Recyklace Trusu a Nové Trendy v Ekologii v České Republice

K recyklaci se dá využít téměř všechno. Dokazuje to sešit vyrobený z trusu divokých koní z milovické rezervace velkých kopytníků. „Poslouchali jsme výklad o tom, jak kopytníci pomáhají přírodě, a pak nás napadlo: Co kdybychom si kousek téhle divokosti vzali domů? A tak jsme začali sbírat. Bobky,“ popisuje počátek vzniku jedinečného sešitu Lucie Mádlová, zakladatelka a ředitelka Asociace, která za nápadem stojí.

Možná to zní zvlášně, ale hlavní ingrediencí sešitu se stal právě trus těchto majestátních zvířat. „Po létě plném sbírání, sušení, ručního zpracovávání v papírně a potiskávání fotkou koní vznikl sešit s příběhem, který spojuje divokou přírodu a lidskou tvořivost,“ dodává Lucie Mádlová.

Kopytníci mají v rezervaci nezastupitelnou úlohu - jsou to takzvaní ekosystémoví inženýři. Díky nim je příroda ve stavu neustálé změny, kde si každý organismus najde své místo. Bez velkých kopytníků dochází k zarůstání stepí a otevřené krajiny konkurenčně silnými rostlinami včetně invazivních druhů.

Sešit s divokou duší vyrobila ruční papírna Papyrea. Základem jeho vzniku mohl být jen trus divokých koní. Další druhy v rezervaci, jako zubři nebo pratuři, mají dokonalejší trávení a v jejich trusu proto nezbývá dostatek vlákniny potřebné k vytvoření papíru. Nestrávené zbytky travin z milovické savany pak tvoří typickou hrubou strukturu obálky sešitu.

„Kdo si tento seshit, jak mu v Asociace říkáme, pořídí, neodnáší si jen praktický notes, ale také kousek zdravé přírody,“ uzavírá Lucie Mádlová.

Čtěte také: Budoucnost přírody

Úpravy Nařízení EU o Hnojivých Výrobcích

Členské státy i zúčastněné strany v rámci přípravy přechodu na nová harmonizační pravidla informovaly Komisi o nutnosti upravit některá technická ustanovení v přílohách nařízení (EU) 2019/1009. Některé z uvedených změn jsou nezbytné pro zlepšení souladu s dalšími právními předpisy Unie, aby byl usnadněn přístup na vnitřní trh a volný pohyb bezpečných hnojivých výrobků s agronomickou účinností.

Některé změny jsou nezbytné k zajištění vysoké úrovně ochrany, jíž se nařízení (EU) 2019/1009 snaží dosáhnout, čímž se zajistí, aby hnojivé výrobky EU, které mají na základě uvedeného nařízení přístup na vnitřní trh, nepředstavovaly riziko pro zdraví, bezpečnost nebo životní prostředí. Jiné změny jsou nezbytné, aby se zabránilo situacím, v nichž by významné kategorie hnojivých výrobků byly neúmyslně vyňaty z harmonizačních pravidel.

Nařízení (EU) 2019/1009 stanoví pravidla pro hnojivé výrobky EU obsahující látky s maximálními mezními hodnotami reziduí pro potraviny a krmiva, jež jsou stanoveny v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 315/93 (2), nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 (3), nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 (4) nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES (5).

Výrobce je povinen poskytnout návod k použití, aby bylo zajištěno, že určené použití hnojivého výrobku EU nepovede k překročení maximálních mezních hodnot v potravinách a krmivech. Výrobce musí navíc v technické dokumentaci uvést výsledky výpočtů, které prokážou soulad s tímto požadavkem. Z jednání o způsobu provádění této povinnosti vyplynulo, že pro výrobce není možné tento požadavek splnit, což brání tomu, aby bezpečné hnojivé výrobky s agronomickou účinností, s nimiž se již ve velké míře obchoduje na trhu, prošly posouzením shody a získaly přístup na vnitřní trh podle nařízení (EU) 2019/1009.

Za prvé, překročení těchto maximálních limitů nebo hladin v plodinách lze zabránit uvedením správných informací pro koncového uživatele na etiketě výrobku. Nařízení (EU) 2019/1009 by tudíž mělo být změněno tak, aby výrobci ukládalo povinnost informovat koncového uživatele, kdykoli bude hnojivý výrobek EU obsahovat složkový materiál, který v případě uvedení na trh v podobě potraviny nebo krmiva překročí maximální limity nebo hladiny stanovené v nařízení (ES) č. 470/2009 nebo nařízení (ES) č. 396/2005 v souladu s nařízením (EHS) č. 315/93 nebo směrnicí 2002/32/ES.

Čtěte také: Ochrana přírody v ČR

Aby byly splněny požadavky na vysokou úroveň ochrany zdraví lidí, zdraví zvířat a životního prostředí v souvislosti s doplňkovými látkami v krmivech, mělo by se navíc doplnit nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 (6).

Za druhé, další opatření jsou nezbytná v případě některých farmakologicky účinných látek, na něž se již vztahuje nařízení (ES) č. 470/2009. Přístup by se měl lišit v závislosti na tom, zda se jedná o povolenou látku uvedenou v tabulce 1 přílohy nařízení Komise (EU) č. 37/2010 (7) a pro niž mohl být stanoven maximální limit reziduí, nebo nepovolenou látku s referenční hodnotou pro opatření stanovenou v nařízení Komise (EU) 2019/1871 (8).

Rezidua povolené látky se mohou v hnojivém výrobku EU vyskytovat, pouze pokud je daná látka uvedená v tabulce 1 přílohy nařízení (EU) č. 37/2010. Hnojivý výrobek EU může rovněž obsahovat účinnou látku ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 (9). Jelikož se nařízení (EU) 2019/1009 nevztahuje na přípravky na ochranu rostlin, mělo by být v textu uvedeného nařízení upřesněno, že hnojivé výrobky EU obsahující účinnou látku nesmějí plnit funkci ochrany rostlin ve smyslu nařízení (ES) č. 1107/2009.

Nařízení (EU) 2019/1009 obsahuje taxativní seznam typologií jednosložkových anorganických hnojiv se stopovými živinami, jakož i jejich příslušný popis a minimální obsah stopových živin. U hnojiva se stopovou živinou ve formě soli je 10 % hmotn. hnojiva tvořeno vodorozpustnou stopovou živinou. Existují ovšem hnojiva založená na uhličitých nebo fosforečných solích, jež obsahují stopové živiny, které nejsou rozpustné ve vodě. To však nemá vliv na účinnost hnojivého výrobku ani na příjem živin v plodině. Těmto hnojivům se stopovou živinou ve formě soli by tedy měl být umožněn přístup na vnitřní trh odstraněním podmínky rozpustnosti ve vodě.

Pokud jde o cheláty, které jsou látkami UVCB (10), uvádí se pouze cheláty železa. Cheláty, které jsou látkami UVCB, však mohou být také jiné stopové živiny, které se mohou pomalu uvolňovat do rostlin. Hnojiva s pomalým uvolňováním živin jsou užitečná při prevenci znečištění půdy živinami tím, že stopové živiny uvolňují pomalu, čímž se zvyšuje pravděpodobnost jejich vstřebání rostlinami. Nařízení (EU) 2019/1009 stanoví mezní hodnoty pro kontaminující látky, včetně niklu, v pěstebním substrátu, což je hnojivý výrobek EU jiný než půda in situ, který slouží k tomu, aby v něm rostly rostliny nebo houby.

Čtěte také: Ekologická témata v Powaqqatsi

Nařízení (EU) 2019/1009 stanoví harmonizační pravidla pro tento typ hnojivého výrobku. Na trhu již existuje velké množství druhů pěstebních substrátů - vycházejících z vnitrostátních pravidel a vyznačujících se velmi rozmanitými vlastnostmi -, které by se mohly stát hnojivými výrobky EU. Mezní hodnota niklu stanovená v nařízení (EU) 2019/1009 pro všechny typy pěstebních substrátů však představuje obtíže pro některé pěstební substráty, jež obsahují výhradně složky minerálního původu. Takové výrobky jsou specifickými výrobky, které jsou v souladu se zásadami oběhového hospodářství a které již splňují kritéria ekoznačky EU pro pěstební substráty stanovená v rozhodnutí Komise (EU) 2015/2099 (11).

V tomto rozhodnutí se rozlišují minerální pěstební substráty a jiné kategorie pěstebních substrátů, pokud jde o metody určení obsahu kontaminujících látek, včetně niklu. Pro všechny pěstební substráty vyjma minerálních pěstebních substrátů tudíž musí být stanoven celkový obsah kontaminující látky, zatímco pro minerální pěstební substráty musí být stanoven pouze biologicky dostupný obsah. Toto rozlišení je opodstatněno skutečností, že minerální pěstební substráty jsou obvykle vyráběny za vysokých teplot a vytvářejí silnou chemickou vazbu mezi kontaminujícími látkami a strukturou minerálních složek, čímž je omezena míra, v níž jsou tyto kontaminující látky biologicky dostupné.

Toto rozlišení ovšem v nařízení (EU) 2019/1009 chybí. Na základě dostupných informací by minerální pěstební substráty dostupné na trhu splňovaly mezní hodnotu pro nikl stanovenou v nařízení (EU) 2019/1009 v případě, že by se měl stanovit pouze biologicky dostupný obsah kontaminující látky; tutéž mezní hodnotu však nebudou moci splnit tehdy, pokud by se měl stanovit celkový obsah, jak je v současné době požadováno.

U těchto výrobků je tedy důležité zajistit soulad mezi požadavky na označení CE těchto výrobků podle nařízení (EU) 2019/1009 a požadavky na používání ekoznačky, aby se zamezilo nežádoucí situaci, kdy by výrobky bezpečné pro životní prostředí, které jsou tudíž opatřeny ekoznačkou, nenáležely do oblasti působnosti harmonizačních pravidel. Jako ochranné opatření by takové pravidlo mělo platit pouze v případě, kdy je použití uvedených výrobků omezeno na profesionální zahradnické použití, zelené střechy nebo zelené zdi. Zajistilo by se tak lepší zacházení s použitým pěstebním substrátem i vyšší míra jeho využití, přičemž by existovaly také reálné možnosti recyklace materiálů po jejich použití.

Výrobce by měl navíc spolupracovat s uživatelem na zajištění bezpečné likvidace výrobků, jakmile se přestanou používat. Hnojivé výrobky EU mohou obsahovat pouze složkové materiály, které splňují požadavky stanovené pro některou z kategorií složkových materiálů v příloze II nařízení (EU) 2019/1009. Hnojivé výrobky, především hnojiva, často obsahují technické přídatné látky na bázi polymerů, které jsou důležité pro zajištění jejich účinnosti a bezpečného použití.

Tyto přídatné látky nejsou uvedeny ani v jedné ze stávajících kategorií složkových materiálů. Hnojiva, která je obsahují, jsou ovšem uvedena v harmonizačních pravidlech nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 (12). Těmito technickými přídatnými látkami jsou například protispékavé látky, které brání tvorbě hrudek, a protiprašné prostředky, které brání vzniku prašných emisí při aplikaci hnojivých výrobků.

Protispékavé látky jsou zásadní pro účinnost využívání živin, jelikož hnojivo by se bez těchto činidel nerozložilo rovnoměrně, a koncový uživatel by tudíž musel použít více hnojiva, aby zajistil rovnoměrné pokrytí všech rostlin. Protiprašné prostředky jsou rovněž velmi důležité pro ochranu zdraví uživatelů. Polymery, které nevyvolávají žádné obavy s ohledem na životní prostředí, by se tedy měly zařadit mezi povolené složkové materiály hnojivých výrobků podle nařízení (EU) 2019/1009. Zařazením těchto kategorií polymerů do KSM 1 (látky a směsi z původního materiálu) a KSM 11 (vedlejší produkty ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (15)) se rovněž zajistí, že tyto polymery budou registrovány podle nařízení (ES) č. 1907/2006 v dokumentaci obsahující zprávu o bezpečnosti jejich používání jako hnojivých výrobků.

Nařízení (EU) 2019/1009 požaduje, aby hnojivé výrobky obsahující chelátotvorná činidla zůstaly ve standardním Hoaglandově roztoku při hodnotě pH 7 a 8 stabilní alespoň tři dny, aby se zajistilo pomalé uvolňování stopových živin do rostlin. Složení zemědělské půdy a rozdíly v pH mohou narušit stabilitu těchto výrobků. Nový technický pokrok umožňuje posoudit potenciální interference a stanovit rozmezí pH, v němž budou výrobky stabilní pro zemědělské účely.

Na základě výše uvedených skutečností může být výrobek stabilní při jiné hodnotě pH než pH 7 a 8 a stále splňovat svůj účel zajištění dlouhodobé dostupnosti stopových živin. Nařízení (EU) 2019/1009 by tedy mělo být změněno, aby takové výrobky mohly být stabilní v jiném rozmezí pH. Harmonizační pravidla by se tak použila na více výrobků, které uvolňují stopové živiny do rostlin pomalým způsobem, čímž omezují vyluhování živin do půdy.

Nařízení (EU) 2019/1009 vyžaduje deklaraci procentuálního podílu každé stopové živiny v chelátu s každým chelátotvorným činidlem a v příslušném případě každé stopové živiny v komplexu s každým komplexotvorným činidlem. Výrobky se stopovými živinami mohou obsahovat směs chelátotvorných činidel, komplexotvorných činidel nebo obou. V těchto případech nemohou dostupné analytické metody podpořit stanovení přesného procentuálního podílu každé stopové živiny v chelátu nebo komplexu s každým jednotlivým činidlem.

Některé hnojivé výrobky, jako pěstební substráty, používají jako hlavní složku rašelinu. Podpora používání alternativ rašeliny je důležitá v boji proti změně klimatu, především za účelem zamezení ztráty uhlíku, snížení emisí skleníkových plynů, jakož i zachování křehkých ekosystémů. V pěstebních substrátech by se mohla místo rašeliny částečně používat rostlinná vlákna. Nicméně pro zlepšení potenciálu neošetřených rostlinných vláken je potřeba, aby byla zpracována na vlákna s jemnějšími částicemi, neboť to zlepší stupeň jejich biologické rozložitelnosti, jejich interakci s živinami a zadržování vody.

Zpracování surových vláken rostlin pomocí různých fyzických předúprav pro účely rozvlákňování by mělo být uvedeno na taxativním seznamu úprav v KSM 2 (rostliny, části rostlin nebo rostlinné extrakty). KSM 3 (kompost) a KSM 5 (digestát jiný než digestát z čerstvých plodin) uvádějí taxativní seznam vstupních materiálů, které lze používat. Nařízení (EU) 2019/1009 poprvé stanoví harmonizační pravidla pro kompost a digestát jako složkových materiálů v hnojivých výrobcích EU. Tyto materiály ovšem působí na trhu na základě vnitrostátních pravidel.

Vedlejší produkty živočišného původu, které nelze považovat za neživé organismy (především nezpracovaná mrva), se v současné době často používají jako vstupní materiály pro kompost a digestát. Tyto materiály se tímto způsobem mění na hnojivé výrobky s čistou hospodářskou a ekologickou přidanou hodnotou. Používání kompostovaných živočišných výkalů včetně drůbežího trusu a kompostované chlévské mrvy, jakož i digestátu obsahujícího vedlejší produkty živočišného původu vyhnívající společně s materiálem rostlinného nebo živočišného původu, je uvedeno v taxativním seznamu hnojiv, pomocných půdních látek a živin povolených v ekologickém zemědělství v příloze I nařízení Komise (ES) č. 889/2008 (17). Je tedy vhodné, aby hnojivým výrobkům obsahujícím kompost nebo digestát s těmito vedlejšími produkty živočišného původu v podobě vstupních materiálů byl umožněn přístup na vnitřní trh.

KMS 3 a KMS 5 rovněž ze svých vstupních materiálů vylučují živé či neživé organismy z organické části směsného komunálního odpadu z domácností. Naopak KSM 12, KSM 13 a KSM 14 ze svých vstupních materiálů vylučují živé či neživé organismy z materiálů ze směsného komunálního odpadu, a nejen z odpadu z domácností. Cílem uvedených ustanovení je podpořit tříděný sběr odpadu v obcích a neposkytovat příležitosti k používání směsného odpadu.

Odůvodnění platí stejně pro odpad vytvářený v domácnostech, restauracích či jiných subjektech v obcích. Neexistuje žádný důvod zakázat používání pouze směsného odpadu z domácností jako vstupního materiálu v kompostu a digestátu. Nařízení (EU) 2019/1009 ukládá výrobci povinnost uvést na etiketě všechny složky, které tvoří více než 5 % hmotnosti výrobku.

Prvek, na který se vztahuje 5 % limit, by však měl být přizpůsoben fyzickým parametrům daného hnojivého výrobku, a tudíž by měla být povolena deklarace složek, které představují 5 % objemu. Uvedení složek, které představují 5 % objemu, je vhodnější především u výrobků, u nichž je množství uvedeno jako objem, jelikož relativní váha složek podle hmotnosti výrobků není vždy známá. To by usnadnilo přístup takových výrobků na vnitřní trh.

Pokud jde o hnojivý výrobek EU v kapalné formě, je vhodné označit složky nad 5 % podle hmotnosti sušiny, jinak by mohlo dojít k situacím, kdy by jako složka byla uváděna pouze voda. Na etiketách organominerálního hnojiva, tuhého nebo kapalného anorganického hnojiva s makroživinami a anorganického hnojiva se stopovými živinami se uvedou názvy a chemické symboly deklarovaných stopových živin, za nimiž následují názvy jejich protiiontů.

V některých případech se může deklarovatelná úroveň stopových živin vyskytovat přirozeně ve složkových materiálech hnojivých výrobků EU. Jedná se zejména o hnojiva z těžených materiálů. Vzhledem k jejich přirozenému původu nelze z důvodu analytických nebo technických omezení názvy protiiontů uvedených stopových živin vždy určit.

Deklarace stopových živin, které nejsou záměrně přidávány do hnojivého výrobku EU, by tudíž měla být povolena, i kdyby nebylo možné určit příslušné protiionty. Anorganická hnojiva se stopovými živinami z těžených materiálů by jinak nemohla být uvedena na trh podle nařízení (EU) 2019/1009, jelikož by výrobce nemohl splnit požadavky na označování.

Další Ekologické Zprávy

• Samosprávy budou mít od 1. prosince možnost vyhláškami zakázat odpalování individuální zábavní pyrotechniky a ohňostrojů na svém území a také regulovat odpalování ohňostrojných prací.
• Motoristé požadují po Andreji Babišovi, aby post ministra životního prostředí obsadil jejich předseda Petr Macinka, který dlouhodobě zastává stanoviska, která jsou v rozporu s ochranou životního prostředí.
• Hnutí DUHA Šelmy nesouhlasí s návrhem Ministerstva životního prostředí, které plánuje přeřadit vlka obecného z kategorie kriticky ohrožený na ohrožený.
• Evropa se otepluje nejrychleji ze všech kontinentů a škody způsobené změnou klimatu (povodně, sucha, vlny veder atp.) v letech 2020-2023 byly již 4 biliony korun.
• Napadení kůrovcem se v českých lesích opět snížilo a dostalo se pod úroveň roku 2014.
• Celosvětový úklidový den 2025 (World Cleanup Day) spojil letos přes 20 milionů dobrovolníků ze 190 zemí a území, kteří během jediného dne odstraňovali nelegálně odložený odpad z přírody i veřejného prostoru.
• Brněnští vědci se rozhodli vstoupit do evropského byznysového problému s recyklací plastů pomocí larev potemníka druhu Zophobas morio.

tags: #dokument #recyklace #trusu

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální aktivismus v Česku
• Stanoviště Meruzalky Krvavé
• Průvodce zvládáním pocitu ohrožení
• Elegantní řešení pro tříděný odpad
• Kde se konopí nejlépe daří?