný komunální odpad celoročně a bioodpad dle období. Od dubna do listopadu dvakrát týdně ze sídlišť a zahrádkářských osad velké nádoby 770 l a co 14 dnů od rodinných domů nádoby 240 l.

Nárůst třídění

„Směsný odpad v kontejnerech na sídlištích byl svážen 2 x týdně, tříděný 1 x týdně. Když byly barevné nádoby plné, občané i vytříděný odpad házeli do černé nádoby. Nyní svážíme černé kontejnery 1 x týdně a popelnice od rodinných domů každé 3 týdny. Naopak barevné kontejnery na tříděný odpad - papír, plasty + kovy, se vyvážejí 2 x týdně. Město je rozděleno na 3 části, vždy se sveze jedna část rodinných domů plus sídliště každý týden.

Čtěte také: Maximální objemová aktivita radonu

Srovnatelné náklady, jednoznačně vyšší kontrola nad odpady

„Náklady na svoz jsou srovnatelné, ale navýšené odměny plus výnosy z druhotných surovin jsou výrazně vyšší. Určitě se to vyplatí, můžeme více kontrolovat, co se sváží nebo udělat mimořádný svoz například mezi svátky, když je odpadu více než obvykle,“ dodává k výhodám Dita Kalužová.

Obyvatelé Příbora měli zpočátku obavy, že při snížené frekvenci svozu jim odpad bude doma zapáchat. A proto město pořádalo diskuse, publikovalo články a snažilo se najít cesty, jak dostat k lidem správné informace. Změnu doprovázela nutná osvěta a diskuse s občany.

„Občané pochopili, že nejvíce zapáchá bio, to musí vytřídit do hnědé nádoby, která se od rodinných domů sváží co 14 dnů, a pak plastové obaly například od mléčných výrobků, které se sváží 2 x týdně. Kdo má více než 5 členů v domácnosti, dostal větší popelnici o objemu 240 l. Přidělení nádoby 240 l do domácnosti bylo možné i v domácnosti se zvýšeným množstvím hygienických a zdravotních pomůcek - např. pleny,“ říká Dita Kalužová.

Rovněž byl přehodnocen počet a rozestavění černých kontejnerů na sídlištích. Jejich rozmístění je dlouhodobě vyhodnocováno, zejména na základě počtu trvale přihlášených obyvatel v dané lokalitě, ulici či bytovém domě.

Tlak na trvale nepřihlášené občany

Výše uvedené vyvolalo i řešení nepřihlášené části obyvatelstva města. „Ze strany domovníků byl tlak na nepřihlášené nájemníky, aby si nahlásili trvalý či přechodný pobyt. Někde v domě s 8 byty bydlelo oficiálně 10 lidí, ale reálný počet dosáhl 35 osob,“ upozorňuje Dita Kalužová na častý problém nejen v odpadovém hospodářství.

Čtěte také: Udržitelné cestování v Česku

Když občané vidí smysl třídění

„Rodinné domy třídí slušně, tam ještě dostávali občané zdarma kompostéry a dávají si do nich i bioodpad z domácností, natrhané kartony - například papírové krabice od pizzy či toaletní ruličky, papírové kapesníky, popel z kamen, kde spalují jen dřevo,“ pokračuje Dita Kalužová. „Vysvětlili jsme jim, jak kompostovat a využívat svůj kompost, takže kleslo i množství bia odvezeného na kompostárnu, což je městem placená služba. Kupujeme kompostéry od firmy z regionu, která je vyrábí ze 100% recyklovaného plastu, který navíc odebírá ze stejné dotřiďovací linky, kam vozíme plast i my. Takže lidé slyší, že to má cenu třídit plast, kovy a nápojové kartony.“

Písek

Nakládání s komunálními odpady v Písku zajišťují Městské služby Písek. Obyvatelé města Písku, kteří jsou zapojeni v systému města, mohou využívat odpadové nádoby o objemech 110 l a 1100 l. Rozmístění, počet a druh nádob určuje odbor Životního prostředí Městského úřadu v Písku.

Dále je ve městě umístěno více než 700 kontejnerů na tříděný odpad. Tyto jsou sváženy podle naplnění. Ve svém regionu město rovněž umožňuje sběr bioodpadu do cca. 2 500 nádob.

Občané, kteří mají zájem o třídění bioodpadu, mají k dispozici nádoby o objemu 240 l. Městu to zajišťuje surovinu v perfektním stavu. Nenajde se zde plastový sáček, což je častý jev u anonymních sídlištních zástaveb. V exponovaných místech doplňuje město 1 100 l nádoby na bioodpady.

Prostřednictvím Městských služeb Písek provozuje město také 7 sběrných dvorů odpadu, vlastní kompostárnu a dotřiďovací linku.

„Svoz odpadů, zeleň apod. by vždy měly být pod patronací města. Město nemusí vlastnit 100 %, ale měly by mít více než 50 %,“ říká Miloslav Šatra, vedoucí odboru životního prostředí městského úřadu Písek a dodává: „Výhodou takových vztahů je, že městské služby jsou řízeny a ovlivněny městem a napojeny na jeho rozpočet. Důležité je, že spolupráce neprobíhá na ryze komerční bázi, městské služby nevytváří nadčasový zisk, prioritní je pro ně služba občanům.“

Dalším pozitivem je, že v případě nevýdělečné jedné složky v rámci nakládání s odpady lze tuto složku dotovat z jiných, které jsou ziskové, což ve výsledku znamená, že se služba občanům neprodraží.

„Propojení svozu odpadů, provozu sběrných dvorů, kompostárny a dotřiďovací linky znamená, že i když v určitém období jedna část nebude výdělečná, lze ji sanovat z dalších prostředků. To u soukromých firem neprobíhá,“ upozorňuje Miloslav Šatra a doplňuje: My navíc udržujeme nadstandardní vztahy s městskými službami. Když je potřeba něco opravit, reagují velmi rychle a vstřícně, město jim dodává práci ve formě malých zakázek, kde není třeba výběrové řízení. Peníze, které dostanou, tak zůstávají dále využity ve městě.“

Nutno ovšem dodat, že velkou zásluhu na tom, že odpadové hospodářství v Písku funguje velmi dobře, má i nastavení pravomocí. Odpadové hospodářství je v kompetenci vedoucího odboru, který jako odborník v odpadech pracuje přes třicet let. Díky tomu měli v Písku zřízeny sběrné dvory již od roku 1993, s předstihem zrealizovali kompostárnu a jako první v jihočeském kraji provozovali dotřiďovací linku.

Tím, že změny v odpadovém hospodářství prováděli s předstihem, získali řadu výhod a dalších zkušeností. S produkcí 130 kg odpadu na osobu kvůli dosažení slevy na skládkování si hlavu lámat nemusí, podmínku splňují bez problémů.

Litovel

FCC Litovel jako společný podnik města a svozové firmy

Město Litovel leží v Olomouckém kraji. K Litovli patří 11 místních částí: Březové, Chořelice, Chudobín, Myslechovice, Nasobůrky, Nová Ves, Rozvadovice, Savín, Tři Dvory, Unčovice a Víska. Komplexní odpadové hospodářství města Litovle a okolních obcí zajišťuje firma FCC Litovel. Ta provozuje také sběrný dvůr odpadů.

Firma FCC Litovel, s.r.o. byla založena v srpnu 2001. 51 % zde vlastní město Litovel, 49 % FCC Environment CEE GmbH.

„Za jednu z hlavních výhod považuji, že díky společnému podniku máme vliv na chod firmy. Jsme tak schopni pružně reagovat na požadavky našich občanů, živnostníků a firem v našem regionu. Účast strategického partnera a jeho know-how nám poskytuje kvalitní servis v oblasti odpadového hospodářství a současně přináší výhody v mnoha směrech. Například flexibilitu v provozní oblasti, likvidaci odpadů na zařízeních, které provozuje apod. Tato spolupráce nás v roce 2018 vynesla na první příčku v oblasti třídění mezi městy v Olomouckém kraji, kdy jsme od společnosti EKO-KOM byli oceněni "Zlatou keramickou popelnicí za rok 2018",“ uvádí Petr Šrůtek, zastupitel města Litovle a zároveň jeden z jednatelů FCC Litovel.

Počet odpadových nádob a frekvence svozů

Komunální odpad se v současné době sváží jednou za 14 dnů. Jde o přibližně 3.000 ks nádob o objemu 120 l a 250 ks o objemu 240 l. Dále se sváží 130 ks nádob o 1100 l, z čehož 100 ks se sváží v týdenní frekvenci.

Pro separaci je k dispozici 130 nádob na plast o 1100 l, 105 nádob na papír 1100 l, 1.550 ks nádob na plast 240 l, 1.300 ks nádob na papír 240 l, 1.450 ks nádob 240 l a 15 ks nádob na bioodpad o objemu 1100 l. Dále 80 ks nádob na separaci bílého a barevného skla o 1300 l, 25 ks nádob 1200 l pro separaci kovových obalů a 15 ks nádob o objemu 120 l na jedlé oleje a rostlinné tuky.

Separační stanoviště se sváží jednou týdně, individuální svoz 240 l nádob je zajištěn jednou za měsíc. Svoz bioodpadu od března do listopadu probíhá jednou za 14 dnů. Od prosince do února je to jednou za měsíc. Nádoby na kovové obaly se sváží jednou měsíčně, rostlinné tuky a oleje jednou za dva měsíce.

Změny v odpadovém hospodářství v souvislosti se změnou odpadové legislativy

„Již zmiňované know-how strategického partnera nám s předstihem umožnilo zavést systém adresného třídění, tzv. Door to Door. Díky tomuto systému se zvýšil podíl vytříděných složek a současně snížilo množství komunálního odpadu. To má mimo jiné pozitivní dopad na snížení nákladů za uložení komunálního odpadu na skládce,“ vysvětluje Petr Šrůtek a uzavírá: „Dalším ze zamýšlených kontrolních mechanismů, který chceme se spuštěním nově vybudovaného sběrného dvora zavést, bude zavedení evidenčního systému pro příjem odpadů na tento sběrný dvůr.

Projekt "Čistá třída"

Myšlenkou projektu je nasbírat různé odpady ve třídě či blízkém okolí školy. Žáci prvních ročníků se nejprve seznámí s pojmem „odpad“. Každý napíše na tabuli příklad odpadu. Učitele roztřídí příklady odpadů do skupin dle druhu - organický odpad, plast, papír, sklo, nebezpečný odpad.

Žáků se vydá do prostorově vymezeného okolí školy „lovit“ odpady. Sbírají do igelitových pytlů. Následnou hodinu společně tento nasbíraný odpad, např. sklo atd., třídí dle druhu. Učitel jim vysvětlí možnosti likvidace, případně dalšího využití. Žáci ve skupinách dobře spolupracovali a sami se zapojili při vymýšlení možného využití nasbíraných odpadů.

Na základě tohoto projektu se odvíjely další možné aktivity, např. Cílem projektu bylo umístění košů (plast, papír, mix, bio) a informačních plakátků do všech tříd, provedení monitoringu množství plastů a promítnutí filmu s ekologickou tématikou o nebezpečí plastů. Záměrem také bylo, aby se žáci naučili sepsat grantovou žádost a vyřešit problém s nedostatkem košů na odpad.

Žáci prvního ročníku zpracovávali podání grantové žádosti. Cílovou skupinou byli všichni žáci naší školy. Naším záměrem bylo podpořit informovanost o správném nakládání s odpady. Na začátku jsme provedli dotazníkové šetření spokojenosti žáků s možností třídit odpad. Během března jsme nakoupili koše a rozmístili je do tříd. Věnovali jsme se tvorbě propagačních a informačních plakátů, jak nakládat s odpadem.

Ve všech učebnách (celkem 15) a ve třech důležitých místech na chodbách (jídelna, šatny, přechod z nové budovy do staré) vzniklo hnízdo na třídění plastů, papíru a směsného odpadu. Vynášení košů šlo zorganizovat snadno. Vytvořili jsme kalendář služeb. Především bylo důležité zjistit stav košů. Vynesení všech košů zabralo při koordinaci 15 minut. V dubnu a květnu nás čekala propagace Ekoškoly a samotného projektu. Původně jsme zamýšleli propagaci na Den Země. Místo toho jsme uspořádali Teaparty na školní zahradě. Opětovné dotazníkové šetření jsme provedli v květnu, po umístění košů.

Samotné vynášení nezabere moc času, je to o rozsahu a koordinaci a samozřejmě záleží na počtu tříd. Překvapilo mě pěkné zpracování plakátu a nadšení dětí ze společného projektu. Ve škole se stále třídí odpad. Vždy to dostanou za úkol první ročníky ekologů. Vynášení není problém, jen je vždy nutná organizace a žáky mobilizovat k aktivitě. Mimo jiné nám k tomu pomáhá vyhlášení školním rozhlasem. Z každé třídy dá služba koše na chodbu, a pak stačí skupina 6 žáků k vynesení veškerého vytříděného odpadu. Věřím, že to žákům dávalo smysl.

Projekt měl pevnou vrstvu, o kterou se mohli při jeho psaní opřít a měl pro ně hmatatelný výsledek. Je důležité, že viděli jasnou změnu. Nemyslím, že by náš projekt byl úplně něčím superspeciálním. Je jednoduchý. Ale tím, že ho opravdu celý dělali žáci, splnil pro nás zásadní rozhodující prvek.

Podpora domácího kompostování v Novém Jičíně

Město opět podporuje domácí kompostování - nabízí obyvatelům možnost proměnit bioodpad přímo doma v kvalitní kompost. Nový Jičín tak propojuje domácí péči o bioodpad s moderní technologií, šetří náklady, chrání životní prostředí a vrací živiny zpět do přírody. Mezi hlavní výstupy projektu patří poskytování zahradních kompostérů obyvatelům města a jeho místních částí.

V roce 2025 město rozdalo 300 kompostérů zdarma, přičemž od roku 2006 bylo rozděleno celkem 1 940 kusů, z toho 500 zcela zdarma. Součástí projektu byla také modernizace městské kompostárny na ulici Hřbitovní. Nová bubnová přesívačka zvyšuje produkci i celkovou kapacitu zařízení. Obnova poškozeného oplocení a instalace nové vjezdové brány zajistila bezpečnost areálu a ochranu proti nežádoucím vlivům či divé zvěři.

Kompostárna zpracovává biologicky rozložitelný odpad z 120 hnědých kontejnerů rozmístěných po městě a jeho místních částech, stejně jako odpad z údržby městské zeleně. Následovalo zajištění financování, kdy na pořízení kompostérů byla získána dotace ve výši 85 % způsobilých nákladů a na modernizaci kompostárny dotace 70 % v rámci Národního plánu obnovy.

Distribuce kompostérů probíhala prostřednictvím žádostí od občanů, kteří splňovali stanovené podmínky - vlastnictví nebo nájem pozemku, zaplacený poplatek za odpady a žádné dluhy vůči městu.

Projekt je v souladu s hlavním strategikckým dokumentem města - Strategickým plánem rozvoje města Nový Jičín 2021-2027, prioritní oblastí C - Udržitelný rozvoj, strategický cíl C 3 Posilovat ochranu přírody a zvyšovat kvalitu životního prostředí, zejm. opatření C 3.1. Dále je projekt v souladu s Plánem odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje pro odbdobí 2016 - 2026, jeho Závaznou částí: Zejm.

Vznikly konkrétní dokumenty (publikace, videozáznamy, metodiky.. Část pořízení kompostérů pro občany - spolufinancováno z Operačního programu Životní prostředí 2021-2027 v rámci výzvy 05_22_024 - ve výši 85 % způsobilých výdajů (1,8 mil. Část intenzifikace kompostárny - spolufinancováno z Národního programu životního prostředí - Národního plánu obnovy 6/2023 - ve výši 70 % z celkových uznatelných nákladů (1,05 mil.

Snažte se zapojit do cílů obce či města (nejen v oblasti odpadového hospodářství) také své obyvatele a širokou veřejnost. Například v tomto případě má město za cíl zvýšit podíl tříděných složek městského odpadu a poskytuje svým občanům nástroje a příležitosti, jak toho dosáhnout - rozmístěním nádob na sběr biologicky rozložitelného odpadu (BRO), jejichž poptávka stále roste, založením městské kompostárny, která BRO dále zpracovává, a produkcí vlastního kompostu, čímž dochází ke zkvalitňování zemědělského půdního fondu (ZPF) na území města. Důležitou součástí projektu je také podpora domácího kompostování.

Zvýšení environmentálního povědomí obyvatel - lidé se více zapojují do třídění bioodpadu a vidí přímý výsledek své snahy.

Administrativní a legislativní náročnost - kompostárna podléhá řadě zákonných předpisů. Omezená sezónnost a kapacita - produkce zeleného odpadu je sezónní (jaro-podzim), zatímco provoz kompostárny je celoroční.

Projekt probíhal v zásadě dle plánu. Ve své podstatě šlo o rozšíření a rozvoj zavedeného trendu podpory kompostování ve městě Nový Jičín a zároveň o další kroky v oblasti odpadového hospodářství. Cílem bylo snižovat podíl komunálního směsného odpadu a naopak zvyšovat podíl tříděného odpadu, což je součástí společensky odpovědného přístupu města a snahy o zlepšování životního prostředí.

Mediální podpora projektu probíhala standardně vlastními silami města. Vydaná tisková zpráva a plánovaná reportáž byly následně převzaty dalšími médii.

Indikátory projektu byly nastaveny i s ohledem na dotační podporu jednotlivých aktivit. Jednalo se o "Nově vybudovanou kapacitu pro předcházení vzniku komunálních odpadů a systémů sběru a svozu zejména komunálních odpadů" o 200,15 t/rok v případě pořízení kompostérů pro občany a dalších 200 t/rok v případě projektu intenzifikace kompostárny

tags: #klicove #aktivity #projektu #odpad #priklady

Oblíbené příspěvky:

• Regionální emise plynů Česká republika
• Venkovní kompostování
• Plody a výživa
• Eukleidovská geometrie a příroda
• Ekologické škody způsobené ruskou invazí