Pěnový polystyren (EPS), známý také jako expandovaný polystyren, je všudypřítomný plast. Používá se ve stavebnictví jako izolační materiál, v obalech pro elektroniku a v přepravních boxech na potraviny. EPS je tvořen z 98 % vzduchem a jen z 2 % samotným polystyrenem. Díky tomu má vynikající tepelně-izolační schopnosti, je lehký, voděodolný, pevný v tlaku a skvěle tlumí nárazy.
Je důležité vědět, jaké druhy odpadu patří do jednotlivých nádob. Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je každý povinen zbavovat se odpadů předepsaným způsobem. Zákon o odpadech stanovuje povinnost třídění pro domácnosti i firmy a podnikatele.
Polystyren patří mezi plasty, a proto v čisté obalové podobě patří do žlutého kontejneru. Jeho třídění ale není vždy úplně samozřejmé - každý typ polystyrenu má jiné možnosti zpracování, a proto je důležité rozlišovat, do kterého odpadu ho správně odložit. Vždy se řiďte informačními nálepkami na kontejnerech nebo doporučeními obce. Každý region může mít drobně odlišná pravidla podle toho, jak funguje svoz a zpracování odpadu.
Abyste měli úplně jasno, připravili jsme jednoduchou tabulku, která ukazuje, do jaké popelnice patří polystyren podle jeho druhu a stavu. Díky tomu budete mít rychlou pomůcku při třídění a vyhnete se chybám, které zbytečně komplikují recyklaci. Správným tříděním polystyrenu totiž šetříte místo ve směsném odpadu a přispíváte k lepšímu využití surovin.
| Druh polystyrenu | Kam patří | Poznámka |
|---|---|---|
| Obalový polystyren | Žlutý kontejner | Musí být čistý, bez zbytků jídla a mastnoty |
| Znečištěný polystyren | Směsný odpad | Znehodnocuje recyklaci, proto nepatří do plastu |
| Stavební polystyren | Sběrný dvůr | Nerecyklovatelný, stavební odpad |
Čistý obalový polystyren patří do žlutého kontejneru, znečištěný do směsného odpadu a stavební polystyren na sběrný dvůr.
Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny
Čistý obalový polystyren, jako jsou tácky, kelímky nebo výplně z krabic, je možné bez obav třídit mezi plasty a následně se dále recykluje. Díky tomu se ušetří cenné suroviny a zmenší množství odpadu končícího na skládkách.
Naopak stavební polystyren, například izolační desky nebo odřezky, je nutné odvézt na sběrný dvůr, kde se s ním nakládá odděleně. Znečištěný polystyren, třeba mastný od potravin nebo potřísněný barvou, už recyklaci neumožňuje a patří do směsného odpadu.
Recyklace polystyrenu má několik podob, záleží na tom, zda je materiál čistý, znečištěný nebo stavební. Správně zpracovaný polystyren lze vrátit zpět do výroby, čímž se šetří suroviny i prostor na skládkách. Přestože váží velmi málo, tvoří obrovský objem odpadu, a proto je jeho sběr a stlačení důležitý hlavně z hlediska logistiky a úspor místa.
Stavební polystyren tvoří zvláštní kapitolu v odpadovém hospodářství. Na rozdíl od čistého obalového polystyrenu obsahuje zbytky lepidel, omítek či cementu, a proto rozhodně nepatří do žlutého kontejneru na plasty. Nejvhodnějším způsobem je odvoz na sběrný dvůr, kde s ním odborně naloží, nebo objednání kontejneru na stavební odpad při větších rekonstrukcích. Správná likvidace je důležitá nejen z pohledu ekologie, ale i legislativy.
Recyklovaný stavební polystyren přitom nemusí skončit bez užitku. Dá se zpracovat do nových izolačních desek, které znovu najdou uplatnění ve stavebnictví, nebo slouží jako příměs do lehčených směsí a betonů, kde zlepšuje jejich tepelněizolační vlastnosti. Často se také zpracovává do podoby regranulátu, z něhož vznikají různé plastové výrobky. Díky těmto možnostem má i použitý stavební polystyren druhý život a nekončí zbytečně na skládce.
Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu
Odpadní polystyren ze staveb může vznikat činností stavebních firem nebo svépomocnou výstavbou prováděnou občany. Konkrétní doporučení pro případ stavebních a demoličních odpadů, jsou uvedena v metodickém návodu odboru odpadů Ministerstva životního prostředí pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi.
Odkládání odpadního stavebního polystyrenu do kontejnerů pro tříděný sběr komunálních odpadů (žlutých kontejnerů) je zakázáno zákonem o odpadech a může být sankcionováno podle § 47 odst. 1 písm. i) zákona č. 200/1990 Sb., přestupkového zákona až do výše 50 000 Kč. Přesto, zejména při svépomocné výstavbě, k tomuto jevu dochází.
Polystyren je oblíbený díky nízké hmotnosti, izolačním schopnostem a všestrannému využití. Zároveň je ale problematický - rozkládá se stovky let a v přírodě způsobuje ekologickou zátěž. Proto je klíčové polystyren správně třídit a recyklovat.
Recyklace polystyrenu je sice složitější, ale její význam je zásadní. Každý čistý kousek, který dáte do žlutého kontejneru, pomáhá snížit ekologickou stopu.
Hlavní ekologické důvody recyklace:
Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad
Recyklace polystyrenu je jednoduchá, pokud znáte základní pravidla. Díky recyklaci se polystyren může znovu využít, šetří zdroje a hlavně nezatěžuje přírodu.
Evropská komise podniká od roku 2008 významné kroky, které míří k zamezení výskytu a rozšíření látky hexabromcyklododekanu (HBCDD) v životním prostředí. HBCDD se řadí mezi tzv. perzistentní organické znečišťující látky (POP) a jedná se o látku škodlivou pro lidské zdraví a životní prostředí.
Na trhu tak stále mohou být EPS desky, které jako zpomalovač hoření HBCDD obsahují, ať už od evropských výrobců nebo případně dovezené ze států mimo EU. Takovéto používání HBCDD v EPS deskách evropských výrobců je již výrazně regulováno legislativou EU, která umožňuje používat HBCDD při výrobě EPS jen určitým autorizovaným výrobcům. Povinnost označování je implementací opatření, které zavedla mezinárodní Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech, a znamená, že povinnost takového označení platí nejen v EU, ale rovněž v zemích, které jsou smluvními stranami a tzv. přistoupily na zařazení HBCDD do Úmluvy.
Zmiňovaným nařízením Komise (EU) č. 2016/460 ze dne 30. března 2016 se mění od 30. září 2016 pravidla pro původce odpadů (firmy a obce) o nakládání s odpadním stavebním polystyrenem v budovách a při jejich výrobě. V případě, že obsah HBCDD v odpadním polystyrenu je v koncentracích větších než 1000 mg/kg, může být pouze energeticky využit, spálen nebo upraven tak, aby se koncentrace HBCDD v odpadním polystyrenu snížila pod limit 1000 mg/kg.
Vzhledem k životnosti stavebního polystyrenu, která se odhaduje na cca 30 až 50 let, lze přepokládat, že veškerý odpadní polystyren odstraňovaný v rámci rekonstrukcí ze staveb obsahuje HBCDD a musí s ním být nakládáno výše uvedenými způsoby. V pochybnostech o obsahu HBCDD je možné prostřednictvím rozboru v akreditované laboratoři prokázat koncentraci HBCDD v polystyrenu pod 1000 mg/kg.
Zbytky stavebních materiálů, jako je staré lino, stržené tapety nebo obaly a kusy polystyrenu - to jsou druhy odpadu, u kterých často váháme, zda je třídit do barevných popelnic a do jakých. Při rekonstrukci nebo vyklízení domácnosti se často setkáváme s odpadem, jako jsou staré tapety, linoleum nebo polystyren. Správné třídění těchto materiálů je klíčové pro ochranu životního prostředí a efektivní recyklaci odpadu.
Ačkoliv se může na první pohled zdát, že tapety jsou papír, a proto patří jednoznačně do papírového odpadu - ve skutečnosti pro třídění a následnou recyklaci vhodné nejsou. Důvodem je jejich kontaminace zbytky lepidel, omítky, nátěrů, nebo dokonce plísní, které znemožňují jejich zpracování ve standardních recyklačních linkách na papír. Nejvhodnějším řešením je jejich odvoz do sběrného dvora, kde s nimi bude naloženo podle platných pravidel pro manipulaci s odpady tohoto typu.
Malé kousky či odřezky linolea patří do sběrného dvora, s většími kusy nakládáme jako s objemným nebo stavebním odpadem.
Drobnější výrobky z polystyrenu, jako jsou například polystyrenové kelímky, boxy na jídlo či výplně v krabicích výrobků, třídíme do sběrných nádob pro třídění plastů. Naopak stavební polystyren, typicky používaný jako izolační materiál, je lepší do žlutého kontejneru netřídit.
V Evropě se ročně spotřebuje přibližně 2 200 000 tun pěnového polystyrenu (EPS). V ČR to bylo v roce 2024 zhruba 47 800 tun, přičemž při této spotřebě vzniklo více než 4 600 tun odpadu. Ačkoliv se jedná o plně recyklovatelný materiál, podíl recyklace v ČR se pohybuje kolem 50 %.
Obecně platí, že třídit čistý polystyren je žádoucí, umožníme tak jeho recyklaci a další efektivní využití. Znečištěný polystyren můžeme v malém množství odložit do směsného odpadu, ve větším pak do sběrných dvorů. Pro větší množství polystyrenu lze využít specializovaná sběrná místa pro odpad z pěnového polystyrenu.
Klasický polystyren, například z balení spotřebičů, patří do žlutého kontejneru.
tags: #komunalni #odpad #polystyren #recyklace