Výroba kompostu: Průvodce pro zahrádkáře

Výroba kompostu není žádná věda - ale i přesto to není vždy jednoduché. V recyklaci odpadů se Češi rok od roku lepší, pomyslnou Achillovou patou však zůstává bioodpad z domácností. V roce 2019 jsme kompostovali jen necelý 1 milion tun odpadu z celkového množství 37 milionů tun a poměrně velká část kompostovatelného odpadu stále zbytečně končí v koši.

Co je kompost a proč ho vyrábět?

Jako bioodpad můžeme zjednodušeně označit všechny organické zbytky neboli odpad z domácnosti, který je rozložitelný. Většinu z nás asi napadnou především různé slupky a okrájené části ovoce a zeleniny nebo zvadlé květiny, patří sem ale také třeba posekaná tráva nebo plevel, listí a drobné větvičky ze zahrady. Všechny tyto věci se výborně rozloží, vrátí se jako výživný humus zpět do přírody a vám na zahrádce pomohou třeba vypěstovat kvalitní úrodu. V kompostu najdou své místo také skořápky od vajec, čajové sáčky a kávové sedliny.

Výběr kompostéru

Velikost kompostéru by měla odpovídat velikosti zahrady a početnosti rodiny. Část rostlinného odpadu poskytne zahrada, část putuje do kompostu z kuchyně. Pokud bydlíte v domku se zahradou, je kompostování poměrně jednoduché. Můžete si zbudovat vlastní kompost podle velikosti vašeho pozemku a množství bioodpadu, který vyprodukujete. Už jen posekaná tráva totiž zabere hodně místa, proto velikost kompostéru důkladně zvažte.

TIP 1: Pokud umíte pracovat s proutím (pletení pomlázek, košíků, …), můžete si kompostér vyrobit právě z něj. Až proutí časem vyhnije, jednoduše materiál nadrtíme a přidáme do nového kompostéru - opět upleteného z proutí!

V bytě je kompostování o fous komplikovanější. Fanoušci kompostování mohou vyzkoušet vermikompostér, který díky kompaktním rozměrům můžete mít - spolu s várkou kalifornských žížal - i v malém bytě. Pokud žížalám nefandíte, musíte využít nádoby či kontejnery na bioodpad, které vám poskytne obec. Trendem posledních let jsou pak komunitní kompostéry, na nichž se podílí třeba vícero rodin, škola, zahrádkářská kolonie nebo jiná lokální komunita. Myšlenka je i u nich jasná - kompostovat maximum zbytků z domácnosti a využívat získaný kompost co nejblíže místu jeho vzniku.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Co do kompostu patří a co ne?

Ačkoliv kompost si dokáže poradit téměř s jakýmkoliv organickým odpadem, některé věci do něj přesto nepatří. Rozhodně byste do něj neměli přidávat zbytky masa a kosti, oleje, chemicky ošetřené materiály, zbytky vařených jídel a jakkoliv napadené rostliny. Nedoporučuje se vyhazovat také slupky z tropického ovoce a listí z ořešáku, které se velmi dlouho rozkládá a naruší kompostovací proces. Do kompostu samozřejmě nepatří odpady jako plast či kovy, dětské pleny, nebezpečné látky a zbytky chemikálií. Pokud si nejste jisti, pátrejte po obalu nebo hledejte na internetu.

Slupky z exotického ovoce sice na kompost nepatří, v domácnosti je ale můžete skvěle využít. Banánové slupky obsahují draslík a fosfor a poslouží vám jako výborné hnojivo - udělejte z nich výluh, kterým můžete zalévat květiny, nebo je usušte, nadrťte a přidejte přímo k rostlinám. Okrojky a zbytky z citrusů vložte do ledničky, kde pomohou pohltit pachy, nebo je využijte při úklidu k čištění skvrn. Vaječné skořápky zase povolejte jako účinnou zbraň proti slimákům. Stačí je nadrtit, posypat záhonek a znemožnit tak škůdcům snadný pohyb mezi opečovávanou zeleninou a květinami. Jestliže na zahradě bojujete s nájezdy mravenců, usušte kávovou sedlinu a nasypejte ji jako odpuzovač kolem ovocných stromů.

Problémy při kompostování a jejich řešení

Problém č. 1: Kompost zapáchá

Pokud kompost zapáchá, nedostává se do něj dostatek kyslíku. Při jeho absenci začne organický odpad hnít a při tom se začnou tvořit výrazně zapáchající degradační produkty. Tento problém často vzniká, když je kompost velmi vlhký nebo jste kompostér naplnili velkým množstvím posekané trávy.

Řešení: Před naplněním kompostéru posekanou trávu smíchejte s hrubým materiálem, například se štěpkou z větví, které vám zůstaly po řezu dřevin. Štěpka nebo tenčí nařezané větve posekanou trávu provzdušní, a tím rychleji shnije. V období dešťů se zase osvědčilo chránit povrch hromady kompostu před zavlhnutím fólií. Jakmile zacítíte z kompostu zřetelný hnilobný zápach, měli byste kompost promíchat a navrstvit další vrstvu.

Problém č. 2: Pomalý rozklad kuchyňského odpadu

Existuje kuchyňský odpad, který se může kompostovat, ale než se rozloží, trvá to poměrně dlouho. Patří sem například vaječné skořápky, pomerančová a citronová kůra, banánová slupka či kávové filtry.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Řešení: Tropické a subtropické ovoce obsahuje ve slupkách éterické oleje, které ho chrání před hnilobnými patogeny. Mnohem rychleji se tyto slupky rozloží, pokud je nařežete nebo pomelete na menší kousky, přičemž se uvolní velká část těchto ochranných éterických olejů. Po rozdrcení budou slupky tak jemné, že je můžete s hotovým kompostem v zahradě rozložit jako hnojivo, i když nebudou zcela rozložené. Čajové sáčky nebo kávové tobolky se rychleji rozloží, když jim roztrhnete celulózový obal a jejich obsah vysypete na kompost. Prázdné filtrační sáčky můžete případně vyhodit do nádoby na sběr papíru.

Problém č. 3: Vysychání kompostu

Když je kompost umístěný tam, kde na něj dopadá přímé polední slunce, je přirozené, že se bude v létě často vysušovat.

Řešení: Během horkých letních dní je nutné kompost navlhčovat, i když je umístěný ve stínu. Nejlepší je použít dešťovou vodu nebo vodu ze studny.

Problém č. 4: Lákání potkanů

Do kompostu rozhodně nepatří vařené či pečené zbytky jídla, dokonce ani kosti či maso, ačkoli byla zvířata chována na certifikované ekofarmě. Pro potkany jsou totiž velkým lákadlem, a pokud se v kompostu zahnízdí, je velmi těžké se jich zbavit.

Řešení: V žádném případě nedávejte do kompostu vařené zbytky z kuchyně, jako jsou kosti či maso. Stejně tak se vyhněte i starému pečivu a chlebu.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Problém č. 5: Ovocné mušky

Jde o ovocné nebo vinné mušky, které lákají slupky ze zeleniny a nahnilé ovoce.

Řešení: Problém s muškami vyřešíte tak, že v nádobě vytvoříte průvan (necháte pootevřené víko) nebo v případě volného kompostoviště tento odpad promícháte s jiným materiálem.

Alternativní metody kompostování

TIP 2: Vhodným způsobem kompostování je též vybudování vyvýšeného záhonu, kde dosáhneme vhodným vrstvením materiálu postupného rozkladu hmoty. Dobře založený vyvýšený záhon pak nemusíme hnojit mnoho dlouhých let, nebo po letech rozložený humus rozvezeme po zahradě a vyvýšený záhon založíme znova. Spodní vrstvu tvoří dřevní drť, hobliny a piliny, předposlední vrstvu hnůj a poslední zemina promísená s kvalitním kompostem, či jen kompost. Uprostřed je různá směs nerozloženého materiálu prohazovaná zeminou a vápnem, jednu z vrstev též může tvořit sláma či seno. Vše se postupně, pomalu rozloží na vynikající kompost!

Doma jsme vybudovali metr vysoký vyvýšený záhon z kamenů, přistavěný ke kamenné zdi, o půdorysu 1,5 x 6 metrů. Uvnitř zmizel veškerý nashromážděný odpad ze zahrady včetně nerozložené části kompostu, jako předposlední vrstvu jsme našlapali asi 15 koleček koňského hnoje a navrch navezli kvalitní kompost (asi 25 cm silnou vrstvu). Už v prvním roce zde byla úroda zeleniny neuvěřitelná. Po cca čtyřech, pěti letech rozvezeme humus po zahradě (aniž bychom museli hmotu během té doby jedinkrát přehazovat) a zároveň nastřádáme dostatek především dřevní hmoty pro nové založení vyvýšeného záhonu. Kameny jsme poskládali tak, aby mezi nimi byly rozumně velké mezery, čili aby konstrukce měla stabilitu, ale dovnitř se dostal vzduch.

Bokashi kompostování

Bokashi je japonský pojem doslovně vyjadřující "fermentovanou organickou hmotu". Jedná se o individuální způsob využití organického odpadu, který může pomoci odklánět potravinový odpad ze skládek a spaloven, a tím přispívat ke snižování emisí skleníkových plynů. Bokashi je metoda, díky které můžeme zpracovávat organické zbytky. Na rozdíl od běžného kompostování, které vyžaduje pro rozklad odpadů přístup vzduchu a působení živých organismů, metoda Bokashi funguje na principu anaerobní fermentace, kdy se do bioodpadu přisypává směs speciálních bakterií. Pro Bokashi metodu jsou zapotřebí sušené Bokashi bakterie a Bokashi nádoba, označována také jako Bokashi kompostér nebo Bokashi koš. Do této nádoby vrstvíme organické zbytky z kuchyně a Bokashi směs bakterií.

tags: #kompost #potucek #vyroba

Oblíbené příspěvky:

• Výroba ekologických podpalovačů
• Ohrožená zvířata v ČR
• Problematika odpadů v České republice a Evropské unii
• Obnovitelné Zdroje Energie a ERÚ
• Ekologické hry pro žáky