Kompost z listí a trávy: Kyselý poklad pro vaši zahradu

Jaro je ideálním obdobím pro péči o kompost a přípravu na novou sezónu. Kompostování je prospěšné pro zahradu i životní prostředí, protože transformuje organické zbytky na cenné hnojivo. Pro efektivní fungování kompostu je nezbytná správná péče.

Péče o kompost na jaře

1. Přehazování kompostu: Na jaře je ideální kompost přeházet, zvláště pokud byl delší dobu nehybný. Přehazování zajišťuje lepší provzdušnění, klíčové pro rozklad organických materiálů. Přeházením se mikroorganismy a bakterie dostanou k novým materiálům.
2. Přidání nové vrstvy organického materiálu: Pokud už máte kompost hotový, přidejte na jaře novou vrstvu organického materiálu. Měla by to být směs zelených (čerstvá tráva, zbytky ovoce a zeleniny) a hnědých složek (suché listí, sláma, větve).
3. Zalévání kompostu: Kompost potřebuje vlhkost pro správný rozklad. Pokud je suchý, lehce ho na jaře zalijte. Dbejte však na to, aby nebyl příliš mokrý, jinak se rozklad zpomalí a může vzniknout zápach.
4. Kompostový aktivátor nebo frass: Pro urychlení rozkladu a zlepšení kvality kompostu můžete přidat kompostový aktivátor nebo frass (kompostovaný hmyz). Tyto produkty obsahují živiny, které urychlují rozklad organických materiálů a zlepší strukturu kompostu.
5. Teplota kompostu: Na jaře může být kompost ještě chladný. Teplota je důležitá pro efektivní rozklad. Pokud je nižší než 40°C, přeházejte kompost, aby se znovu zahřál. Optimální teplota pro kompostování je mezi 50-60°C.
6. Struktura kompostu: Při kontrole kompostu na jaře se podívejte na jeho strukturu. Pokud je příliš hrudkovitý nebo plný větších kusů, jemně ho rozdrobit nebo přehodit pro usnadnění rozkladu.
7. Provzdušňování kompostu: Kompostování je aerobní proces, který potřebuje kyslík pro správný rozklad. Pokud kompost neprovzdušňujete, mohou se tvořit nepříjemné pachy a rozklad se zpomalí.
8. Kyselost kompostu: Kvalitní kompost by měl mít správnou kyselost. Pokud máte pH tester, zkontrolujte pH vašeho kompostu. Ideální pH pro kompost je kolem 6-7 (neutrální).

Jaro je ideální pro péči o kompost a podpoření jeho rychlého a efektivního rozkladu.

Vědecké spory o listí

Spadané listí z opadavých listnáčů je nezbytnou součástí koloběhu živin v přírodě i v zahradách. Listí slouží i jako zdroj živin. Opadavé stromy a keře tak dostávají signál, že je čas na odpočinek a začíná období vegetačního klidu.

Opadání listů je pro opadavé dřeviny zásadní podmínkou jejich přežití. Ubývá světlo a z listů se proto začne odbourávat chlorofyl. Zároveň se tak zpomaluje dýchání a výměna látek. Dřeviny mají v tuto dobu navíc i omezený příjem vody, nezbytně ji ale potřebují. Proto se brání jejímu odparu listy, v jejich stopkách se začne tvořit vrstvička korku, přes kterou se voda do listů nedostane. Listy proto schnou a opadávají.

Dřevina bez listí odpočívá, výrazně se utlumí její metabolismus včetně příjmu vody. Nyní máme listovou hmotu v zahradě povětšinou na zemi a můžeme se od přírody učit, co s ní. Listí funguje jako skvělá tepelná izolace pro mnoho druhů živých organismů včetně mnoha druhů rostlin, ale i jejich semen, oddenků, hlíz a cibulek.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Hrabat či nehrabat?

Vědci se o listí dokonce přou, například americký biolog David Mizejewský by nejraději úplně zakázal hrabání listí. Toto tvrzení se ale zdá být přehnané, určitě však můžeme jen doporučit nějakou tu hromádku listí s větvemi a kamením v zahradě přes zimu nechat. Zatvrzelí odpůrci hrabání listí pak alespoň doporučují listí sebrat sekačkou, která tuto hmotu rozšmelcuje a poté opět rozsypat po trávníku, ale i záhonech. Snáze se prý rozloží a my tak alespoň doplníme půdě přirozené hnojivo.

V každém případě je to určitě rozumnější řešení, než aby listí končilo v kontejnerech, popelnicích a na skládkách. To by již představovalo zbytečný environmentální problém. V žádném případě ale nejde přímo o hnojivo, nýbrž hmotu, která zlepšuje strukturu půdy a mikrobiální život v ní. Když chceme listím některé rostliny ochránit dlouhodoběji, naopak potřebujeme, aby se rozkládalo pomalu.

Proto žádné drcení a rozsekávání, ale naopak rozsypání listí v dosti tlusté vrstvě a opět zakrytí chvojím, aby vítr listí tolik nerozfoukával. Získáme zcela zdarma skvěle fungující mulč, materiál udržující teplo, bránící rychlému promrzání půdy a také zadržující vodu. Listí bude jako přirozená ochrana před mrazem svědčit všem rostlinám a jejich zásobním orgánům ukrytým v zemi, kterým v zimě nevadí vlhká půda.

Pokud jsme přidali listí rostlinám, kterým tato ochrana vyhovuje, nemusíme je dokonce na jaře ani odstraňovat, není-li vrstva listí příliš silná, stačí listí alespoň mělce zapravit do půdy. Silnější vrstvu listí je ale třeba přemístit na kompost. K některým na mráz choulostivějším druhům můžeme listí dokonce přihrnout opravdu velkoryse, třeba k hortenziím, rododendronům, azalkám a fíkovníkům. Ještě účinnější ochranou před rozfoukáním listí, než jakou nabízí chvojí, je pletivo, případně netkaná textilie či pytlovina.

Listovka a její příprava

Kompostováním samotného listí vznikne listovka. Lze ji dokonce zarývat do země ještě ne zcela rozloženou. Jde o materiál vzdušný a lehký, jemný a přitom svým způsobem výživný. Obsahuje velké množství uhlíku a může dokonce nahradit i rašelinu.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Trochu složitější je to s pH listovky, obvykle je totiž mírně kyselá, ale ne až tak kyselá jako hrabanka (rozkládající se jehličí). A třeba listovka z listí ořešáku a dubu má opravdu dost nízké pH. Dobrou zprávou je, že po třech a více letech rozkladu je již každá listovka neutrální, navíc můžeme pH upravit přidáním vápna. Vůbec nejlepší pak je, když listí přidáváme do kompostu, kde se stane jednou z vrstvených hmot, která se postupně smísí s dalším obsahem.

Listovku lze připravit kdekoli, jen je třeba, aby byla hromada listí chráněna před rozfoukáním větrem. Používají se proto i kompostéry, postačí však třeba jednoduchý obal vytvořený z drátěného pletiva. Suché listí je navíc třeba prolít vodou a lehce upěchovat, čímž zrychlíme rozklad. Skvělým trikem je také zalití kopřivovou jíchou či roztokem zkvašeného drůbežího trusu. Tyto zákvasy dodají listovce především chybějící dusík a nastartují rozklad listí.

Co s listím napadeným rzí hrušňovou a listím ořešáku královského?

Listí ořešáků se pouze rozkládá pomalu, to ale neznamená, že by šlo o materiál nevhodný ke kompostování. A pokud toto listí nadrtíme, jeho rozklad se urychlí. K čemu však není ořešákové listí vhodné, to je podzimní nastýlka rostlin (mulč). Před svým rozkladem totiž uvolňuje látky potlačující růst ostatních rostlin.

Kompostovat listí hrušní masivně napadených rzí hrušňovou můžeme jednoduše proto, že spóry dvoubytné houby jsou již dávno na jalovcích a v dalším roce budou opět škodit spóry uvloňované z houby na jalovcích. Rez hrušňová na spadaném listí hrušní již nemůže jakkoli škodit.

Mnohá houbová onemocnění totiž přežívají právě ve spadaném listí a z něj se na jaře šíří dál. Ono vlastně vůbec to nejhorší, co můžeme pro ovocné dřeviny udělat, je nechat listí ležet pod nimi. Právě z takového listí se budou na jaře šířit choroboplodné zárodky.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Účelným řešením je takzvané horké kompostování, kdy vysoké teploty hubí zárodky nemocí. Jednoduše jde o takové kompostování, při kterém dodržujeme optimální poměr hnědého a zeleného materiálu (C (uhlík) : N (dusík) musí být 3:1). Velké množství uhlíku obsahuje kromě listí i dřevní drť a štěpka a také piliny a hobliny, velké množství dusíku uvolňuje především zelená rostlinná hmota, přidat však lze i hnůj. Materiál důkladně mísíme a prokládáme větvičkami, abychom zajistili dobrý přístup vzduchu.

I z toho důvodu je mnohem jednodušší kompostované listí ovocných dřevin izolovat a nechat rozkládat více let. Jako dostatečná izolace poslouží vrstva zeminy. Listí vlastně svým způsobem pohřbíme.

Možným řešením je také kompostování listí v plastových pytlích na místě chráněném před světlem. A další možností je používání dusíkatého vápna, které výborně funguje na zárodky veškerých chorob. Kompostované listí dusíkatým vápnem prostě posypáváme.

Další možnost využití listí - ořešákem prospějete slepicím

Listí ořešáku královského nám například výborně poslouží v kurníku. Prostě je v suché podobě použijeme v kurníku jako podestýlku. Odpuzuje totiž parazity vyskytující se právě u drůbeže.

Proč je třeba listí hrabat z udržovaných trávníků

Divočeji rostoucím travním plochám v přírodních zahradách spadané listí nevadí. Ale dokonale střiženým trávníkům ano. Trávník se pod listím zapaří a bude mnohem náchylnější na houbové choroby, což bohužel poznáme až na jaře, kdy sleze sníh.

Jaké listí je v zahradě nejprospěšnější?

Bohužel nejkvalitnější listí najdeme v málokteré zahradě. Jde totiž o listí buků a dubů. Právě ze směsi listí těchto dvou dřevin připravíme nejlepší listovku. Obecně je pak preferováno listí dřevin lesních a okrasných před ovocnými. Nejlépe jsou na tom tedy zahradníci, kteří mají k dispozici kompostované listí sebrané z ploch parků.

Kde listí nadělá v zimě největší paseku?

Listí škodí nejvíce v podobě nastýlky na skalkách. Skalničky jsou obvykle velmi choulostivé rostliny, které by nám mohly při větší vlhkosti snadno uhnít.

Má smysl používat urychlovače kompostů?

Urychlovače kompostů nám umožní zmenšit plochu kompostu v malé zahradě. Určitě však lze doporučit jen bakteriální urychlovače kompostu, které obsahují cca 11 až 15 druhů bakterií pocházejících z tropických oblastí. Jednoduše proléváme vrstvené listí roztokem obsahujícím bakterie. Navíc je třeba kompost udržovat stále vlhký. Za sucha jej proto musíme prolévat. A jelikož bakterie potřebují i přístup vzduchu (kyslíku), nesmíme listí sešlapávat. Pouze tedy jemně vrstvíme a zaléváme.

Je možné listí rovnou i s posekanou trávou zaorat?

Určitě jde o skvělé řešení, protože se hmota rozšmelcovaná sekačkou v zemi rychle rozloží.

Jak přidávat listí k růžím?

Listí je ideální přihrnovat na zimu k růžím smíchané se zeminou, aby se lépe rozložilo. A pozor, nikdy nesmíme používat listy růží, protože bychom tak jen šířili houbové choroby růží.

Využití listí v zahradě

S příchodem podzimu a prvních mrazíků se zahrada zaplní opadaným listím. Listí je v zahradě cenným zdrojem organického materiálu a nabízí široké možnosti využití.

Mulčování

Listí je skvělý přírodní mulč, který pomáhá chránit půdu před erozí a vysycháním. Rozložením vrstvy listí kolem stromů, keřů a trvalek zabráníte růstu plevele a udržíte vlhkost v půdě. Listí také pomáhá zlepšovat půdní strukturu, protože se postupně rozkládá a přidává cenné živiny do půdy.

Listí se dá také použít jako přirozená izolace pro záhony a choulostivé rostliny během zimy. Citlivé trvalky nebo čerstvě zasazené stromy a keře můžete před mrazem ochránit tím, že kolem nich dáte vrstvu listí.

Kompostování

Kompostování listí je skvělý způsob, jak ho využít pro obohacení vaší zahrady. Smíchejte ho s dalším biologickým odpadem - trávou, kůrou či zbytky zeleniny a vytvořte kompost, který dodá půdě živiny.

Pokud se rozhodnete kompostovat pouze listí, vytvoříte listovku - kompost bohatý na humus, který má kyselé pH a je ideální pro kyselomilné rostliny, jako jsou borůvky nebo rododendrony.

Na jaře můžete v částečně zetlelém listí pěstovat plodiny jako brambory a dýně. Listí vytvoří volnou a vzdušnou vrstvu, ve které se těmto plodinám skvěle daří, a navíc obohatí půdu o živiny.

Příprava listovky

Jedná se o specifický druh kompostu vytvořený převážně nebo výhradně z listí. Rozkládá se déle než běžný kompost, ale výsledkem je bohatý substrát s kyselým pH, který se dá použít jako náhrada za rašelinu.

Výroba listovky je jednoduchá - střídavě vrstvěte listí, kompost a dusíkatý materiál (trávu, hnůj nebo kopřivy). Nezapomeňte listovku občas přehodit a udržovat ji vlhkou.

Některé druhy listí, jako například z ořešáku nebo dubu, se rozkládají pomaleji kvůli vyššímu obsahu tříslovin. Abyste urychlili jejich rozklad, stačí je nadrtit sekačkou. Tím zvýšíte povrchovou plochu listí a podpoříte jeho rychlejší rozpad.

Při práci s listím si uvědomte, že listovka má kyselejší pH, což se hodí zejména pro kyselomilné rostliny. U běžných je vhodné pH regulovat například mletým vápencem.

Zlepšení půdy a substrátů

Listovka je skvělá nejen jako náhrada rašeliny, ale můžete ji smíchat s pískem a zahradní zeminou v poměru 1:1:1 a vytvořit dokonalý výsevní substrát nebo substrát pro řízkování. Tento domácí substrát je ekologický a plně nahradí komerční produkty.

Úkryt pro ježky a užitečný hmyz

Hromady listí v klidném místě zahrady můžou sloužit jako přirozené zimoviště pro ježky. Ti si rádi vybírají klidná, listím pokrytá místa, kde můžou přečkat zimu. Nechte hromadu listí v rohu zahrady a nabídnete tím ježkům přirozený úkryt.

Listí v koutu zahrady poskytuje úkryt a zimoviště i pro mnoho užitečných druhů hmyzu, jako jsou berušky, škvoři nebo kukly motýlů. Tyto druhy pomáhají s regulací škůdců a podporují biologickou rovnováhu v zahradě.

Neodvážejte listí ze zahrady - ztrácíte tím cenný organický materiál. Ať už ho použijete jako mulč, do kompostu, na přípravu listovky nebo pro zlepšení půdy, v zahradě má nesmírný potenciál!

Faktory ovlivňující kompostování

• Vlhkost: Při optimální vlhkosti se nesmí mezi prsty objevit voda, ale materiál musí zůstat pohromadě.
• Kyslík: Nedostatek kyslíku signalizuje hnilobu. Nápravou je přehození kompostu.
• Teplota: Vyšší teplota materiálu je důkazem dobrého průběhu kompostování.

Hodnota pH kompostu

Zralý kompost má zpravidla hodnotu pH mezi sedmi a osmi. Nejjednodušší způsob, jak stanovit hodnotu pH, je pomocí indikátorových papírků. Hodnotu pH můžeme ovlivnit pouze mícháním výchozího materiálu nebo chemickými přísadami.

Fáze kompostování

• Fáze rozkladu: Trvá 3-4 týdny, teplota stoupá na 50 - 70 °C.
• Fáze přeměny: Trvá 4 - 8 (10) týdnů. Teplota začíná opět klesat.

Kompostéry

Při vermikompostování ve vermikompostérech se obejdete bez přehazování, navíc celý proces významně urychlují žížaly. Rovněž zateplené otočné kompostéry JORA značně urychlují proces kompostování díky celoročnímu kompostování, provzdušňování a promíchávání materiálu.

Vlastnosti kompostu

Kompost je stabilní a hygienizované pomalu působící organické hnojivo bez vodorozpustných forem dusíku. Výživný účinek kompostů působí několik let.

Význam kompostu

Cílem kompostování je zpětné vědomé uvedení organických zbytků do koloběhu látek v přírodě. V průměru obsahuje kompost z biologického odpadu celkem 5-16 kg dusíku v 1 t kompostu. Koncentrace fosforu v kompostu z biologického odpadu se standardně pohybují mezi 2,5 - 13 kg v 1 t kompostu. Koncentrace draslíku v kompostu se pohybuje mezi 3-13 kg na 1 t kompostu.

Komposty jsou organická hnojiva, definovaná jako směs organických látek a zeminy, oživená užitečnou půdní mikroflórou, v níž probíhají nebo proběhly humusotvorné procesy. Cílem kompostování je zpětné uvedení organických zbytků a odpadů do koloběhu látek v přírodě.

Hoštický Kompost

Hoštický Kompost patří do skupiny výrobků řady Hoštické Substráty české firmy FORESTINA představující tzv. přírodní substráty, které jsou vyráběny ve výrobním závodě v Horažďovicích v České republice. Složení substrátu: kůrový kompost a zelený kompost. Vlastnosti kompostu: pH (vodní výluh) 7,0 - 9,0 Obsah živin minimálně 0,6% N.

Hoštický Kompost se používá k obohacení půdy o organickou hmotu a živiny před výsadbou rostlin. Je vhodný při zřizování zelených ploch, při výsadbě zeleně, při zakládání zelinářských, zahradnických i ovocnářských pěstebních ploch.

Dávkování:

• Základní (podzimní) hnojení = 20 l kompostu na 2 - 2,5 m2
• Příprava substrátu = 1 díl kompostu na 3 - 4 díly zeminy (balení 20 l je cca na 60 - 80 l substrátu)

Maximální aplikační dávka kompostu je 20 kg sušiny na 10 m2 během 3 let.

Vhodné použití:

• K obohacení půdy o organickou hmotu a živiny před výsadbou rostlin
• K zřizování zelených ploch a při výsadbě zeleně
• K zakládání zelinářských, zahradnických i ovocnářských pěstebních ploch
• K zakládnímu podzimnímu hnojení

Nevhodné použití:

• K vylepšení půdy při pěstování kyselomilných rostlin

Kvalita kompostu

Kompostování se pojí s mnoha požadavky na kvalitu výsledného produktu, výrobní technologii a vliv na životní prostředí. Poměr C:N je důležitým kritériem, které ovlivňuje intenzitu činnosti mikroorganismů. Vlhkost čerstvého kompostu optimalizujeme na hodnotu, při které dojde k zaplnění 70 % pórovitosti vodou. Teplota kompostu je lehce stanovitelným ukazatelem, který vypovídá o stavu zrání kompostu a koresponduje s činností mikroorganismů.

Jak si poradit se spadaným listím?

Máte dvě možnosti: nechat ho ležet, anebo ho shrabat a dál zužitkovat. Pokud se rozhodnete pro první variantu a listí neshrabete, nebude sice zahrada před zimou uklizená, ale záhony a trávník ochráníte před mrazy. Na jaře se listí rozloží a dodá do půdy živiny.

Většina majitelů listí shrabe, pravděpodobně při tom sáhne po obyčejných hrábích. Opravdu velké plochy snadno uklidíte s vysavačem listí. S úklidem pomůže i sekačka - nastavte ji na maximální výšku a nože ho rozsekají na menší kusy, které se v porostu rychleji rozloží. Můžete je tedy na trávníku nechat.

Listí je také vhodným doplňkem kompostu, používá se k prokládání čerstvě posekané trávy, čímž dosáhnete optimálního poměru mezi uhlíkem a dusíkem. I když většině jehličnanů opadává jehličí během celého roku, nejčastěji se uklízí na podzim. Je vhodné ho zkompostovat, doporučuje se k němu přidat dvacet až čtyřicet procent lesní zeminy. Po dvou až čtyřech letech tak získáte kyselý a kyprý kompost s nízkým obsahem živin.

tags: #kompost #z #listí #a #trávy #kyselý

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem odpadkového koše VICTORIA
• Definice odpadu, slatiny a černozemě v kontextu
• Znečištění ovzduší ve městech
• Třídění odpadu: Skořápky od ořechů
• Odpadkové koše Bora Plast - recenze