Komora Obnovitelných Zdrojů Energie: Co to je a Jak Funguje


05.12.2025

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) je asociace, která se zaměřuje na podporu a rozvoj obnovitelných zdrojů energie v České republice. Komora OZE se snaží přiblížit obnovitelné zdroje domácnostem a odbourat bariéry z neznámého. A zároveň pomoci instalačním firmám držet krok s nejnovějšími technologiemi.

Cíle a Činnosti Komory OZE

Cílem projektu Komory OZE je co nejvíce přiblížit obnovitelné zdroje domácnostem a odbourat bariéry z neznámého. A zároveň pomoci instalačním firmám držet krok s nejnovějšími technologiemi.

Komora OZE kritizuje rozdílný přístup k povolené ziskovosti jednotlivých obnovitelných zdrojů energie, tak jak s ním počítá vládní návrh, který je na programu aktuální schůze Sněmovny. Zástupci asociace na dnešním setkání s novináři v Praze představili vlastní řešení, které je podle nich založeno na rovném přístupu ke všem subjektům v oboru a na zvýšení zdanění pro větší solární projekty z let 2009 a 2010.

Komora OZE proto předkládá poslancům vlastní návrh řešení. „Navrhujeme stanovit jednotné IRR pro všechny typy zdrojů ve výši 10,6 procenta, přičemž navýšení IRR pro fotovoltaické elektrárny (FVE) musí být doprovázeno účinným zvýšením solárního odvodu pro větší FVE s výkonem nad nad 30 kilowattů. Pro FVE z roku 2009 ve výši deset procent a u FVE z roku 2010 navýšením z deseti na 20 procent z výnosů z prodeje elektřiny.

Legislativní Iniciativy

Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) navrhuje novelu energetického a stavebního zákona. Hlavním cílem má být zrychlení a zjednodušení stavby obnovitelných zdrojů energie. Navrhovaná opatření předala Komora OZE ministerstvům průmyslu a obchodu, ministerstvu pro místní rozvoj a ministerstvu životního prostředí.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje energie a Komora

Komora OZE chce, aby se obnovitelné zdroje v zákonech ukotvily jako veřejný zájem. Mělo by to pomoci urychlit jejich výstavbu. Komora chce také vymezení právní formy a fungování takzvané komunitní energetiky, tedy energetických společenství a společenství pro obnovitelné zdroje energie.

Nový zákon o zrychlování obnovitelných zdrojů energie je někdy mylně vnímán jako zákon pouze o akceleračních zónách, ale tento výklad je nepřesný. Zaměření se pouze na malé procento českého území by ve skutečnosti bránilo rozvoji energetického sektoru,“ dodal Chalupa.

„Tento zákon je poslední z velkých legislativních změn, kterými se poslední roky snažíme intenzivně zjednodušit a zefektivnit povolovací proces, abychom zajistili rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů a naplňování strategických cílů státu.

„Návrh zákona se týká urychlení výstavby OZE na celém území státu, nejen v akceleračních zónách. Určitě neplatí, že v akceleračních zónách bude výstavba OZE automaticky povolena, zatímco mimo tyto zóny zakázána. Zóny pouze budou indikovat, kde se veřejný zájem výstavby OZE nedostává do zásadních konfliktů s jinými významnými veřejnými zájmy, tedy například ochranou přírody či kulturních památek, bezpečností a obranou státu a podobně.

Návrhy a Plány Komory OZE

V představách, jak se budou obnovitelné zdroje rozvíjet v příští dekádě se ale Komora obnovitelných zdrojů (Komora OZE, zkráceně KOZE) rozchází s představami Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Největší rozpor má Komora OZE ohledně růstu v sektoru čisté elektřiny. Komora OZE navrhla v roce 2030 spotřebovávat nejméně 28 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. MPO navrhlo hodnotu zhruba poloviční.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje energie: Přečtěte si více o KOZE

Komora OZE kritizuje plány MPO, které navrhlo, že zhruba 70 % nárůstu obnovitelných zdrojů do roku 2030 obstará sektor vytápění. K tomu je ale Komora OZE skeptická především kvůli obavám o udržitelné získávání a spalování biomasy ve velkých teplárnách a elektrárnách.

Na rozdíl od MPO se proto Komora OZE navrhuje zaměřit na posílení výroby v sektoru výroby elektřiny, především ve větrných a fotovoltaických elektrárnách.

„Navrhujeme proto, aby byly obce, které hostí projekty větrné nebo solární energie, motivovány tím, že jim provozovatelé zaručí minimální roční pevnou platbu.

Financování a Podpora Obnovitelných Zdrojů

Výši veřejné podpory pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE vypočítala na až 118 miliard korun, tedy v průměru necelých 12 miliard ročně. V tom je zahrnutých i 26 miliard na podporu akumulace a dalších 10 miliard na posílení stability sítě prostřednictvím podpory výroby biometanu.

Štěpán Chalupa popsal podrobně:„V nákladech na veřejnou podporu je potřeba velice striktně rozlišit podporu pro obnovitelné zdroje postavené v minulosti, ty již vyrábějící, od podpory pro zdroje, které se budou teprve stavět po roce 2021. Detaba o nákladech a klimaticko-energetickém plánu se tedy týká pouze budoucích zdrojů. Zatímco podpora pro první skupinu je jasně daná, protože vyplývá z tehdejší a současné platné legislativy, tak způsob podpory a její náklady pro budoucí projekty je to, o čem teď probíhá diskuze. Jinými slovy, vůči podpoře pro již vyrábějící OZE můžeme mít výhrady, ale nic s tím nenaděláme, měnit to již nejde. Kdežto podpora pro budoucí OZE, ty, co se budou stavět po roce 2021, je to, o čem teď jedině má smysl diskutovat a argumentovat.”

Čtěte také: EU ETS: Pohled Hospodářské komory

„Výši veřejné podpory pro nové obnovitelné zdroje, které se budou stavět mezi lety 2021 a 2030, Komora OZE vypočítala na až 118 miliard korun, tedy necelých 12 miliard průměrně ročně včetně podpory pro akumulaci elektřiny a tepla. V nákladech nové dekády je zahrnuto i 26 miliard na podporu akumulace elektřiny a tepla a dalších 10 miliard na posílení stability sítě a čisté dopravy prostřednictvím podpory výroby biometanu. Z podrobné analýzy Komory OZE vyplývá, že stát tyto prostředky bude mít k dispozici z povolenek EU ETS. Podstatné ale bude, v jaké verzi projde novela Zákona o emisním obchodování, respektive jak efektivně se budou rozdělovat peníze provozovatelům zahrnutým pod obchodování s emisemi (EU-ETS) a kolik peněz zbyde na ostatní zájemce.”

„Pokud se na těch námi spočtených 118 miliard podíváte optikou, komu jsou určeny, kdo je dostane, tak podle našich výpočtů až 50 miliard poputuje do obcí, jejich obyvatelům a malým a středním podnikatelům, kteří budou rozvíjet tzv. komunitní a místní projekty. Ty se dobře osvědčují na západě, kde urychlují transformaci energetiky.”

„Do roku 2030 navrhujeme, aby většina podpory byla vyplácenou investiční dotace, jen asi pětina formou provozní podpory, tedy hodinovým zeleným bonusem.”

„Do roku 2050 půjde na veřejnou podporu (v případě nových projektů) celkem až 263 miliard, jen pozor, výpočty v takto dlouhém horizontu jsou zatíženy možná až nadkritickou mírou nejistoty především kvůli odhadům budoucích cen energií na třicet let dopředu. Komora OZE se radši drží při zemi a počítá jen s konzervativním scénářem zvyšování cen energií. Může se taky ale klidně stát, že energie zdraží rychleji a pak už třeba po roce 2032 nebude podpora pro obnovitelné zdroje potřeba žádná.”

„Podporu starých obnovitelných zdrojů energie jsme spočítali ve výši 470 miliard.”

Tabulka: Průměrná Roční Výše Veřejné Podpory na Jednotlivé Druhy Obnovitelných Zdrojů

Technologie OZE[mil. Kč/rok]Forma podpory
Fotovoltaické elektrárny2 700investiční
Baterie k fotovoltaickým elektrárnám2 200investiční
Solární termální kolektory1 100investiční
Biomasa v domácnostech400investiční (kotlíkové dotace)
Tepelná čerpadla1 200investiční
Akumulace - teplo400investiční
Geotermální energie (investiční)300investiční
Větrné elektrárny (investiční)967investiční
Geotermální energie (provozní)100provozní
Větrné elektrárny (provozní)900provozní
Bioplynové stanice1 100provozní
Malé vodní elektrárny150provozní
Biomasa mimo domácnosti400provozní
CELKEM11 817

Aktuální Vývoj

Podle Komory OZE bylo v prvním pololetí letošního roku zprovozněno pouze pět větrných parků a několik modernizovaných bioplynových a malých vodních elektráren. Tím se Česká republika zařadila mezi nejpomalejší země v Evropě, pokud jde o získávání povolení pro výstavbu projektů obnovitelných zdrojů energie. V reakci na to Komora pro obnovitelné zdroje energie předložila návrhy na urychlení rozvoje čisté energie.

Pro provoz fotovoltaiky s výkonem do deseti kW není vyžadována licence na výrobu elektřiny. Podmínkou je, že výroba z nově připojené výrobny bude sloužit primárně pro vlastní spotřebu. Výhodou provozování solární elektrárny bez licence je fakt, že se provozovatel nestává podnikatelem.

tags: #komora #obnovitelnych #zdroju #energie #co #to

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]