V rámci koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) poskytuje Jihočeský kraj grantovou podporu pro zájmové vzdělávání mimo jiné také základním školám.
Škola díky takto získaným prostředkům uskutečňuje různé programové činosti v oblasti environmentální výchovy. V letošním roce se na tyto aktivity podařilo opět získat peníze vimperské ZŠ Smetanova.
O letošním projektu, kdy se žáci vypravili do Prahy, více Mgr. „Naší škole se podařilo i v letošním roce získat finanční prostředky z grantu Jihočeského kraje na vzdělávací exkurze v oblasti třídění odpadů. Tyto peníze - v případě naší školy 40 000 Kč - mohou být použity na zaplacení autobusů do navrhovaných provozů nebo vzdělávacích středisek zabývajících se tématem třídění a dalšího nakládání s odpady.
Potěšilo nás, že jednou z možností byla v letošním roce výstava firmy EKO-KOM a.s. „Od věku sloužím člověku“ v Zemědělském muzeu v Praze, což jsme rádi využili. Už tak poučnou a zajímavou návštěvu zmíněné expozice pak bylo možné doplnit dalšími - především kulturními - aktivitami, které hlavní město nabízí. Celkem sedm tříd naší školy tak absolvovalo různá divadelní představení, prohlídku botanické zahrady, národní kulturní památky Vyšehrad, apod. Podobné projekty jsou osvěžením běžné výuky a dnes již nepostradatelným doplňkem běžných školních aktivit. Praktické poznávání je v mnoha ohledech přínosné jak pro děti, tak pro pedagogy.
Cílem metodické pomůcky Srážková voda a urbanizace krajiny je ukázat právě propojení vodohospodářské a urbanistické zodpovědnosti za udržitelné hospodaření se srážkovými vodami, resp. uvést do souvislosti a souladu srážkovou vodu s městským prostředím.
Čtěte také: Metodika environmentální výchovy
Hospodaření se srážkovými vodami je filozofie podporující zachování či napodobení přirozených odtokových podmínek před urbanizací území. Tato filozofie se jeví jako vhodné východisko z výše popsaných problémů a je od konce 60. let 20. století trendem v rozvinutých zemích světa a v posledním desetiletí i v České republice.
HDV má jasná pravidla a priority s hlavním důrazem na snahu o návrat srážkové vody do lokálního koloběhu, a to zejména vsakováním srážkového odtoku do půdního a horninového prostředí a jeho výparem do ovzduší.
Na tom nic nemění skutečnost, že v České republice nejsou v řadě případů pro vsakování ideální podmínky. Převedeno do praktického života, každá nová stavba by měla být vybavena objektem, který umožní hospodaření se srážkovou vodou na jejím pozemku.
Změna odtokových podmínek je způsobena faktem, že urbanizovaná území jsou specifická vysokým podílem nepropustných ploch (např. komunikace, střechy budov), který v centrech městských aglomerací dosahuje 70 % i více.
Voda dopadající za dešťové situace na povrch povodí nemůže přirozeně infiltrovat do půdního a horninového prostředí. Rovněž úroveň evapotranspirace je oproti přirozeným podmínkám snížena.
Čtěte také: Environmentální výchova v mateřských školách
Větší část objemu srážkové vody odtéká po zpevněném povrchu povodí do dešťových vpustí a stokovou sítí je odváděna z urbanizovaných povodí.
Rozvoj urbanizace (a napojování nově urbanizovaných ploch do stávajících stokových systémů) akceleroval po změně společenských a ekonomických podmínek v roce 1989. Přestože s rozvojem urbanizace bylo většinou již počítáno při návrhu hydraulické kapacity stokových systémů, projektanti před desítkami let těžko mohli počítat s tak intenzivním nárůstem zpevněných ploch, jakého jsme dnes svědky.
Podle Zprávy o životním prostředí České republiky (CENIA, 2016) se od roku 2000 do roku 2016 zvýšila výměra zastavěných a ostatních ploch o 4,1 % na téměř 8 500 km2 (tj. téměř 11 % rozlohy ČR). V praxi to znamená úbytek téměř 6 hektarů zemědělské půdy denně (tj. 70 % velikosti největšího náměstí v ČR - pražského Karlova náměstí).
Probíhající urbanizace a změny klimatu vedou k negativním projevům jak v intravilánu, tak v povrchových a podzemních vodách.
Vedle přetížení vlastního stokového systému se negativní důsledky rychlého odvedení srážkových vod projevují i v mikroklimatu urbanizované oblasti. Snížený výpar, ať už přímo z povrchu území (evaporace), či prostřednictvím rostlin (transpirace), má přímý důsledek na snížení vlhkosti vzduchu v urbanizovaných územích a zvýšení prašnosti (zdravotní rizika), dále pak také na energetický režim měst, kdy se podílí na vzniku tepelných ostrovů a zvyšuje účinky vln extrémních veder.
Čtěte také: Environmentální výchova
tags: #kolafa #environmentalni #vychova