Kolik Energie v ČR Pochází z Obnovitelných Zdrojů?

Česká energetika čelí významné výzvě v souvislosti s plánovaným odklonem od uhlí. Pokud dojde k odstavení uhelných elektráren bez adekvátní náhrady, může to mít vážné dopady na stabilitu dodávek elektřiny. Podle analýzy ČEPS bude pokles výroby z uhlí, které v současnosti pokrývá přibližně 40 % čisté výroby elektřiny, znamenat nedostatek domácí produkce a nutnost dovozu.

V roce 2024 zaznamenalo Česko rekordně nízkou výrobu elektřiny: podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyrobilo Česko 74 TWh elektřiny, což je nejméně od roku 2000, kdy byla do provozu uvedena jaderná elektrárna Temelín. Celková spotřeba elektřiny v Česku činila v minulém roce 58 TWh, což ukazuje meziroční pokles o 0,6 %. Ten podle ERÚ způsobilo utlumení spotřeby několika podniků, které přerušily provoz. Největší část vyrobené elektřiny spotřeboval již tradičně průmysl (34 %) a domácnosti (31 %). Nejvýznamnější podíl na výrobě měly uhelné elektrárny, které stejně jako jaderné pokryly přibližně 40 % čisté výroby elektřiny. Meziročně však došlo k největšímu poklesu výroby právě u uhelných elektráren.

Podíl Obnovitelných Zdrojů v ČR a EU

Evropská unie má dlouhodobě za cíl přejít v co největší míře na obnovitelné zdroje energie (OZE). Podle nejnovějších analýz představoval rok 2024 pro evropskou energetiku zlom. Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů poprvé dosáhl 47 % celkové výroby v EU. Jádro se na produkci elektřiny podílelo téměř 24 %, plyn 15 % a uhlí necelými 10 %.

Česko ale v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů dlouhodobě zaostává a podle analýz vyrábí nejméně obnovitelné elektřiny v rámci EU, přibližně 13 % ročně. Příčinou je i malá a dlouhodobě stagnující výstavba větrných zdrojů, zdlouhavé povolovací procesy i odpor veřejnosti. „Mezi lety 2015 a 2024 přibýval instalovaný výkon větrných elektráren v Česku jen velmi pozvolna až na aktuálních 351 MW. V některých letech pak nebyla postavena žádná nová turbína,“ uvádí Kateřina Novotná, analytička portálu Evropa v datech.

Rozvoj Solární Energie

Velký rozmach naopak zaznamenaly v Česku od roku 2022 fotovoltaické elektrárny (FVE). Na konci roku 2023, který představoval z hlediska instalace nových FVE rekord, činil instalovaný výkon 3,3 GWe (jednotka instalovaného výkonu), o rok později to byly už 4 GWe. Většina nových instalací se nachází na rodinných domech, například v roce 2023 představoval podle dat Solární asociace podíl domácích FVE 96,7 % ze všech nově připojených. Průměrná velikost FVE instalace na rodinném domě je 12 kWp, firemní instalace mají oproti domácím výrazně větší kapacitu.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

Výzvy a Budoucnost Energetiky v ČR

Česko čeká energetická výzva. Plánované odstavení uhelných elektráren může bez náhradních zdrojů ohrozit stabilitu dodávek elektřiny. Bez náhrady v podobě obnovitelných zdrojů či jádra budeme závislí na importu, a to i přes to, že spotřeba elektřiny v Česku v roce 2024 opět klesla až na 58 TWh. Ministerstvo životního prostředí aktuálně pracuje na seznamu akceleračních oblastí, tzv. go-to zón, předem vybraných lokalit, ve kterých by bylo možné budovat turbíny či solární panely rychleji a ve zjednodušeném režimu.

„Tento krok by měl snížit problémy při schvalování samotných záměrů, jejichž délka by neměla přesahovat jeden rok. Návrh zákona o urychlení využívání OZE, který akcelerační oblasti zavádí, by měl být vládou projednán v následujících týdnech,“ popisuje Veronika Krejčí, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí.

Data platformy Wind Europe ukazují, že v roce 2023 došlo k rekordnímu nárůstu instalovaného výkonu (celkově 16,2 GW) větrných elektráren napříč EU. Nejvíce nových větrných elektráren vzniklo v Německu a v Nizozemsku. I přes rekordní nárůst větrných instalací by ale EU potřebovala tempo výstavby urychlit a ročně instalovat přibližně 33 GW výkonu, aby dosáhla svých klimatických cílů do roku 2030.

V uplynulém roce také výrazně poklesla cena elektřiny. Průměrná cena na denním trhu klesla meziročně o 15 %, ve srovnáním s rokem 2022 dokonce o 65 %. Ve snížení ceny se odrazilo uklidnění situace na trhu s elektřinou a trhu s plynem. „Na poklesu se významně podílela i výroba z obnovitelných zdrojů v západní a severní Evropě a zvýšení disponibility jaderných elektráren ve Francii. Výroba z obnovitelných zdrojů měla v roce 2024 zásadní vliv na nárůst počtu hodin se zápornými cenami na denním trhu s elektřinou v Česku, a to s meziročním nárůstem o více než 230 %,“ popisuje Igor Chemišinec, Místopředseda představenstva OTE, a.s.

Největší zkouškou Česka v následujících letech bude nalézt náhradu za uhelné elektrárny. Pokud se to nepodaří, do budoucna pravděpodobně nepokryjeme výrobou na svém území ani vlastní spotřebu a energie bude potřeba dovážet. Podle dokumentu Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040 od ČEPS se pozice Česka brzy změní z čistě exportní na čistě importní. ČEPS předpokládá útlum uhelných elektráren už kolem roku 2030 kvůli rostoucí ceně emisní povolenky a celkovým nákladům dekarbonizace. Je důležité brát v úvahu dopad případného uzavření uhelných elektráren na teplárenský trh. Oba segmenty jsou do značné míry propojeny.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Na lednové debatě týdeníku Euro zmínil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, že by Česko mohlo cílit na 90 % vlastní výroby elektřiny a zbytek by do budoucna pokrýval dovoz. Jako přechodové médium pro dobu, kdy Česko nebude produkovat elektřinu z uhlí a zároveň nebude mít dostatečný výkon jaderných či obnovitelných zdrojů, by měly sloužit plynové elektrárny. Podle Národního klimaticko-energetického plánu, který byl schválen vládou v prosinci 2024, jsou vhodným přechodným zdrojem plynové elektrárny. Plán stanovuje i ukončení využívání uhlí nejpozději do roku 2033 a opatření pro rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Flexibilita a akumulace je základním předpokladem právě pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Česko jako poslední v EU váhá s přijetím zákona, který by legislativně ukotvil využití bateriových úložišť. Novelu energetického zákona tzv. LEX OZE III, poslanci přijali s dlouhým zpožděním začátkem března a čeká nyní na podpis prezidenta. „LEX OZE III umožní mimo jiné právě i rozvoj velkokapacitních bateriových úložišť, která v Česku zatím chybí a bez kterých se transformace energetiky a začlenění většího počtu obnovitelných zdrojů do sítě neobejde,“ popisuje Kateřina Novotná.

Klíčovou roli bude do budoucna hrát také jaderná energetika. V Dukovanech mají do roku 2039 vyrůst dva nové jaderné bloky. Mluví se také o tzv. malých modulárních reaktorech jejichž výhodou je jednodušší výstavba. Spuštění prvních projektů malých modulárních reaktorů mimo Rusko a Čínu se podle mezinárodní energetické agentury očekává kolem roku 2030. „Malé modulární reaktory se primárně chápou jako malé reaktory 3+ generace. Mají snižovat náklady na výrobu díky opakovanému většímu množství vyrobených komponentů. Jejich praktické nasazení lze očekávat v příštím desetiletí. Faktem je, že tato slibná nová řada reaktorů bude muset v praxi prokázat svoje ekonomické opodstatnění ve srovnání s jinými zdroji elektřiny na trhu,“ říká Alois Míka, Senior Energy Expert ČSOB Advisory.

Jaderná energetika se nicméně v Česku těší dlouhodobé podpoře. Podle únorového průzkumu Eurobarometr uvedlo více než 29 % Čechů, že věří ve velmi pozitivní vliv jádra pro další technologický a energetický vývoj v zemi. Spíše pozitivní přístup v průzkumu vyjádřilo dalších 48 % dotázaných.

Souhrnná Energetická Bilance ČR

Oddělení analýz a datové podpory koncepcí Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) každoročně zpracovává Souhrnnou energetickou bilanci (SEB) státu v metodice Eurostatu. Energetická bilance představuje tok paliv a energií od jejich zdroje, přes jejich přeměnu (transformaci) v jiné energetické formy, až po jejich konečnou spotřebu. Celková spotřeba primární energie v ČR v roce 2022 dosahovala hodnoty 1 726 PJ (480 TWh). Sledované období 1990-2022 lze charakterizovat výrazným poklesem spotřeby pevných fosilních paliv z 63 % v roce 1990 na 33 % v roce 2022, nárůstem podílu obnovitelných zdrojů ze 2 % v roce 1990 na 12 % v roce 2022, zvýšením podílu využití jaderné energie z hodnoty 7 % v roce 1990 na 19 % v roce 2022. Podíl zemního plynu na primárních zdrojích dosahoval svého maxima 20 % koncem 90. let minulého století. Od té doby se jeho podíl postupně snižoval na hodnotu 15 % v roce 2022.

Čtěte také: Jak platit poplatky za odpad v Brně

Celková vsázka paliv a energií na výrobu elektřiny a tepla pro prodej za rok 2022 činila 884 PJ (tj. 246 TWh) a byla přeměněna v 305 PJ (tj. 85 TWh) elektřiny a 110 PJ (tj. 31 TWh) tepla pro prodej. Spotřeba pevných fosilních paliv v této kategorii se snížila z hodnoty 57 % v roce 2010 na hodnotu 46 % v roce 2022. Podíl obnovitelných zdrojů vzrostl z hodnoty 4 % v roce 2010 na hodnotu 9 % v roce 2022. V roce 2022 se na konečné spotřebě o hodnotě 1 019 PJ (tj. 283 TWh) podílel nejvíce sektor domácností (30 %), doprava (28 %) a průmysl (27 %).

Celková úroveň konečné spotřeby v průmyslu v roce 2022 dosáhla hodnoty 277 PJ, tj. 77 TWh. Mezi převažující nositele energie patřil zemní plyn (30 % v roce 2022) a elektřina (32 % v roce 2022). Konečná spotřeba v dopravě v roce 2022 vystoupala k hodnotě 290 PJ, tj. 81 TWh. Dominantním nositelem energie v dopravě byla ropa a ropné produkty. Většina celkové spotřeby paliv a energií v domácnostech byla využívána na vytápění. V roce 2022 nabývala konečná spotřeba v domácnostech hodnoty 304 PJ, tj. 84 TWh.

Naopak vzrostl podíl obnovitelných zdrojů a biopaliv z 21 % v roce 2010 na 34 % v roce 2022 (z toho 87 % pevná biomasa, 12 % energie prostředí tepelných čerpadel, 1 % solární termální energie). Klesající trend zaznamenala spotřeba zemního plynu z 31 % v roce 2010 na 23 % v roce 2022. Rostoucí trend vykazovala spotřeba elektřiny ze 17 % v roce 2010 na 19 % v roce 2022.

Srovnání s Evropskými Lídry

Podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie na úrovni EU dosáhl v roce 2022 hodnoty 23,0 %. Mezi zeměmi EU vede Švédsko, jehož téměř dvě třetiny (66,0 %) hrubé konečné spotřeby energie v roce 2022 pocházely z obnovitelných zdrojů. Následuje Finsko (47,9 %), před Lotyšskem (43,3 %). Dánsko (41,6 %), následované Estonskem (38,5 %), získávalo většinu obnovitelných zdrojů energie z větru a tuhých biopaliv.

V Evropě můžeme zmínit například Dánsko, kde asi 80 procent vyrobené elektrické energie pochází z OZE a fosilní paliva se podílí na energetice jen z 20 procent. Ke stejnému cíli jako Dánsko se zavázalo i Rakousko.

Změny v Chování Spotřebitelů

Chování domácností a firem se v posledních letech výrazně změnilo. Lidé začali více řešit výdaje za energie po jejich skokovém zdražení a ve větší míře se zajímají o dopad na životní prostředí. To stejné platí o firmách, které se snaží snížit svou uhlíkovou stopu a dekarbonizace energetiky je jedna z cest. Je ale potřeba jim zavádění a využívání zelené energie usnadnit.

Dále je například důležité, aby stát zajistil investice do veřejné distribuční soustavy skrze podporu distributorů. Výsledkem by mělo být nastavení kapacit, které budou odpovídat cílům pro rozvoj OZE. Za zásadní považuji i digitalizaci správy volných kapacit pro připojení zdrojů do sítě, transparentní informování zájemců a nastavení rychlého a transparentního procesu připojování OZE a zamezení blokování kapacit spekulativními žádostmi. Měly by se rovněž zakotvit právně závazné akcelerační zóny pro výstavbu větrných a velkých fotovoltaických elektráren tak, aby povolování těchto záměrů se výrazně zjednodušilo a zkrátilo na maximálně jeden rok. A jako prezidentka Asociace komunitní energetiky ČR zmíním i nutnost stabilní podpory rozvoje komunitní energetiky a další odbourávání bariér.

Pokud budou existovat velká energetická společenstva, která budou schopna vyrábět elektrickou energii z různých obnovitelných zdrojů, tedy z větru, slunce nebo vody, a tuto energii sdílet, tak si myslím, že budou schopny pokrýt až 60 procent své spotřeby elektřiny. Velké společenství, které má přes 60 tisíc členů, je například v Belgii, a to už umí využívat energii ze 70 procent a jen 30 procent dokupují z fosilních paliv.

Legislativní Změny

Výrazně se to ale zlepší díky schváleným novelám energetického zákona - LEX OZE I a LEX OZE II, která platí od ledna a díky kterým bude možné už od 1. července sdílet nespotřebovanou energii z OZE i s jinými subjekty, a také díky LEX OZE III, která se připravuje.

tags: #kolik #energie #v #cr #pochazi #z

Oblíbené příspěvky:

• Aplikovaná Ekologie: Přehled
• Lymantria dispar - bionomie
• České ekologické problémy
• Současný stav emisí
• Malé batohy do přírody - recenze