Kvalita ovzduší v České republice: Hodnoty znečištění a trendy

Za poslední tři desetiletí doznala naše příroda značného ozdravení a kvalita ovzduší se citelně proměnila k lepšímu. Ropákům bahenním se u nás, bohudík, už tak dobře nedaří.

Znečištění ovzduší má přitom celosvětově každý rok na svědomí více než 7 milionů obětí. Podle nejnovějších odhadů Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO) umírá ročně na následky špatné kvality ovzduší až 4,2 milionů lidí. Přímou příčinou smrti bývá nejčastěji rakovina plic či chronická dýchací onemocnění.

EU proto prostřednictvím své Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v roce 2017 zavedla projekt indexu kvality ovzduší v Evropě, jehož součástí je též veřejně dostupná online mapa znečištění ovzduší.

Nejvíce smogových situací ovšem stále bývá každoročně vyhlášeno na Ostravsku, a to zejména v období zimních měsíců. Sledovat aktuální kvalitu ovzduší na jednotlivých místech ČR lze v dnešní době velmi snadno - třeba na mapě.

Hodnocení kvality ovzduší v ČR

Úsek kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jakožto ústřední orgán České republiky pro obor ochrany čistoty ovzduší, vydává předběžnou zprávu týkající se zhodnocení kvality ovzduší a rozptylových podmínek na území České republiky v roce 2022.

Čtěte také: Budoucí emisní normy Euro 7

Z důvodů procesu zpracování dat jsou do tohoto hodnocení zahrnuty pouze neverifikované údaje převážně ze stanic s automatizovaným měřicím programem (AIM) ČHMÚ a dalších přispěvatelů, na kterých byla splněna podmínka dostupnosti dat daná legislativou, dostupné v databázi ISKO ke dni 10. 1. 2023.

Hodnocení se tedy týká suspendovaných částic PM10 a PM2,5, přízemního ozonu (O3), oxidu siřičitého (SO2), oxidu dusičitého (NO2) a oxidu uhelnatého (CO). V hodnocení nejsou zahrnuty koncentrace látek z manuálního měření, tzn. koncentrace benzo[a]pyrenu, těžkých kovů, a benzenu. Tyto budou vyhodnoceny v rámci II. části předběžného zhodnocení, které bude vydáno během dubna 2023.

Do tohoto hodnocení není možné z důvodu zpracování dat zahrnout ani výsledky měření suspendovaných částic PM10 a PM2,5 z celoročního manuálního měření; v závěrečném hodnocení verifikovaných dat během podzimu 2023 tak může dojít ke změně některých hodnot koncentrací.

Souhrnnou informaci o kvalitě ovzduší za uplynulý rok zpracovává MŽP. Následně je předkládána členům vlády a poté zveřejněna.

Klimatické podmínky roku 2022

• Rok 2022 byl na území ČR teplotně nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu 9,2 °C byla o 0,9 °C vyšší než normál 1991-2020.
• Jde tak o 5. nejteplejší rok v období od roku 1961.
• Srážkově byl rok 2022 na území ČR normální.
• Předběžný průměrný roční úhrn srážek 629 mm představuje 92 % normálu 1991-2020.

V porovnání s desetiletým průměrem 2012-2021 panovaly v roce 2022 výrazně lepší rozptylové podmínky. Dobré rozptylové podmínky (RP), vyjádřené pomocí ventilačního indexu pro celou ČR, byly v roce 2022 zaznamenány ve 320 dnech (88 %). V porovnání s desetiletým průměrem se jedná o zlepšení o 5 %.

Čtěte také: Řešení problémů s emisemi

Suspendované částice (PM10 a PM2,5)

Suspendované částice jsou tvořeny směsí pevných a kapalných částic o aerodynamickém průměru menším než 10 µm (PM10), resp. 2,5 µm (PM2,5). Suspendované částice mají široké spektrum účinků na kardiovaskulární a respirační ústrojí. Od roku 2013 jsou zařazeny mezi prokázané lidské karcinogeny. Jejich vliv na lidské zdraví závisí na jejich velikosti, tvaru a složení.

K překročení 24hodinového imisního limitu PM10 (50 µg·m−3, povolený počet překročení 35× za kalendářní rok) došlo v roce 2022 na 2 % stanic (3 stanice z celkového počtu 123).

Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 (40 µg·m−3) nebyl v roce 2022, po čtvrté v řadě od roku 2019 za celou historii měření PM10 od roku 1993, překročen na žádné ze 123 stanic. Nejvyšší roční průměrné koncentrace byly naměřeny, podobně jako v minulých letech, na stanicích v aglomeraci O/K/F-M.

Z hlediska lidského zdraví jsou problematičtějšími suspendované částice jemné frakce PM2,5. V české legislativě (zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění) je pro koncentrace suspendovaných částic PM2,5 definován pouze roční imisní limit. V roce 2020 vstoupil v souvislosti s právními předpisy EU v platnost přísnější limit 20 µg·m−3.

Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 (20 µg·m−3) byl v roce 2022 překročen na 5 z 88 stanic (6 %). Všechny stanice s nadlimitní koncentrací se nachází v aglomeraci O/K/F-M.

Čtěte také: Jawa Stadion: Emise a vývoj

Pro srovnání s minulými lety lze konstatovat, že z hlediska imisního limitu platného do roku 2019 (25 µg·m−3) by k překročení limitu pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 v roce 2022 nedošlo.

Ostatní znečišťující látky

• Rovněž imisní limity pro SO2 a CO nebyly tedy v roce 2022 překročeny na žádné měřicí stanici.
• V roce 2022 bylo vyhlášeno pět smogových situací v celkové délce 53 h (2,2 dní), všechny z důvodu vysokých koncentrací přízemního ozonu.

Dopady znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší je jedním z faktorů, který může významně ovlivňovat lidské zdraví. Tyto účinky mohou mít formu akutních problémů, ale i problémů, které se vyskytují až při dlouhodobé expozici. Mezi nejčastěji se vyskytující problémy patří onemocnění dýchací a oběhové soustavy, některé látky pak mají karcinogenní účinky.

Podobně má znečištění ovzduší negativní vliv i na ekosystémy, kdy se jedná především o oxidativní stres (způsobený O3), acidifikaci (SO2) a eutrofizaci (NOx).

Vývoj znečištění ovzduší v ČR

Z výsledků dlouhodobého měření vyplývá, že téměř všechny měřené znečišťující látky mají klesající vývoj. Tento pokles je obecně v ČR výsledkem restrukturalizace národního hospodářství, modernizací zdrojů znečišťujících látek (zejména v odvětví průmyslu), ukončení nebo omezení některých provozů.

Nejvýraznější pokles emisí v ČR můžeme zaznamenat v letech 1990-2001. V následujících letech 2002-2012 dochází k pozvolnému poklesu emisí hlavně díky nové legislativě jež reflektuje mnoho evropských směrnic. Mimo zákonná opatření se na snižování emisí odrazila i ekonomická krize jež znamenala útlum řady výrobních sektorů.

Znečištění ovzduší a lokální topeniště

Koncentrace CO jsou na naší lokalitě i celorepublikově nejvíce ovlivněny spalováním tuhých paliv při vytápění domácností.

Benzo[a]pyren

Kromě PM je velmi problematickou látkou po stránce znečišťování ovzduší v České republice také polycyklický aromatický uhlovodík benzo[a]pyren, jehož koncentrace byly v roce 2017 překročeny na 25 stanic ze 38 s dostupnými daty, tedy více než na polovině stanic (65,8 %). Hlavní zdroj vysokých koncentrací benzo[a]pyrenu představuje v České republice zcela jednoznačně lokální vytápění.

Opatření ke zlepšení kvality ovzduší

V letech 2014 až 2022 se kotlíkové dotace podílely na snížení objemu vypouštěných prachových částic 18 procenty. Peněžní prostředky vynaložené na výměny nevyhovujících zdrojů vytápění domácností za kotle s nižšími emisemi znečišťujících látek tak NKÚ vyhodnotil jako účelné.

Pro případy vyhlášení smogové situace mohou obce přijmout tzv. regulační řád, který krátkodobě omezuje dopravu s cílem zmírnit mimořádný stav znečištění (dle § 10 odst. 4 zákona o ochraně ovzduší). Krajské úřady pro případ překročení regulační prahové hodnoty vkládají do povolení provozu významných stacionárních zdrojů zvláštní podmínky provozu (dle § 10 odst. 3 zákona o ochraně ovzduší), které jsou stacionární zdroje povinné při překročení regulační prahové hodnoty realizovat (obvykle se jedná o útlum výroby).

tags: #ovzduší #hodnoty #znečištění #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• DIAMO a ekologická likvidace
• Aktivity pro environmentální výchovu
• Postupy recyklace polyetylenu
• Směsný komunální odpad na stavbách
• Environmentální vzdělávání v ČR