Koeficient Ekologické Stability a Zeleň v Územním Plánování Městských Částí

Nový územní plán vnímá zeleň ve dvou různých rovinách z pohledu regulace.

Může jít o plochu se zelení v hlavní funkci - tak je tomu u ploch všeobecné (ZU) a krajinné zeleně (ZK) a ploch lesa (LU) - nebo o plochu, ve které má zeleň funkci doplňkovou, jako např.

Typy Zeleně v Územním Plánu

Plochy krajinné zeleně jsou určené především k rozvoji přírodních a přírodě blízkých procesů s omezeným vlivem regulace člověka.

V území tak spolu s lesy a vodními plochami představují kostru ploch s vyšším stupněm ekologické stability.

Plochy všeobecné zeleně jsou vymezovány za účelem rozvoje a ochrany ploch zeleně s převažujícím vlivem kulturních zásahů člověka.

Čtěte také: Opatření pro ochranu ovzduší

Regulace a Využití Zeleně

Regulace podmínek využití v obou výše zmíněných typech ploch je poměrně přísná a vyplývá především z jejich charakteru.

Neomezuje se však pouze na rekreaci v plochách veřejně přístupné zeleně nebo rozvoj přírodních podmínek v území, jako tomu bylo v konceptu ÚP.

Hlavním využitím je vymezení pro poskytování ekosystémových služeb jako širokého spektra funkcí od regulačních po kulturní.

Přípustné a podmíněně přípustné využití vyplývá především z charakteru těchto typů, jak bylo popsáno výše, a neumožňuje tedy diametrálně jiné využití jako například umísťování staveb bydlení, komerce apod.

Celková koncepce pak podporuje ochranu i zakládání uličních stromořadí, která jsou považována za kladnou hodnotu v území, a preferuje využívání adaptačních opatření.

Čtěte také: Význam koeficientu ekologické stability

Zeleň v Doplňkové Funkci

Plochy zeleně v doplňkové funkci jsou v novém územním plánu integrovány do jiných funkčních ploch a podle toho také specificky regulovány.

V plochách bydlení individuálního (BI), bydlení všeobecného (BU), smíšených obytných (SU) a občanské vybavenosti komerční (OK) je stanoven minimální podíl zastoupení zeleně z výměry disponibilního pozemku záměru, a to 40 % u BI, 30 % u BU a SU, případně 20 % u OK.

Tento podíl je nutné dodržet na terénu v rozsahu min. 30 % z povinného zastoupení zeleně, popř. na konstrukci podzemního, prvního nadzemního podlaží či podnoži ve zbývající ploše povinného zastoupení zeleně.

Nově územní plán vymezuje tzv. významné segmenty sídelní zeleně.

Jsou to prvky zeleně v doplňkové funkci ve stabilizovaných zastavitelných plochách, které jsou funkčně a prostorově významné, ale zároveň ohrožené.

Čtěte také: Význam koeficientu ekologické stability

Regulativ je nastaven tak, aby byly umožněny podmínky pro založení a pěstování žádoucích forem vegetace.

Mocnost souvislého prokořenitelného souvrství pro stromy je proto stanovena v minimální tloušťce 1 m, pro ostatní vegetaci pak minimálně 30 cm.

Plošná regulace zároveň specifikuje podmínky pro minimální zastoupení stromů, a to podílem minimálně 30 % z celkové plochy zeleně u ploch BU a SU, resp. 50 % u ploch OK na terénu.

V případě malých nebo tvarově specifických pozemků je vyžadována plocha minimálně 16 m2, která byla odvozena od požadavků na alespoň jeden menší strom.

Regulativ dále řeší konkrétní výjimky, kdy není nutné zastoupení zeleně dodržet.

Tyto výjimky vyplývají z podrobné analýzy území a bez jejich stanovení by v řadě případů fakticky hrozila stavební uzávěra (např. nároží nebo hustá zástavba v centru).

Samostatně jsou v pravidlech uspořádání zástavby regulovány vnitrobloky.

Je nutné podotknout, že regulativ umožňující kompenzaci vegetace na konstrukci míří k systémovému řešení jako k prvku hospodaření s dešťovou vodou.

Stavebně technické řešení takových souvrství ve větších plochách je však natolik nákladné, že bude využíváno jen u drahých pozemků v centru města.

A zde je naopak intenzivní využití žádané a žádoucí.

U rozvojových lokalit ploch lehké výroby (VL) a výroby všeobecné (VU) je regulace stanovena podrobněji formou tzv. karet lokalit.

Zde je specifikováno minimální plošné zastoupení zeleně, zpravidla jde o 10 až 15 %.

Požadavek je u velké většiny také na konkrétní formu, jako je např.

Z ostatních ploch s významným zastoupením vegetace je podrobněji specifikováno zastoupení zeleně u ploch zahrádek (RX) s 80 % na terénu, rekreace všeobecné (RU) se 40 % na terénu a individuální rekreace (RI) s 80 % na terénu.

U ploch RX a RI je stanovena také maximální zastavěná plocha, která nesmí přesáhnout 40 m2 (50 m2 v rekreační oblasti Přehrada), resp.

tags: #koeficient #ekologické #stability #výpočet #městská #část

Oblíbené příspěvky:

• Metody likvidace odpadu
• Jak správně třídit odpad v České republice
• Elektrický odpadkový koš 25l: Pro a proti
• Eshop s látkami pro šití
• Ekologie výpočet – rozsah