Kolik odpadu vzniká v České republice: Statistiky a trendy

Odpadové hospodářství je jedním z klíčových témat, které ovlivňuje nejen životní prostředí, ale i kvalitu života nás všech. Pojďme se tedy podívat na statistiky týkající se odpadů a třídění odpadu v České republice.

Produkce odpadu v České republice

Podle tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí (MŽP) vydané 25. listopadu 2020 se v roce 2019 jednalo o 37,4 milionu tun všech druhů odpadů. Člověk nemusí být zrovna Einstein, aby si spočítal, že na jednoho z nás tak připadá 3 502 kilogramů veškerého odpadu.

V roce 2022 Česká republika vyprodukovala 39,1 milionů tun všech odpadů, to je o 879 tis. tun méně než vloni. Z toho činily 1,6 milionů tun nebezpečné odpady a 37,5 milionů tun ostatní odpady. Odpady obecně dokáže ČR využívat.

Z 39,1 milionů tun všech odpadů bylo využito 86 %, z toho 83 % materiálově a 3 % energeticky. Na skládky putovalo 9,5 % všech odpadů.

Celková produkce všech druhů odpadů v roce 2023 dosáhla 38 milionů tun. To znamená, že celková produkce klesla o 1 milion tun v porovnání s rokem 2022. Z toho činily 1,6 milionu tun nebezpečné odpady a 36,4 milionů tun ostatní odpady (největší podíl zde tradičně má stavební suť). Objem produkce odpadu zůstává dlouhodobě stabilní.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

Komunální odpad

Z celkového množství vyprodukovaných odpadů tvořil komunální odpad 5,9 milionu tun, to je necelých 16 %, v přepočtu na osobu se pak jedná o 551 kilogramů komunálního odpadu. Prostě taková pěkná půltunička - to už je solidní porce, když si to člověk takhle řekne, že?

Podle výše zmíněné zprávy MŽP prošlo materiálovým využitím (recyklace a kompostování) 41 % odpadu, energeticky využito bylo 12 % komunálního odpadu.

Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů zaujímá 14,8 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2022 vyprodukovali 5,8 milionů tun, to je o 155 tisíc tun méně než v roce 2021. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 553 kg komunálního odpadu.

V roce 2021 bylo v České republice vytvořeno 5,9 milionů tun komunálních odpadů. Jeden obyvatel České republiky vyprodukoval průměrně 562 kg komunálních odpadů.

Komunálního odpadu se předloni vyprodukovalo 5,8 milionu tun, což odpovídá množství 537 kilogramů na každého obyvatele České republice.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

Celková produkce komunálních odpadů loni v České republice meziročně vzrostla o 1,6 procenta na zhruba 5,782 milionu tun. Od roku 2009 se produkce zvýšila o 8,6 procenta.

Třídění odpadu v ČR

Barevné kontejnery a menší nádoby na třídění odpadu v ulicích či přímo u rodinných domů máme v České republice. Každý obyvatel ČR vytřídil v roce 2019 průměrně téměř 66 kilogramů odpadu.

Průměrně vyprodukuje jeden obyvatel České republiky 40 až 50 kg papírového odpadu za rok. Odpadních plastů vytvoří obyvatelé České republiky v průměru 30 až 40 kg. Průměrný obyvatel České republiky vytřídí přibližně 20 kg skelného odpadu za rok.

V roce 2022 se podařilo vyseparovat z obcí 1,1 milionu tun surovin (papír, plasty, sklo, kovy).

ČR se podle Eurostatu drží mezi evropskou špičkou v recyklaci obalových materiálů. Loni domácnosti vytřídily v průměru:

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

• 52,5 kg papíru
• 38,9 kg plastů
• 65,6 kg kovů
• 31,8 kg skla

K tomu připočtěme dalších 17,1 kg kovů a přes 1,8 kg papíru odevzdaných do výkupen.

V Česku je nyní rozmístěno více než milion barevných nádob na tříděný odpad.

Systémy sběru tříděných odpadů si nastavují přímo města a obce. Obce a města ČR se intenzivně snaží zlepšovat systémy nakládání s odpady dlouhodobě.

Výsledky třídění odpadu v roce 2021

AOS EKO-KOM zveřejnil výsledky za loňský rok. Vyplývá z nich mimo jiné, že i přes změny související s pandemií koronaviru rostlo množství vytříděných odpadů na jednoho obyvatele podobným tempem jako v předchozích letech a i v roce 2021 se udržel stav, kdy bezmála tři čtvrtiny obyvatel pravidelně třídí odpady. Celkové množství vytříděného odpadu dosáhlo loni v průměru 71,8 kilogramů na obyvatele, tedy o 5 kilogramů více než v roce 2020. V průměru každý Čech vytřídil 22,5 kilogramů papíru, 16,8 kg plastů, stejné množství kovů, 15,2 kg skla a necelý půlkilogram nápojových kartonů.

Jak vyplývá z nejnovějších průzkumů, nejčastěji třídí odpady lidé ve věkové kategorii 30 až 49 let. I když se loni procento třídičů nezvýšilo, vzrostla výtěžnost tříděného odpadu přepočtená na jednoho obyvatele. Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě, lidé mají k dispozici více než 678 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. A s každým rokem se zkracuje i vzdálenost, kterou musí k nejbližším barevným kontejnerům absolvovat.

Systém třídění a recyklace obalových odpadů, které jsou významnou složkou tříděného komunálního odpadu, je v ČR rozvíjen už 25 let.

Rozdíly mezi kraji v třídění odpadu

Zpráva dále upozorňuje na značné rozdíly mezi kraji. Nejvíc komunálního odpadu se daří vytřídit v Olomouckém kraji (51,6 %), Pardubickém kraji (51 %) a na Vysočině (50,2 %). Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %).

Legislativní změny a budoucnost nakládání s odpady

V souvislosti s nakládáním s odpady je třeba zmínit významnou legislativní změnu v podobě nového odpadového zákona. Ten ošetřuje i otázku skládkování odpadů. Podle něj bychom měli počítat s úplným zákazem skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030.

Tento zákon vstoupil v platnost 1. 1. 2021, zákaz skládkování je pak stanoven od 1. 1. překračující limit pro biologickou stabilitu AT4 ve výši 10 mg O2/kg.

Do dat za rok 2022 se promítají pozitivní efekty přijatých opatření, jakými jsou nový legislativní rámec pro nakládání s odpady z roku 2020, vzrůstající skládkovací poplatek a blížící se zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030.

Recyklace plastů v České republice

V Evropě dlouhodobě přibývá odpadu z plastových obalů, zatímco recyklace zůstává na stejné úrovni. V Česku je to podobné. Přesto je tady spotřeba plastů viditelně menší, než je průměr EU. To je pozitivní, protože prioritou odpadové hierarchie je to, aby odpad ani nevznikl.

Průměrný Evropan vyprodukuje aktuálně necelých 36 kilogramů odpadu z plastových obalů. Zatímco však množství plastového odpadu roste, podíl toho recyklovaného zůstává v Evropě dlouhodobě podobný. V praxi to znamená, že mimo recyklaci skončí v Evropské unii více než polovina plastového odpadu.

Nejčastěji je to proto, že výrobní průmysl nemá o řadu druhů plastů zájem pro použití do výroby ve formě druhotné suroviny. Problém s recyklací nemají odpady plastů jako je PET (polyethylentereftalát) nebo HDPE (vysokohustotní polyethylen) nebo polystyren. Ty se již řadu let recyklují ve vysoké míře a zájem o ně má široká řada recyklačních provozů a aplikací. Řada jiných plastů, jako třeba PVC (polyvinylchlorid), není v recyklaci příliš častá. Od ledna 2021 nelze v České republice ze zákona ukládat plasty ze žlutých kontejnerů na skládky.

Plastového odpadu přibývá i v České republice. Mezi roky 2003 a 2021 stoupla spotřeba plastových obalů o 60 procent na necelých 285 tisíc tun za rok. Předloni vygeneroval průměrný obyvatel Česka o necelých devět kilogramů plastového odpadu méně, než je evropský průměr. A Češi také nadprůměrně recyklují.

Mikroplasty a nanoplasty

S ohledem na rostoucí vědecké poznání bude v dalších letech nutné některé typy recyklačních aplikací podrobit větší míře předběžné opatrnosti, a to zejména s ohledem na nové objevy obsahu mikroplastů v některých výrobcích. To se netýká plastů používaných jako kostrukční materiály pro využití v klasickém prostředí (stavebnictví, nábytek, automotive, apod.), ale týkat se to může například plastů, ze kterých jíme, či pijeme. Stále více se vědci zaměřují na problémy s mikroplasty a nanoplasty.

Znepokojivé výsledky jsou k dispozici například u balené vody v PET lahvích. Odborníci z Columbia University v New Yorku a Rutgers University v New Jersey zveřejnili ve druhém lednovém týdnu v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences výsledky výzkumu, podle kterého by měl průměrný litr balené vody obsahovat kolem 240 tisíc detekovatelných plastových úlomků.

Výsledky systému EKO-KOM za rok 2021

Na trh v ČR bylo v roce 2021 celkem uvedeno 1,33 milionu tun obalů, z toho se pak podařilo vytřídit a předat k recyklaci nebo jinému využití 1,02 milionu tun, tzn. celková míra recyklace a využití dosáhla 77 %. Nejvyšší míry celkového využití se podařilo dosáhnout tradičně u papírových obalů, míra recyklace činila 88 % a další 3 % byla využita energeticky. U skla dosáhla míra recyklace 88 % a u kovových obalů 63 %. U ostře sledovaných plastových obalů se míra dosažené recyklace zvýšila oproti roku 2020 na 43 % a energeticky využito bylo dalších 32 %.

Tabulka: Míra recyklace obalových materiálů v systému EKO-KOM v roce 2021

Možnosti pro třídění odpadu

V ČR dochází každoročně k zahušťování sběrné sítě určené k třídění odpadů. Na konci roku 2022 bylo do systému EKO-KOM, a.s., zapojeno 21 200 výrobců, plničů nebo dovozců baleného zboží.

Tyto firmy plní prostřednictvím AOS EKO-KOM svoji zákonnou povinnost zajistit pro obaly uvedené na trh v ČR jejich zpětný odběr a využití v zákonem požadované míře. Za to platí do systému poplatek, jehož výše se odvíjí od množství vyprodukovaných obalů. EKO-KOM z těchto finančních prostředků hradí náklady, které souvisí s provozem sběrné sítě nádob na třídění odpadu, jeho dotříděním na třídicích linkách, recyklací a využitím vzniklých obalových odpadů. Největší část nákladů představují přímé platby městům a obcím za obsluhu sítě na třídění odpadů.

Ke konci roku 2022 bylo do systému EKO-KOMu zapojeno 6 176 obcí a měst ČR, 99 % obyvatel ČR tak má možnost ve svých městech odpady třídit.

tags: #kolik #odpadu #vzniká #v #české #republice

Oblíbené příspěvky:

• Změny v Příloze č. 2
• Problémy těžby ropy
• Jak vybrat správný odpadkový koš?
• Zdravotní benefity fazolí Mungo
• Odpadkový koš do koupelny Spirella