Vzhledem k velmi rychlé urbanizaci a průmyslového rozvoje v posledních několika letech došlo k vážnému zhoršení kvality ovzduší a prostředí v celé řadě zemí. I přes řadu realizovaných opatření v minulých letech produkují jednotlivé typy zdrojů takové množství emisí, které je v kombinaci s meteorologickými a rozptylovými podmínkami příčinou překračování imisních limitů některých škodlivých látek.
Míra znečištění ovzduší je objektivně zjišťována pomocí sítě měřicích stanic, které monitorují koncentrace znečišťujících látek venkovního ovzduší (imise) v přízemní vrstvě atmosféry.
Znečištěné ovzduší má prokazatelně nepříznivé účinky na lidské zdraví. Znečišťující látky mohou způsobit širokou škálu zdravotních problémů od méně závažných až po vážná onemocnění a zvyšují zátěž imunitního systému, což může vést k předčasné úmrtnosti. To vyvolává také značné ekonomické dopady, protože rostou náklady na zdravotní péči a snižuje se produktivita ve všech hospodářských odvětvích kvůli zvýšení pracovní neschopnosti.
Znečišťující látky nepříznivě působí i na vegetaci, mohou ovlivnit její růst a způsobit snížení výnosů zemědělských plodin a lesů. Jsou i příčinou eutrofizace a acidifikace půdních a vodních ekosystémů a následné změny druhové skladby a úbytku rostlinných a živočišných druhů. Řada znečišťujících látek má schopnost se v prostředí kumulovat, negativně ovlivňovat ekosystémy a přecházet do potravního řetězce.
Znečišťující látky jsou přenášeny v atmosféře a mohou tak ovlivňovat kvalitu ovzduší jak v nejbližším okolí samotného zdroje znečištění, tak ve vzdálenějších oblastech. Dále mají některé z nich přímý nebo nepřímý vliv na klimatický systém Země. Nutné je zmínit i poškozování materiálů a budov, často historického významu, působením znečišťujících látek v ovzduší.
Čtěte také: Sázení rostlin a kompost
V současnosti představují ze sledovaných znečišťujících látek největší problém suspendované částice a na ně vázané polycyklické aromatické uhlovodíky. V jarním a letním období jsou na řadě lokalit překračovány imisní limity přízemního ozonu. Konkrétní podíl jednotlivých zdrojů na znečištění venkovního ovzduší je však v různých oblastech odlišný, záleží na skladbě zdrojů v dané lokalitě, ale také na přenosu škodlivin z jiných oblastí.
Znečišťující látky, které jsou sledovány a hodnoceny vzhledem k prokazatelně škodlivým účinkům na zdraví populace nebo na vegetaci a ekosystémy, mají stanoveny imisní limity. Při hodnocení kvality ovzduší jsou především porovnávány zjištěné úrovně koncentrací s příslušnými imisními limity, případně s přípustnými četnostmi překročení těchto limitů, což jsou úrovně koncentrací, které by podle platné legislativy neměly být překračovány.
Přehled imisních limitů (IL) vyhlášených pro ochranu zdraví lidí a povolený počet překročení limitní hodnoty, horních a dolních mezí pro posuzování podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, a vyhlášky č. 350:
| Znečišťující látka | Imisní limit | Doba průměrování | Počet překročení |
|---|---|---|---|
| PM10 | 50 µg∙m‑3 | 24 hodin | max. 35 |
| PM2,5 | 25 µg∙m‑3 | roční průměr | - |
| NO2 | 200 µg∙m‑3 | 1 hodina | max. 18 |
| O3 | 120 µg∙m‑3 | max. denní 8hod. průměr | max. 25 |
| SO2 | 350 µg∙m‑3 | 1 hodina | max. 24 |
V roce 2020 vstoupil v souvislosti s právními předpisy EU v platnost přísnější imisní limit 20 µg∙m‑3 pro roční průměrnou koncentraci PM2,5. Hodnoty imisních limitů vycházejí z doporučených hodnot Světové zdravotnické organizace (WHO), kterou byly určeny na základě řady epidemiologických studií.
Biomonitoring je technika využívající organismy k získávání informací o některých specifických vlastnostech biosféry. Mechy jsou velmi často využívanou skupinou organismů k monitoringu znečištění ovzduší. Mechy představují skupinu organismů pokrývajících 23 tisíc druhů všech rostlin světa. Jsou často využívány jako indikátory znečištění těžkými kovy.
Čtěte také: O ekosystému kolem nás
V následující studii byla analyzována absorpční kapacita šesti různých druhů mechů, které se běžně používají pro monitoring stupně znečištění prostředí. Šlo jmenovitě o druhy Homalothecium sericeum, Thuidium tamariscinum, Eurhynchium striatulum, Eurhynchium striatum, Hypnum cupressiforme a Pleurozium schreberi. Všechny vybrané druhy patří do skupiny mechů vytvářející kobercový pokryv, díky větší povrchové ploše jsou i častěji využívány v podobných studiích.
Vzorky mechů byly odebrány v červenci 2006 z různých oblastí podél jedné z nejfrekventovanějších pobřežních dálnic v Turecku (dálnice Sarp-Samsun). Analýza byla provedena v červnu roku 2007.
Výsledky ukázaly, že nejvyšší absorpční kapacitu zaznamenaly se sestupným trendem tyto druhy E. striatum > H. cupressiforme > P. schreberi > E.striatulum > T. tamariscinum > H. Bylo potvrzeno, že kapacita absorpce byla v pozitivní korelaci s velikostí listové plochy. Největší listová plocha byla potvrzena u E. striatum, kdežto nejmenší plocha byla zaznamenána u T. tamariscinum.
Čtěte také: Požadavky pokojových rostlin
tags: #rostliny #jako #indikátory #znečištění #ovzduší