Po sklizni je důležité vrátit půdě to, co jste z ní vzali. Kompost a chlévský hnůj jsou to pravé, co půda po sklizni potřebuje. Jaký je rozdíl při oživování půdy mezi kompostem a hnojem?
Použití hnoje na zapravení do půdy znamená poskytnout půdě obrovské množství živin a důležitých látek. Chlévský hnůj obsahuje pro půdu potřebné živiny, jako je draslík, vápník, fosfor a další prvky.
Aplikujte jej, jak název napovídá, na podzim. Podzimní hnojení pomáhá rostlinám lépe přečkat zimu, odolávat nepříznivým povětrnostním podmínkám, a dokonce i některým chorobám.
Použití hnoje na zahradě by nikdy nemělo probíhat "začerstva", to znamená, že vyvezete z chléva kolečko hnoje a šup s ním pod jahody. To by vám rostliny moc nepoděkovaly. Čerstvý hnůj obsahuje vysoký obsah soli a amoniaku, a tyto látky mohou být pro rostliny škodlivé, proto je potřeba čerstvý hnůj nechat kompostovat po dobu alespoň šesti měsíců. Tím dojde nejen k uvolnění nežádoucích látek, ale také k rozpadu případných patogenů nebo bakterií.
Existuje několik druhů hnoje, každý s odlišnými vlastnostmi a využitím:
Čtěte také: Hnůj nebo kompost pro lepší úrodu?
Vyhněte se nadměrným dávkám hnojiv, které mohou poškodit rostliny a narušit půdní rovnováhu. Nepoužívejte hnojiva s obsahem dusíku a klasické nehašené stavební vápno.
Kompost, to je směsice organických látek, u nichž došlo k rozkladu a uvolnění důležitých živin. Pokud budete používat kompost jako hnojivo, půda v záhonech bude kypřejší a bude lépe zadržovat vodu a živiny, které pak budou k dispozici rostlinám. Kompost rovněž zlepšuje písčitou i těžkou půdu a prospívá půdní mikroflóře. Ideální doba zrání kompostu jsou 3 roky, použitelný je už ale zhruba po roce. Vždy je dobré vědět, odkud kompost pochází a zda neobsahuje některé suroviny, které do kompostu rozhodně nepatří a které jej znehodnotí.
Tradiční recyklační metoda je založená na skutečnosti, že příroda nevytváří odpadky. Takže - i když nebudete dělat vůbec nic jiného než jen házet organický materiál na hromadu v koutě zahrady, bude to fungovat. Možná s obtížemi a pomalu, ale nakonec se kopec bioodpadu přece jen rozloží a promění v úrodný kompost. Pokud ale chcete (a kvůli zahradě možná i potřebujete) začít vyrábět kompost rychle a efektivně, spolehněte se na naše know-how. Díky němu zjistíte, jaký kompostér je pro vaši zahradu ten pravý, poradíme vám, co kompostovat lze a co nikoliv.
Pokud máte velkou zahradu, na které neřešíte každý centimetr čtvereční, můžete kompostovat i volně na hromadě. Výhodou tohoto způsobu je, že nejste omezení objemem kompostéru a velikost vaší hromady závisí pouze na množství materiálu, který vaše zahrada (a kuchyň) vyprodukuje. Ke kompostovanému materiálu máte snadný přístup a můžete ho kdykoliv jednoduše přeházet a promíchat. Nevýhodou této varianty je, že materiál na povrchu a na okrajích hromady snadno vysychá. Dalším problémem může být nepříliš estetický, neuspořádaný vzhled kompostu.
Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat: Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat. Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace.
Čtěte také: Rajčata a hnojení: Hnůj nebo kompost?
Existuje mnoho typů kompostérů, například:
Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni. Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně. Vhodné složení materiálu významně ovlivňuje aktivitu bakterií. Uhlík (C) slouží jako zdroj energie nutný pro růst a množení buněk. Tělo buněk je složené z bílkovin, které jsou tvořené aminokyselinami, pro jejichž vznik je nezbytný dusík (N). Poměr uhlíku a dusíku (C:N) v kompostované směsi proto určuje rychlost kompostovacího procesu. Poměr uhlíkatého materiálu k dusíkatému by se měl pohybovat v rozmezí 20-40 jednotek C na 1 jednotku N.
Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat, což je způsobené vysokou aktivitou mikroorganismů. Tato tzv. termofilní fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k tzv. hygienizaci kompostu, při které se zničí semena plevelů i zárodky chorob. Po dosažení maxima začne teplota zase pozvolna klesat. Aby proběhl proces hygienizace správně, je potřeba přidat do kompostu najednou větší množství materiálu. Ten si můžete shromažďovat postupně. Vlivem intenzivního tlení, které tímto způsobem nastartujete, si materiál sedá a snižuje se přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehoďte a znovu promíchejte. Pro zrychlení procesu kompostování můžete zkusit přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.
Během procesu kompostování byste měli sledovat několik základních faktorů:
Jakmile vaše zahrada kompost okusí, nebude chtít jinak. Co může být lepšího než vlastnoručně vyrobené organické hnojivo obsahující humidové kyseliny, které pomáhají vázat živiny? Zralým kompostem proto hnojte zejména plodiny náročné na živiny. Jinak ho na zahradě můžete aplikovat prakticky kamkoliv. Nezralý kompost, použijte jako tzv. nastýlku, která potlačuje růst plevelů a do půdy se nezapravuje. Během sezóny dozraje na místě a teprve na podzim ji do půdy zapracujete.
Čtěte také: Průvodce umístěním kompostu
tags: #kompost #nebo #hnůj #rozdíly