Snižování Skládkování BRKO: Cesty k Udržitelnému Odpadovému Hospodářství v České Republice

Neustále se zvyšující množství odpadů, včetně bioodpadů, vyvolává vážné problémy v moderní společnosti, např. plnění skládek komunálních odpadů, jež následně produkují skleníkové plyny. Aby se společnost s tímto problémem vypořádala, zavádí legislativa některých členských států Evropské unie (EU) včetně České republiky (ČR) nové povinnosti na podporu předcházení vzniku odpadů, jejich důkladnějšího recyklování a využívání. V roce 2020 vydala Evropská komise akční plán pro oběhové hospodářství, který představuje směrnice pro mnoho zemí týkající se obnovitelných zdrojů a odpadů. V některých případech však současná opatření nestačí.

Způsoby sběru a nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) mají nejen v EU velký význam z hlediska ochrany životního prostředí a udržitelného hospodaření s odpady. Biologicky rozložitelné odpady (BRO) zahrnují organický odpad, jako jsou potravinové zbytky, zahrádkářský odpad, listí, kávová sedlina a další organické materiály, jež mohou být přirozeně rozloženy mikroorganismy.

Nejvýznamnější podíl BRKO představuje biologicky rozložitelná část směsného komunálního odpadu (KO). Na snížení ukládání této části odpadu na skládky se zaměřuje směrnice o skládkování odpadů (1999/31/EC). Směrnice o skládkách odpadů vyžaduje snižování skládkování BRKO z důvodu redukce skleníkových plynů. Biologicky rozložitelné odpady se na skládkách rozkládají, a jelikož se tak děje v anaerobních podmínkách, tak vznikající skládkový plyn obsahuje vysoký podíl metanu, který ke skleníkovému efektu přispívá cca. 21 násobně více než hlavní skleníkový plyn oxid uhličitý, který vzniká při rozkladu aerobním.

Směrnice o skládkách odpadů - v článku 5 stanovuje množství BRKO, které mohou členské státy ukládat na skládky v jednotlivých letech (v %). V současnosti platí, že maximální množství BRKO ukládaných na skládky mělo dle směrnice v roce 2020 činit nanejvýš 35 % hmotnosti z celkového množství BRKO vyprodukovaných v roce 1995.

Na národní úrovni je již nyní stanoven zákaz ukládání BRO a výstupů z jeho úpravy nebo zpracování, a to v § 41 odst. 3 písm. v bodě D přílohy č. 4 k vyhlášce č.

Čtěte také: Emise benzinu a biopaliva: Analýza

Jednou ze zásadních povinností, jež ovlivní třídění bioodpadů v obcích, je povinnost obcí v následujících letech předávat stále vyšší procento využitelných složek komunálních odpadů k recyklaci (od roku 2025 60 %, od roku 2030 65 % a od roku 2035 70 %).

Z rešerše odborné literatury vyplývá, že mezi země, které se již více než 15 let spoléhají na oddělené systémy sběru a zpracování biologických odpadů, patří např. Rakousko, Švýcarsko, Německo, Nizozemsko, Flandry v Belgii, Švédsko a Norsko.

Metody Zpracování BRKO

Možnosti nakládání s BRKO zahrnují kromě předcházení jejich vzniku u zdroje domovním kompostováním, kompostováním komunit a komunitním kompostováním také jejich sběr (odděleně nebo společně se směsným komunálním odpadem), anaerobní digesci v bioplynových stanicích a kompostování v kompostárnách, energetické využití ve spalovnách a odstranění skládkováním na skládkách komunálního odpadu.

domovním a komunitním kompostováním, které je možné považovat za metodu nejméně zatěžující životní prostředí. Další významnou skupinou BRKO (když pomineme kal ze septiků a žump, jenž je obvykle odvážen na čistírny odpadních vod a následně je zpracováván coby čistírenský kal, a když pomineme papír a lepenku, které jsou recyklovány v celulózkách) je kompostovatelný odpad. Jde zejména o odpad z údržby zeleně. Tento odpad je často kompostován v obecních kompostárnách. Tyto odpady jsou relativně snadno využitelné a kompostování co nejblíže místu jejich vzniku je nejlogičtější i nejekonomičtější variantou jejich využívání.

Bioodpad s obsahem kuchyňských odpadů bude nutné od data vstupu do EU kompostovat v bioreaktorových kompostárnách nebo využíván v bioplynových stanicích s hygienizačním stupněm. Toto vyplývá z požadavků nařízení 1774/2002 (ES) a bude se to týkat i odděleně sbíraného bioodpadu. Nařízení 1774/2002 (ES) rovněž zakazuje zkrmování kuchyňských odpadů. Kuchyňský odpad je výborným materiálem pro anaerobní digesci, jelikož zabezpečuje vysokou produkci bioplynu: cca 100 m3/t oproti cca 25 m3/t z kejdy (Kajan, 2002). Biologicky rozložitelné odpady z tržišť, velkoobchodů, obchodů, apod. jsou podobně jako kuchyňský odpad velmi vhodné pro anaerobní digesci.

Čtěte také: Udržitelnost v McDonald's Česká Republika

Kompostování tzv. zelených odpadů je velmi rozšířené. Jde zpravidla o tzv. krechtové kompostování s překopáváním nakladači nebo rotačními překopávači kompostu. Kompostuje se posečená tráva, stařina, dřevní štěpka z průřezů, plevelné rostliny, odpad z tržišť, listí apod. Surovinová skladba kompostů bývá doplněna dalšími biodegradabilními odpady z provozoven (výlisky ovoce, potravinářské odpady, nezávadné kaly nebo zvířecí fekálie). Kompostování musí být prováděno na vodohospodářsky zabezpečené ploše, jejíž pořízení je finančně náročné. Proto se často využívají nepotřebné silážní žlaby, zemědělská složiště nebo hnojiště, případně zabezpečené plochy bývalých provozoven uhelných skladů. Zařízení kompostárny dokonalým štěpkovačem a technikou pro homogenizaci a překopávání kompostů rovněž někdy přesahuje investiční možnosti technických služeb.

Zatímco pro kompostování odpadů ze zahrad a parků bude možné i nadále využívat klasického kompostování na hromadách - v malých i velkých měřítcích, tak tam, kde se do odpadu dostane i třeba nepatrná příměs odpadů definovaných v nařízení 1774/2002 (ES), tak bude nutné zajistit bioreaktorové kompostování, během něhož teploty dosáhnou minimálně po dobu jedné hodiny 70 °C.

Náhradou za bioreaktory lze s úspěchem realizovat plochy pro kompostování s nuceným provzdušňováním. Podloží pro umístění zakládky kompostu je vybaveno soustavou aeračních kanálů s rozvodem tlakového vzduchu děrovanými polypropylenovými hadicemi. Dalším řešením je odsávání plynů z podloží zakládky vývěvou inicializující vstup čerstvého vzduchu do kompostové zakládky. Intenzifikací klasického kompostování na zakládkách je možno docílit zvýšením frekvence překopávek a využitím frézových překopávačů.

Pro anaerobní digesci jsou vhodné materiály spíše vlhčí. Proces anaerobní digesce může probíhat v mezofilních (kolem 35°C) nebo termofilních (kolem 55°C) podmínkách. Zisk bioplynu je u obou procesů zhruba stejný. pH během počátečních fází procesu, kdy probíhá zejména hydrolýza a acidogeneze by se mělo pohybovat mezi 6-6,5 (Massey, Pohland, 1978), zatímco v dalších fázích procesu, kdy převažuje acetogeneze a methanogeneze by mělo bát zásaditější: 7-7,5 (Massey, Pohland, 1978). V pozdějších fázich procesu je nutné zabezpečit strikně anaerobní podmínky.

Výsledným produktem anaerobní digesce je bioplyn (55-70% CH4, 27-44% CO2, 1-3% H2, 0,1-1% H2S atd. (Jonáš, Petříková, 1988)) a vyhnilý substrát, který je po odvodnění buď přímo využíván ke hnojivým účelům nebo je kompostován a nebo je v separační jednotce rozdělem na vláknitou frakci (10-15%) a tekutou frakci. Vláknitá frakce je z 80-83% fosfor a dusík, takže je použitelná namísto minerálního hnojiva. Tekutá frakce obsahuje z živin hlavně amonný dusík (NH4-N), který je snadno přijatelný rostlinami, a je proto využíván v závlahovém systému na okolních polích. Bioplyn je většinou využíván v kogeneračních jednotkách k výrobě elektřiny a tepla. Je však rovněž možné jej po vyčištění a stlačení používat k pohonu vozidel.

Čtěte také: Příklady z knih: Snížení emisí

Pokud je z bioplynu odstraněn oxid uhličitý, tak může být rozváděn ke svým uživatelům společně se zemním plynem (obojí je metan). Na některých místech je bioplyn využíván pouze k produkci tepla v plynových kotlích.

Klíčové Aspekty Úspěšného Třídění BRO

Z výše uvedeného vyplývají následující klíčové aspekty nutné k zajištění plnění povinností v třídění BRO:

• Finanční pobídky a sankce: některé země používají finanční motivaci prostřednictvím systému odpadových poplatků. Občané, kteří dobře třídí, mohou mít nižší poplatky.
• Motivace, komunikace a edukace obyvatel jsou klíčové pro úspěšný systém sběru BRO.
• Represe, tj.
• Donášková vzdálenost, pro niž platí zásada - čím blíže domácnostem jsou sběrné nádoby umístěny, tím pravděpodobnější je, že je lidé budou aktivně využívat.
• Hygiena sběru, tj. Čistota sběrných nádob a zabránění šíření zápachu a výskytu plísní - zápach z BRO může být nepříjemný, zejména v letních měsících. Rovněž může způsobit problémy s hmyzem.
• Vliv teploty, která podmiňuje rychlost rozkladu biologického odpadu. V chladnějších oblastech může být rozklad pomalejší, což může vyžadovat větší pozornost při sběru.
• Častý a pravidelný vývoz sběrných nádob minimalizuje zápach a zabraňuje hromadění odpadu, což vede k pohodlnějšímu třídění pro obyvatele.

Pravidelný odvoz BRO je důležitý pro udržení čistoty a hygieny sběrných míst. Nedostatečná frekvence vývozu může vést k přeplněným kontejnerům a problémům s hmyzem.

Venkovní vs. vnitřní kontejnery: poskytování vnitřních sběrných kontejnerů může zvýšit pohodlí třídění, zejména v nepříznivých povětrnos...

Podle novely vyhlášky budou muset od 1. dubna 2019 obce zajišťovat sběr biologicky rozložitelných komunálních odpadů (rostlinného původu) celoročně, tedy nikoliv pouze od 1. dubna do 31. října jako tomu bylo dosud. Novela však dává v zimním období (od 1. listopadu do 31.

Jak bylo uvedeno, povinnost zajistit celoročně sběr BRKO je vázána na odpady rostlinného původu (odpady ze zahrad, kuchyňské odpady rostlinného původu). Jak ve své metodice k obecně závazným vyhláškám pro obce uvádí Ministerstvo vnitra, může se jednat o sběr dvou druhů odpadů katalogových čísel 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad (ze zahrad) a 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven (kuchyňské odpady rostlinného původu). Obec tedy není povinna zajistit oddělený sběr biologického odpadu živočišného původu (jako např. maso, kosti, mléčné výrobky, vajíčka včetně skořápek aj.). S ohledem na následný způsob využití odpadů v konkrétním, k tomu určeném, zařízení může ale obec společné soustřeďování biologických odpadů rostlinného původu s biologickým odpadem živočišného původu umožnit.

Povinnost obcí zajistit sběr BRKO je rovněž podle vyhlášky považována za splněnou, pokud má obec na svém území zavedený systém komunitního kompostování podle § 10a zákona o odpadech, do kterého je umožněno odevzdávat veškeré rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad vznikající na území obce. Vytříděný biologicky rozložitelný odpad tedy nekončí ve směsném komunálním odpadu, za jehož skládkování obce platí nemalé poplatky, ale je jako cenná surovina například kompostován a tím dále využit.

Novela vyhlášky přináší rovněž novou povinnost pro obce zajistit oddělené soustřeďování jedlých olejů a tuků (§ 2 odst. 7). Tedy např. použitý olej po smažení jídel z domácností. Tuto povinnost však budou obce mít až od 1. ledna 2020. Bohužel použité jedlé oleje a tuky končí v současné době často zcela nesprávně v kanalizaci, kde způsobují nemalé potíže, když postupně ulpívají na stěnách a snižují tak průchodnost. Použité oleje jsou přitom cennou surovinou, která se po regeneraci hodí např.

Sběr jedlých olejů a tuků budou obce povinny zajistit celoročně. Vyhláška přitom stanoví, že jedlé oleje a tuky nesmí být soustřeďovány společně s jinými biologicky rozložitelnými odpady.

Co nejpropracovanější systémy primárního třídění odpadů do barevných kontejnerů v obcích a městech jsou jedním z klíčových nástrojů k možnému splnění vysokých evropských recyklačních cílů. Do roku 2035 má Česká republika zajistit nejméně 65% recyklaci všech komunálních odpadů. Ke stejnému roku 2035 máme dle cíle EU snížit skládkování komunálních odpadů na 10 % (viz zde). Primární třídění je základ pro získání potřebných druhotných surovin pro recyklaci. Má však jen určitý potenciál, který reálně nebude stačit k dosažení evropského cíle. Nikdy nebudou dostatečně třídit všichni.

Skládkovací poplatek (např. dle slovenského nastavení), a evropský termín zákazu skládkování, s jistotou odkloní odpady ze skládek (EU cíl - 10% v roce 2035), to ano, ale nepřikloní je automaticky k recyklaci. A to může být vážný problém. Jak opakovaně a stále hlasitěji varují ekologové, ale i další odborníci, je zde reálné riziko, že odpady odkloněné ze skládek, skončí v kapacitách nových spaloven (ZEVO), což by vedlo k nemožnosti splnění evropských recyklačních cílů.

Jako ČR musíme za 15 let navýšit recyklaci o cca 30%, tedy ze současných 38% na 65% komunálních odpadů.

Česká asociace odpadového hospodářství souhlasí s potřebou systémové podpory recyklace jako takové. Hovoří o ní i samotná EU. S řadou recyklačních firem v ČR jsme proto zatím jako jediní dali dohromady konkrétní nástroje na podporu finální recyklace - daňové zvýhodnění recyklovaných výrobků a recyklátů, snížení zdanění práce v recyklačním průmyslu, případně daňová sleva z daně z příjmu a tzv. zelené zakázky, tedy závazek státu, aby ve veřejných zakázkách preferoval z určitého procenta recyklované výrobky.

Kombinace evropské legislativy (a cílů) a těchto nástrojů (více zde), zde jednoznačně mohou vytvořit ekonomické podmínky proto, aby druhotné suroviny (komodity z barevných popelnic) byly žádaným zbožím. Podmínky, aby zde existovala zdravá tržní poptávka (více zde) a aby tyto cenné suroviny nekončily na skládkách, či ve spalovnách, a to nikoli z důvodu extrémních poplatků, ale z důvodu tržního zájmu o cenné suroviny.

tags: #snižování #skládkování #BRKO

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem odpadkového koše na dvířka
• Možnosti a výhody CNG
• Průvodce tříděním bílého odpadu
• Cena složenky a emise
• Horská lesní ekologická hra: Recenze