Blackout v USA a ekologické zdroje: Hrozba kolapsu civilizace?

16.03.2026

Tak jak je to s tím kolapsem civilizace? Je to reálné nebo jenom lidi blbnou? Kolikrát větší šance je, že zažijete v příštích 10 letech blackoutový kolaps civilizace, oproti tomu, že vyhrajete jackpot ve Sportce? Uff, tak tohle rozhodně nechtějte vědět!

Za posledních dvacet jsem potkal i mnoho „prepperů“, to jest těch, kteří očekávají kolaps civilizace a chtějí být připraveni přežít. Vedli jsme spousty rozhovorů, naživo i online, za ty roky. Rozhodl jsem se věnovat tomuto tématu článek na blog. Téměř nezaujatě. Nejsem tak úplně na žádné „straně". Rovnou říkám, že já poctivý prepper prostě nejsem.

Soběstačnost jídlem řeším především z lásky ke zdravým potravinám a z radosti z jejich pěstování. K této globální lidské společnosti mám tisíce výhrad a její kompletní přerod každou buňkou očekávám a podporuji (a už se dávno děje), avšak spíše postupně. A zrychluje to. Nemám obavy, že by něco zůstalo při starém. Nebo třeba na kameni kámen. To rozhodně ne.

Otázkou ale je, jak to v příštích letech půjde - hladce nebo drsněji? Nemohu vyloučit, že příroda ke zkompostování lidské hlouposti a hamižnosti zvolí i radikálnější opatření. A ještě pravděpodobnější je, že si něco takového lidstvo způsobí samo. Hodně se nyní řeší umělá inteligence versus světové mocnosti, války, viry, cílená migrace a podobné hrátky „pánů tvorstva“.

Když jsem se na kurzech bavil s „blackoutology“ o možných příčinách blackoutu, tedy výpadku elektrické sítě a tím i celé civilizace (bez elektřiny je za pár dní po civilizaci, z moderního života nezbyde nic, to asi všichni chápeme), scénářů mají v rukávu spousty. Mne nejvíce zajímá ten přírodní, to jest způsobený slunečním výbojem. Nezabije nás, ale vyřadí na dlouho vše elektrické.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Pokud na to házíte bobek, tak dál nečtěte, nemám v úmyslu nikoho strašit - ale dobrá zpráva je, že šanci na přežití máme!

Sluneční erupce a blackouty: Co říkají odborníci?

Otázka pro AI: Kdy byla poslední sluneční erupce, taková, která by v dnešní době způsobila vážný blackout?

Odpověď: V moderní době (tj. za dobu, kdy máme rozsáhlé elektrické sítě) se žádná sluneční erupce přímo neprojevila masivním celosvětovým blackoutem. Nejbližší srovnatelná událost s potenciálem pro rozsáhlý blackout je historická Carringtonova událost (1859), která způsobila silné geomagnetické přepětí a škody telegrafních systémů. Podobná událost dnes by pravděpodobně ohrozila celou globální elektrickou síť a tím i celou civilizaci.

Menší události:

Výpadek elektrické energie v Quebecu (Kanada) 13. března 1989: trvající asi 9 hodin, silné aurory (polární záře) viditelné daleko od pólů, poruchy rádiového spojení. Velmi silná geomagnetická bouře způsobená sluneční koronální hmotovou erupcí (CME).
Halloween storms (říjen-listopad 2003): Série intenzivních slunečních erupcí a CME, včetně extrémně silného záblesku (~X40+). Narušily satelity a vyvolaly poruchy komunikací, lokální výpadky (např. v severním Švédsku elektřina) - ale nezpůsobily rozsáhlý moderní blackout jako v 1989.
Letní bouře 2012 - „blízko mimo Zem“: Velká CME proletěla kolem Země, ale minula naši planetu - kdyby zasáhla, podle modelů by mohla vést k rozsáhlému modernímu výpadku sítí. (zdroj těchto dat skrze AI je Wikipedie).

Otázka pro AI: Jaká je pravděpodobnost takového extrémního „Carringtonu“ v příštích letech podle odborných predikcí?

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Odpověď: Většina seriózních odborných modelů se pohybuje mezi ~1 % až ~12 % pravděpodobností na příštích 10 let, přičemž nižší odhady jsou považovány za robustnější. I když by Carringtonův typ události dnes mohl způsobit rozsáhlé výpadky sítí, satelitů a komunikací, pravděpodobnost, že k tomu dojde v příštích ~10 letech, je nízká (v řádu jednotek až desítek procent) podle většiny vědeckých studií. Mnoho vědců říká, že spíše než o otázku „jestli“, jde o otázku „kdy v delším časovém horizontu“ se událost podobného typu stane - ale neexistuje přesná „sázka na datum“.

Otázka pro AI: Jak dlouho by se civilizace z takového „kvalitního“ blackoutu vzpamatovávala, pokud vůbec?

Odpověď: Krátká odpověď: civilizace by se z toho vzpamatovala, ale ne rychle a ne všude stejně. Bavíme se spíš o letech, ne dnech.

Co přesně myslíme „kvalitním blackoutem“? Scénář typu Carrington 2.0 dnes znamená hlavně: poškození vysokonapěťových transformátorů (to je klíčové), dlouhodobé výpadky elektřiny v částech světa, kolaps GPS, části nebo všech satelitů, některých komunikačních sítí, řetězové dopady (voda, paliva, logistika, banky). Neznamená to úplně konec lidstva ani návrat do středověku, ale tvrdý test moderní společnosti.

První dny až týdny: okamžitý blackout v některých regionech (zejména vysoké zeměpisné šířky: Kanada, sever USA, Skandinávie). Chaos v dopravě, bankách, nemocnicích (závislost na záložních zdrojích). Voda a kanalizace přestávají fungovat tam, kde není elektřina. Státy vyhlašují nouzové stavy. Civilizace funguje, ale hodně bolestivě.

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Týdny až měsíce: tady se láme chleba. Hlavní problém: transformátory! Velké transformátory: nejsou „na skladě“, výroba trvá 6-24 měsíců, vyrábí je jen pár firem na světě. Pokud jich odejde hodně najednou → úzké hrdlo celé obnovy. Bez elektřiny a fungující společnosti ani nepůjdou vyrobit. Důsledky: dlouhodobý blackout v některých regionech (měsíce, roky), prudký propad HDP, problémy se zásobováním potravinami (chlad, logistika, hnojiva), společenské napětí, migrace z postižených oblastí. Tohle je nejnebezpečnější fáze pro sociální stabilitu, ne pro „technologii“.

Období 1-3 roky po blackoutu: v tom nejlepším případě, nejpostiženější regiony se postupně znovu připojují. Ekonomika se reorganizuje, ne vrací zpět do původního stavu. Některé firmy/odvětví zmizí, jiné vzniknou. Státy investují masivně do: ochrany sítí, decentralizace (mikrosítě, lokální zdroje), odolnosti proti space weather (vesmírnému počasí). Svět už běží, ale jinak než předtím.

Otázka pro AI: Mohla by se civilizace nevzpamatovat?

Odpověď: Upřímně, mohla. Ne kvůli Slunci samotnému. Kolaps by hrozil spíš pokud by: událost zasáhla svět v kombinaci s globální válkou, rozpadem dodavatelských řetězců, extrémní politickou nestabilitou, státy by nezvládly sociální dopady (hlad, voda, násilí). Jinými slovy: výboj slunce by nás nezničil blackoutem, ale mohlo by to odhalit slabiny, a lidé by se zničili sami.

Šance na přežití po blackoutu

Šance na přežití ve městech v týdnech, měsících a možná letech po blackoutu je mizivá (záleželo by na intenzitě události a na tom, jak moc se to v prvních dnech a týdnech zvrhne). Násilí, rabování, všechny byty a domy neobyvatelné (neteče voda, žádné vytápění, nesplachuje záchod, není jídlo, mobil nefunguje, není žádná pomoc, v bytě prostě není co dál smysluplného dělat, žádný důvod tam zůstat a na něco čekat, ani když je hezky zařízený…). Ve městech není jídlo a pitná voda na víc, než na prvních pár dní.

Šanci na přežití mají jen zdraví lidé - buďte tedy zdraví, je to jen vaše zodpovědnost! Nikdo jiný to za vás nevyřeší. Bez jídla a pitné vody propuká násilí, nemoci, hlad. I těm nejpřipravenějším dojdou časem zásoby nebo jim je někdo sebere, pokud nejsou hodně mimo hlavního dění. Spoléhat se jen na zásoby a na „věci“ je krátkozraké.

Nejlepší šance na přežití a na smysluplné žití je na venkově, mimo více zalidněné oblasti. Tam lze zůstat relativně v klidu, dát se dohromady s ostatními, vymýšlet plány a strategie, krátkodobé i dlouhodobé. Je tam dřevo, dá se udělat teplo, dá se najít nebo ulovit potrava.

Veškeré závislosti lidem výrazně zkomplikují možnost přežití - na cigaretách, alkoholu, cukru, kávě, čaji, drogách, mobilu… nic z toho najednou nebude k dispozici. Místo zaměření se na podstatné věci, závisláci se budou dny a týdny potýkat s abstinenčními příznaky a depresemi a bojovat s ostatními o svou drogu. Situace tak bude vypadat stokrát horší pro mnoho lidí, než by doopravdy byla. Může to být drsná selekce.

Víra v kolaps civilizace

Odhady víry v kolaps civilizace obecně:

Ve Francii věří 65 % lidí, že civilizace významně zkolabuje v následujících ~20 letech.
V Itálii je to 71 % lidí.
V USA a UK kolem 50-56 % dospělých dotázaných považuje kolaps civilizace za pravděpodobný ve svém životě.
U mladších respondentů v USA (pod 35 let) bylo přes 60 % přesvědčeno, že kolaps civilizace nastane „brzy“.
Globální průzkum mladých lidí (10 000 respondentů v 10 zemích) ukázal, že ~55 % souhlasí s tvrzením, že „lidstvo je odsouzeno“.

Otázka pro AI: Kolik % lidí odhadem dělá praktické kroky k uzpůsobení svého života tak, aby i po případném kolapsu civilizace přežili a byli soběstační potravou?

Odpověď:

Identifikace jako „prepper“: v USA se odhaduje, že asi ~6 % dospělých lidí se označuje jako „prepper“ (tedy někdo, kdo se připravuje na katastrofy včetně dlouhodobé soběstačnosti). To odpovídá přibližně 20 milionům Američanů ve Spojených státech.
Kroky k dlouhodobé soběstačnosti vs. krátkodobému přežití: podle některých průzkumů spotřebitelského / prepper trhu a survey dat: ~83 % Američanů uvedlo, že podniklo alespoň některé kroky připravit se na nouzovou situaci (např. zásoby na několik dní, základní vybavení).
Praktická soběstačnost (jídlo, farma, umění přežití): obecné odhady z praktických průzkumů a trhu ukazují: < 10 % lidí mají plán nebo vybavení pro dlouhodobou soběstačnost (měsíce až roky) - podle některých survival statistik.

Blackouty ve světě: Příklady a důsledky

Washington, D.C. - Spojené státy čelí hrozbě rozsáhlých a dlouhotrvajících výpadků elektřiny. Hlavním motorem bezprecedentního nárůstu poptávky je boom datových center a systémů umělé inteligence. Tyto technologie v současnosti spotřebovávají přibližně 4 % veškeré energie v zemi a očekává se, že do roku 2030 se toto číslo více než zdvojnásobí.

Zpráva varuje, že pokud nebudou vybudovány nové, nepřetržitě dostupné kapacity, mohla by se délka výpadků v USA během pouhých pěti let až stonásobně zvýšit. Kritici však tvrdí, že zpráva podceňuje potenciál obnovitelných zdrojů. Data ze zprávy ovšem poukazují na kritický nepoměr. Z celkových 209 GW nové energetické kapacity, která má být vybudována do roku 2030, bude pouze 22 GW pocházet ze stabilních zdrojů.

S blackouty, podobnými tomu, který v uplynulém týdnu postihl nemalou část České republiky, mají zkušenosti i v Asii. Vzhledem k většímu počtu obyvatel jsou však na tomto kontinentu důsledky mnohem rozsáhlejší. Ten vůbec největší postihl v roce 2012 Indii.

Historicky rekordní výpadek elektřiny začal 30. července, kdy selhala přetížená severní síť a odpojila asi 300 milionů lidí. Zhaslo Dillí, Uttarpradéš, Harijána, Paňdžáb a další státy severu. Druhý den, 31. července, se situace ještě zhoršila, když se kaskádově zhroutila i východní a severovýchodní síť, čímž se výpadek rozšířil na více než 620 milionů lidí, tedy polovinu tehdejší indické a přibližně devět procent světové populace.

Během této zkoušky záložní infrastruktury se ukázalo, že především metropole jsou bez elektřiny extrémně zranitelné. Po skončení blackoutu se rozhořela debata o korupci a zanedbání údržby. Média psala o neschopnosti vládních úřadů zajistit modernizaci sítě.

V menším rozsahu blackouty zasáhly i jiné asijské země. V roce 2014 došlo k celostátnímu výpadku elektřiny v Bangladéši, který postihl 150 milionů lidí. Indonésie zažila nejrozsáhlejší výpadky v roce 2005, kdy se bez proudu ocitlo až 100 milionů lidí na Jávě a Bali. K vůbec nejdelšímu výpadku proudu došlo na filipínském ostrově Mindoro, kdy se tamním obyvatelům nedostávalo stabilní elektřiny od března 2022 až do února 2023.

Na světě neexistuje země, která by nikdy nezažila blackout. Alespoň lokálními nebo krátkými výpadky způsobenými bouřkami, technickými poruchami nebo lidskou chybou si prošly i nejvyspělejší a nejlépe spravované sítě. Podle žebříčků spolehlivosti dodávek elektřiny SAIDI, udávající průměrnou dobu v minutách bez proudu za rok na jednoho odběratele, patří mezi státy s extrémně nízkou četností a mírností výpadků elektřiny Singapur, Japonsko, Německo, Švýcarsko a Island.

Krátkodobé blackouty trvající méně než dvanáct hodin sice často vyvolávají stres a frustraci, ale společnost je většinou schopna jim odolat. Chronické nebo velmi dlouhé výpadky přesahující více než 48 hodin však mohou vést v hlubší společenské rozvraty, ztrátu důvěry ve stát a zhoršení bezpečnostní situace.

Výpadek proudu, odehrávající se v horké letní noci, přivedl do ulic davy lidí, nejdříve ze zvědavosti, která však rychle přerostla v rabování. Lidé kradli z obchodů televize, ledničky i nábytek. Nepřipravená, personálně poddimenzovaná policie zaznamenala více než 1 600 poškozených nebo vykradených obchodů, 1 037 požárů, z toho stovky úmyslně založených, a více než 3 700 zatčených, nejvíce v historii New Yorku během jedné noci.

Spotřeba energie a moderní technologie

Elektrická energie není něco, co by si jen tak leželo ve skladu jako obyčejné zboží a čekalo na zájemce. Výroba musí odpovídat okamžité poptávce - co člověk spotřebuje, tedy odčerpá ze sítě, to musí elektrárny prakticky ihned doplnit, aby se zachovala stabilita systému. Pokud by tedy celý svět najednou rozsvítil, znamenalo by to náhlý obří nárůst odběru elektřiny, který by elektrárny musely okamžitě vyrovnat, aby se celý systém nezhroutil.

Ne všechny typy elektráren totiž zvládají na změny v síti reagovat stejně pohotově. Například jaderné nebo uhelné sice umějí vyrobit ohromné množství energie, ale rozjíždějí se pomalu. Obnovitelné zdroje, jako jsou solární panely, větrníky nebo vodní turbíny, sice méně zatěžují životní prostředí, přírodním silám se však těžko poroučí a v případě krize se na ně spolehnout nedá. Nejlépe z toho vycházejí plynové elektrárny, které jsou schopny rychle reagovat na změny v síti.

Šance vyhnout se podobné krizové situaci výrazně zvyšují moderní úsporné technologie. Třeba LED žárovky, které už dnes tvoří většinu osvětlení v domovech i firmách, spotřebují při stejném světelném výkonu až osmkrát méně energie než tradiční typy. Moderní ledničky či pračky mívají zhruba třikrát nižší spotřebu než starší modely a to už se promítne nejen do faktury za elektřinu, ale i do zdraví přenosové soustavy.

Energetická bezpečnost a soběstačnost

Východní pobřeží Spojených států ochromila silná zimní bouře. Extrémní sněžení a vítr poškodily klíčovou energetickou infrastrukturu a bez elektřiny se ocitly stovky tisíc odběratelů. Události v zámoří znovu otevírají otázku energetické bezpečnosti firem i veřejných institucí.

Rozsáhlý blackout ukazuje, jak zranitelné jsou organizace, které spoléhají výhradně na externí dodávky energie. Ať už je příčinou extrémní počasí, technická porucha nebo geopolitická událost, absence záložního zdroje může znamenat milionové ztráty.

Společnost CE.ENERGY dlouhodobě nabízí řešení pro krátkodobé i dlouhodobé výpadky elektřiny. Smluvní služba Energetická pohotovost je určena zejména pro větší provozy a umožňuje rychlé nasazení mobilního zdroje v režimu 24/7 s garantovaným dojezdem. Pro firmy, které požadují maximální jistotu, je určena Trvalá energetická záloha s instalovaným zdrojem přímo v místě provozu. Cílem je zajistit plynulý a bezpečný chod i při náhlém výpadku distribuční sítě.

Neplánovaná odstávka v USA tak není jen zprávou ze zahraničí. Je připomínkou, že energetická soběstačnost už dávno není luxusem, ale strategickou nutností.

Selhání texaské energetické sítě v roce 2021

Když udeřily bouře a mráz, v Texasu všichni naplno zapnuli topení, aby si vyhřáli domy a udrželi podniky v provozu. Z důvodů popsaných níže ale texaská energetika nezvládla tento prudký nárůst spotřeby elektřiny a provozovatelé sítě se uchýlili k postupu zvanému „rolling blackouts“, tedy k postupnému vypínání částí sítě napříč státem, aby se snížilo přetížení a předešlo se kolapsu celého systému. Na vrcholu energetické krize se přibližně 4,5 milionu lidí v Texasu (tedy téměř šestina celkové populace státu, přičemž výrazně převažovaly marginalizované komunity) ocitly bez elektřiny po několik dnů při teplotách mnoho stupňů pod nulou.

Jednoduše lze popsat tři hlavní příčiny výpadku sítě v Texasu. Jedním z důvodů je izolace texaské rozvodné sítě. Druhým faktorem je neoliberální přístup k dodávkám elektřiny. Třetím faktorem je politický a lobbistický vliv texaských výrobců elektřiny vedl k tomu, že se regulační orgány nepoučily z dřívějších krizí.

Jen přibližně 13 % výpadků elektřiny v texaské rozvodné soustavě způsobilo zamrzání větrných elektráren, přičemž v zimě z větru pochází čtvrtina dodávek elektřiny v Texasu. Výpadky kapacity fosilních a jaderných zdrojů byly během kolapsu sítě oproti obnovitelným zdrojům dvojnásobné.

Ponaučení z texaské krize pro Evropu

Texaská energetická krize značně potvrzuje přesvědčení, na němž je integrace energetické soustavy EU založena. Texas, stát dvojnásobné velikosti oproti Německu s hojnou zásobou fosilních i obnovitelných zdrojů energie, paralyzovalo jeho vlastní rozhodnutí izolovat se od dvou hlavních rozvodných soustav v USA.

Největší tragédií na selhání texaské sítě je skutečnost, že se mu do velké míry dalo zabránit. Po částečných výpadcích sítě v letech 2011 a 2014 se objevovaly zprávy poukazující za nedostatečnou přípravu sítě na zimní počasí, která by jako nejslabší článek mohla při zatížení selhat.

Čím dál rychlejší tempo klimatické změny způsobené lidskou činností vede k častějším projevům extrémního počasí, například v podobě silných sněhových bouří, které v únoru ochromily většinu USA. Takové pohromy budou stále častější. Ve světle přibývajících výpadků elektřiny v Texasu by se EU měla také důkladněji připravit na scénáře podobných „dokonalých bouří“, ačkoliv jejich výskyt není pravděpodobný.

Christian Zinglersen, předseda agentury ACER, upozorňuje, že čím propojenější budou rozvodné sítě členských států EU, tím důležitější bude držet se pravidel a zabezpečit prevenci šoků v systému, aby elektřina v přeshraničních sítích přecházela hladce.

Obří výpadek elektřiny v USA a Kanadě v roce 2003

Vybrané údaje o obřím výpadku elektřiny v USA a Kanadě, od jehož začátku uplyne 14.

Výpadek proudu začal ve čtvrtek 14. srpna v 16:11 místního času (22:11 SELČ) a plně byly dodávky proudu obnoveny ve všech postižených oblastech až na malé výjimky podle komise pro spolehlivost energetiky (NERC) v sobotu 16. srpna kolem 10:00 místního času (16:00 SELČ).
Celkem bylo zasaženo sedm amerických států: New York, New Jersey, Ohio, Michigan, Connectitut, Pennsylvania a Vermont. V Kanadě byla nejvíce zasažena provincie Ontario a města Toronto a Ottawa. Výpadek proudu zasáhl podle odhadů 55 milionů lidí.
Příčinou „blackoutu“ z roku 2003 byla série selhání v elektrické síti a špatná komunikace mezi dodavateli proudu. První výpadek, který zahájil celou lavinu, zasáhl podle závěrů odborníků generátor elektrárny společnosti FirstEnergy v Ohiu.
Podle agentury Reuters, které se odvolala na studii Univerzity Johnse Hopkinse, měl výpadek na svědomí 100 lidských životů. Příčinami úmrtí byly dopravní nehody, otrava oxidem uhelnatého při nesprávném používání generátorů, infarkty a další zdravotní komplikace nebo požáry.