Kolkové známky, kdysi nedílná součást placení poplatků státním úřadům a soudům, mají v českých zemích bohatou historii. Jejich konec v roce 2024 znamená uzavření jedné kapitoly a přechod k modernějším formám plateb.
Kolkové známky znali Češi už z dob Rakouska-Uherska. Podle znalce a filatelisty Františka Beneše je jejich používání na našem území starší než v případě poštovních známek. V polovině 19. století je zavedlo Rakouské císařství i v českých zemích.
Profesor rakouského muzea umění Kolo Moser byl vyzván, aby navrhl nový obraz kolkové známky. Předložil celkem tři návrhy. První s portrétem císaře, druhý s podobiznou Austrie a třetí zdobený jen dekorativně. Ministerstvo financí, hlavně z důvodu úspory, tiskárně doporučilo zachovat původní podobu kolkové známky. Dvorní a státní tiskárna nechala však nově zhotovit portrét císaře tak, aby byl výraznější.
V roce 1916 byly v souvislosti s rostoucími válečnými výdaji upraveny a podstatně zvýšeny kolkové poplatky. Z nových poplatkových stupnic vyplynula potřeba nových nominálních hodnot, a to 60 a 80 haléřů, naopak některé nominální hodnoty se přestaly tisknout. Z nedostatku originálního papíru se některé hodně používané nominální hodnoty v posledním roce války tiskly i na obyčejném papíře kancelářském. Podtisk i obraz se tiskly na líci známky.
Knihtisk, papír tenký, průsvitný, bez průsvitky; některé hodnoty na kancelářském papíře. Řz 12, 13. Rozměr obrazu všech hodnot 26,5 x 35,5 mm. Hodnoty 2, 10, 24, 30 h měly TF 5×10, tj. 5 řad po 10 známkách, všechny ostatní hodnoty TF 2x (5×10), tj. tiskovou desku s 2 PA (á 5 řad po 10 známkách)Kolkové známky emise 1910 byly na území českých zemí pro rozpadu rakouské monarchie v platnosti do 20. 1. 1919.
Čtěte také: Typy kolkových známek Československa
A protože na titulní stránce máme i filatelii, doporučujeme sledovat i tuto sekci, pokud jste filatelisté. Budeme zde uveřejňovat informace o nabídkách známek nejen z Československa, protektorátu a poválečného období, ale i známky z celého světa, hlavně z období meziválečného.
A samozřejmě nemůžeme zapomenout ani na nově vzniklé Československo - stát musel fungovat i ve výběru poplatků za různé úkony takřka ihned po svém vzniku.
Podle § 2 nařízení ze dne 28. března 1854, č. 70 ř. z., o zavedení kolkových známek jako změněném způsobu vybírání kolku z právních jednání, listin, písemností a úředních úkonů, a podle § 17 popl. § 1. § 2. Nové kolkové známky podle § 1 se shodují rozměry, úpravou a kresbou vrchního a spodního tisku s kolkovými známkami vydanými podle vyhlášky ministra financí ze dne 13. dubna 1938, č. 83 Sb., o vydání nových kolkových známek, liší se však od nich textem potud, že označení „kolek“ je nahrazeno na nových známkách slovy „kolková známka“ a místo označení „Kč“ a „haléřů“ je použito měnových zkratek „Kčs“ a „h“. Typografická úprava nového textu se nemění.
Barva vrchního tisku haléřových hodnot je olivově zelená, hodnot korunových jasně červená. § 3. Dosavadních kolkových známek, vydaných podle vyhlášky ministra financí ze dne 30. listopadu 1945, č. 146 Sb., o vydání prozatímních kolkových známek ve změněných barvách a o vydání těchto kolkových známek v dalších korunových hodnotách, a podle vyhlášek pověřence financí ze dne 14. listopadu 1945, č. 307 Úr. v., o vydání nových korunových kolků, ze dne 9. února 1946, č. 25 Sb. n. SNR, o vydání nových haléřových kolků, o stáhnutí kolků emise 1941 v hodnotě do 10.- Kčs z oběhu, o výměně kolků emise 1941 za kolky obnovené emise 1938 a o zrušení povolení placení kolkových poplatků v hotovosti, a ze dne 23. září 1946, č. 111 Sb. n. SNR, o vydání 12.- Kčs kolků, lze i nadále používati k zapravení poplatků, daní obchodových a dávek za úřední úkony podle příslušných předpisů. § 4.
O nás -tyto stránky byly vytvořeny sběrateli listinných kolků, kteří mají v úmyslu zde prezentovat základy informací o zajímavém oboru odnože filatelie /i když někteří filatelisté se na sběratele kolkových známek a jiných cenin nedívají jako na právoplatné sběratele/, musíme si uvědomit, že nejde jen o základní listinné kolky, používané ve státní sféře pro nejrozšířenější použití, ale i kolky statistické, dopravní, telegrafní, z reklamy, kalendářní, novinové…./ dívají všelijak. Přesto jsou listinné kolky velice zajímavým a ceněným sběratelským artiklem, o čem se zmíníme u jednotlivých emisí, spolu s nějakými zajímavostmi.
Čtěte také: Německé ekologické známky
Cílem uveřejněných informací je popularizace tohoto sběratelského odvětví, pomoc začínajícím sběratelům, výměna informací i přebytků. A samozřejmě základní přehledy kolkových známek, hlavně z území, spravovaných v 19. století Rakouskem. Z této doby pochází kolkové známky jak Rakouské, tak Maďarské, Lombardsko-benátské i z území okupovaných.
V každém vydaném katalogu kolkových známek stoupají (i strmě) ceny, sběratelé přibývají a zatím dostupné vzácnější (ale i ty běžnější) kolkové známky rychle ubývají.
Česko se letos po 170 letech rozloučí s užíváním kolkových známek, které sloužily k placení soudních či správních poplatků. Na českém území byly zavedeny za Rakouského císařství 28. března 1854, jejich využívání ke konci letošního roku ruší vládní konsolidační balíček.
Toto historické dědictví konečně odepsala i česká vláda. Se zpožděním. Všechny sousední státy možnost hradit poplatky státním úřadům kolky zrušily už dávno, naposledy před deseti lety Slovensko.
Kolkové známky byly zrušeny v rámci konsolidačního balíčku vlády, a to zejména z ekonomických důvodů. V dnešní digitální době šlo totiž o drahý přežitek, který zbytečně zatěžoval státní rozpočet, protože kolky musel někdo vytisknout a následně je také rozvést na prodejní místa.
Čtěte také: Německá ekologická známka
Pro představu, v období 2014 až 2021 činily náklady související s výrobou a distribucí kolků bezmála půl miliardy korun.
Podle ministerstva financí se s nárůstem elektronických plateb kartou a bezhotovostních převodů potřeba kolků významně snížila. Dodala, že v minulosti se s kolky i podvádělo. Ministerstvo financí také při zdůvodnění zrušení kolků upozorňovalo, že byly v minulosti zneužívány k praní špinavých peněz. Objevily se rovněž případy pokusů o opětovné využití už jednou nalepených kolků.
Pokud by se kolkové známky nezrušily, byla by nutná jejich nová emise nejpozději v roce 2027. Ministerstvo financí odhaduje, že ke konci letošního roku zůstane státu zhruba 20,1 milionu nevyužitých kusů kolkových známek.
Nakoupené a nevyužité kolky mohou lidé do konce roku vrátit na pobočkách České pošty, která si za zpětné odkoupení kolků účtuje pět procent jejich nominální hodnoty. Platidlo nevymizí ze dne na den, do konce roku trvá přechodné období, kdy lidé mohou kolky odprodat či vyměnit na vybraných pobočkách České pošty.
Za směnu kolkové známky za peníze si však Česká pošta účtuje poplatek pět procent z nominální hodnoty - ta je různá, od jedné koruny až do tisícovky. A pozor, počet pověřených pošt je omezen na několik v kraji, většinou v okresních městech.
Nepoškozené kolky pošta vykupuje se stržením pěti procent jejich nominální hodnoty. Poškozené vyměňuje za nepoškozené za poplatek ve výši deset procent nominální hodnoty kolku. Lidé, kteří kolky vracejí, se vždy musí prokázat dokladem totožnosti.
Výměna poškozených platných kolkových známek či odkup platných nepoškozených kolkových známek je možná na příslušných pobočkách České pošty jako dosud.
Tabulka: Náklady a provize spojené s kolkovými známkami
| Položka | Částka |
|---|---|
| Náklady na tisk a distribuci kolků (2014-2021) | Více než půl miliardy korun |
| Provize České poště za prodej kolků (2021) | 65,4 milionu korun |
| Náklady na tisk kolků (od roku 2014) | 3,28 milionu korun |
Odborník lidem nedoporučuje schovat si kolkové známky jako případné dědictví.
tags: #kolkové #známky #emise #Československa #historie