Planeta Česko: Poetický dokument o naší přírodě

Česká kina se konečně dočkala prvního celovečerního filmu o naší přírodě s poetickým názvem Planeta Česko. Tento zdařilý dokumentární film režiséra Mariána Poláka je právě k vidění po celé zemi.

Hlavní dějovou linii tvoří příběhy zvířat, která sice žijí vedle nás, ale často si jich nevšímáme nebo o nich víme pramálo. Film vtáhne v úvodu diváka do děje a nepustí ho do poslední minuty. Člověk tak putuje po krajině jeho oku známé a přece neznámé.

Film vyvolává v člověku příjemný pocit, což je u přírodopisných dokumentů celkem ojedinělý atribut. Poukazuje sice na degradaci životního prostředí ve smyslu monokulturních scelených polí, vytěžených dolů a uměle upravených řek, ale zároveň se v ní nevyžívá. Nemoralizuje jako většina dokumentů, které končí nevyřčenou myšlenkou, že člověk je zloduch, který na co přijde, to zničí a co před chvílí viděl, tu už za pár let nebude.

Naopak Planeta Česko vyznívá veskrze pozitivně, protože se raduje i z malých střípků divočiny a dokazuje, že vzácné druhy můžeme najít doslova za domem. Během jediného večera si divák uvědomí, v jak rozmanité a barvité krajině žijeme, proto onen ono pojmenování planeta.

Za divočinou nemusíme putovat až do amazonského pralesa nebo na africkou savanu, ale se stačí jít do našeho bukového lesa nebo k zurčící řece, být potichu, vpít se nohama do země a začít pozorovat život okolo. Třeba uvidíte ledňáčka nebo tesaříka.

Čtěte také: O koncepci environmentální bezpečnosti

V určitém ohledu tak film stírá hranici mezi divočinou, jakou si ji představujeme a jaká ve skutečnosti je. Doslova vybízí diváka, aby si na víkend naplánoval výlet do okolí.

Technické aspekty filmu

Po technické stránce je film excelentně natočený. Kvalita snímku se dá srovnat s evropskou produkcí. Filmové záběry na rozvalené mlhy na šumavských loukách, noční meandrovitou řeku a podvodní krajinu jsou dojemné. Vyvolávají v člověku klid a obdiv.

Film doprovází také komentář, který vysvětluje zajímavosti. Míra informací je příjemná, rozhodně není zahlcující. Hudební doprovod hezky dokresluje a podtrhuje jednotlivé scény.

S ohledem na klasické přírodopisné filmy je ojedinělý silný autobiografický akcent. Je zřejmé, že film je počin obdivuhodného člověka, který mu věnoval mnoho úsilí a času. Na jednu stranu je sice zajímavé vidět, jak se Mariánovi Polákovi splnil natočením filmu jeho sen, na druhou stranu scény s rodinou a příliš subjektivní vyprávění mohou být vnímány jako informace navíc. Divák se chce spíše podívat na českou přírodu než na to, jak tuto přírodu vnímá někdo druhý.

Co do hereckého osazenstva, převahu mají zcela jistě ptáci nad jinými živočišnými druhy. Kdyby se ve filmu objevilo více savců, jistě by to divák ocenil. Celkově se nicméně jedná o velice zdařilý film, který stojí za to vidět.

Čtěte také: Přírodní dokumenty ke stažení

Rozkvět přírodopisných dokumentů

V posledních několika letech došlo k opravdovému rozkvětu přírodopisných dokumentů. Na Oscara byly nominovány filmy jako Moje učitelka chobotnice, Erupce lásky a Všechno živé. Je pravděpodobné, že za to částečně může pokrok v kamerové technologii a nástup digitálního filmu. Nesmíme ani opomenout také rostoucí problémy životního prostředí.

Pro milovníky přírodopisných dokumentů je Zázračná planeta důležitou součástí televizní historie. Byl to první dokument BBC ve vysokém rozlišení a i po letech vypadá nádherně. David Attenborough nás v každé epizodě provede jinou částí planety a věnuje se našemu domovu s majestátní úctou.

Film Moje učitelka chobotnice, který získal Oscara za nejlepší celovečerní dokumentární film, je příběhem o propojení mezi filmařem a chobotnicí žijící v jihoafrickém chaluhovém lese. Většina dokumentárních filmů o predátorech a kořisti se zaměřuje na hrozivé následky těchto setkání. Tento seriál s vyprávěním Davida Attenborougha se však více zabývá chytrými způsoby, jakými se cíle vyhýbají svým potenciálním zabijákům.

Každá epizoda se zaměřuje na jiné části planety, a tak je Lov stejně rozmanitý jako tvorové, které sleduje. I když mnoho skvělých dokumentů zavede diváky do celého světa, tento dokument se zaměřuje na Afriku, jak je patrné z názvu. Dokument se zaměřuje na různé druhy divoké zvěře a ekosystémy na titulním kontinentu.

Pokud se vám stýská po Carlu Saganovi, který fascinuje každým aspektem galaxie, pak je pro vás dokumentární seriál o přírodě Zázraky vesmíru to pravé. Tento pořad, který vypráví fyzik a profesor Brian Cox, se zaměřuje na klíčové pojmy, jako je světlo, gravitace, čas.

Čtěte také: Změna klimatu: Co víme?

Velkou ironií většiny přírodopisných dokumentů je, že i když se týkají všech kontinentů, stále ignorují většinu světa. Modrá planeta tuto mezeru řeší tím, že David Attenborough vypráví o hlubokých ponorech do oceánů, které tvoří neuvěřitelných 70 % Země. Sledování Jižního Pacifiku je téměř hypnotické a nemusíte být detektiv, abyste pochopili proč. Tento dokumentární seriál od BBC o ostrovech v jižním Pacifiku vypráví Benedict Cumberbatch.

Bez ohledu na to, kdo se ujímá vypravěčských povinností, však vizuální stránka zůstává ohromující. Dokument se týká zajetí kosatky Tilikum, která se podílela na smrti tří lidí, a důsledků chovu kosatek v zajetí. Film Země medu dokumentuje život Hatidže Murat, makedonské včelařky tureckého původu, která žije ve vesnici Bekirlija v obci Lozovo. Je jednou z posledních chovatelů divokých včel v Evropě. Kvůli své poloze v odlehlých horách nemá ve vesnici přístup k elektřině a tekoucí vodě. Hatidže žije se svou 85letou, částečně slepou a na lůžko upoutanou matkou Nazife, která je na své dceři zcela závislá.

Tento nový dokumentární film Volání Antarktidy je nádhernou pozvánkou k cestování a objevování bílého kontinentu, který nepřestává lidstvo fascinovat. Pokud sníte o polárních krajinách a divoká příroda a širé prostory vás naplňují úžasem, pak se 18. Naše příroda je pestrá jako málokde na světě. Krásu a dobrodružství máme na dosah ruky - stačí se jen dobře dívat!

První celovečerní film o české přírodě ukazuje díky nejmodernějším technologiím fascinující dobrodružství zvířat a rostlin žijících kolem nás zcela zblízka. Seznamte se s tetřevem tokajícím za úsvitu, se vzácnými sysly, s nimiž na louce laškují děti, ledňáčkem prorážejícím při lovu střemhlav vodní hladinu, s lososy putujícími z českých řek do moře a zpátky nebo s užovkami v dramatickém zápase s rybí kořistí. Prožijte vzrušující výpravu za muflony, bobry, modrajícími žabáky a desítkami dalších hrdinů.

Snímek vznikl jakožto jeden z výstupů projektu „Příroda, koho to zajímá?“ díky podpoře grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Fondů Evropského hospodářského prostoru.

V dětství jsem měl velkou řadu oblíbených filmů, jež jsem na kazetách omílal téměř den co den. A pokud šlo o seriály, favorit byl jenom jeden - Putování s dinosaury. Tenhle legendární dokumentární cyklus BBC a jeho volná pokračování o pravěkých zvířatech a monstrech (z nichž ani jeden z nich na kráse a atraktivnosti mimochodem přiliš neztratil) formoval mou lásku k těmto fascinujícím tvorům. A přirozeně jsem nebyl ani zdaleka jediný.

Jenže to všechno je už nějaký ten pátek, přesněji téměř čtvrtstoletí, a za tu dobu se mnohé změnilo - jednak efekty a jednak i samotné poznatky o ptačích příbuzných. A tak po dvou dekádách opět nastal čas ovlivnit další generaci dětí. Je ale Prehistorická planeta dobrým influencerem? Je. Neřeknu vám ale, jestli je lepší než Putování, to si musí každý rozhodnout sám. Mé srdce bude navždy patřit Putování, ale kdo vyroste na tomhle, nebude ho s těmi pravěkými efekty chtít ani vidět.

Oba seriály mají svá pro i proti, jejich cílová skupina je téměř neomezená, ale jak moc si jsou opravdu podobné? Nová série je sice produkcí Apple TV+, výrazně na ní ale spolupracovali též lidé od BBC. Komentáře se pak ujal sir David Attenborough a také tentokrát je průvodní slovo žijící legendy zasvěcené, nadšené a strhující, radost z poslechu navíc přinese ještě i fenomenální hudba Hanse Zimmera (tato další žijící legenda skládá melodie pro Attenboroughovy dokumenty již nějaký ten pátek).

Radost ze sledování pak nabízí prakticky všechno ostatní. Vizuál je skutečně ohromující, fascinující animace nabízí skvostné záběry a každý z nich stojí za to, abyste si s ním vytapetovali veškeré stěny. Nebo je alespoň sledovali na co největší obrazovce. Zatímco Putování popisovalo dinousauří éru od počátků až k jejich zkáze a ukazovalo jejich "osobní životy", nový jablíčkový dokument se zaměřuje především na to, jak tehdejší vládci planety žili a přežívali v jednom období na různých místech, jak je ostatně u podobných dokumentů zvykem.

Postupně tak na diváka čeká pět tematických epizod (pobřeží, pouště, sladké vody, ledové světy a lesy). A pokud před dvaceti lety platilo, že dinosauři byli jako živí, zde to platí minimálně dvakrát, protože iluze reality je skutečně dokonalá, což je ostatně dáno i tím, že jsou naanimováni do záběrů skutečně přírody - a zapadají do nich naprosto fantasticky. Hvězdy jako tyranosaurus, tarbosaurus nebo mosasaurus samozřejmě nescházejí, stejně tak ani nějaká ta jejich životní dramata. Tenhle projekt je vlastně tradiční dokument o přírodě ze současnosti (pod slovem tradiční rozumím kvality BBC).

Vynikající kamera, napínavé záběry a neméně dramatická hudba se tady báječně doplňují a všechno funguje tak, jak to čekáte všude, jen ne v dokumentu o dinosaurech. Tvůrci si s animací skutečně vyhráli - neschází hromada detailů ani tradiční zvířecí hrátky s kamerou, kdy pro zvířata představuje něco neznámého a čas od času si jí všimnou. Tenhle fotorealismus by skutečně nejlépe vynikl v kině, ale parádní zážitek je to téměř na jakékoliv obrazovce. To, že je to (na 99 %) fikce, je samozřejmě úplně jedno, ale to, že dokument užívá současné názvy kontinentů, už trochu zamrzí, zvlášť když na něm spolupracují takové kapacity.

Takže obsahově to sice možná šlo udělat lépe (ale to jen opravdu, pokud se v tom chcete nějak víc rýpat), ale po formální stránce je tahle série naprosto bezkonkureční. A pokud někdy zestárne, rozhodně jí to potrvá mnohem déle než jejímu předchůdci. Já jsem nadšený.

Seriál Tany VIII. řada na ČT2

• Stopáž 24 minut - Roztomilá zvířátka milující alkohol - Poslední vysílání 24. 8. 2025
• Stopáž 24 minut - Husy velké - Ptáci a člověk v oblacích - Poslední vysílání 31. 8. 2025
• Stopáž 24 minut - Klokan stromový - Ano, skutečně žije v korunách stromů! - Poslední vysílání 27. 2. 2024
• Stopáž 24 minut - Muréna kidako - Podivná ryba, která má uvnitř své tlamy ještě jednu další - Poslední vysílání 5. 3. 2024
• Stopáž 24 minut - Orlosup bradatý - Mají a nemají vousy a jsou přeborníci v rozbíjení kostí - Poslední vysílání 12. 3. 2024
• Stopáž 24 minut - Koně Przewalského - Stepní krasavci s neklidnou povahou - Poslední vysílání 19. 3. 2024
• Stopáž 24 minut - Lachtan Forsterův - Rád si hraje a nechce být sám - Poslední vysílání 26. 3. 2024
• Stopáž 24 minut - Delfíni - Obratní akrobati předvádějí obdivuhodné kousky - Poslední vysílání 2. 4. 2024
• Stopáž 24 minut - Lev - Co je třeba, aby se z mladého lva stal skutečný král zvířat - Poslední vysílání 9. 4. 2024
• Stopáž 24 minut - Pavián anubi - VIII.

Čtvrtého října uvedla internetová televize Netflix nový dokumentární film Davida Attenborougha Život na naší planetě. Čtyřiadevadesátiletý britský přírodovědec a dobrodruh sir David Attenborough, známý především dokumenty Život v přírodě, Modrá planeta nebo Život savců, zde podává své celoživotní svědectví, jež dokládá, jak se naše planeta v průběhu desítek let lidskou vinou změnila.

Svou zpověď David Attenborough začíná a také končí vyprávěním v opuštěném městě Pripjať na Ukrajině, kde před 34 lety došlo kvůli lidské chybě k havárii jaderné elektrárny Černobyl. Pro mnohé byla tato událost jednou z nejstrašlivějších v celé historii lidstva.

„Tento film je mým svědectvím a mou vizí budoucnosti. Příběhem toho, jak jsme se dopustili naší největší chyby a jak ji ještě můžeme napravit, pokud budeme okamžitě jednat,“ apeluje na všechny diváky David Attenborough a pouští se do líčení svého příběhu. Celý život zasvětil prozkoumávání matky přírody.

Za svých mladých let podnikal výpravy do tehdy ještě neprozkoumaných míst a objevoval krásy flóry a fauny. V dokumentu postupně uvádí největší „strašáky“ v podobě přelidněnosti, globálního oteplování v důsledku spalování fosilních paliv, tání ledovců, kácení deštných pralesů nebo vymírání živočišných druhů. Před našima očima tak rychle mizí rozmanitý ekosystém zajišťující život na planetě Zemi.

Abychom obnovili rovnováhu na naší planetě, musíme obnovit její diverzitu. David Attenborough zde uvádí, jak toho dosáhnout. Dle jeho názoru musíme zpomalit růst populace tím, že zlepšíme životní úroveň nebo budeme místo fosilních paliv využívat slunce, vodu, vítr a geotermální energii. Velký důraz také klade na oceán, který je naším spojencem v boji za snížení uhlíkové stopy v atmosféře a zároveň zdrojem potravy.

Ostrovní stát Palau v Tichém oceánu je závislý na rybolovu, když se však množství ryb začalo snižovat, reagoval Palau omezením rybolovu na určitou dobu. Tento krok přinesl kýžené ovoce. Chráněné populace ryb se zotavily, a dokonce se rozrostly i do oblastí s povoleným rybolovem. Snížení plochy zemědělské půdy pro návrat divočiny je dalším krokem k zotavení naší Země. Dosáhneme toho tím, že změníme naši stravu. Kdybychom jedli pouze rostlinnou stravu, stačila by nám polovina půdy, kterou dnes využíváme a zároveň bychom zvýšili výnosnost půdy. Za vzor bychom si měli brát Nizozemsko, jež je pokryté malými farmami a využívá velkou plochu k pěstování rostlin.

V neposlední řadě bychom se měli zaměřit na lesy, které nejlépe odčerpávají uhlík z atmosféry a jsou ohniskem biodiverzity. Příkladem pro nás může být příběh Kostariky. Ta dříve disponovala více než třemi čtvrtinami zalesněných oblastí, avšak v důsledku nadměrné těžby dřeva zbyla jen čtvrtina. Vláda se rozhodla včas jednat a díky dotacím na výstavbu původních stromů se za 25 let les obnovil a dnes pokrývá polovinu státu.

David Attenborough je famózním vypravěčem. Od začátku do konce filmu mu budete takřka viset na rtech. Nejenže dokáže svým klidným hlasem plně upoutat vaši pozornost, ale i hezky shrnout fakta pro laiky. V dokumentu jsou použity dechberoucí záběry z jeho předešlých projektů jako Život v přírodě, Modrá planeta nebo Život savců, které jen podtrhují působivost celého filmu.

Co se týče zlepšování životního prostředí, i v České republice se postupně rodí spousta projektů, jež se o něj zasazují. Režisér Marián Polák měl v úmyslu natočit celovečerní dokument Planeta Česko podobně jako jeho zkušenější kolegové v BBC. Přírodovědné dokumenty britské veřejnoprávní televize jsou modlou, které se snaží přiblížit nejedna televize či filmaři na celém světě. Dobrá zpráva je, že česká odpověď na tyto kvalitní dokumenty nezůstala daleko od této kvalitativní mety. Planeta Česko je určitě jeden z nejlepších českých dokumentů na dané téma, které kdy u nás vznikly.

Není to jen o nádherných záběrech, které v Planetě Česko najdete. Čeští tvůrci nenechali nic náhodě a drží i fungující kostru. Populárně-naučný základ vytěžili na maximum, dodali nějaký nosný příběh a použili kvalitní a hladivý hlas, který dospělé i dětské diváky celým filmem provede. Film je nově kromě kin k dispozici také legálně online na platformě Aerovod.

Štáb v čele s režisérem najezdil desítky tisíc kilometrů autem, vlakem i na kole a použil celkem patnáct různých kamer a fotoaparátů. Ne vždy měli filmaři štěstí na zvířata, která chtěli natočit, hned napoprvé. „Natočit dobře bobry žijící na mnoha místech naší země byl docela oříšek, protože jsou to noční zvířata s vynikajícím čichem. Trvalo nám mnoho dní a nocí, než se nám podařilo jejich příběh pro film zachytit,“ vysvětluje Marián Polák.

Filmaři se rozhodli natáčet zvířata, která jsou alespoň trochu zvyklá na lidskou přítomnost a zároveň chtěli výběr udělat co nejpestřejší. Ve filmu jsou tak vidět co do druhů a velikosti rozmanitá zvířata od mravenců po statné zubry. Na Planetě Česko pracovaly desítky odborníků - zoologů, biologů, ochránců přírody a dalších poradců, kteří přispěli například svými terénními znalostmi a vědomostmi o chování zvířat. Planeta Česko tak nabízí příběhy skutečných divokých zvířat, nikoliv statické atlasové záběry.

“Špičkové kvalitní filmy o přírodě máme rádi my i naši diváci - v poslední době jsme do kin s úspěchem uvedli snímky Příběh lesa nebo Earth: Den na zázračné planetě. Jsme nadšeni, že se Mariánovi Polákovi podařilo natočit překvapivými informacemi nabitý a technicky dokonalý snímek, který se zabývá výhradně českou přírodou.

Dokumentarista Marián Polák (*1977) ve svém novém filmu zdůrazňuje, že v České republice lze nalézt pozoruhodná živočišná společenství a strategie přežití, mnohdy v překvapivě úzkém soužití s člověkem, respektive jeho stavbami a zásahy do krajiny.

Polákův dokument odhaluje lecjaké paradoxy, třeba ten, že ochrana přírody ještě nemusí prospívat fauně, která v ní přebývá. Některé živočišné druhy se třeba uchovaly v uzavřených vojenských cvičištích, kde těžká vozidla pravidelně narušovala strukturu půdy a vznikaly tam rozbahněné lokality, kde se dařilo miniaturním vodním tvorům.

Planeta Česko sice zachycuje rovněž rostlinstvo, avšak víceméně jako nezbytnou kulisu, na jejímž pozadí se pohybuje bezpočet živých tvorů, jejichž chování mnohdy překvapí. Všímá si ptactva i hmyzu, přiblíží drobné i mohutné čtvernožce (třeba zubry přivezené z Polska), nahlédne pod vodní hladinu i pod kůru stromů, na listy květin pokryté motýlími vajíčky.

„Rostlinnou“ výjimkou je závěrečná sekvence, která časosběrným snímáním zachycuje, jak rostliny vyrůstají a rozkvétají. To však není nic nového: taková témata zpracovávali před sedmi či osmi desetiletími i průkopníci českého přírodovědného dokumentu jako Vladimír Úlehla, V. J. Staněk nebo Jan Calábek.

Marián Polák dokládá, že zvířata se dokáží vynalézavě přizpůsobit měnícím se přírodním podmínkám. Spatříme třeba užovky hromadně se stahující do polovyschlých míst pod přehradami, aby tam lovily bezbranné ryby. Nebo vlaštovky: naučily se aktivovat fotobuňku otevírající dveře nádražní budovy - potřebují se totiž dostat do vnitřních prostor, v nichž stavějí hnízda. A nejen ptáci se stěhují do blízkosti lidských sídlišť, kde snáze nacházejí potravu i budovy, jejichž konstrukce nahrazuje často už nedostupné přírodní lokality, třeba klikatá říční koryta pravidelně vymývaná vodou, protože mnohde vítězí protipovodňová opatření.

Planeta Česko také umožní znovu si uvědomit, že v přírodě nevládne nic než boj o přežití: třeba drobný dravec, kulíšek nejmenší, se živí lovem hlodavců bezmála větších, než je on sám. A mnohá ostražitá zvířata - třeba sysli - ovšem ztrácejí svou přirozenou plachost, když se ocitají v blízkosti lidí. Pro dostižení některých zvířat (například tetřeva nebo bobra) režisér ovšem musel vyvinout značné úsilí.

Planeta Česko je vystavěna jako nespojitá mozaika nejrůznějších postřehů, skládá se z mnohdy unikátních průhledů či zjištění vedených v průběhu střídajících se ročních období, avšak ze všeho nejvíce připomíná osobní režisérův audiovizuální deník, zdánlivě podobný svého druhu domácímu videu, pořízenému ovšem na špičkové technické a vůbec profesionální úrovni. Režisér Polák dokonce do celku díla vřadí i ukázky ze svého školního, ještě černobílého filmu, jako kdyby chtěl doložit, že příroda jej přitahovala bezmála odmalička.

Ostatně filmař se často vyskytuje v záběru a vyprávění provází jeho komentář, v němž se svěřuje se svými úmysly či očekáváními. Pouze škoda, že jeho slova namluvil profesionální herec Kryštof Hádek - jako kdyby toho Polák sám mocen nebyl, ačkoliv se na diváka ustavičně obrací.

Planeta Česko. (ČR, 2017, 81 minut) Režie: Marián Polák, kamera: Jiří Petr, Marián Polák, střih: Tomáš Doruška, zvuk: Václav Flegl, hudba: Kristian Koll, Jarda Svoboda. Producent Radim Procházka. Komentář Kryštof Hádek. Hrají: sysel obecný, datlík tříprstý, užovka podplamatá, chřástal polní, vážka čtyřskvrnná, tesařík alpský, vlaštovka obecná, listonoh letní, kulíšek nejmenší a další. V distribuci od 22. března 2018.

tags: #komentare #dokumentu #o #prirode #ct

Oblíbené příspěvky:

• Informace o třídění odpadu na ČZU
• Tipy na ubytování Sázava: škola v přírodě
• Aktivity v Poustkách
• Výroba ekologických mýdel
• Jak vybrat koš do koupelny