Klimatické poměry Uhřic: Charakteristika a vlivy

Pro modelové území Jižní Moravy je charakteristická málo zalesněná krajina odedávna intenzivně rolnicky využitá. Dnes se v ní nacházejí populačně velké obce v poměrné vzájemné blízkosti.

Jde o klimaticky velmi výhodnou krajinu pro pěstování ovoce, zeleniny a vína na velmi úrodných půdách, jejichž úřední cena se pohybuje v rozmezí 6-8 Kč/m2 i výše. V minulosti úrodné půdy a klima umožnilo populační nárůst, nicméně zemědělství mělo až do poloviny 19. století převážně samozásobitelský charakter s odprodejem přebytků na lokálních a mikroregionálních trzích.

Modelové území představuje krajinu stabilizovanou v intenzivním rolnickém využití. Nevelké výškové rozdíly v krajině, klimatické poměry a dobrá úrodnost půd umožňují velmi intenzivní rolnictví.

Podle nového vinařského zákona jsou v Česku dnes dvě vinařské oblasti - Čechy a Morava. Moravská oblast se dále dělí na čtyři podoblasti - Mikulovskou, Slováckou, Velkopavlovickou a Znojemskou. Kobylí patří do Velkopavlovické vinařské oblasti, která je počtem pěstitelů (téměř 6 000) největší vinařskou oblastí v Česku s plochou 2 333 ha vinic. Velkou část obhospodařované půdy tvoří díky příznivému klimatu i reliéfu kromě vinic i ovocné sady.

Otázkou je jak dlouhodobé sucho a celková klimatická změna ovlivní tuto funkci v nejbližších 20-30 letech. Může pomoci v rozvoji tohoto zaměření, může však znamenat i ohrožení těchto funkcí v budoucnu.

Čtěte také: Písek: Počasí a klima

Sluneční záření a jeho vliv

Sluneční záření (elektromagnetické i korpuskulární) je převážným zdrojem energie v rámci celého planetárního systému. Celkovou intenzitu elektromagnetického záření Slunce, které dopadá na horní hranici atmosféry na plochu 1 m2 kolmou k paprskům, nazýváme při střední vzdálenosti Země - Slunce solární konstanta. Její hodnota se pohybuje okolo 1366 W.m-2.

Množství záření dopadající na horizontální plochu zemského povrchu pak označujeme jako insolace. Její hodnota závisí na zenitové vzdálenosti Slunce a je tak proměnlivá v průběhu dne i roku, ale i na libovolné části zemského povrchu.

Elektromagnetické záření obsahuje záření různých vlnových délek. Spektrum slunečního záření zahrnuje gama záření, rentgenové záření, ultrafialové záření, viditelné záření, infračervené záření, mikrovlny a radiové vlny.

Ultrafialové záření je neviditelné a převážná část je ho pohlcena ozonem ve stratosféře. Viditelné záření představuje asi 47 % a lze ho rozložit na jednotlivé spektrální barvy. Při průchodu atmosférou se mění kvantitativní i kvalitativní vlastnosti slunečního záření (atmosférická extinkce). Kvantita záření se zmenšuje jeho pohlcováním, kvalita pak rozptylem na molekulách vzduchu a aerosolech.

Přímé sluneční záření představuje krátkovlnné záření, jehož paprsky dopadající na zemský povrch můžeme považovat za rovnoběžné. Jeho intenzita se udává ve W.m-2 a klesá s rostoucí dráhou paprsků v atmosféře, s poklesem výšky Slunce nad obzorem a s růstem zakalení atmosféry.

Čtěte také: Hydrologie a klima v ČR

Globální záření spojuje v meteorologii celkové krátkovlnné (přímé a rozptýlené) sluneční záření. Intenzita globálního záření roste zejména s výškou Slunce nad obzorem a s poklesem zakalení atmosféry.

Energetická bilance Země a skleníkový efekt

Princip skleníkového efektu vyplývá z radiační (energetické) bilance Země. Sluneční energie dopadající na Zemi musí být v dlouhodobém režimu vyrovnána celkovému množství energie, které je Zemí vyzařováno. Zemi opouštějí dva základní druhy záření, odražené sluneční záření a dlouhovlnné tepelné vyzařování Země.

Atmosféra tedy dobře propouští sluneční záření, ale dlouhovlnné vyzařování aktivního povrchu a své vlastní vyzařování jako filtr zachycuje, čímž má výrazný vliv na oteplování Země.

V ročním chodu složek energetické bilance připadají maxima na letní měsíce a minima na zimní. V rovníkových, vlhkých tropických a subtropických oblastech je energetická bilance po celý rok kladná.

Teplotní režim atmosféry

Teplotní režim atmosféry zahrnuje rozložení teploty vzduchu v rámci denního a ročního chodu, stejně jako sledování jejich neustálých změn zahrnujících i sledování teploty povrchu půdy a jejího podloží. Teplota vzduchu je základní meteorologický prvek a měří se ve výšce 2 m nad zemským povrchem. Označuje se jako přízemní teplota.

Čtěte také: Charakteristika klimatu Chorvatska

Amplituda teploty vzduchu je v porovnání s výkyvy teplot aktivního povrchu méně výrazná a snižuje se s rostoucí nadmořskou výškou. Roční chod teploty vzduchu závisí zejména na režimu výměny vzduchových hmot, zeměpisné šířce a stupni kontinentality.

Změna teploty vzduchu s výškou se v meteorologii označuje jako vertikální teplotní gradient. Ten se určuje pro interval výšky 100 m a jeho průměrná hodnota v troposféře je 0,65 °C na 100 m.

Klimatické změny a lesní hospodářství

Výzkumy změn klimatických charakteristik po roce 1990 a jejich dopady na rostliny ukazují, že vyšší teploty a zvýšená evapotranspirace spolu s dřívějším začátkem vegetační doby vedou k rychlejšímu vyčerpání zásob vody v půdě. Jarní a letní epizody sucha jsou prokazatelně limitujícím faktorem růstu rostlin a stresorem ohrožujícím stabilitu lesa. K nejzranitelnějším patří smrkové porosty.

Sucho zvyšuje citlivost k některým biotickým chorobám a ohrožení hmyzími škůdci. Sucho může způsobovat mortalitu smrků či jejich porostů i v případech, kde samo o sobě mortalitní není.

Vzhledem k současnému zastoupení smrku v ČR a běžnému výskytu smrkových porostů v dnešním 3. a 4. lesním vegetačním stupni (LVS) je zřejmé, že na rozsáhlých plochách lesů v ČR nesplňují klimatické podmínky ekologické nároky smrku, nebo se v relativně krátké době mimo toto rozpětí ocitnou. Proto je dnes zajištění bezpečnosti a udržitelnosti produkce lesa klíčovým lesnickým problémem.

Managementové alternativy je možné hledat například v:

• změnách druhové skladby
• využití přirozené obnovy generativní i vegetativní
• změnách obmýtí, obnovní doby
• podpoře strukturní bohatosti lesa
• změnách výchovy

Analýza klimatických dat byla provedena s následným výpočtem průměrných klimatických charakteristik pro LVS pro období 1961-1990 a 1991-2014. Na základě analýzy naměřených klimatických dat byla zjištěna výrazná změna v rozložení teplot a srážek v rámci jednotlivých LVS, kde došlo především u průměrných ročních teplot k výraznému nárůstu u všech LVS.

Vhodnost podmínek pro růst dřevin v České republice byla modelována metodou vícerozměrné statistické analýzy Random Forest. Výsledky potvrzují především výrazný trend úbytku oblastí vhodných pro pěstování smrku. Při kombinaci více klimatických proměnných pak pro období 2041-2060 dochází i k velkému úbytku oblastí vhodných pro pěstování buku.

I zde došlo dle použitých modelů k významné změně klimatických podmínek již v období 1991-2014 a predikcí do roku 2060 je, že podmínky pro bezpečné pěstování smrku z Brd zmizí.

V případě dlouhodobého oteplování klimatu očekává vyšší vitalitu dubu, především ve 4. LVS. Celkové zastoupení buku a jedle by se nemělo příliš měnit (kromě výškových posunů - zejména u jedle). U smrku očekává sníženou vitalitu (s výjimkou nejvýše položených částí hřebene Brd).

Za důležitou lze považovat „cílovou druhovou skladbu“, kdy OPRL pro hlavní dřeviny navrhoval:

• smrk - snížení zastoupení ze současných 71 % na budoucích 50 %
• buk - zvýšení zastoupení z 2 % na 12 %
• dub - zvýšení zastoupení ze současných 3 % na 6 %

Návrh úprav dob obmýtí

Dále byl proveden návrh úprav dob obmýtí (ADAPTACE) podle HS pro smrkový porostní typ běžné kvality. Z výsledků je patrné, že je navrhováno snížení doby obmýtí. Reálné rozpětí plánovaných dob obmýtí podle HS - jako reakce na GKZ (ADAPTACE) - představuje 90-110 let. V porovnání s údaji dob obmýtí podle OPRL se snížení pohybuje v rozpětí 10-20 let. Snížení obmýtí o 20 let je doporučováno převážně na stanovištích středních poloh. Na stanovištích vyšších a horských poloh je navrhováno snížení obmýtí o 10 let.

Pro poškozené a proředěné smrkové porostní typy je navrhováno snížit obmýtí o 10-20 let.

Obnova a výchova mladých smrkových porostů

V souladu s adaptačními opatřeními projektu FRAMEADAPT je možné doporučit a preferovat přirozenou obnovu pod mateřským porostem, nejvýše však do podílu odpovídajícímu obnovnímu cíli. Z hlediska umělé obnovy doporučujeme pro smrk používat počty prostokořených sazenic jako pro dřevinu přimíšenou (podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 139/2004 Sb.), tj. 3,5 tis. ks/ha a na stanovištích ovlivněných vodou 3 tis. ks/ha. Umělou obnovu uplatňovat pouze od 5. LVS a výše.

Z hlediska výchovy mladých smrkových porostů je nutno rozlišovat jejich stávající porostní typ, tj. V poškozených a proředěných smrkových porostech se doporučuje:

1. Provést jeden silný prořezávkový zásah cca do 20 let věku (především zdravotní výběr, podpora pionýrských a ostatních druhů dřevin).

Ve srovnání doporučované strategie výchovy mladých smrkových porostů se strategií podle OPRL je zásadní odlišnost možno spatřit především u porostů poškozených a proředěných. U nich se navrhuje eliminování počtu výchovných zásahů, provádění pouze jednoho silného prořezávkového zásahu v období do cca 20 let věku porostů a upuštění od výchovy v porostech starších (cca do 40 let věku, resp.

Závěr - návrh úpravy rámcové směrnice hospodaření

Studie se zaměřila na výběr a doporučení adaptačních opatření smrkových porostů na území CHKO Brdy s ohledem na předpokládanou změnu klimatu. Pro toto území autoři OPRL dosud předpokládali, že v případě dlouhodobého oteplování by v Brdech bylo možné očekávat vyšší vitalitu dubu, celkové zastoupení buku a jedle by se nemělo měnit a u smrku by mělo dojít ke snížení vitality (vyjma nejvýše položených částí Brd).

Na základě výsledků nově provedených predikcí potenciálně vhodných klimatických podmínek pro růst a pěstování vybraných hospodářských druhů dřevin podle globálního cirkulačního modelu (GCM IPSL) v rámci této studie lze konstatovat, že k roku 2060 se na celém území PLO 7 - Brdská vrchovina budou pravděpodobně vyskytovat příhodné klimatické podmínky pro dub, částečně vhodné podmínky pro buk, ale zcela nevhodné podmínky pro smrk.

Vzhledem ke skutečnosti, že většina území CHKO Brdy je zařazena do III.

Klimatické poměry Hustopečí

Podle užívané klimatické Quittovy mezoklimatické regionalizace republiky náleží území do teplé klimatické oblasti T4, která zasahuje do regionu od jihovýchodu z Panonské pánve. Je charakterizována velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým létem. Přechodná období jsou velmi krátká. Jaro a podzim je teplý, zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

tags: #klimaticke #pomery #uhy #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Emise a výfuky: Podrobná analýza
• Více o výzkumně vývojové základně
• Historie soukromých emise bankovek
• Příroda Vietnamu
• Recenze: Nejlepší čistič odpadu kanalizace