Kontaminace pitné vody skládkou: Hrozba pro naše zdroje?


06.03.2026

Myslíte si, že nejzdravější pitná voda je ta, která vám teče z vodovodního kohoutku? Možná se mýlíte. Dodavatelé pitné vody vám často tají a skrývají mnoho faktů, o kterých se dozvíte, až když je pozdě. Často se setkáváme s lidmi, kteří neoblomně tvrdí a hájí názor, že 100% čistá a zdravá voda je jen ta voda z vodovodu a jsou zásadně proti její filtraci.

Souhlasíme s tím, že příroda nám poskytuje kvalitní pitnou vodu, avšak kvůli lidské hlouposti a malichernosti je čistá pitná voda již spíše výjimkou, na rozdíl od minulosti. Kvalitní filtr na vodu na bázi reverzní osmózy neslouží pouze k odstranění chlóru, ale také pomáhá odstraňovat stovky nebezpečných látek.

Milan Šindler se před čtyřmi lety stal předsedou dozorčí rady BVS (Bratislavská vodárenská společnost), která zásobuje pitnou vodou více než tři čtvrtě milionu lidí. Od té doby se dozvěděl mnoho o kvalitě pitné vody na Slovensku, možná víc než chtěl. Žitný ostrov, který má prezentovat kvalitu pitné vody na Slovensku - tedy jedno z největších bohatství naší země prý není to, co si mnozí myslí. Za vším je však opět lidská hloupost.

Žitný ostrov by svojí kapacitou vody dokázal zásobovat i dvě naše republiky, má to však jeden háček. Panu Šindlerovi se přibližně před dvěma lety dostal do rukou materiál, který mluvil o možné kontaminaci podzemních vod Žitného ostrova nebezpečnou skládkou CHZJD ve Vrakuni. Podle odhadů mnoha expertů z ní už přes 20 let tečou do vody stovky chemikálií. Chemické závody Jurije Dimitrova zde totiž v letech 1965 až 1979 uskladnily přes 120 tisíc tun nebezpečného odpadu, pro ilustraci to je 120 000 000 kg odpadu uskladněného v délce více než kilometr v oblasti vyschlého ramene Malého Dunaje.

Pan Šindler dodává, že i přesto, že to je známo, tak kompetentní ani vláda s tím nic nedělají. Také dodává, že se bojí o budoucnost svých dětí a vnoučat. V přísně chráněné vodohospodářské oblasti se nachází nebezpečná skládka a nikdo to neřeší.

Čtěte také: Kontaminace radiací

Když kontaktoval ministerstvo životního prostředí, dočkal se jen posledního průzkumu enviromentální zátěže, ze kterého vyplývá, že “ ze skládky uniká přes 440 jedovatých chemických látek. Vláda v roce 2010, usnesením číslo 153 schválila sanaci této skládky a to do roku 2015, jenže ministerstvo podle pana Šindlera dosud nic nesplnilo a opět jen slibovalo před volbami. Podle Vodního zákona by Slovenská inspekce životního prostředí měla okamžitě vyhlásit mimořádné zhoršení podzemních vod v této oblasti, včetně všech následných opatření, " upozorňuje Šindler.

Bohužel do výzkumu a zejména sanace palčivého problému dlouhodobě nikdo neinvestuje. Každý rok stoupne výskyt rakoviny v této lokalitě skoro o deset procent.

Příklady kontaminace z České republiky

Okříšky na Třebíčsku už znají výsledky posledního měření ve vrtech, které monitorují starou skládku brusírenských kalů. Potvrdila se vysoká koncentrace nebezpečného arzenu v podloží, obec ale v ohrožení není. Toxický arzen se nachází v lesíku v kopci nad městysem, kam se v konečné fázi socialismu vyvážely brusírenské kaly z nedaleké sklárny.

Cílem bylo zjistit, zda a jak se nebezpečný arzen šíří v půdě a ve spodních vodách. Zdá se tedy, že pronikání arzenu směrem k zástavbě a bezprostřední ohrožení zdrojů pitné vody nehrozí. Nicméně to neznamená, že se můžeme nechat ukolébat a na skládku zapomenout. Monitoring se bude opakovat každé tři měsíce.

Analyzované hodnoty obsahu arzenu víc než dvakrát překročily limit pro zahájení sanačních prací. Doporučujeme zpracovat analýzu rizik, která by komplexně a podrobněji zhodnotila možný negativní vliv skládky na jednotlivé složky životního prostředí. Z dlouhodobého hlediska může být kontaminace významným rizikovým faktorem.

Čtěte také: Jak vybrat ekologickou pitnou lahev?

Lidé v Okříškách podle rozborů vody své studny kontaminované nemají. A kontaminace podle Ryšavého ani bezprostředně nehrozí. Skládku podle starosty sanovaly dnes už zaniklé sklárny Bohemia po roce 1990.

V některých ho bylo hodně, v posledních byl najednou přijatelně malý obsah. Je otázka, zda bylo přání otcem myšlenky, nebo jestli to tak bylo doopravdy, to už dnes nezjistíme, doplnil starosta Okříšek.

Další lokality s rizikem kontaminace

  • Křižanovice: Nadlimitní koncentrace olova v povrchových vodách.
  • Kaliště: Kaly z likvidace odpadních vod z povrchové úpravy - galvanického nanášení.
  • Řídká Blana: Neřízené skládky odpadů.
  • Květná: Bývalý opukový lůmek zavážen průmyslovými odpady.
  • Rychnov nad Kněžnou: Potenciální zdroje znečištění horninového prostředí chlorovanými alifatickými uhlovodíky (CLET).
  • Lázně Bělohrad: "Černé" skládky u lesa Zhoří a pod fotbalovým hřištěm v Horní Nové Vsi, podezření na ukládání nebezpečných průmyslových odpadů.

Nebezpečné odpady a jejich vlastnosti

Podle zákona je odpad každá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl či povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů. Právě nebezpečným odpadům je potřeba věnovat pozornost z pohledu ochrany životního prostředí a ochrany zdraví lidí.

Nebezpečné vlastnosti odpadu jsou: výbušnost, oxidační schopnost, vysoká hořlavost, dráždivost, škodlivost zdraví, toxicita, karcinogenita, žíravost, infekčnost, teratogenita, mutagenita, schopnost uvolňovat vysoce toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo s kyselinami, schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po jejich odstraňovaní a ekotoxicita.

Rizika spojená s pevnými odpady

Zdravotní rizika plynoucí z pevných odpadů jsou dané způsobem shromažďování, odvozu, konečné likvidace a hlavně složením. Skládky jsou zdrojem znečištění ovzduší, jelikož často dochází k samovznícení hořlavých látek a produkci dýmu a zápachu, v suchých letních měsících je povrch skládek zdrojem prašnosti. Skládky jsou vhodným prostředím pro rozmnožování hlodavců - potkani, myši a hmyz a ti jsou pasivními přenašeči původců různých nákaz.

Čtěte také: Fakta o znečištění a plýtvání vodou

Prevence uvedených rizik je možná použitím jiných metod likvidace odpadů - kompostování, resp. průmyslová fermentace, prosté spalování ve spalovnách nebo spalováním za vysokých teplot. Při hoření odpadů vznikají z různých organických látek, hlavně plastů, polycyklické aromatické uhlovodíky, polychlorované bifenyly, ale také dibenzofurany a dioxiny.

Masivním znečišťováním je ohrožena půda a z toho vyplývající znečištění zdrojů podzemních a povrchových vod.

Sanace skládky odpadu ve Voticích

Na základě závěru analýzy rizik s názvem „Votice - analýza rizik skládky odpadů v katastru obce“ z roku 2017 byla v rámci Operačního programu životního prostředí, Státního fondu životního prostředí, poskytnuta žádost o dotaci na první etapu sanace skládky odpadů v katastru obce Votice. Předmětem realizace sanace bylo území bývalého lůmku na Polském vrchu, nacházející se 1,5 km jižně od města, které bylo v minulosti využíváno jako černá skládka průmyslových odpadů.

V odebraných vzorcích materiálu tělesa skládky byly zjištěny vysoké koncentrace těžkých kovů - především chromu (maximální koncentrace 14 700 mg/kg), mědi (max. 35 500 mg/kg), olova (max. 574 mg/kg), a zinku (max. 17 000 mg/kg). Dále zde byly vysoké koncentrace kyanidů (max. 570 mg/kg), uhlovodíků C10-C40 (8 810 mg/kg), polycyklických aromatických uhlovodíků a chlorovaných uhlovodíků.

Na základě provedených prací bylo identifikováno nepřijatelné riziko pro obyvatele využívající vodu z jímacího území Líštěnec jako pitnou a bylo doporučeno nápravné opatření o dvou etapách - v první etapě provést sanační zásah spočívající v odtěžbě tělesa skládky a ve druhé etapě provést doprůzkum saturované zóny a použít inovativních sanačních metod a následný postsanační monitoring.

V červnu 2018 byla s městem Votice uzavřena smlouva o provedení sanačních prací, jejichž cílem bylo vymístění uložených odpadů z lůmku postupnou odtěžbou, zabezpečení jejich odstranění v souladu s platnou legislativou a rekultivace lokality. Celkem tak bylo z prostoru černé skládky na Polském vrchu odstraněno 862,29 tun odpadů.

V současné době je zpracováván realizační projekt pro druhou, navazující, etapu prací spočívající v doprůzkumu. V souvislosti s žádostí o dotaci z Operačního programu životního prostředí 2021 - 2027, byl městu Votice opět poskytnut finanční příslib na realizaci II. etapy sanace skládky odpadů v katastru obce.

Z důvodu ohrožení zdrojů vody pro zásobování obyvatel byla v roce 2018 zpracována Analýza rizik, kde byla navržena jako nápravné opatření dvouetapová sanace - I. etapa vymístění skládkovaného materiálu a II. etapa sanace podzemní vody.

Problém skládkování v České republice

V 90. letech minulého století se v ČR řešily odpady tím, že se vystavělo přes 220 skládek s obrovskou kapacitou absorpce především směsných komunálních odpadů. Obce skládek využívají, protože je to jednoduché a nejlevnější řešení. Skládkaři, kteří ze svého byznysu skládek a svozů udělali zlatý důl, prostě zákon nepustí v platnost.

Skládky nás ale postupem času budou stát o hodně víc. Platíme zdravím, platíme penězi a platit budou zdravím a penězi i naše děti. Sama o sobě uvolňuje metan, který způsobuje skleníkový efekt. Každá skládka jednou proteče. Obrovské nebezpečí kontaminace spodních vod je nasnadě. V mnoha případech se tak dokonce už děje a případů přibývá.

Skládkaři se nechtějí připravit o svůj byznys ani po roce 2024, kdy stávající zákon zakáže odpad skládkovat. Mocí peněz a lobingu nedovolili vzniknout nové legislativě. Takže budeme mít i nadále levné odpady, ale za cenu, že budeme otravovat ovzduší, vody a naše děti na sanaci skládek v budoucnu vydají obrovské peníze.

Případ Hořovice

S kontaminací vody v Hořovicích nemá skládka, kterou provozuje společnost AVE CZ, nic společného. Tento závěr definitivně potvrdila studie akreditované nezávislé společnosti OPV (Ochrana podzemních vod). Studie tedy potvrdila dřívější domněnku, že kontaminací je zasažena především mělká voda, udržující se pod povrchem zemin, která je dotována srážkovými vodami a patrně i vodami svedenými z obvodového příkopu skládky. Podzemní vody nebyly nijak zasaženy.

Kontaminace pochází s největší pravděpodobností z výluhových vod z nedaleké staré nezabezpečené „laguny“, u níž nelze zcela vyloučit, že nemá porušený drenážní systém. Majitelé studní v Hořovicích, které šířením poplašných zpráv o 500násobném překročení limitu arzenu vyděsila především televize Prima, můžou zůstat klidní, ze skládky nehrozí žádné nebezpečí," potvrzuje Zdeněk Bočan, ředitel využívání odpadů AVE CZ.

tags: #kontaminace #pitné #vody #skládka

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]