Kompost a hluboká orba: Cesta k regeneraci půdy a udržitelnému zemědělství

Amálie Vystavělová a Viktor Procházka jsou mladí farmáři, kteří uplatňují své znalosti z farmářské školy na poli u Mnětic na Pardubicku. Jejich cílem je navrátit půdě život, to znamená pěstovat zeleninu, stromy a květiny tak, aby pole zůstalo tzv. „Děda má v okolí Mnětic pozemky a nabídl mi, že na nich můžu hospodařit. Když jsme se na pole přijeli podívat, byla všude okolo jen hnědá barva. Ale my to pomalu měníme,“ usmívá se Viktor a pokračuje:„Nejdřív jsme museli zkvalitnit půdu. Rychlým řešením je přidávat kompost. Další cestou je pěstování meziplodin.

Hluboká orba vs. regenerace půdy

„Pokud se používají vhodně zvolené meziplodiny, tak není hluboká orba potřeba. Naším cílem je půdu regenerovat a hluboká orba s sebou nese spalování půdního uhlíku. Rostliny to sice vyživí, ale kvůli uvolněnému uhlíku je to pro samotnou půdu ztráta,“ vysvětluje mladý zahradník. Půda se podle něj prokysličí díky tunýlkům, které vznikají odumřením kořenů rostlin, které se na poli pěstují. Meziplodiny posílají dolů pod povrch cukry, a díky tomu půdní život bují. Teď na podzim jsou ideální přezimující meziplodiny, které ani mráz nespálí. Například žito s vikví. Žito udělá hmotu, vikev posílá dusík.

Možnosti podpory zdraví půdy

Existuje mnoho způsobů, jak můžeme podpořit zdraví naší půdy. Zde jsou některé z nejdůležitějších a nejefektivnějších postupů:

• Kompostování: Kompostování je přírodní proces rozkladu organických zbytků za pomoci mikroorganismů. Výsledkem je tmavá, drobivá hmota - kompost, která je bohatá na živiny a organickou hmotu.
• Vermikompostování (žížalí kompost): Vermikompostování je specifický typ kompostování, při kterém se využívají žížaly, nejčastěji žížaly hnojní (Eisenia fetida). Žížaly rozkládají organické zbytky a produkují vysoce kvalitní vermikompost (žížalí hnůj), který je bohatý na živiny, huminové látky a prospěšné mikroorganismy.
• Zelené hnojení: Zelené hnojení spočívá v pěstování speciálních rostlin (meziplodin), které se následně zapraví do půdy. Tyto rostliny obohacují půdu o organickou hmotu a živiny.
• Mulčování: Mulčování je pokrytí povrchu půdy organickým materiálem (sláma, listí, kůra, štěpka) nebo anorganickým materiálem (textilie, fólie).
• Omezování orby: Hluboká orba narušuje strukturu půdy, snižuje obsah organické hmoty a poškozuje půdní mikroorganismy. Omezování orby nebo její nahrazení minimalizačními technologiemi je šetrnější k půdě.
• Střídání plodin: Pěstování různých druhů plodin v určitém sledu (střídání plodin) pomáhá předcházet vyčerpávání půdy a snižuje riziko napadení chorobami a škůdci.
• Biouhel: Biouhel je zuhelnatělá biomasa, která vzniká procesem pyrolýzy (zahřívání biomasy za omezeného přístupu kyslíku).
• Přírodní hnojiva: Kromě kompostu a vermikompostu existují i další přírodní hnojiva: Hnůj, Slepičince, Bylinné výluhy.

Rigolování a jeho význam v chmelařství

Ing. Rigolovací orba se provádí před výsadbou chmele do hloubky 35-75 cm. Rigolování by mělo být spojeno s intenzivním hnojením Corg, P, K, Ca, Mg jak před, tak i po provedení rigolování. Velmi hluboká orba - rigolování umožňuje tvorbu kořenů chmelových rostlin po výsadbě a zvyšuje výnosnost a dobu trvání plodné produkce chmele, zvláště u odrůd typu Žateckého poloraného červeňáku (ŽPČ). Zlepšena rigolováním je dlouhodobě i půdní úrodnost chmelnic, zlepší se vertikální nerovnoměrnosti rozložení C, P, K, Mg, Ca.

Před vlastním rigolováním provedeme jako samostatnou operaci střední až hlubokou orbu. Touto do půdního profilu zapravíme organické hnojivo v dávce 50-80 t hnoje nebo kompostu/ha současně s aplikací zejména P, K hnojiv, kde s ohledem na trvání chmelového porostu lze zvažovat i velmi vysokou úroveň dávek.

Čtěte také: Vše o kompostování

Hloubka rigolovací orby se zásadně přizpůsobuje vždy půdním podmínkám daného stanoviště, nikdy ne technickým možnostem pluhu a tažného prostředku. Na heterogenních, proměnlivě půdně a geologicky složených a tedy proměnlivě hlubokých či mělčích půdách bývá hloubka operace od 35 cm do 50 cm, na hlubších půdách pak od 35 cm do 75 cm.

Chmel jako rostlinný druh má geneticky určenou optimální hloubku většiny kořenové hmoty, což je většinou 1- 2 m. ŽPC jako nejrozšířenější odrůda chmele v ČR je doma v nejsušší části Evropy, tedy zejména v oblasti Žatecka a Rakovnicka. Výsledky výzkumů kořenového systému chmele v podmínkách ČR signalizují velkou variabilitu hloubky rozložení většiny kořenů mezi odrůdami chmele, přičemž největší hloubka uložení kořenového systému chmele byla zjištěna právě u ŽPČ.

Hlavní význam velmi hluboké orby rigolování je tedy především v umožnění hlubokého zakořeňování chmele (minimálně 1 m, optimálně 2 m) a tím zlepšení výživových a vodních poměrů rostlin chmele v průběhu celé 15-20ti leté existence chmelnice. Bylo také zjištěno, že rigolování pomáhá zvýšit výnos chmele i v méně příznivých půdních podmínkách, dále rigolování pomáhá udržet i stabilní výnosy a dlouhou životnost chmelových porostů, dále pak zejména odstranit půdní utužené vrstvy v počátku vegetace chmele.

Nakypřením orbou se sníží objemová hmotnost půdy a půdní mocnost se na přechodnou dobu zvedne asi o 20-50 centimetrů v závislosti na druhu, typu půdy a hloubce rigolovací orby. V půdě budoucí chmelnice se vytvoří vzduchové mezery, zvýší se vodní kapacita půdy, a tedy schopnost akumulovat srážky.

Živiny a Corg v půdě jsou totiž převážně rozptýlené ve vrchní vrstvě půdy do patnácti až třiceti centimetrů, z živin se jedná zejména o P, dále i o K. O polovinu méně jich je od třiceti do šedesáti centimetrů, až o sedmdesát procent méně je živin ve hloubce od šedesáti do devadesáti centimetrů. Přitom chmel má hlavní kořenovou soustavu v hloubce až dva metry a odtud čerpá nejvíce živin. V půdním profilu cirkulují jen některé živiny - hořčík, vápník, síra, z nichž některé naopak mají tendenci kumulovat se ve spodních půdních vrstvách. Naopak omezeně cirkulují hlavně fosfor a částečně i draslík.

Čtěte také: Výhody domácího kompostování

Obsah zejména P, K, Ca v půdě koreluje s obsahem půdního uhlíku Corg - půdní organické hmoty, která je většinou více obsažena ve svrchních půdních horizontech. Působením šroubovité radlice pluhu při orbě dojde k vynesení půdních horizontů s nižšími obsahy P, K, Corg a vyššími obsahy S, někdy i Ca, Mg. Do spodních půdních vrstev jsou přemístěny půdní horizonty s vyššími obsahy Corg, P, K a nízkými obsahy S. Je proto nutné nadále intenzivně pravidelně dodávat formou hnojení Corg a živiny, zejména P, K do vrchních vrstev. Provedená opatření mohou mít někdy trvalou účinnost, minimálně však mohou být funkční několik desítek let.

Rigolování před založením chmelnic a s ním nezbytně nutně spojené intenzivní hnojení organickými a minerálními hnojivy je tedy opatření ne rutinní a statické, ale naopak velmi progresivní a dynamické.

Výnosový potenciál půdy chmelnice z celkového pohledu je určen zejména její kvalitou - bonitou či úrodností. Půdy na Zemi vznikly pedogenezí a ta pak závisela na geologickém podloží-půdním substrátu, hloubce ornice, reliéfu, vodních poměrech, klimatických poměrech, půdním edafonu a dalších faktorech, které nemohl a nemůže pěstitel příliš ovlivnit. Před založením chmelnice již je samozřejmým předpokladem naplnění výběru vhodnosti podmínek bonity půdy chmelnice, tedy klimatu, vodních poměrů, půdního substrátu, reliéfu půdy.

Vhodně provedená rigolace půdy před založením chmelového porostu vytváří a zvyšuje výnosový potenciál chmelového porostu, a to zejména s ohledem na počáteční rozvinutí dostatečně hlubokého kořenového systému chmelové rostliny. Zvláště aktuální je to u všech výsazů zejména klonů ŽPČ a odrůd z nich blízce vyšlechtěných (např. typu SAAZ), dále u všech odrůd chmele s větším kořenovým systémem (např. Kazbek). Rigolování pak obecně odstraňuje a eliminuje minimálně po dobu zakořeňování chmele po výsadbě utužené a zhutnělé půdní vrstvy.

Rigolace půdy před výsadbou chmele a doprovodná opatření (hnojení Corg + P, K, Ca, Mg) odstraňují vertikální nerovnoměrnosti rozložení Corg + P, K, Ca, Mg a tak se zvyšuje schopnost osvojení živin kořeny chmele.

Čtěte také: Sázení rostlin a kompost

Rigolace půdy tak má současný, kombinovaný účinek jak na chmelový porost, tak na chmelovou půdu, a tedy zvyšuje výnosnost celé chmelnice.

Ekologické zemědělství a nové přístupy

Novou příručku pro ekologicky hospodařící zemědělce připravují vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s odborníky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Jejím cílem je představit metody a přístupy, které by ekologicky hospodařícím zemědělcům mohly umožnit dosahovat srovnatelných výnosů, jaké mají pěstitelé v konvenčním zemědělství.

„Základní zásady jsou velmi jednoduché. Jde hlavně o využití potenciálu, který nabízí půdní organismy. Stále musíme mít na paměti to, že výsledek našeho zemědělského snažení bude přímo úměrný prosperitě půdních organismů a nepřímo jejich strádání, kdy nebudou mít dostatek potravy. Pokrytí živinových a energetických nároků půdních organismů se odvíjí od množství vyprodukované nadzemní a podzemní biomasy rostlin, kterou budou mít k dispozici. Proto bychom měli dbát na to, aby byla půda neustále kryta vegetací. Půdní pokryv nezajišťuje jen cílová plodina, ale po její sklizni také meziplodiny,“ doplňuje Záhora, podle kterého prosperitě půdních organismů nepomáhá ani hluboká orba.

„Proto by se k ní mělo přistupovat pouze v oprávněných případech. V souhrnu tedy nejde o nic převratně nového. Jde jen o větší ohled k přírodě, ze kterého vyplývá zásadní úprava osevních sledů s výrazným prodloužením intervalů mezi stejnými plodinami, zařazení pestrého spektra meziplodinových druhů, šetření s hlubokou orbou nebo povrchové aplikování zralého kompostu. Dramatický nárůst klimatických extrémů lze v ekologickém zemědělství zohlednit zakládáním víceúčelových pásů stromové a keřové vegetace v kombinaci se zasakovacími vrstevnicovými příkopy (tzv.

Bakterie, půdní houby, prvoci, viry a další mikroorganismy mohou prosperovat jedině v situaci, kdy od rostlin dostanou odpovídající díl energie. „Pestrost života v půdě je dobrým nárazníkem pro klimatické výkyvy. Protože dešťová srážka, která naprší na funkční půdu, je okamžitě ukryta do její hloubky, aniž by při tom docházelo ke ztrátám živin vyplavováním. Půdní organismy si osud živin úzkostlivě hlídají,“ říká Záhora.

Jiné je to v půdách, do kterých jsou aplikována minerální hnojiva a pesticidy. Nevyužitý dusík z hnojiv ve formě nitrátů ohrožuje zásobu stopových prvků v půdě vyplavováním.

„Přejít z konvenčního zemědělství na ekologii je v prvních letech náročný a zdlouhavý proces. Půdu je potřeba nakrmit ze shora. Jednak meziplodinami, jednak pravidelnými dávkami kvalitního kompostu a jednak tím, že první tři až čtyři roky nechá zemědělec oživovat pole třeba vojtěškou. Zejména proto, aby ona sama s pomocí žížal pomohla rozrušit zatmelenou bariéru mezi ornicí a podorničím. To je danost, kterou musí pěstitel překonat, pokud chce mít výsledky.

Tabulka: Srovnání konvenčního a ekologického zemědělství

tags: #kompost #hluboká #orba

Oblíbené příspěvky:

• Čištění odpadů Krtkem
• Dopad ekologické daně
• Udržitelné nakládání s gumovým odpadem
• Hravé knihy pro děti od Davies Kate
• Nová pravidla pro bioodpad v Brně