Klonální rostliny: Fylogeneze, ekologie a morfologie

Aegopodium podagraria je druh z čeledi Apiaceae, který je velmi rozšířený v České republice. Vyskytuje se většinou na březích řek, v lesích a je plevelem v zahradách a na polích. Patří k rostlinám s klonálním růstem, šíří se zejména oddenky.

Z hlediska konkurenčních schopností lze bršlici kozí nohu hodnotit jako druh konkurenčně zdatný, především díky intenzivní schopnosti vegetativního rozmnožování a regenerační schopnosti. Byly studovány některé aspekty její biologie, které mohou ovlivnit konkurenční schopnost tohoto druhu - tj. klíčivost semen, produkce nadzemní a podzemní biomasy, vegetativní růst a regenerace po odstranění nadzemní biomasy.

Semena Aegopodium podagraria klíčila pouze v polních podmínkách, v laboratoři přes různé podmínky a teplotní stratifikaci žádná semena nevyklíčila. Odpovídá to skutečnosti, že většina klonálních druhů se šíří vegetativním růstem a pohlavní rozmnožování je u těchto druhů nízké. Produkce biomasy se lišila mezi dvěma stanovišti.

Produkce nadzemní a podzemní biomasy byla několikanásobně vyšší na stanovišti A (situovaném poblíž břehu řeky) než na stanovišti B (v mokrém olšovém háji). Většina podzemní biomasy Aegopodium podagraria se hromadí v hloubce půdy mezi 0-5 cm. Vegetativní růst tohoto druhu je velmi intenzivní, protože mateřská rostlina vyprodukovala v průměru 8,2 dceřiných ramet v první vegetační sezóně.

V regeneračních experimentech bylo zjištěno, že po dvojím odstranění nadzemní biomasy znovu vyroste pouze 10-20 % ramet na obou stanovištích. Vysoký potenciál vegetativního rozmnožování dokládá i skutečnost, že genety už v první vegetační sezoně vytvořily v průměru přibližně osm dceřiných ramet a všechny sledované rostliny vytvořily během první sezony alespoň jednu dceřinou rametu.

Čtěte také: Sázení rostlin a kompost

Produkce biomasy je rozdílná podle typu stanoviště, na břehu řeky (lokalita A) byla produkce nadzemní i podzemní biomasy několikanásobně vyšší než v olšině (lokalita B) při všech odběrech. Z výsledků nulové laboratorní klíčivosti semen (pravděpodobně nutnost delšího stadia nižších teplot, možná i specifické podmínky, mikroorganismy v půdě) lze soudit, že hlavní rozmnožovací potenciál tohoto druhu spočívá v rozmnožování vegetativním, což potvrzuje i vysoká regenerační schopnost druhu a velice rychlá reakce na odstranění nadzemní biomasy - vytvoření nových nadzemních orgánů do dvou týdnů po odstranění nadzemní biomasy.

Klimešová J. & Klimeš L. 2005 uvádějí klonální znaky. Růžička V. & Klimeš L. 2005 se zabývali společenstvy pavouků (Araneae) na sutích v České republice. Klimeš L. 2005 se věnoval opilionům (sekáčům). Klimešová J. & Klimeš L. 2005 se zabývali rostlinami střední Evropy.

Jongepierová I. Jongepier J.W. & Klimeš L. 2004 zkoumali vývoj rostlinných společenstev během sukcese opuštěné louky. Klimeš L. 2003 se zabýval vztahem mezi druhovou bohatostí a heterogenitou rostlinného pokryvu. Klimeš L. 2003 studoval vliv nadmořské výšky na rozšíření rostlin v E Ladakhu (NW Himálaj).

Klimeš L. & Klimešová J. 2002 se ptali, zda klonální růst může vysvětlit stabilitu druhově bohatých luk. Soukupová L., Bauer V., Jeník J., Klimeš L., Kučera S. & Prach K. 2002 se zabývali rašeliništěm Libořezy před jeho těžbou. Klimeš L., Dančák M., Hájek M., Jongepierová I. & Kučera T. 2001 zkoumali závislost druhové bohatosti na měřítku v trávníku.

Klimeš L., Jongepierová I. & Jongepier J. W. 2000 provedli desetiletý experiment na dříve opuštěné louce. Klimeš L., Pokorný P. & Klimešová J. 2000 se zabývali záplavovým olšovým luh během pozdního holocénu. Klimeš L. & Klimešová J. 2000 se věnovali klonální ekologii a strategii v květeně střední Evropy.

Čtěte také: Znečištění ovzduší: role rostlin

Piqueras J., Klimes L. & Redbo-Torstensson P. 1999 modelovali morfologickou odezvu *Trientalis europaea* L. na dostupnost živin. Klimeš L. & Klimešová J. 1999 zkoumali vliv živin na *Glechoma hederacea* L. v různých úrovních živin. Klimeš L. & Klimešová J. 1999 se zabývali klonálními rostlinami v Evropě.

Klimeš L. & Roušar A. 1998 se zabývali společenstvy sekáčů (Opiliones) v severozápadních Čechách. Klimeš L., Klimešová J., Hendriks R. & van Groenendael J. 1997 provedli komparativní analýzu formy a funkce klonálních architektur. Klimeš L. 1997 studoval *Glechoma hederacea* pocházející ze dvou geografických oblastí a dvou stanovišť.

Klimešová J., Klimeš L. & Kyncl J. 1997 se zabývali dynamikou vegetace v olšovém luhu „Na bahně" (východní Čechy, Česká republika). Klimešová J. & Klimeš L. 1997 se věnovali fylogenezi, ekologii a morfologii klonálních rostlin. Klimeš L. 1997 se zabýval druhovým bohatstvím luk v Bílých Karpatech.

Klimešová J. & Klimeš L. 1996 se zabývali změnami vegetace v údolí horní Jizery (severní Čechy, Česká republika) po 70 letech. Klimešová J. & Klimeš L. 1996 studovali vliv zastínění na zásoby sacharidů v oddencích *Rumex alpinus*. van Groenendael J. M., Klimeš L., Klimešová J. & Hendriks R. J. J. se věnovali komparativní ekologii klonálních rostlin.

Klimeš L. 1996 se zabýval populační ekologií *Rumex obtusifolius* v biosférické rezervaci Třeboňsko, střední Evropa. Klimeš L. 1996 se věnoval adaptacím rostlin na záplavové prostředí. Klimeš L. 1995 popsal nový přírůstek do fauny sekáčů Čech.

Čtěte také: O ekosystému kolem nás

Klimeš L., Jongepier J.W. & Jongepierová I. 1995 studovali diverzitu rostlin a strukturu gild ve dvou druhově bohatých trávnících. Klimeš L. 1995 se zabýval vegetací údolí Bílého potoka v Karpatech (pohoří Karpaty, Česká republika). Klimeš L. 1995 se věnoval vegetaci střední Sibiře.

Klimeš L. & Bezděčka P. 1995 popsali nového sekáče (Opiliones) pro Českou republiku. Klimeš L. 1994 se zabýval poměrem pohlaví u *Rumex tuberosus* L. na sukcesním gradientu. Klimeš L. 1994 se věnoval vegetaci litorálních porostů rybníků na Třeboňské vrchovině (Česká republika).

Klimeš L. & Klimešová J. 1994 studovali vliv intraspecifické konkurence a dostupnosti živin na klonální růst *Rumex alpinus*. Klimeš L. 1993 se zabýval ekologií *Rumex alpinus* a jeho hybridu (*R. x pratensis*). Klimeš L., Klimešová J. & Osbornová J. 1993 studovali vliv pohřbení na zásoby sacharidů u klonální rostliny *Rumex alpinus*.

Klimeš L. & Klimešová J. 1991 se zabývali vegetací rašelinišť v Krkonoších a Jizerských horách (Sudety) a jejím předběžným vývojem ve 20. století. Klimeš L., Novotný V. & Klimešová J. 1991 studovali společenstva řas a cévnatých rostlin odvodněného rybníka.

Šrůtek M., Klimeš L. & Kapahi B. K. 1990 se věnovali rozšíření *Rumex nepalensis* Spreng. v Himálaji. Klimeš L. 1989 studoval *Rumex stenophyllus* Ledeb. L.) v nivě Lužnice mezi Novou Vsí a Suchdolem v jižních Čechách.

Klimeš L. & Sechterová E. 1989 se zabývali strukturou společenstev brouků a pavouků na rozhraní lesa a trávníku. Ružička V., Boháč J., Syrovátka O. & Klimeš L. 1989 studovali společenstva bezobratlých na výsypkách po těžbě hnědého uhlí v severních Čechách (Araneae, Opiliones, Coleoptera, Diptera).

Klimeš L. 1988 se zabýval širokolistými šťovíky. Klimeš L. & Piňosová J. 1987 se věnovali rostlinným endemitům Bajkalu. Klimeš L. & Špičáková E. 1984 studovali populaci *Stenactis annuus* (L.) Nees na lesním ekotonu.

Zde je tabulka s přehledem životních forem rostlin podle Raunkiaera:

tags: #klonalni #rostliny #fylogeneze #ekologie #a #morfologie

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry kombinovaných popelnic
• Odpadové hospodářství Kujavy
• Kariéra v ekologii a veterinární medicíně
• Doporučené knihy o klimatu
• Udržitelné mytí v myčce