Území Ohrožená Povodněmi: Plány Ochrany

Povodně představují vážné nebezpečí pro mnoho oblastí. Proto je klíčové mít dobře propracované plány pro ochranu před nimi. Vláda nařizuje podle § 22 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon"), a k provedení § 42 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, toto nařízení:

Druhy Povodní

Povodně se dělí do několika kategorií:

• Přirozená povodeň: Povodeň způsobená přírodními jevy, tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou podle § 6 odst. 1.
• Zvláštní povodeň: Povodeň způsobená umělými vlivy.

Povodňové Aktivity a Orgány

Druhý a třetí stupeň povodňové aktivity vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem pro jejich vyhlášení je dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku, oznámení vlastníka nebo uživatele vodního díla, případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí.

Aktualizace Povodňových Plánů

U povodňových plánů územních celků zpracovatelé každoročně prověřují jejich aktuálnost zpravidla před obdobím jarního tání a toto prověření dokladují. U ostatních povodňových plánů zpracovatelé prověřují jejich aktuálnost při podstatné změně podmínek.

Věcnou a grafickou část povodňového plánu a jeho změny zpracovatelé předkládají příslušnému vodohospodářskému orgánu k potvrzení souladu s povodňovým plánem povodňového orgánu vyššího stupně. Ověřením souladu a přijetím se stává věcná a grafická část povodňového plánu závaznou.

Čtěte také: Kvalita ovzduší: kritické regiony

Povodňové Služby

Předpovědní a hlásné povodňové služby hrají klíčovou roli v ochraně před povodněmi.

• Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi o možnosti vzniku přirozené povodně a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci vodohospodářsky významných vodních toků.
• Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané přirozené nebo zvláštní povodně a v místech ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi.

Zabezpečovací Práce

Povodňové zabezpečovací práce provádějí správci vodních toků a vlastníci (uživatelé) dotčených objektů podle vlastního posouzení situace nebo na příkaz povodňových orgánů. Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh povodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem vodohospodářsky významného vodního toku na celém vodním toku nebo uceleném povodí. Zabezpečovací práce prováděné na vodohospodářských dílech zařazených do I. a II. kategorie technickobezpečnostního dohledu podléhají souhlasu vodoprávního úřadu.

Dokumentace Povodní

Účelem dokumentace je zabezpečení objektivních záznamů o průběhu povodně, o provedených opatřeních k ochraně před povodněmi, o příčině vzniku a velikosti škod a o jiných okolnostech souvisejících s povodní.

Povodňové orgány obcí a okresů a účastníci ochrany před povodněmi, jimž to ukládá toto nařízení, zpracovávají zprávu o povodni, při které byla vyhlášena povodňová aktivita, došlo k povodňovým škodám nebo byly prováděny povodňové zabezpečovací a záchranné práce. Povodňové orgány provádějí vyhodnocení povodně, které obsahuje rozbor příčin a průběhu povodně, popis a posouzení účinnosti provedených opatření, věcný rozsah a odborný odhad výše povodňových škod a návrh opatření na odstranění následků povodně.

Pravomoci Povodňových Orgánů

Povodňové orgány mají různé pravomoci a povinnosti, včetně:

Čtěte také: Czechoslovakian nature reserves

• Posuzování možnosti vzniku a průběhu zvláštních povodní pro vodohospodářská díla I. až III. kategorie.
• Potvrzování souladu věcné a grafické části povodňových plánů vlastníků (uživatelů) nemovitostí, pokud se nacházejí v zátopovém území nebo zhoršují průběh povodně.
• Vyžadování zpráv po povodni.

Převezme-li povodňový orgán vyššího stupně řízení povodňové ochrany, je povinen oznámit příslušným povodňovým orgánům nižšího stupně datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize.

Mapy Povodňového Nebezpečí a Rizika

Mapy povodňového nebezpečí a rizika jsou klíčové nástroje pro plánování a řízení ochrany před povodněmi. Charakterizují stav s potenciálem způsobit nežádoucí následky (povodňové škody) v oblasti rozlivu. Povodňové nebezpečí lze definovat také jako „hrozbu“ události (povodně), která vyvolá např. ztráty na lidských životech, škody na majetku, přírodě a krajině.

Kvantifikace povodňového nebezpečí se provádí na základě hodnot charakteristik průběhu povodně. Na mapách nebezpečí je zobrazeno prostorové rozdělení charakteristik průběhu povodně pro scénáře nebezpečí (kulminační průtoky Q5, Q20, Q100, Q500).

Mapy povodňového rizika kombinují údaje o ohrožení s informacemi o zranitelnosti objektů v exponovaném území. Na základě zranitelnosti, tj. dostupných informací o využití území, jsou vymezeny třídy ploch, kterým jsou přiřazeny hodnoty tzv. maximálně přijatelného rizika. V mapách rizika jsou zvýrazněny ty využívané plochy, na kterých je překročen limit maximálně přijatelného rizika. Uvnitř každé takové plochy jsou vyznačeny dosažené hodnoty ohrožení v uvedené barevné škále.

Objekty Zvýšené Pozornosti

V některých kategoriích zranitelnosti existují objekty, kterým je třeba v rámci posuzování míry přijatelného rizika věnovat zvýšenou pozornost.

Čtěte také: Nástroje pro klima ČR

• Objekty se zvýšenou koncentrací obyvatel se specifickými potřebami při evakuaci.
• Objekty infrastruktury zajišťující základní funkce území.
• Zdroje znečištění.
• Objekty Integrovaného záchranného systému.
• Objekty nemovitých kulturních památek.

V rámci terénního šetření bylo zjištěno, že ohrožených obyvatel je aktuálně 129, z toho 16 patří do rizikové skupiny (starší 70 let, osoby ZTP).Tyto objekty je nutno varovat, případně evakuovat.

tags: #územi #ohrožena #povodněmi #plány

Oblíbené příspěvky:

• Návod na montáž dřezu Blanco
• Grónská velryba a její budoucnost
• Průvodce instalací dvojitého sifonu
• Důležité informace o svozu odpadu v Bernarticích
• Přednášky o ekologii