Dopad znečištěného ovzduší na lidské zdraví

Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety.

Výfukové plyny z dopravy se v dnešní době staly výrazným ekologickým problémem, který má přímý vliv na lidské zdraví. Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt.

Hodnoty znečištění ovzduší České republiky každým rokem neklesají tak rychle, jak bychom chtěli. Stále stačí tužší zima a znečištění ze spalování v motorech i domcích překročí imisní limity. Státní zdravotní ústav shromažďuje data o škodlivých látkách v ovzduší a hodnotí jejich dopad na lidské zdraví. Loni i předloni v České republice na potíže ze špatného vzduchu zemřelo podle přepočtů kolem 5,5 tisíce lidí.

K odhadování dopadů znečištěného vzduchu na lidské zdraví je nutné brát v potaz i další faktory. „Vliv znečišťujících látek z ovzduší závisí nejen na jejich schopnosti působit na zdraví, ale také na velikosti expozice, tedy na tom po jakou dobu jak vysoké koncentraci látek jsou lidé vystaveni,“ sděluje MUDr. K těmto odhadům neslouží jen epidemiologické studie, ale i jiná měření, jako například stanovení atmosférické koncentrace či zjištění úrovně znečišťujících látek v krvi, vlasech či v mléčných zubech. Jedním z postupů hodnocení kvality ovzduší je používání indexu.

Zdravotní rizika spojená se znečištěným ovzduším

Prachové mikročástice se podle své velikosti zachytávají v různých místech dýchací soustavy. Na nosní sliznici se uchytí větší částice, menší poškozují dolní cesty dýchací a mohou se dostat až do plic, přes které ultrajemné částice cestují dál do krve a ta je rozvádí do celého těla. V plicích, ale i jinde v dýchací soustavě, může vlivem karcinogenity prachových částic z ovzduší dojít k rozvoji závažných onemocnění. Z benzo(a)pyrenu a karcinogenních kovů mohou vznikat nádory. Jiný vliv částic může vést k nárůstu onemocnění srdce a cév, dýchacího ústrojí, u těhotných maminek k poškození plodu, souvislosti byly nalezeny s neurologickými onemocněními, cukrovkou aj.

Čtěte také: Jak řešit nedostatek vody?

Dlouho se ví, že znečištěný vzduch může negativně ovlivňovat naše tělesné zdraví, například v podobě plicních a srdečních chorob nebo rakoviny. Ale špinavé ovzduší může poškozovat také naše psychické a mentální zdraví a negativně ovlivňovat naše kognitivní schopnosti.

Studie čínských vědců zkoumala vliv znečištěného ovzduší na kognitivní vlastnosti lidí v průběhu času. Reprezentativní průřezová studie ukázala, že dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší snižuje kognitivní výkon a má negativní vliv na výsledky testů. Negativní dopad znečištěného ovzduší je výraznější u lidí starších 64 let, u mužů a méně vzdělaných.

„Znečištěný vzduch může u každého člověka snížit úroveň absolvovaného vzdělání o jeden rok, což je hodně,“ říká jeden z členů výzkumného týmu Xi Chen z americké Yale School of Public Health. „Víme, že špinavý vzduch více ovlivňuje starší lidi, zvláště ty, kterým je více než 64 let, muže a jedince s nižším vzděláním. U těchto lidí se pak celkové dopady znečištění ovzduší rovnají ztrátě několika let vzdělání.“

Vědci výzkumného týmu zároveň upozorňují na to, že znečištěné ovzduší má pravděpodobně další zdravotní i ekonomické následky u seniorů s ohledem na skutečnosti, že kognitivní funkce mozku jsou pro seniory zcela klíčové ať už při všednodenních úkonech, tak při důležitých rozhodování.

Podle jiné nedávno zveřejněné studie souvisí toxický vzduch s extrémně vysokou úmrtností lidí s mentálními poruchami, například autismem. Kvalita ovzduší má bezpochyby vliv na zdraví obyvatel v dané lokalitě.

Čtěte také: Více o znečištění ovzduší

Ačkoliv je velké množství továren, vypouštějících škodlivé látky uzavřena, ovzduší v Moravskoslezském kraji se stále nelepší. Monitoring znečištění ovzduší na území MSK prokázal přetrvávající problémy s nadlimitním výskytem prachu. Přípustný denní limit pro prach 50 µg.m-3 je opakovaně, často i několikanásobně překračován. Zvýšené koncentrace znečišťujících látek v ovzduší nemusí za každou cenu přímo vyvolat onemocnění, ale často mají za následek zhoršení nemocí, především nemocí dýchacích cest a srdečně cévních.

Nemocnost, jako důsledek zhoršení kvality ovzduší v našem kraji, je stále aktuálnějším tématem. Čekárny jsou plné pacientů s alergiemi a astmatem. Zejména u dětí je to problém číslo jedna. Astmatem trpí na celém světě více než 300 milionů lidí. V České republice žije asi 840 tisíc astmatiků, z toho je přitom asi 120 tisíc dětí mladších 14 let. Až šest tisíc českých dětí přitom trpí „obtížně léčitelným astmatem“. U dospělých lidí znečištění ovzduší zvyšuje možnost výskytu nádorových onemocnění, aterosklerózy či vzniku diabetu a urychluje proces stárnutí. Rodí se děti s nižší porodní váhou nebo s určitými funkčními nedostatečnostmi, které se projevují zvýšenou nemocností nejen v dětství, ale také ve středním věku.

Znečištění ovzduší v České republice

V České republice patří mezi oblasti s největším problémem se znečištěním ovzduší severní a severovýchodní části země, zejména regiony jako jsou Ostrava a Moravskoslezský kraj. Tato oblast trpí zejména kvůli těžkému průmyslu a vysoké hustotě průmyslových závodů.

„Dnes rozdíl ovzduší mezi Mostem a Českými Budějovicemi není prakticky žádný, ale novorozenci z Mostecka metabolizují polycyklické aromatické uhlovodíky jinak,“ říká genetik Radim Šrám. Odhaduje, že děti z Mostecka mají narušený metabolismus na základě genetického přenosu, protože jde o potomky těch, kteří byli v 70. Lidem, kteří žijí po generace na Mostecku, hrozí podle Šráma další zdravotní potíže spojené s tamní nekvalitou ovzduší.

„V severních Čechách očekávám další problém: tehdy se tam rodilo minimálně dvakrát víc dětí s nízkou porodní hmotností, tedy méně než 2500 gramů,“ vrací se ve Studiu Leonardo genetik a expert v oblasti zdravotních rizik znečištěného prostředí Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR do komunistické minulosti.

Čtěte také: Knihy a životní prostředí

Britská studie podle něj poukázala na to, že lidé narození ve 20. letech 20. století s nízkou porodní vahou měli ve vyšším středním věku minimálně zvýšenou nemocnost kardiovaskulárních onemocnění a diabetu 2. „A to se může stát i v pánevních okresech po roce 2020. Takže následky znečištění, které jsou v současné době na Ostravsku, budou tamní obyvatele doprovázet i po další generace,“ varuje.

„Je smutnou skutečností, že kvalita ovzduší je jedním z důvodů, proč se každý rok vystěhovává asi dva tisíce mladých lidí z Moravskoslezského kraje jinam. Ale řešením je, aby se místní podmínky zlepšily.“

Globální pohled na znečištění ovzduší

Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO.

Podle dostupných údajů způsobuje znečištěné ovzduší sedm milionů předčasných porodů ročně. Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) z roku 2023 byla většina městské populace v EU vystavena úrovním klíčových vzdušných znečišťujících látek, které jsou škodlivé pro zdraví, včetně jemných částic (PM2.5), jejichž koncentrace překračovaly roční směrnici WHO z roku 2021.

Dle statistik WHO umírá až 7 milionů lidí globálně v důsledku dýchání znečištěného vzduchu ve vnitřním i vnějším prostředí.

Ve studii Global Burden of Disease je znečištěné ovzduší (ve vnitřním i venkovním ovzduší v kombinaci s přízemním ozonem) celosvětově 3. nejrizikovějším faktorem úmrtí, Our World in Data. V roce 2019 zemřelo po celém světě v důsledku působení znečištěného ovzduší přibližně 6,7 milionu osob. Situace v Česku je oproti světu poněkud příznivější. Zde v roce 2019 došlo k poklesu v počtu úmrtí z důvodu znečištěného ovzduší od roku 1990 o 51,50 %. V roce 2019 došlo k přibližně 6 607 úmrtím v důsledku znečištěného ovzduší, z toho 6 255 úmrtí bylo přičteno přítomnosti prachových částic ve venkovním ovzduší a pouze 352 vnitřnímu.

Sedm milionů lidí na celém světě každoročně umírá v důsledku znečištění ovzduší. Ve vyspělých zemích se kvalita ovzduší podle WHO sice zlepšuje, v řadě rozvojových států je ale naopak situace čím dál horší.

Prevence a řešení

Na osobní úrovni hraje v prevenci onemocnění hlavní roli životní styl. „V první řadě nekouřit, pak mít dostatečný přísun ovoce a zeleniny, protože se ví, že v zelenině je mnoho antioxidantů, které přispívají k lepšímu metabolismu škodlivých látek, takže poškození škodlivými látkami je výrazně nižší,“ radí expert Šrám.

„Doporučit lze i čističky vzduchu, které snižují znečištění ve vnitřním prostředí. Záleží ale také na tom, jak daleko jste vzdálen od rušné silnice. Právě sociálně slabší skupiny bydlí blíže dálnicím a velmi frekventovaným silnicím a tudíž mají větší zdravotní zátěž z dopravy.“

Za rizikovou lze podle Šráma považovat vzdálenost minimálně 50 metrů. „Ale například jsme zjišťovali v případě bytu ve čtvrtém patře panelového bytu na pražském Spořilově 150 metrů od Spořilovské výrazně vyšší koncentrace prachových částic i benzopyrenu, než je dovoleno pro venkovní prostředí.“

Zátěž z dopravy je spojena s vysokými koncentracemi zejména kysličníku dusičitého. „Studie ze Španělska prokazují, že koncentrace vyšší než 30 mikrogramů na metr krychlový výrazně ovlivňují psychický vývoj dětí a jejich pozornost,“ varuje genetik a dodává:„Takže umístění školy poblíž dopravní tepny, což se i u nás občas stane, nepříznivě působí na děti.“

Pomohly kotlíkové dotace. Za poslední dekády se ale výrazně zlepšila kvalita ovzduší v severních Čechách, dává naději Šrám: „Američtí experti zjistili, že hlavním zdrojem znečištění nejsou tepelné elektrárny, ale lokální topeniště.“Proto také česká vláda uvolnila na konci roku 1994 přes 6 miliard korun na plynofikaci. „Tím došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší v severních Čechách, lepší se ale i na Ostravsku. Výjimkou je lokalita Radvanice a Bártovice, která je poblíž bývalého závodu ArcelorMittal. Koncentrace benzopyrenu se tam pohybují na špičce v Evropské unii,“ říká Šrám.

Pozitivně přispěly ke zlepšování kvality ovzduší také kotlíkové dotace. „V oblastech výrazně znečištěného ovzduší by se ale mělo přistoupit k poskytování dotací na zemní plyn, aby to umožnilo výrazně snížit znečištění,“ doporučuje expert.

Vzhledem k vysokým úrovním znečištění ovzduší, které představuje zdravotní riziko pro obyvatele městských i některých venkovských oblastí, je zásadní přijímat opatření k čištění vzduchu i ve vnitřních prostorách. Filtry do oken RESPILON napomáhají filtrovat částice, alergeny a jiné znečisťující látky a umožňují zákazníkům dosáhnout čistého vnitřního ovzduší bez venkovního znečištění. Účinnost filtrů je ověřena významnými partnery jako TUV a FITI. Údržba těchto filtrů je velmi jednoduchá. Stačí je čistit každých šest měsíců pomocí lehkého proudu vody a jemného výkonu vysavače. Investice do filtrů do oken Respilon se tak stává ideálním řešením pro každého, kdo si přeje žít v čistějším a zdravějším domově.

Měření znečištění ovzduší a jeho dopady

Vědci z americké univerzity v Berkeley vypočítali, že ekvivalentem jedné cigarety je úroveň 22 μg/m3 částic PM2,5. Denně v klidu žijící člověk nadýchá 20 m3 vzduchu. Podle výsledků univerzity je průměrné znečištění vzduchu ve Spojených státech na úrovni 0,4 cigarety denně, v Evropě 1,6 a v Číně 2,4. Ve špatný den v Pekingu však úroveň stoupá až na 25 cigaret. Takto „kouří“ i malé děti.

Protože znečištění ovzduší je velkým problémem, který trápí značnou část naší země, vybudovala společnost projekt Agdata City, který městům pomáhá s monitorováním stavu ovzduší. Vzhledem k tomu, že zejména částice PM2,5 mají neblahý vliv na průběh chřipky či covid-19, je důležité, aby starostové kontrolovali, jaký vzduch jejich občané dýchají. Zastupitelé samospráv tak mohou monitorovat i často neviditelné znečištění ovzduší, což při včasném varování může přispět ke zlepšení zdraví obyvatel v daném městě či obci.

Nebezpečné jsou především částice o velikosti menší než 2,5 mikronu. Snadno se dostanou do dýchacích cest a jejich vdechování podstatně zvyšuje riziko celé řady chorob, od infarktů a mrtvic, až po rakovinu plic a obstrukční plicní nemoc.

Krátkodobá i dlouhodobá expozice látkám znečišťujícím ovzduší je spojována s dopady na zdraví. Závažnější dopady postihují lidi, kteří jsou již nemocní. Děti, senioři a chudí lidé jsou náchylnější. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců. Zejména v městských oblastech v roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27. V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005.

Znečištění ovzduší rovněž poškozuje suchozemské a vodní ekosystémy. V první části infografiky uvádíme procentuální podíl emisí (znečišťujících látek) v ovzduší v EU v roce 2020. Ve druhé části infografiky najdeme oblasti Česka, kde byly podle ČHMÚ v roce 2021 překročeny imisní limity (bez zahrnutí přízemního ozonu). Tyto oblasti představují 6,1 % území státu a jsou domovem přibližně 20 % obyvatel, ČHMÚ. Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren.

Znečištěné ovzduší lidem odebírá nejen roky života, ale má také velký vliv na kvalitu jejich života. V roce 2020 vedlo znečištění ovzduší k významnému počtu předčasných úmrtí ve 27 členských státech EU (EU-27). Expozice jemným částicím nad úrovní směrnice WHO (z roku 2021) měla za následek 238 000 předčasných úmrtí, expozice oxidu dusičitému nad příslušnou směrnou úroveň vedla k 49 000 předčasným úmrtím. Znečištění ovzduší kromě předčasných úmrtí způsobuje nemocnost.

tags: #lide #znecistene #ovzdusi #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana ovzduší v ČR
• Odpad Litoměřice info
• Průvodce výběrem odpadkového koše se senzorem
• Systém odpadového hospodářství obce Lednické Rovne
• Vliv neolitického klimatu na civilizace