Úcta k potravinám, lidem, kteří je vyprodukovali, a půdě, která pomohla obilí, ovoci nebo zelenině zrodit se, se projevuje různě. Pečlivým výběrem. Hledáním těch producentů, kterým na každé části procesu z pole až na talíř opravdu záleží. Tím, jak se surovinami zacházíme při vaření, nebo… nebo také tím, že jen výjimečně něco z potravin skončí v koši. Jenže to se úplně neděje.
Díky nedávnému výzkumu vědců z Mendelovy univerzity se povedlo zjistit, že velké množství potravin nejenže odváží popeláři, ale lidé navíc ani moc nemají odhad, jak často plýtvají. Spočítat plýtvání potravinami není jen tak. Klepat na dveře domů, koukat lidem do košů nebo se jich ptát, kolik jídla vyhodí, buď nejde, anebo je dopředu jasné, že se lidé nepřiznají.
Analýza komunálního odpadu v Brně
Vědci z Mendelovy univerzity tak zvolili netradiční, ale o to víc vypovídající metodu. Ve spolupráci s brněnským likvidátorem komunálního odpadu - firmou SAKO - a Green Solution zkrátka udělali rozsáhlou sondu a „prolezli“ lidem v Brně černé nádoby na směsný komunální odpad. A došli k zajímavým informacím: Průměrný obyvatel města vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramů potravin.
Výzkumníci z Mendelovy univerzity společně se zaměstnanci svozové firmy SAKO a Green Solution analyzovali, co se nachází v černých popelnicích ve třech typech zástavby: na sídlišti, ve vilové čtvrti a ve venkovské zástavbě. Počítali při tom s tím, že domácnosti na sídlištích budou mít ve svém odpadu více potravin a zbytků, protože nemají možnost kompostovat nebo zkrmovat zvířaty.
Tento předpoklad se také potvrdil: oproti jiným typům zástaveb tvořilo jídlo v koši větší podíl (53,6 kg/osobu a rok v prvním roce měření vs. 39,4 kg/osobu a rok v druhém roce). Nejvíce plýtvají lidé na sídlišti, konkrétně jde o 53,6 kilo na osobu a rok. Na venkově je to 29,1 kilogramu a ve vilové zástavbě 32,7 kilo, což podle vědců souvisí s tím, že v obou případech je snadnější kompostovat nebo zbytky krmit zvířata.
Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů
Odborníci sledovali produkci odpadu po celý rok, aby viděli i to, jak se obsah popelnic mění třeba v různých ročních obdobích. Zjistilo se, že nejvíce jídla se vyhodí v letních a podzimních měsících, a to kvůli zvýšenému množství ovoce a zeleniny, které se rychle kazí. Dalším velmi častým typem jídla v odpadu bylo pečivo a vařená hotová jídla.
Lidé navíc dali dotazníky, aby se jich zeptali, jak velký podle nich samotných problém s plýtváním mají. A ukázalo se, že jejich vlastní odhad nefunguje. Když měli lidé sami od sebe uvést, kolik jídla vyhodí, jejich odhady se pohybovaly okolo 12 kilogramů na osobu ročně. Plýtváme třikrát víc, než si myslíme.
Lidé nejčastěji vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a jeho zbytky, balené potraviny rostlinného i živočišného původu. Skladba potravin v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období. Například v létě převažují balené potraviny proti potravinám bez obalu.
V rámci prvního měření na přelomu let 2019/2020 se ukázalo, že průměrně Brňané vyhodí 37,4 kg potravin na osobu/rok. V druhém období měření (léto 2020 až jaro 2021) se množství vyhozeného jídla snížilo na 33,3 kg osobu/rok, tedy o 11 %. Ve velké míře tvrdý lockdown, který nastal na podzim roku 2021 a díky němuž lidé trávili čas doma a měli čas na vaření i konzumování.
Ke snížení plýtvání přispěla také cílená informační kampaň, kdy výzkumníci vylepili na kontejnery motivační nálepky, distribuovali letáky a brožury. Nic z toho není dobrá zpráva, a tak se vědci soustředili také na to, jak lidi ovlivnit, aby potraviny v popelnicích končily méně často. Zkoušeli různé cesty, letáky i barevná videa, a ukázalo se, že zdaleka nejvíc fungují úplně jednoduché nápady - třeba leták nebo nálepka na koši či popelnici.
Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu
Rozbor komunálního odpadu pod vedením výzkumníků z Mendelovy univerzity ukázal, že při přepočtu na osobu se do kontejnerů ročně vyhodí až 33,3 kg jídla, které by se potenciálně ještě dalo sníst. Z celkového objemu popelnic tvoří takové jídlo 18,7 %. Kdybychom k tomuto číslu přičetli i to, co se nejí (tzv. nevyhnutelný odpad jako slupky a kosti), celkové množství potravin a jejich zbytků by se v černých popelnicích zvýšilo zhruba na 30 %.
I zdánlivě nevyužitelné kosti a odřezky ve směsném odpadu je nutné brát v potaz, protože při rozkladu jakéhokoliv bioodpadu na skládce, bez přístupu vzduchu, vzniká kromě CO2 i metan.
Sezónnost plýtvání
V každém ročním období udělali rozbor komunálního odpadu z běžných „černých“ popelnic celkem z 900 domácností v Brně, z toho 300 ze sídlištní zástavby, 300 z vilové a 300 z venkovské zástavby. Skladba v popelnicích se mírně mění i v jednotlivých ročních obdobích, ale ovoce, zeleninu, pečivo a jeho zbytky lidé nejčastěji vyhazují v každém ročním období.
Na podzim vyplýtvali výrazněji méně potravin než v ostatních ročních obdobích, v létě naopak nejvíc. V létě se vyhodí větší množství balených potravin.
Jak omezit plýtvání potravinami
Mezi hlavní důvody vyhazování potravin uvádí lidé špatné skladování, nesrozumitelnost dat na obalech, navaření velkého množství jídla nebo nízkou kvalitu potravin.
Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR
Schválně, zkuste si na ledničku napsat „pozor na datum spotřeby“ nebo „sněz mě co nejdřív“, minimálně vás to někdy donutí otočit obal a zkontrolovat, jestli jogurtu nebo šunce neprochází lhůta spotřeby. Jiný tip se ale váže k tomu, o čem už byla řeč na začátku - když člověk ví, odkud ovoce, zelenina nebo pečivo pochází, komu to všechno prošlo pod rukama a co všechno bylo potřeba k tomu, aby se čerstvý chleba rozvoněl kuchyní, na nějaké vyhazování nebude mít myšlenky ani srdce.
Vybírejte produkty, které můžete znovu použít, na trhu je alternativ dost. Začněte nejlépe nákupními taškami a pytlíky na ovoce a zeleninu, skleněnou lahví na vodu, krabičkami na svačiny a obědy, látkovými kapesníky nebo plenkami. Staré oblečení darujte. Opravujte zdánlivě nefunkční věci, dávejte jim nový život, najděte pro ně účel.
Sledujte složení vašeho týdenního odpadu. Velmi rychle zjistíte, že velkou část tvoří bioodpad, který se dá bez problémů zkompostovat. Pokud máte zahradu, založte domácí kompost, pokud to štěstí nemáte, hledejte alternativy: nachází se ve vašem okolí komunitní kompost? Nebo vaše město sváží bioodpad?
S plýtváním jídlem bojují v Česku i různé platformy. Například Nesnězeno propojuje pomocí aplikace podniky a zákazníky, kteří si mohou se slevou koupit jídlo, které by se muselo nadcházející den vyhodit. Zachraň jídlo se zaměřuje na praktické informace a recepty pro spotřebitele a usiluje i o systémové změny a řešení.
Webová kalkulačka pro výpočet ušetřeného odpadu
Nyní může každý zájemce měřit svůj vlastní dopad na snižování množství odpadů díky nové webové kalkulačce. A to ať už nakupuje v kterémkoli obchodě s nebaleným zbožím, i v případě, že se dokáže části odpadu vyhnout i v supermarketu nebo samoobsluze. Webová aplikace Obalová kalkulačka dokáže v několika sekundách spočítat, kolik odpadu zákazník ušetřil v rámci jednoho nákupu.
Výpočet ušetřeného odpadu ve webové aplikaci je snadný. Stačí zadat částku, kterou jste zaplatili v obchodě s nebaleným zbožím, nebo počet sáčků a tašek, kterým jste se dokázali vyhnout v běžném obchodě, drogerii nebo večerce. Kalkulačka spočítá, jaké množství odpadu díky vašemu přispění nemusí skončit na skládce, ve spalovně nebo v recyklaci. Navíc dodá podrobnější informace o jednotlivých materiálech, tedy kolik nemuselo vzniknout plastu, papíru či skla.
Měrnou jednotkou pro určení množství ušetřeného odpadu pro daný nákup potravin a drogerie je 1 Kč, která obsahuje 0,15 g plastu, 0,06 g papíru, 0,21 g skla, 0,05 g ostatního odpadu, tedy 4 kategorie nejpoužívanějších materiálů pro výrobu potravinových obalů. Pod ostatní odpad spadají tetrapak, kovové hliníkové a nerecyklovatelné obaly.
Zero waste a minimalizace odpadu
Zero waste je v posledním čase čím dál více skloňovaným výrazem i u nás, v Česku. V doslovném překladu se jedná o „nulový odpad“ a poprvé zazněl již v devadesátých letech v Austrálii. Dnešní konzumní společnost pracuje na principu jednorázovosti: vyrobíme, použijeme, vyhodíme. Znovu a dokola. Vzniká tak obrovské množství odpadu, se kterým si naše planeta neumí poradit. Proto se lidstvo snaží najít řešení - třídí a recykluje.
Recyklace bohužel nestačí. Téměř žádný z materiálů nelze recyklovat do nekonečna, nehledě na energetickou náročnost takového procesu. Myšlenka zero waste tkví právě v minimalizaci odpadu. Dostat se na „odpadovou nulu“ je zatím neproveditelné, cílem zero waste je se jí co nejvíce přiblížit.
Existuje pětice pravidel, podle kterých se dá celkem lehce řídit a pochopit celý koncept zero waste: odmítnout - omezit - opakovaně použít a opravit - recyklovat - kompostovat. Prvním a nejdůležitějším krokem je dokázat odmítnout odpad. Nenoste si domů věci, které nikdy dál nevyužijete.
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]