Komunální Odpad: Popelnice na Obyvatele nebo na Rodinný Dům?


22.11.2025

Poplatek za svoz komunálního odpadu patří mezi všeobecně známé finanční povinnosti většiny občanů. V jednotlivých městech se však mohou mírně lišit termíny splatnosti a překvapivě poměrně výrazně i vybírané částky. Nastavení systému výběru je na vedení radnice. A kdo je obvykle poplatníkem, kdo platit nemusí a jak je to s poplatkem v případě, že máte byt pronajatý? Jaké ceny platí ve velkých městech v roce 2025?

Co je to komunální odpad?

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je komunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je dle složení podobný odpadu z domácností.

Proč se liší výše poplatku?

Obec není povinna na svém území místní poplatky za komunální odpad zavést. Pokud se tak rozhodne, má dle ministerstva financí dvě možnosti, a to zavedení poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, nebo poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

  • Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství - jedná se o poplatek za samotnou existenci obecního systému odpadového hospodářství v obci. Typickým znakem poplatku je jeho paušální charakter, to znamená, že není vázán na skutečnou produkci komunálního odpadu.
  • Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci - poplatek je konstruován tak, aby zachycoval produkci komunálního odpadu. Je založen na obecných principech práva životního prostředí „znečišťovatel platí“ a „plať tolik, kolik vyhodíš“.

Oba systémy se vylučují, resp. vedení města si musí zvolit pouze jeden poplatek, který zavede na celém území a pro celé poplatkové období, kterým je kalendářní rok. Specifické podmínky a výši poplatků za komunální odpad naleznete na stránkách obecních úřadů.

Kdo musí a kdo nemusí platit za komunální odpad?

„Poplatek za komunální odpad se týká různých skupin poplatníků. Obvykle jde o fyzické osoby, které mají ve městě trvalý pobyt a o fyzické osoby, které v daném městě vlastní stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, i když v nich nejsou hlášeny k pobytu ony ani žádné jiné fyzické osoby,“ říká Michal Hrbatý, CEO společnosti UlovDomov.cz.

Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny

Dále mohou být poplatníky fyzické osoby, které podle zákona pobývají v obci přechodně po dobu delší než 3 měsíce, fyzické osoby, jimž byl přidělen azyl, a cizinci, kteří mají povolen přechodný pobyt na více než 90 dní.

Snížená sazba a osvobození poplatku „za popelnici“

Zároveň však existují i skupiny osob, které jsou od platby poplatku obvykle osvobozeny. Týká se to dětí do 4 let a lidí starších 70 let. Rodiny též většinou nemusí platit za třetí a každé další dítě.

Osvobození se může týkat i vlastníků staveb určených k individuální rekreaci, fyzických osob s trvalým bydlištěm na úředních adresách, fyzických osob umístěných v dětském domově, v zařízeních pro děti, které vyžadují okamžitou pomoc, nebo v domovech důchodců se zvláštním režimem a dále také nezaopatřených dětí umístěných v domově pro osoby se zdravotním postižením.

Konkrétní pravidla pro platbu poplatků za svoz komunálního odpadu se mohou město od města lišit, takže je vždy potřeba zjistit si konkrétní informace podle místa svého bydliště.

Poplatek za odpad, když platíte nájem

„Primárním poplatníkem je obvykle ten, kdo má v bytě či domě trvalý pobyt,“ říká Michal Hrbatý. Ovšem v situacích, kdy tomu tak není, nastávají různé případy. Záleží především na tom, jaký systém výběru poplatků uplatňuje daná obec, kde nájemce bydlí na základě uzavřené nájemní smlouvy, a jaký systém uplatňuje obec, kde má trvalý pobyt.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Například v Praze jsou od poplatku osvobozeni lidé, již v hlavním městě pobývají přechodně, což se mnohdy týká například studentů či cizinců, kteří bydlí v nájmu. Naproti tomu v Brně má už od roku 2013 povinnost platit poplatek za svoz komunálního odpadu každý, kdo má ve městě pobyt 90 a více dnů - tedy i studenti či cizinci přihlášení k přechodnému pobytu a pobývající zde v nájmu.

Další zajímavý případ nastává, když máte v obci trvalý pobyt a zároveň vlastníte na území obce další nemovitost, ve které nemá nikdo trvalý pobyt. Poté se na vás vztahuje povinnost platit poplatek dvakrát.

Splatnost poplatku za svoz odpadu 2025

Poplatky za odpad lze platit několika různými způsoby. Můžete je uhradit hotově na jednotlivých městských úřadech nebo poštovní poukázkou. Nejpohodlnějším způsobem je však pro většinu lidí platba převodem z online bankovnictví na účet konkrétního města, kdy se pouze identifikujete přiděleným variabilním symbolem.

Splatnost poplatku za komunální odpad je většinou v prvním pololetí daného kalendářního roku - konkrétní letošní termíny pro Prahu, Brno, Olomouc a Plzeň uvádíme v tabulce. Údaje pro další obce naleznete na stránkách obecních úřadů.

Město Výše poplatku Splatnost Poznámka
Praha za 120 litrovou nádobu: 1 560 Kč v případě svozu jednou za 14 dní. V případě svozu jednou týdně 3 120 Kč 15. června a 15. prosince Poplatky jsou v Praze rozčleněny do kategorií dle velikosti popelnice a frekvence odvozu, více informací a kalkulačka
Brno 900 Kč/rok 31. května Další informace zde
Olomouc 864 Kč/rok 31. května Další informace zde
Plzeň 1932 Kč/rok do 15. května a 15. listopadu Záleží na frekvenci svozu a objemu nádoby. V případě popelnic o objemu 120 litrů a týdenního svozu je poplatek stanoven na 1932 Kč ročně. Další informace a aktuální ceník
Liberec 840 Kč/rok do 31. března a 30. září

Shrnutí problematiky poplatků za komunální odpad v případě nájemního bydlení

Místní poplatky upravuje Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Známé jsou dva druhy místních poplatků za komunální odpad:

Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad

  1. poplatek za obecní systém odpadového hospodářství
  2. poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

První typ poplatku platí v zásadě fyzické osoby, které jsou v dané obci přihlášeny k trvalému pobytu, a vlastníci nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obce.

Druhý typ poplatku platí v zásadě fyzické osoby, která mají v obcí bydliště, které nemusí být totožné s registrovaným trvalým pobytem a vlastník nemovité věci, ve které nemá bydliště žádná fyzická osoba.

Pojem bydliště vymezuje § 80 občanského zákoníku tak, že člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. Nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije. Nelze-li takové místo zjistit, anebo lze-li je zjistit jen s neúměrnými obtížemi, považuje se za bydliště člověka místo, kde má majetek, popřípadě místo, kde měl bydliště naposledy.

O typu místního poplatku si rozhoduje vždy každá obec.

Nájemce může být v obci, v níž má přihlášen trvalý pobyt, od placení tohoto poplatku v této obci osvobozen, pokud má v pronajímaném bytě v jiné obci své bydliště (zdržuje se zde s úmyslem trvalého bydlení) a v obci, kde se nachází pronajímaný byt, se platí druhý typ poplatku.

V případě druhého typu poplatku poplatek neplatí nájemce přímo obci, kde má bydliště, ale platí jej prostřednictvím vlastníka bytového domu. Výše poplatku je obcí odvozena buď od hmotnosti odpadu, objemu odpadu, nebo kapacity soustřeďovacích prostředků. Poplatek podle těchto kritérií obci hradí vlastník bytového domu, který tento poplatek rozúčtuje mezi své nájemce dle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů.

I v případě, že by se nájemci v pronajímaném bytě zdržovali jen občasně bez úmyslu v něm bydlet trvale (například jen v pracovní dny z důvodu výkonu práce a následně by se o víkendech pravidelně vraceli do svého místa trvalého bydliště) a neměli tak v bytě své bydliště ve smyslu občanského zákoníku, i pak by měli povinnost hradit vlastníkovi bytového domu dle zákona 67/2013 jako pronajímateli náklady, které má v souvislosti s odvozem komunálního odpadu, resp. podíl, který na ně připadá dle rozúčtování, neboť v pronajatém bytě nepochybně při jeho užívání nějaký komunální odpad produkují. Nájemci pak mohou případně reklamovat ve vyúčtování služeb pouze výši nákladů na odvoz komunálního odpadu a správnost jejich rozúčtování, nikoliv samotný fakt, zda jsou tyto služby vlastníkem bytového domu pro něj zajišťovány.

tags: #komunální #odpad #popelnice #na #člověka #nebo

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]