Klimatické změny ve městech: Dopady a adaptace

Změna klimatu je realitou dneška a blízká budoucnost přinese městům a obcím v České republice výzvy, které dosud nebyly nuceny řešit. Náklady spojené s měnícím se klimatem platíme již nyní. Zažíváme stále častější přívalové deště, vichřice či období neobvykle vysokých teplot. Na tuto situaci je nutné reagovat.

Adaptace na změnu klimatu je přizpůsobení se přírodních nebo nepřírodních systémů (jako jsou města) probíhajícím nebo očekávaným klimatickým změnám a jejich následkům. Adaptační opatření se snaží mírnit škodlivé dopady klimatických změn a usilují o využití příležitosti, které tyto změny přinášejí. Adaptační kapacita je schopnost systému, například města, přizpůsobit se změně klimatu a zmírnit její negativní dopady, resp. využít příležitosti a vypořádat se s jejími následky.

Tento web, je určen těm, kterým záleží na bezpečnosti a kvalitě života ve městech a obcích a zejména těm, kdo se podílí na rozhodování a řízení. Změna klimatu, ať už je způsobena čímkoliv, je realitou. Její budoucí možné dopady na lidská sídla jsou velmi různorodé. Některé z nich, jako například velmi vysoké letní teploty, nedostatek vody nebo naopak povodně, mají pro města a obce zvlášť velký význam. Pomocí včasných a chytrých opatření je možné dopadům změny klimatu na sídla předcházet, počítat s nimi a připravit se.

Města a změna klimatu

Během posledních padesáti let se počet lidí žijících ve městech na celém světě zvýšil téměř pětinásobně. V současné době žije ve městech více než padesát procent světové populace a především v méně rozvinutých regionech jejich počet stále narůstá. V evropských zemích je míra urbanizace ještě vyšší, pohybuje se okolo 75 %.

Pro efektivní řešení klimatické změny je potřeba realizovat jak mitigační, tak i adaptační opatření. Adaptační strategie nám pomáhají lépe se vypořádat s již probíhajícími a citelnými dopady změny klimatu. Ty budou v budoucnu mnohem vážnější v případě, že se nám nepodaří klimatickou změnu zpomalit a zastavit včas prostřednictvím mitigačních opatření.

Čtěte také: Výzvy klimatické změny v Česku

Že klimatická krize existuje, už skoro nikdo nepopírá. Že je potřeba se na změnu adaptovat - jak v zemědělství, tak třeba ve městech -, nepopírá taky nikdo. Jenže tím to končí, říká environmentalistka Tereza Rumanová z Ostravské univerzity. Magistráty a městští radní nechají vypracovat strategické dokumenty, co hrozí a jak se ve městech změnám klimatu přizpůsobit, ale strategie se poté do praxe nezavedou, tvrdí. „Není to sexy téma do příštích voleb,“ dodá lakonicky.

Problémy městské zástavby

Česká města bojují o vodu, kterou je potřeba na jejich území zadržet a zpětně vypařovat. Městské tepelné ostrovy způsobují, že je méně srážek nad souvislou zástavbou (naopak v zázemí měst se mohou vyskytovat vydatné přívalové srážky a povodně), a neumožňují ochlazování povrchů během nočních hodin. Situaci zhoršuje i relativní bezvětří v centrech měst, které umožňuje hromadění znečišťujících látek v ovzduší a aktivaci karcinogenního přízemního ozonu.

Přeměna vody na páru, ať už způsobená výparem, nebo dýcháním, spotřebovává nahromaděnou tepelnou energii, která se uvolňuje ze zpevněných městských povrchů. Tím se okolí ochlazuje. Vodní pára na sebe také dokáže vázat prach a další škodlivé látky z ovzduší, usnadňuje dýchání jak lidem, tak rostlinám. Pára vytváří kondenzační jádra, která umožňují rozptyl slunečního záření, a tedy jeho menší zpětnou absorpci povrchem.

Ve městech ale voda chybí, jelikož zde nejsou dostatečně zastoupené povrchy, které by ji dokázaly efektivně zadržovat. Chybí vodní plochy, z nichž by se voda mohla postupně odpařovat. Voda je ve městech vnímána jako nepřítel číslo jedna. Proto je nutné ji okamžitě svést do kanalizace a odvést z města pryč. V důsledku toho chřadne i městská zeleň, která tak přestává plnit své zásadní klimatické funkce při zadržování vody a ochlazování měst.

Co se s tím dá dělat?

Zásadní je změna myšlení! Je potřeba si stanovit priority a cíle v oblasti kvality životního prostředí, za nimi jít a do nich investovat stejnou měrou jako do ostatních oblastí městského rozvoje - kulturně-sociálního a ekonomického. Pokud je to jen trochu možné, nechme vodu, která na dané místo dopadne nejčastěji v podobě srážek, v tom daném místě také vypařit. Velice jednoduchým opatřením, které podporuje odraz sluneční energie zpět do atmosféry, je prosté natření střech panelových domů na bílo.

Čtěte také: Quittovy klimatické oblasti

Musím také zdůraznit, že je především potřeba změnit přístup k takzvané mitigaci. Zatímco adaptace nám pomáhá vyrovnat se s důsledky a dopady změny klimatu, mitigace zabraňuje zhoršování daného jevu a omezuje jeho příčiny. Jenže oblast produkce skleníkových plynů a emisí se dotýká celosvětové ekonomiky a změn národní legislativy včetně daňových politik. Bez společenského konsenzu tato změna nebude možná a je paradoxem, jak například pandemie covid-19 nebo válka na Ukrajině řadu těchto procesů dokázala urychlit. Ačkoli dotace na obnovitelné zdroje energie zde jsou už řadu let, až s energetickou krizí zažívají skutečný boom.

Role měst a jednotlivců

Městská správa by měla jít svým občanům příkladem a ukazovat, že to jde dělat i jinak a lépe. Mezi konkrétní opatření můžeme zařadit zavádění principů udržitelné mobility - podpora nízkoemisní a velmi levné MHD, sdílená kola či koloběžky, snižování docházkových vzdáleností ke službám a podobně. V kombinaci s kvalitní a levnou MHD pak vnímám jako prospěšné „park and ride“ zóny, které omezí individuální dopravu v centrech měst.

Možnosti nám už ukázal covid a teď i drahé energie. Můžete třeba omezit jízdy autem, nepřetápět, snížit plýtvání potravinami, kupovat regionální produkty, kompostovat a řešit další energetické úspory. Důležité je také zajímat se o veřejný prostor, přistupovat ke svému okolí zodpovědně a spolupodílet se na jeho zvelebení. Řada měst už zavedla participativní rozpočty, kde si lidé mohou říct o dotace na konkrétní opatření v místě, kde bydlí, a adaptační opatření by měla být jejich samozřejmou součástí.

Praha a klimatické změny

Pro Prahu, stejně jako jiná velká města, je typickým jevem tzv. tepelný ostrov. Ten je způsobený příliš hustou zástavbou, užíváním nevhodných materiálů na fasády domů, na silnice i chodníky. Jinou příčinou je rozsáhlé kácení dřevin a zcela nedostatečná péče o stromy, které v městském prostředí žijí za mnohem těžších podmínek než v přírodě. Přitom právě stromy mají pro zlepšení života ve městě nezastupitelný význam. Dokáží čistit vzduch a navíc, pokud jsou správně vysazeny a pokud se o ně řádně pečuje, dokáží výrazně snižovat teplotu ve svém okolí.

Musíme se především snažit, aby ke klimatickým změnám nedocházelo. Pokud už ale Prahu sužují vlny veder, statisíce obyvatel se musejí vyrovnat se životem v přehřátém betonovém prostředí a dochází k neustálému plýtvání s vodou i energiemi, musíme učinit konkrétní opatření, aby bylo možné ve velkoměstě žít kvalitně. Opatření, která by ke zlepšení měla vést, se nazývají adaptační opatření. Samotná adaptace ovšem nestačí. Ruku v ruce musí jít s de facto mnohem důležitějším procesem. Projevům klimatické změny je třeba předcházet omezováním a utlumováním jejich příčin. Mezi ně patří zejména produkce skleníkových plynů. Tomuto procesu se říká mitigace.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Praha vypracovala svoji Strategii adaptace na klimatickou změnu, kterou nyní musí implementovat do svých závazných regulativů, jako jsou územní plán a další. Prosazovat cíle vytyčené Strategií adaptace je nyní hlavním úkolem metropole. Myslet je ale třeba i na zásadní omezení produkce skleníkových plynů a dalších znečišťujících látek, které přispívají ke změně klimatu.

Konkrétní opatření pro Prahu

Snížit dopady přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha a tím zajistit stabilní vodní režim na území hl. Mezi konkrétní adaptační opatření může být zahrnuta celá řada kroků - mohou to být opatření přírodní, jako je vytváření zelených střech, ozeleňování fasád, vytváření vodních prvků v parcích, péče o drobné vodní toky, sázení stromořadí a péče o ně, nebo tzv.

Nejúčinnějším nástrojem, který má město ve svých rukou, je samozřejmě územní plán. V dnešním světě je třeba opustit myšlenku územního plánu jako dokumentu, který má za cíl řešit jenom architekturu. Územní plán musí umět pracovat také s požadavkem na tvorbu adaptačních opatření. Nyní připravovaný Metropolitní plán má jedinečnou možnost do svého obsahu zařadit požadavky nejen ze Strategického plánu, ale také ze vznikající Adaptační strategie. Je třeba zohlednit fakt, že tepelný ostrov, vedra i problémy se srážkovou vodou se pojí s narůstající výstavbou a mizením volných ploch.

Metropolitní plán by měl říci, jak si představuje udržitelné město. Je to jeho hlavní úkol a povinnost jeho tvůrců. V dnešním světě udržitelnost spočívá ve vytvoření podmínek pro kvalitní život obyvatel města a ve snižování energetické náročnosti budov, zkvalitnění dopravy směrem k udržitelné mobilitě (zejm. s důrazem na pěší a cyklodopravu a městskou hromadnou dopravu) a jiných systémových krocích. Když je někde příliš horko nebo se tam nedá dýchat, územní plán by měl říct: tady se už nestaví!

Vedle politických kroků a technických expertních řešení na bázi konstrukce budov nebo plánovacích dokumentů ovšem existují možnosti adaptace, které má každý z nás. Nemáte záhonek nebo dokonce zahrádku? Chytejte dešťovku (a tím nemyslíme žížaly). Na zalévání není nic lepšího. Nechcete zahradu, ale máte společný vnitroblok? Máte zahradu? Chystáte se stavět? Chtějte víc po svých zastupitelích.

Každý dům má fasádu a střechu. Můžeme s ní zalévat stromy a keře. Voda ze střech paneláků může naplnit jezírko v blízkém parku. Každá nová stavba by měla mít vsakování deště vymyšleno. Je na úřednících, aby si to pohlídali. Kdo má okap, měl by pod ním mít sud.

Mitigace ve městech

Města patří mezi největší producenty emisí skleníkových plynů. Vyprodukují kolem 75 % světového objemu, což se s rostoucí urbanizací (stěhováním lidí do měst) bude ještě zhoršovat. Některé z emisních zdrojů jsou nám patrné na první pohled. Zejména velká města jsou zahlcena přebujelou dopravou, která má z lokálního hlediska významný vliv na místní klimatické podmínky.

Řada měst již přistoupila na proces razantního omezování automobilové dopravy - např. zpoplatněním vjezdu do centra anebo nastavením přísnějších parkovacích poplatků, naopak výrazně podpořila hromadnou dopravu a proces jejího přechodu na zelenější energie. Pomoci může i způsob plánování - z hlediska udržitelnosti měst nemá smysl investovat do nových obřích infrastrukturních staveb, ale naopak podporovat tzv. “město krátkých vzdáleností”, decentralizovat v lokalitách služby a umožnit tak zajištění potřeb obyvatel bez toho, aby k tomu nezbytně potřebovali osobní automobil.

Jiné oblasti městské mitigace nám možná tak jasné být nemusí. Zejména jde o energetickou bilanci budov. To, jakou energii využíváme ke svícení, topení, nebo vaření, i jaká je energetická efektivita domů, kde bydlíme či pracujeme, má zcela zásadní vliv na naši ekologickou stopu. Na jedné straně mitigace začíná v energetické politice státu. V případě Česka jsme stále závislí na špinavé energii z uhlí, kterou je třeba co nejrychleji nahradit udržitelnými zdroji. Na druhé straně je třeba zlepšovat energetické vlastnosti budov, např. investicemi do izolací, podporou zelené energie, využívat nové technologie v oblasti vytápění a cirkulace vzduchu apod. Budovy mohou samy přispívat do energetické sítě či využívat vlastní energii např. umisťováním solárních panelů nebo pomoci šetřit vodou sběrem dešťové a šedé vody.

Mitigační opatření se samozřejmě musí dotknout také průmyslu.

Adaptační strategie ČR

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR je dokument definující adaptační strategii České republiky. Adaptační strategie ČR připravená na roky 2015-2020 s výhledem do roku 2030 svým obsahem doplňuje Politiku ochrany klimatu v ČR - strategický dokument, který definuje hlavní cíle a opatření v oblasti ochrany klimatu na národní úrovni tak, aby zajišťovala splnění cílů snižování emisí skleníkových plynů v návaznosti na povinnosti vyplývající z mezinárodních dohod. Již v roce 2013 byla přijata Adaptační strategie EU. Implementačním dokumentem Adaptační strategie ČR je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP, 2017). Průběžné plnění AS ČR bylo vyhodnoceno v roce 2019, v současnosti se strategie mj. na základě tohoto hodnocení aktualizuje.

Cílem jednotlivých adaptačních opatření je zmírnit dopady projevů změny klimatu na jednotlivé oblasti lidské činnosti (lesní a vodní hospodářství, zemědělství, atd.), ale také posílit odolnost společnosti vůči současným i předpokládaným dopadům změny klimatu a to v souvislosti s lidským zdravím.

Jedním z příkladů adaptačního opatření je zadržování vody v krajině. Konkrétním adaptačním opatřením je v tomto případě budování tůní, revitalizace koryt potoků či budování slepých ramen řek. Tato opatření zvyšují schopnost krajiny zadržovat vodu a lépe tak čelit extrémním projevům klimatu (například suchu). Pozitivním efektem tohoto opatření může být i vznik nových biotopů v okolí stabilních vodních toků nebo snížení rizika povodní. Výsledkem adaptačního opatření je následné snížení škod napáchaných suchem či povodněmi.

Přestože adaptační opatření znamenají v současnosti náklady navíc, je zřejmé, že náklady v případě nečinnosti by byly mnohonásobně vyšší.

Vedle komunikace tématu je kladen důraz také na vzdělávání. Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) má v České republice dlouholetou tradici a povinnost rozvíjet tuto oblast je vymezena několika zákony, strategickými dokumenty a programy (Státní politika životního prostředí 2012-2020, Strategie udržitelného rozvoje ČR, Státní program EVVO, Národní program rozvoje vzdělávání v České republice, Strategie celoživotního učení apod.). Ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu je nutné také soustavně osvětově působit na širokou veřejnost a průmysl.

Dopady změny klimatu a adaptace v různých oblastech

Lesní hospodářství

Dopady změny klimatu na lesní hospodářství jsou spojené především se suchem a extrémními projevy počasí. Sucho snižuje přirozenou obranyschopnost lesních porostů vůči různým druhům škůdců a silnému větru, zároveň zvyšuje riziko lesních požárů. Celá situace je komplikována složením lesních porostů v Česku, které neodpovídá stavu, ve kterém je obranyschopnost zaručena přirozenými mechanismy.

Adaptační opatření pro lesní hospodářství spočívají především v pěstování druhově rozmanitých lesů přirozeně odolných vůči projevům změny klimatu. Důležitým bodem je i zachování původních rostlinných a živočišných druhů. Realizace adaptačních opatření bude respektovat ekonomické cíle lesního hospodářství (zásadu zachování konkurenceschopnosti).

Zemědělství

Změna klimatu ovlivňuje různými mechanismy stabilitu zemědělské produkce. Dochází k posunu hlavního vegetačního období na začátek března a celkovému zvýšení teploty, což je potenciálně přínosné, v budoucnosti bude možné pěstovat na našem území teplomilnějších plodiny. Riziko spočívá v častějším výskytu ranních mrazíků, suchých období v letních měsících a výskytu extrémních srážek. Ranní mrazíky mohou mít devastující účinky například na některé druhy ovocných stromů. Letní sucha budou ovlivňovat především oblasti střední a jižní Moravy, středních a severozápadních Čech, dolního a středního Polabí a Povltaví, které jsou klíčové pro zemědělskou produkci ČR. Aktuální přehled využití půdy v ČR mapuje agentura CENIA.

Společným jmenovatelem adaptačních opatření v zemědělství je dobré plánování. Nezbytnou podmínkou zemědělství v budoucnosti musí být udržitelné využití půdy a dodávání organické hmoty. Dále je důležité zavádět opatření pro zadržování vody a opatření zamezující půdní erozi.

Vodní hospodářství

V souvislosti s narůstající průměrnou teplotou dochází k nárůstu vypařování vody z krajiny a vodních ploch, zároveň dochází k častějšímu výskytu extrémních srážkových událostí. Citelným dopadem změny klimatu na vodní hospodářství je stav sněhové pokrývky, která přirozeným způsobem akumuluje vodu. Tání sněhu se posouvá směrem do zimy a voda poté chybí v pozdních letních a podzimních měsících.

Adaptační opatření se zde zabývají především zadržováním vody v krajině, podporou vsakování dešťové vody, snížením spotřeby pitné vody a plánováním s ohledem na sucho a povodně. Zadržování vody v krajině má být podpořeno revitalizací vodních toků a existujících vodních biotopů, dále pak budováním biotopů nových, například tůní nebo slepých ramen potoků a řek.

Městské prostředí

Městské prostředí je nejvíce ovlivněno projevy sucha, zvyšujících se průměrných teplot a výskytem dní s extrémními tropickými teplotami. Těmto projevům zde navíc chybí protiváha v podobě odpařování vláhy a umocňuje je zvýšené pohlcování a akumulace tepla. V důsledku toho může být ohroženo zdraví obyvatelstva v letních měsících.

Potenciál k adaptaci na změnu klimatu ve městech leží především ve výstavbě a renovaci energeticky šetrných budov.

Ekosystémy

Ekosystémy jsou obecně citlivé na změny okolních podmínek, zároveň je jejich odolnost úměrná biodiverzitě. Vedle zásahů člověka je tedy ovlivňuje právě změna klimatu. Například změna průměrné roční teploty může vést k vymizení určitých druhů rostlin nebo živočichů. Protikladem jsou zde invazivní druhy rostlin a živočichů, které jsou odolné vůči změnám klimatu, mohou se nekontrolovaně šířit a zaujmout v ekosystému místo původních druhů.

Pro zachování původních druhů a ekosystémů je třeba zlepšit dlouhodobé plánování. Je třeba omezit zásahy do krajiny, které štěpí jednotlivé ekosystémy, a zároveň propojovat ekosystémy rozštěpené dřívější činností.

Zdraví a hygiena

Zdraví a hygiena mohou být ovlivněny extrémními teplotami a s nimi souvisejícím zvýšeným výskytem hmyzu, roztočů, infekčních nemocí. V důsledku sucha poté může docházet k migraci obyvatelstva.

Cestovní ruch

Projevy změny klimatu mohou na jedné straně snížit atraktivitu jednotlivých turistických destinací například vlivem úbytku sněhové pokrývky, zároveň zde lze očekávat zvýšený výskyt a šíření infekčních nemocí. Důraz adaptačních opatření je kladen zejména na osvětu všech účastníků cestovního ruchu.

Doprava

Česká republika hraje významnou roli tranzitní země jak v dopravě silniční, tak i železniční. Vlivem extrémních projevů počasí může dojít k dočasnému omezení průjezdnosti některých tahů. Adaptační opatření v oblasti dopravy by se měla zaměřit především na dlouhodobé plánování. Cílem je především zajistit provoz vzhledem k extrémním projevům počasí. Výzkum nových technologií by měl být zaměřen na odolnost konstrukcí vůči výkyvům teplot, přívalovým vodám, námraze, vysokým teplotám, atd.

Průmysl a energetika

Změna klimatu se v oblasti průmyslu a energetiky projevuje zejména ohrožením stability kritické infrastruktury. Adaptace průmyslu a energetiky spočívá v zajištění dostatečné produkce elektřiny pro kritickou infrastrukturu státu i v případě extrémních projevů počasí. Příkladem může být zajištění dostatečných zásob a alternativních dodavatelů paliv dovážených pro výrobu elektřiny a tepla nebo zajištění fungování přenosové sítě i při výpadku jednotlivých prvků.

Městský tepelný ostrov (MTO)

Jedním z nejznámějších projevů mikroklimatu až mezoklimatu města je městský tepelný ostrov (MTO), který lze v jednoduchosti popsat jako relativní oteplení města vůči okolnímu venkovu. Zesilování MTO ve velkých městech staví dnes tuto problematiku do popředí zájmu nejen u klimatologů, ale také architektů, urbanistů, odborníků na územní plánování nebo představitelů místních samospráv. Jejich úkolem je pomocí nejnovějších poznatků a technologií přispět k zmírnění negativních projevů MTO (a městského klimatu obecně) a zvýšení kvality života ve městě.

Specifika městského prostředí oproti volné krajině jsou dána rozdílnými povrchy. Tímto je podmíněna odlišná radiační bilance, protože sluneční záření je různě odráženo a pohlcováno pevnými materiály (povrch vozovek, střech apod.) oproti porostům. Dochází k tomu, že tyto povrchy se v době dopadu slunečních paprsků více ohřívají, a tím zvyšují teplotu vzduchu, a tak dochází i k ovlivnění jejich vlhkosti.

tags: #klimatické #změny #ve #městech #dopady #a

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce pro litinový odpad
• Výkaz o výrobě elektřiny z OZE
• KUSK a životní prostředí
• V kostce: Příroda
• Příklady fraktálů v přírodě