Světelné znečištění a jeho dopad na ptactvo

Téměř po celou dobu existence planety Země a života na ní platilo, že v noci je tma. Pravidelnému střídání dne a noci, období světla a tmy se život během milionů let přizpůsobil a má ho zakódován hluboko v sobě. Většina živočichů a téměř všechny rostliny řídí svoje chování a životní aktivitu na základě množství světla v okolním prostředí.

Překvapivá může být pro někoho skutečnost, že více než polovina živočišných druhů je alespoň částečně aktivních v noci! Důvody pro toto zdánlivě zvláštní chování jsou evolučně dané - ve tmě nočního prostředí je mnohem větší šance, že jedinec unikne pozornosti predátorů a zůstane naživu. Ovšem i predátoři se naučili využívat příležitostí, které jim noční prostředí skýtá - mohou se nepozorovaně přiblížit ke své kořisti.

Mnoho živočišných druhů, zejména ptáků, využívá nočních hodin k migraci. V tropických a pouštních oblastech může být důvodem noční aktivity i snesitelnější teplota. Většina živočichů se potřebuje alespoň zhruba vizuálně orientovat i v noci a proto se u nich vyvinula schopnost zrakového vnímání i při velmi nízkých hladinách osvětlení (poskytovaných Měsícem a přirozeným jasem noční oblohy). Reakce živočichů na světlo mohou být různé. Některé druhy jsou světlem instinktivně přitahovány, jiné naopak odpuzovány.

Dopady světelného znečištění na ptactvo

Umělé osvětlení se stalo dominantou nočního prostředí, důsledky takové změny mohou být pro živou přírodu závažné. Buďme k okolí ohleduplní a sviťme jenom tam, kde je potřeba. Umělé osvětlení v nočním prostředí chování živočichů logicky ovlivňuje.

Dezorientace umělým osvětlením postihuje i ptactvo. Stěhovaví ptáci podnikají své dlouhé lety téměř výhradně v noci, přičemž využívají Měsíc a hvězdy, stejně jako obrysy význačných krajinných prvků (pobřeží, řeky…) k orientaci. Je nasnadě, že v osídlené krajině s množstvím zdrojů světla správnou orientaci mohou ztratit. Již tak fyzicky extrémně namáhavý přelet se jim dále komplikuje, což může být pro mnoho z nich fatální.

Čtěte také: Více o světelném znečištění

Světelné znečištění se však netýká jen migrujících druhů. Ptáci, kteří vlétnou do světelného kužele svítícího zespoda jsou oslnění, zmatení a mají strach vyletět mimo něj do tmavého okolního prostředí. Jsou tak doslova lapeni a mohou v záři reflektoru kroužit celé hodiny až do úplného vysílení.

Je prokázáno, že zvýšená úroveň světla v okolním prostředí způsobuje posunutí doby aktivity zpěvného ptactva do pozdních nočních, či naopak velmi brzkých ranních hodin.

Známé jsou případy dezorientace či úmrtí ptáků při setkání s výraznými světelnými zdroji a objekty - výškové domy, památky, majáky, ropné plošiny, billboardy a výkonné světlomety. Tyto efekty jsou navíc výraznější při špatném počasí a snížené viditelnosti. V USA jsou známy případy, kdy během jedné noci uhynou tisíce jedinců při srážce s konkrétní budovou. Ptáci mají také tendenci u silných zdrojů světla kroužit až do úplného vyčerpání, přičemž intenzita světla je přímo úměrná atraktivitě pro ptáky.

Lesní a pobřežní porosty na pravém břehu řeky Svratky mezi Anthroposem a Kamennou kolonií, tedy svahy nad Riviérou v Brně-Pisárkách, patří z ornitologického pohledu k nejvýznamnějším v rámci celého Brna. V tomto území byl v posledních letech zjištěn výskyt více jak 80 ptačích druhů, především lesních a mokřadních, které zde nacházejí jedno z mála útočišť na území města. Minimálně 27 zaznamenaných druhů je zvláště chráněných podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zákona č. 114/1992 Sb. Kromě toho v území hnízdí i další tři druhy uvedené v Příloze I směrnice rady EU o ochraně volně žijících ptáků (směrnice č.

Zásadní je pak, že se v oblasti nachází největší a poslední velké zimní nocoviště havranů polních (Corvus frugilegus) a kavek obecných na jižní Moravě, jejichž počty se zde v posledních zimách pohybují až kolem 15 tisíc ptáků. Tito ptáci na Brněnsko přilétají v zimním období z dalekých hnízdišť v Rusku a Bělorusku a na nocování se k nim připojuje i prakticky celá populace zvláště chráněných a silně ohrožených kavek hnízdící přímo v Brně. Nocování velkých hejn těchto druhů je z širšího okolí Brna známé více než 100 let, přičemž větší nocoviště byla od konce 19. století známa např. z oblasti Černovického hájku nebo Knížecího lesa u Nosislavi. Od zimy 2011/12 existuje nocoviště v oblasti Riviéry (viz např. Homolka et al. Brněnské nocoviště havranů a kavek.

Čtěte také: Příklady světelného znečištění

Město Brno plánuje postavit novou velkokapacitní lanovku, která by měla propojit ulici Lipová v Pisárkách s univerzitním kampusem v Bohunicích a která prochází přímo zájmovým územím svahů nad Riviérou. Realizací tohoto záměru by velmi pravděpodobně došlo k zániku nocoviště krkavcovitých ptáků, což by mělo dopad na regionální populace obou zmíněných druhů - u havranů by zaniklo jediné velké jihomoravské nocoviště. Další aktuální nocoviště havranů fungují oproti minulosti již jen na střední nádrži vodního díla Nové Mlýny a v Hodoníně, přičemž obě lokality hostí menší počty nocujících ptáků než Brno.

Negativní vlivy na zimovištích, jako by byla plánovaná výstavba lanovky, tak mohou způsobit až zánik tradičního zimování tohoto ubývajícího druhu u nás. U zvláště chráněných kavek obecných by pak kromě zimujících ptáků byla negativně ovlivněna i celá brněnská populace, která zimuje spolu s havrany a severskými kavkami.

Především ale samotná výstavba lanovky a její následný plánovaný intenzivní provoz by zcela jistě významně negativně ovlivňoval místní ptačí společenstva, hlavně z pohledu hnízdění, ať už rušením, hlukem, neustálým pohybem nepřirozených objektů nad lesem i nutnou údržbou trasy lanovky spojenou s opakovaným prořezáváním a kácením dřevin. Tyto činnosti mohou být fatální např. pro hnízdící dravé ptáky, kteří jsou velmi náchylní k vyrušování na hnízdištích.

Na lokalitě se to týká např. kolize ptáků s nosnými lany - to se týká především vodních ptáků v místě křížení lanovky s tokem, hlavně větších druhů, jako jsou vrubozobí. Z dostupných dat je jednoznačné, že dotčený úsek řeky patří k významným zimovištím vodních ptáků v rámci Brna. Vrubozobí ptáci využívají při letu řeku jako koridor a běžně létají, zvláště v takto nepřehledném území, i ve vyšších výškách.

Lze tedy předpokládat běžné úhyny celé řady ohrožených a zvláště chráněných druhů (čírka obecná, hohol severní, kopřivka obecná, lžičák pestrý, morčák velký, ostralka štíhlá), kterému v takto členitém prostředí nelze jednoduše zabránit navrhovaným zvýrazněním nosných lan. Navíc je nutné uvést, že u kriticky ohroženého morčáka velkého jde o jedno ze tří míst, kde má druh v Brně i hnízdní výskyt, takže by šlo o významné negativní ovlivnění třetiny brněnské hnízdní populace druhu.

Čtěte také: Studie o světelném znečištění

Po výstavbě lanovky by docházelo k nevyhnutelným masakrům ptáků po nárazech do skleněných ploch, kterými návrh podle vizualizací rozhodně nešetří, především v oblasti stanic. Kvůli nárazům ptáků do skel zbytečně hynou především ve městech stovky tisíc ptáků ročně.

Plánovaná lanovka by nutně musela být osvětlena i v nočních hodinách, takže by zde živočichově kromě hluku byli rušeni i světelným znečištěním. Negativní vliv světelného znečištění, které je ve městech obecným problémem a v daném území by realizací záměru silně vzrostlo, na ptáky i jinou biotu je dobře znám. U ptáků se noční osvětlení projevuje dezorientací při přeletech, včetně tahu, při kterém ptáci často využívají koridory podél řek, asynchronizací cirkadiánního rytmu a tím i snížením reprodukční úspěšnosti, rušením při hnízdění v blízkosti světelných zdrojů nebo zvýšenou mortalitou.

Záměr lanovky je tedy dalším z mnoha negativních vlivů, které zájmové území ohrožují. Z nich lze zmínit např. Jihomoravská pobočka ČSO, společně s Českým svazem ochránců přírody Morava, NESEHNUTÍm a Limity jsme my, připravila petici. Podařilo se nasbírat téměř 6 000 podpisů.

Vliv světelného znečištění na ostatní živočichy

Téměř třetina obratlovců a 2/3 bezobratlých jsou noční živočichové - člověkem vytvořené umělé osvětlení proto významně zasahuje do jejich přirozeného prostředí. Na rozdíl od člověka, který dnes čas určuje převážně pohledem na hodinky a do kalendáře a své aktivity široce přizpůsobuje vlastnímu přání, jsou živočichové v odhadu času mnohem více závislí na množství světla a jeho dalších parametrech. Podle světla odhadují správnou dobu pro rozmnožování, hledání potravy či odpočinek, světlo slouží jako orientační pomůcka, živočichové jsou k němu přitahováni, či se mu naopak vyhýbají.

Pokud se živočichové nacházejí v prostředí, kde dosahuje umělé světlo takových intenzit, že narušuje a mate tyto přirozené pochody, jsou tyto dopady pozorovatelné na celých společenstvech a ovlivňují na ně navázaný ekosystém. Kromě narušení cirkadiánních cyklů na podobném principu jako u člověka, se lze u živočichů setkat s níže popsanými účinky zvýšených hladin umělého světla v noci.

Hmyz tvoří polovinu dosud známých druhů a je nezastupitelnou součástí potravního řetězce. Je ovšem také třídou, jež v posledních desetiletích zažívá nejvyšší úbytek a vymírání. Noční motýli (“můry”) a další druhy hmyzu jsou ke světlu silně přitahováni - přilákaní jedinci poté okolo svítidla krouží tak dlouho, dokud nezemřou vyčerpáním, či se nestanou obětí predátorů. Jediné svítidlo v blízkosti potoka může přilákat stejné množství jedinců, jaké se za stejnou dobu vylíhne ve 200m úseku potočního břehu.

Vyšší množství umělého světle v noci má za následek zkrácení aktivní doby lovu netopýrů - netopýři vylétají z hnízdiště později a dříve se vrací. Vzhledem k tomu, že většina vhodného hmyzu je aktivní v dřívějších večerních hodinách, mají netopýři nejen celkově kratší dobu na lov, ale i menší šanci úspěchu a celkové množství přijaté potravy je tak výrazně zmenšeno.

Velká část vodních ploch a toků, jako řeky, vodní nádrže a pobřeží jezer, moří a oceánů, je dnes přímo či nepřímo osvětlena umělým světlem. Mnoho ryb je ke světlu přitahováno, čehož se využívá v rybářském průmyslu.

Světelné znečištění a rostliny

Vliv umělého světla v noci na floru není zatím tak podrobně prozkoumán. Podobně jako u živočichů i u rostlin probíhají důležité fyziologické pochody i v noci - např. fotosyntéza má ekvivalentně významné denní i noční fáze a přítomnost umělého světla narušuje rozložení těchto fází.

Ačkoliv intenzita umělého osvětlení v drtivé většině případů není zdaleka dostatečná ke spuštění fotosyntézy, v blízkosti zdrojů nočního osvětlení postačuje k tomu, aby narušila fotoperiodické procesy v rostlinách. Jasným důkazem může být přítomnosti listí na větvích v blízkosti svítidel veřejného osvětlení ještě dlouho poté, co na na zastíněných částech stromu už dávno opadalo. Prodlužování vegetační doby do období, kdy k tomu již nejsou vhodné podmínky může být pro stromy škodlivé, neboť se zvyšuje riziko poškození olistěných částí mrazem či tíhou sněhové pokrývky.

Řešení problému světelného znečištění

Řešením je vhodná bioresponzivní technologie veřejného osvětlení spolu s implementací automatizovaného řízení světel, která svítidla v potřebný čas vypnou, zapnou, přizpůsobí teplotu chromatičnosti nebo je ztlumí.

V některých zemích se osvětlení začíná promítat do legislativy. Slovinsko v roce 2007 přijalo národní zákon na snížení světelného znečištění, který požaduje, aby venkovní osvětlení bylo zastíněno a nepřekračovalo určité úrovně jasu. Nejméně 17 států USA mají určitou formu legislativy týkající se světelného znečištění.

Svítí vaše město svítidly veřejného osvětlení vhodná pro snižování světelného znečištění a respekt k přírodním biorytmům?

Používejte okolo vašeho domu svítidla, která splňují svůj jasný účel. Nesviťte mimo prostor, který potřebujete osvětlit. Venkovní svítidla by měla být vždy instalována směrem dolů k zemi. V případě, že světlo nepotřebujete, vypněte jej.

Dbejte na vhodnou barvu světla (teplotu chromatičnosti). Modrá složka světla a studené odstíny jsou přirozeně přítomny v denním světle a dávají tělu signál k probuzení se.

tags: #světelné #znečištění #dopad #na #ptactvo

Oblíbené příspěvky:

• Zodpovědná likvidace klimatizace
• Obnovitelné Zdroje v ČR
• Programy pro školy v ekologickém zemědělství
• Vliv času na ekosystémy
• Antikvariát: Příroda a škola