Kolik procent lidí v České republice netřídí odpad?

Třídění odpadů se stalo samozřejmostí pro většinu obyvatel České republiky. Poslední průzkum potvrdil, že 75 % dotazovaných se v roce 2022 hlásilo k třídění odpadu, zatímco v předchozích letech třídilo odpad 73 % z nás.

Doma se třídění věnuje 95 % třídičů, v práci je to však již o poznání slabší, když procenta třídičů klesají na hodnotu 42. Na procházce či výletě v přírodě vzniklý odpad k barevným kontejnerům donese jen 40 % respondentů, kteří se ke třídění jinak poctivě hlásí. Znovu se potvrzuje, že třídění je ovlivněno i dostupností kontejnerů na separovaný odpad.

V České republice je aktuálně více než 838 tisíc barevných nádob na tříděný odpad. Respondenti potvrdili, že to k nim není daleko. Z jejich odpovědí vyplývá, že průměrná docházková vzdálenost k nejbližším barevným kontejnerům je 87 metrů, oproti roku 2021 se tedy zkrátila o 2 metry. S tříděným odpadem by přitom byli lidé ochotni ujít více než dvojnásobnou vzdálenost, zhruba 215 metrů.

Díky dobrým podmínkám, které pro třídění v ČR máme, a také díky tomu, že aktivně třídí již tři čtvrtiny obyvatel, každý z nás za rok vytřídil 78 kilogramů odpadu. Respondenti v průzkumu však uvádějí, že netřídí veškerý odpad z domácnosti. Podle nich všechno vytřídit nelze, protože je odpad špinavý, případně složený z více materiálů.

Prvním a nejdůležitějším krokem k úspěšné recyklaci je vytřídění odpadu. Díky tomu, že se třídění aktivně věnuje většina z nás, můžou shromážděné odpady v barevných kontejnerech putovat dál na třídicí linku. Zde jsou dotříděny a upraveny na druhotnou surovinu pro recyklační průmysl. Zároveň s nimi ale vznikají i složky odpadů, které jsou zatím materiálově nevyužitelné.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Co se nejvíce třídí?

Nejvíce se dařilo s 23,7 kilogramu třídit papír. Dále 21,5 kilogramu kovů, 17,2 kilogramu plastu, 15,5 kilogramu skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů.

I přes to, že Češi dobře třídí, podstatná část plastů, kovů či papíru stále končí v černé popelnici. Téměř tři čtvrtiny obyvatel Česka třídí odpad, předloni se jim podařilo vytřídit 926 tisíc tun odpadu. Loni to bylo podle Eko-komu zhruba o osm procent víc. Nejlepší skóre z pohledu materiálů má papír. Devadesát procent všech papírových obalů, které se v tuzemsku prodají, skončí v některé z modrých popelnic.

Plastových obalů se v Česku podle dat Eko-komu vytřídí 70 procent. Kovových obalů se po celé republice vytřídí lehce přes 60 procent. Zdaleka nejhůře Češi třídí nápojové kartony. Ze všech prodaných krabic jich skončí v odděleném kontejneru pouhých 24 procent.

I přes dostupnost kontejnerů končí část tříditelných plastů, papírů a skla v černých popelnicích pro směsný odpad. K problémům patří také nevyužívání celé kapacity třídicích kontejnerů.

Ke konci třetího čtvrtletí loňského roku bylo v Česku 640 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

Srovnání s Evropou a světem

České domácnosti na tom se tříděním odpadu nejsou úplně špatně. Patří například k evropské špičce ve třídění plastů. Češi třídí poctivě a drží se na šestém místě co do objemu vytříděného odpadu. Na prvním místě je Belgie, následuje Irsko, Švédsko, Německo a Nizozemí.

V České republice je recyklováno asi 75 procent obalů. Na jednoho obyvatele tak připadá asi 96 kilogramů obalového odpadu. V Německu je to 212 kilogramů a v Rakousku 150 kilogramů na osobu.

Zatímco k největším producentům odpadu patří v Evropě Švýcaři, kde každý obyvatel vyprodukuje téměř 700 kg odpadu, Švédové mají opačný problém. Místní spalovny jsou po odpadu lačné, ale mnohdy nemají co spalovat.

Motivace k třídění

Stále více českých měst platí svým občanům za správné třídění odpadu. V západní Evropě se pohybuje recyklace kolem 60%, ve Vlámsku dokonce přes 70%. Svou roli na tom hraje i lenost lidí, protože čím dál je kontejner od domu, tím spíš domácnost odpad netřídí. Pokud je ale pytel připraven přímo v kuchyni nebo jinde v domě, s tříděním není problém.

Z provedených průzkumu vyplývá, že procento je nejvyšší tam, kde je kontejner na tříděný odpad blízko, pokud je dále než 400 metrů, tak už netřídí prakticky nikdo. Na kvalitním třídění odpadů vydělají i samotné obce. Čím více totiž vytřídím, tím více peněz ve výkupu dostanou.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Závazky a cíle ČR v třídění odpadu

Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %. Dále pak v roce 2030 a následujících letech bude potřeba třídit 65 %, v kalendářním roce 2035 a následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.

V roce 2023 byl celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %. Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží:

• Olomoucký kraj 51,6 %
• Pardubický kraj 51 %
• Kraj Vysočina 50,2 %
• Moravskoslezský kraj 48,7 %

Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Největšího zlepšení dosáhl Ústecký kraj - navýšil plnění cíle o 4,6 %.

V roce 2023 bylo využito 57 % vyprodukovaných komunálních odpadů, jedná se o nárůst o 4 % oproti roku 2022. Z celkového odpadu z domácností bylo 43 % recyklováno a 14 % energeticky využito. Na skládkách bylo uloženo 42 % komunálních odpadů. V roce 2022 to bylo 45 %, meziročně tedy došlo k poklesu o tři procentní body.

Nejlepší cestou je předcházet vzniku odpadu a ten, který už vyprodukujeme, vytřídit. Pokud si nejsme ohledně třídění odpadů jisti, poradí online průvodce tříděním odpadu Kam patří. Má to smysl, třiďte odpad!

tags: #kolik #procent #lidí #netřídí #odpad #v

Oblíbené příspěvky:

• Robustní řešení pro veřejné prostory
• Sci-fi cestování časem
• Jak vybrat lis na odpadky
• Ubytování v přírodě Německo - levně
• Kariéra v Táboře a okolí