Kompostování v městských oblastech: Efektivní řešení pro bioodpad

Vzhledem k tomu, že až 40 % směsného odpadu může tvořit právě bioodpad, dostávalo se na skládky značné množství odpadů, které mohlo mít jiné a lepší využití. Nicméně od roku 2015 mají obce povinnost zajistit místo pro oddělené soustřeďování bioodpadů alespoň rostlinného původu a od roku 2020 je tato povinnost celoroční, doplněná o třídění jedlých olejů a tuků.

Druhy bioodpadů

Biologicky rozložitelné odpady, zkráceně bioodpady, lze charakterizovat jako ty druhy odpadů, které jsou schopné anaerobního nebo aerobního rozkladu. V současné době se v České republice třídí zejména biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu, čili zelený odpad, jako je tráva, listí nebo větve. Jedná o bioodpad ze zahrad a kuchyňský odpad rostlinného původu.

Druhou složku bioodpadů představuje kuchyňský odpad (slupky od brambor, zbytky jídel atd.) a odpad ze stravoven (gastroodpad). I tak ale není třídění živočišné složky bioodpadů zatím u nás moc rozšířené, a proto je třeba mu věnovat zvláštní pozornost. V některých městech byly spuštěny projekty na třídění kuchyňského odpadu živočišného původu, které nabízí jejich sběr prostřednictvím různých nádob.

Co patří a nepatří do biopopelnice

Obecně lze říci, že pří třídění je důležité dbát na to, abychom třídili správně a kvalitně. Kvalitně vytříděné odpady dosahují vyšší finální využitelnosti, což vede i k lepší finanční efektivnosti. Platí to i případě biologicky rozložitelných odpadů, u kterých jsou častým problémem zejména plastové sáčky.

Co tedy patří do popelnice na bioodpad?

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

• Zbytky ovoce a zeleniny, jadřince a pecky
• Čajové sáčky a kávová sedlina
• Květiny a jejich odumřelé části
• Tráva a větve keřů i stromů
• Piliny a kůra či štěpka

Naproti tomu odkládat do biopopelnice bychom neměli:

• Maso a živočišný odpad (kosti, odřezky, šlachy, uzeniny atd.)
• Mléčné výrobky
• Vajíčka, a to včetně skořápek
• Zvířecí trus, moč a hnůj jako podestýlka domácích zvířat včetně exkrementů
• Peří nebo chlupy a vlasy
• Uhynulá zvířata
• Cigarety a nedopalky
• Odpady, které patří do jiných tříděných nádob, například jedlé oleje a tuky

Možnosti kompostování ve městech

V městských oblastech, kde je prostor často omezený, může být zpracování bioodpadu výzvou. Přesto existují efektivní a inovativní způsoby, jak tento problém řešit. Komunitní kompostéry a městské zahrady představují kolektivní úsilí obyvatel městských oblastí nebo obcí, kteří se rozhodnou sdílet prostor a zdroje pro kompostování a pěstování.

Komunitní kompostéry

Komunitní kompostéry jsou stále populárnějším řešením pro nakládání s bioodpadem v městských i venkovských oblastech. Jedná se o systém, kdy se lidé z jedné komunity (např. Komunitní kompostéry pomáhají snížit množství odpadu, který končí na skládkách.

Založení komunitního kompostéru si žádá více úsilí a iniciativy ve srovnání s individuálním řešením. Pro zajištění jeho správného fungování je nezbytné, aby se o něj starala alespoň jedna zodpovědná osoba. Věděli jste, že po celém Česku je několik desítek komunitních zahrad? Stačí se podívat na online mapu komunitních zahrad a kompostérů na Mapko.cz a možná objevíte nějakou i ve vašem okolí.

Domácí kompostéry

Pro ty, kteří nemají přístup ke komunitním kompostérům nebo preferují řešení v pohodlí domova, jsou domácí kompostéry ideální volbou. Moderní kompostéry jsou navrženy tak, aby byly kompaktní, stylové a snadno použitelné. Při výběru domácího kompostéru byste měli zvážit velikost, kapacitu a technologie, které nabízí.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Vermikompostování

Vermikompostování je metoda, která využívá žížaly k přeměně bioodpadu na vysoce kvalitní kompost. Vermikompostéry se ideálně hodí pro městské prostředí, protože jejich malá velikost umožňuje snadné umístění do interiéru. Navíc výsledný vermikompost je bohatý na živiny, což z něj činí vynikající hnojivo pro rostliny.

Kompostování v Praze

Od roku 1998 probíhá na území hl. m. Prahy projekt hospodaření s odpady. Zefektivňování třídění odpadu a zlepšování služeb Pražanům patří mezi dlouhodobé priority hlavního města Prahy. V roce 2023 došlo ke změně v systému sběru a byl zaveden tzv. multikomoditní sběr. Sběr tříděného odpadu na území hlavního města Prahy je řešen ve spolupráci se společností EKO-KOM, a.s., což je autorizovaná obalová společnost.

Hl. m. Praha zajišťuje sběr, svoz a zpracování rostlinného bioodpadu pomocí hnědých nádob od roku 2020. Od 1.1.2022 je tento sběr bezplatný pro všechny plátce poplatku za směsný komunální odpad. Každý občan s trvalým pobytem může navíc zdarma odkládat svůj bioodpad ve sběrných dvorech hl. m. Prahy, které jsou v Praze k dispozici.

Od roku 2017 mohou obyvatelé Prahy využívat také zařízení na zpracování bioodpadu - kompostárnu hl. m. Prahy ve Slivenci jejímž provozovatelem je příspěvková organizace města - Lesy hl. m. Prahy. V současné době mohou občané s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy odkládat objemný odpad bezplatně také na sběrných dvorech hl. m.

Výhody kompostování

Kompostování přináší řadu environmentálních, ekonomických a zahradnických výhod, díky kterým je to prospěšná aktivita jak pro jednotlivce, tak pro komunity.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

1. Snížení množství odpadu: Kompostováním lze výrazně snížit množství kuchyňského a zahradního odpadu, který končí na skládkách.
2. Zlepšení kvality půdy: Kompost je vynikající přírodní hnojivo bohaté na živiny, které pomáhá zlepšovat strukturu půdy, podporuje zadržování vlhkosti a zvyšuje její úrodnost.
3. Podpora zdravého ekosystému: Kompostování pomáhá podporovat zdravý ekosystém v půdě, protože zvyšuje počet a diverzitu mikroorganismů, které jsou klíčové pro zdravý půdní život.
4. Snížení emisí skleníkových plynů: Organický odpad, který se rozkládá na skládkách, produkuje metan, silný skleníkový plyn. Kompostováním tohoto odpadu doma nebo v komunitě se místo toho přemění na užitečný produkt, čímž se snižuje jeho příspěvek ke globálnímu oteplování.
5. Úspora peněz: Výrobou vlastního kompostu můžete ušetřit peníze za nákup komerčního hnojiva a vylepšovačů půdy.
6. Vzdělávací hodnota: Kompostování nabízí praktickou lekci o cyklu života a recyklaci, což může být zejména pro děti cenná výchovná zkušenost.

Komunitní zahrady: Příklady z Prahy 10 a Vršovic

Komunitní zahrady jsou dalším skvělým příkladem, jak lze kompostování efektivně integrovat do městského života. V Praze 10 a Vršovicích existují inspirativní příklady, jak se obyvatelé zapojují do komunitního kompostování a pěstování.

Komunitní zahrada v Praze 10

„Nápad na komunitní zahradu tady vznikl před šesti lety, ale nějakou dobu trvalo, než se našla vhodná plocha,“ popisuje začátky projektu jedna ze zahradnic a iniciátorek vzniku zahrady Ivana Linhartová. Zahrada funguje na principu pronájmu truhlíků. Společné zahradní kompostéry má zahrada vypůjčené od městské části Prahy 10 na základě žádosti. Během trvání protipandemických opatření přibylo lidí, kteří do kompostérů začali nosit svůj kuchyňský odpad. Také lidé žijící v okolí zahrady se na tuto možnost začali dotazovat.

Vnitroblok na ulici Lvovská ve Vršovicích

Příběh vnitrobloku na ulici Lvovská 5 v Praze-Vršovicích začal v roce 2017. Šimona Huitric, maminka dvou dětí, se sem krátce předtím přestěhovala a podle svých vlastních slov jí vadilo, že „to tu bylo ošklivý a nic se tu nedělo.” Postupně zde přibyly i truhlíky s bylinkami, čtyři ptačí budky, krmítko a cedulky vyzývající k udržování pořádku. Vrcholem se pak stala instalace komunitního kompostéru. „Je to naše kostra,” popisuje Šimona význam kompostéru pro místní společenství.

Podpora komunitního kompostování ze strany městské části Praha 10

Není náhodou, že se komunitnímu kompostování na Praze 10 daří. Městská část totiž tuto aktivitu podporuje již od roku 2009, kdy ve spolupráci se spolkem Ekodomov připravila a získala grant na pořízení obecních komunitních kompostérů.

Většinou společně kompostuje několik rodin, jeden kompostér je dimenzován pro užívání přibližně dvaceti až třiceti domácností. Kompostéry jsou občanům a občankám městské části v tomto režimu zapůjčovány od roku 2015, kdy získala městská část finance na realizaci svého prvního projektu na pořízení kompostérů.

ShareWaste: Globální platforma pro sdílení bioodpadu

Platforma ShareWaste vznikla teprve před 2,5 lety a momentálně propojuje kolem 20 tisíc lidí z celého světa. Každý den tak aplikace pomáhá proměnit stovky kil odpadků v poklad v podobě kompostu a přírodních hnojiv, které se vrací zpátky do půdy.

ShareWaste využívají i chovatelé zvířat, co mají třeba použité seno a je jim líto ho vyhodit do směsi. My skoro všechny známé v Sydney poznali díky ShareWaste. Se ShareWaste jste vsadili na v zásadě dost jednoduchý princip: jedna strana má přebytky, druhá je potřebuje.

Alternativy ke kompostování

Nemůžete kompostovat ani vermikompostovat? Například Pražané mohou využívat služby přistavení hnědé nádoby na bioodpad, která je svážená v takové frekvenci, která obyvatelům vyhovuje. Tuto službu v současnosti využívá více než 10 000 Pražanů.

Závěr

Zpracování bioodpadu v městských oblastech představuje výzvu, ale obyvatelé měst mohou tento problém efektivně řešit pomocí inovativních řešení, jako jsou komunitní kompostéry, domácí kompostéry a vermikompostování. Tyto metody nejenže pomáhají snižovat množství odpadu, ale také podporují udržitelný životní styl a posilují komunitní vazby.

tags: #kompostování #v #městských #oblastech

Oblíbené příspěvky:

• Česká republika a EU: Obnovitelné zdroje v dopravě
• Ekologické pisoáry bez vody
• Druhy malých ptáků v české přírodě
• Kam s červeným kontejnerem?
• Příprava na školu v přírodě