Inovativní a šetrná řešení k životnímu prostředí: Příklady a možnosti


18.04.2026

Změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují pro Evropu a celý svět existenciální hrozbu. Zohlednění dopadů dodávek, služeb či stavebních prací na životní prostředí je vedle ekonomických a sociálních aspektů jedním ze tří pilířů odpovědného veřejného zadávání. Environmentální aspekty se v některých případech přímo prolínají se sociálními aspekty.

Zelené veřejné zakázky (GPP)

Zelenými veřejnými nákupy (GPP) lze zmenšit přímé negativní dopady na životní prostředí, snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelné energie, snižovat množství odpadu a také podpořit ekologizaci trhu či dávat průmyslu stimulaci pro vývoj zelených technologií. Zadávaní zelených veřejných zakázek („GPP“ - green public procurement) je důležitý nástroj ke dosahování cílů environmentálních politik souvisejících se změnou klimatu, racionálním a šetrným využívaním přírodních zdrojů a udržitelnou spotřebou a výrobou, a to zejména vzhledem k objemu výdajů veřejného sektoru za zboží a služby (jen v České republice jde ročně o částku mezi 500 a 600 miliardami CZK).

Pro nalezení vhodného ekologicky šetrného řešení je důležité důkladně analyzovat, jaké plnění vlastně zadavatel potřebuje. Není-li si zadavatel jistý, jaká ekologicky šetrná řešení jsou na trhu dostupná, či za jakou cenu, je možné relevantní informace obdržet prostřednictvím předběžných tržních konzultací v souladu s § 33 ZZVZ. Nelze nezmínit, že ekologicky šetrné nakupování nemusí znamenat jen nákup produktů šetrnějších k životnímu prostředí. Může to znamenat i nakupovat účelněji, tedy např. výrobky, které zadavateli díky své kvalitě budou sloužit delší dobu.

Produktům a službám může být na základě splnění určitých parametrů udělena ekoznačka, přičemž to, jestli produkt nebo služba parametry ekoznačky splňuje, kontroluje nezávislá třetí strana. Může se jednat o ekoznačky pro různé produkty jako je EU květina a Ekologicky šetrný výrobek anebo o speciální ekoznačky, např. logo EU pro produkty ekologické produkce (biopotraviny), tzv. biolist nebo tuzemská biozebra, FSC pro dřevo a výrobky ze dřeva nebo ENERGY STAR pro výpočetní techniku.

Typy kritérií v GPP

  • Základní kritéria: Vhodná k použití pro jakéhokoli zadavatele.
  • Komplexní kritéria: Berou v úvahu více aspektů nebo vyšší úrovně ochrany životního prostředí a jsou vhodná pro ty zadavatele, kteří chtějí jít v podpoře environmentálních a inovačních cílů dál.

Zelená kritéria lze uplatnit u veřejných zakázek dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, tak i u veřejných zakázek malého rozsahu. Kritéria jsou pravidelně aktualizována, aby odráželi nejnovější technologický a tržní vývoj a postupne doplňována pro nové komodity, proto jejich výčet a rok vydání/aktualizace se mohou v průběhu času měnit.

Čtěte také: Rozvoj technologií v ČR

K úsporám CO2 je možné dojít právě uplatňováním zelených aspektů ve veřejných zakázkách. Na stránkách projektu GPP 2020 lze najít uhlíkové i energetické kalkulačky. Jde o sbírku excelových nástrojů, které umožňují zadavatelům nebo věcně příslušným garantům měřit ušetřenou energii a emise uhlíku a rozhodnout se pro nízkouhlíkové nabídkové řízení namísto standardního výběrového řízení. Počáteční výpočet informuje zadavatele o úsporách, které lze dosáhnout. Kalkulačky nabízejí vstupní data z vícero zemí, proto je nutné si zvolit parametry pro Českou republiku. Nástroj funguje tak, že vypočítá odhadovanou úsporu oproti standardní nabídce pro každý produkt, čímž poskytuje jasnou představu o dopadu zahrnutí nízkouhlíkových kritérií do nabídkového řízení.

Zohledňování environmentálních aspektů ve veřejných zakázkách má výslovnou oporu ve směrnici č. 2014/24/EU, je dokonce jedním ze strategických cílů směrnice a proto je podporováno i v tuzemské právní úpravě v ZZVZ, do něhož byla směrnice transponována.

V roce 2017 bylo vydáno komplexní usnesení Vlády České republiky ze dne 24. července č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy. V usnesení se státní správa a samospráva zavazuje, že bude při nákupu zboží a služeb zohledňovat jejich environmentální aspekty.

V usnesení Vlády ČR č. 531 z roku 2017 se dále uvádí: “Zboží a služby, které státní správa a samospráva pořizuje, mají vždy určitý dopad na životní prostředí - jejich výroba, transport, užívání a likvidace jsou spojeny s produkcí látek uvolňovaných do prostředí, se spotřebou surovin, energií, vody atp. Zohledněním environmentálních aspektů je proto možné usměrnit tyto dopady tak, aby se orgány veřejné správy snažily pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak. Mnohé z nich je vhodné (spolu)naplňovat i veřejnými nákupy.

Udržitelné a hospodárné nakládání s vodou

Velmi aktuálním průřezovým tématem je udržitelné a hospodárné nakládání s vodou. Sucho, nerovnoměrnost srážek v průběhu roku, městské tepelné ostrovy, utužená i „odhalená“ půda, napřímené potoky a řeky, využívání pitné vody tam, kde není nezbytně nutná. To jsou alespoň některé z pojmů, které jsou spojené s potenciálem úspor vody při provozu v organizacích veřejné správy a celkově hospodárnějšího, udržitelnějšího nakládání zadavatelů veřejných zakázek s vodou. Voda nutná k pěstování nebo výrobě zboží či poskytování služeb je často také „skrytá“ v dodávkách a službách.

Čtěte také: O inovacích s Christianem Basonem

„Modrozelená infrastruktura“ - síť prvků budovaných nejčastěji ve městech pro řešení urbanistických a klimatických problémů. Zahrnuje vodní prvky pro zachytávání dešťové vody a spolu se zelenými prvky dokáže zvýšit biodiverzitu, kvalitu půdy a stav podzemní vody, omezit znečištění ovzduší a erozi, ušetřit energie, zmírnit mikroklima, omezit přehřívání či zmírnit riziko přívalových povodní.

Příkladem hospodárného využití dešťové vody je Park Pod Plachtami v Brně-Novém Lískovci. Městská část Brno - Nový Lískovec jako zadavatel tuto rekreační plochu dokončila již v roce 2012. Udržitelnost zde spočívá v tom, že je zachytávána voda z několika panelových domů a následně je svedena do retenční vodní nádrže, jezírka, které bylo vytvořeno po vzoru přírodních biotopů.

Vedle zachycení dešťové vody v retenční nádrži sloužící pro rekreační účely, včetně zlepšení mikroklimatu bezprostředního okolí, existuje řada dalších opatření využitelných v prostředí lidských sídel pro udržitelné nakládání s dešťovou vodou.

Východiska, i samotná opatření pro nakládání s vodou představuje přehledná, komplexní a prakticky zaměřená metodika Voda ve městě - Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou ve vazbě na zelenou infrastrukturu zpracovaná UCEEB ve spolupráci s Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, jež je zdarma ke stažení po registraci. V metodice je představena kromě sady využitelných opatření, jejich specifik a limitací, i řada příkladů dobré praxe z České republiky i zahraničí, u některých z nich jsou pro ilustraci vyčísleny náklady i celospolečenské přínosy v horizontu 25 let a doba návratnosti investice.

Ve snaze uspořit vodu při provozu organizací veřejné správy je možné požadovat úsporné splachování WC, perlátory na vodovodních bateriích, využívání úsporných programů spotřebičů ve vztahu k vodě (pračky, myčky nádobí apod.) a zároveň je vždy vhodné informovat uživatele o pozitivních dopadech šetření vodou v místě její spotřeby.

Čtěte také: Termické zpracování odpadu: Nové trendy

Zaměřit se na vodu „skrytou“ v dodávkách je poněkud složitější, může pomoci zaměřit se na ekoznačky, při certifikaci výrobků se totiž ve snaze minimalizovat vlivy na životní prostředí posuzuje celý životní cyklus výrobku.

Cirkulární ekonomika

V rámci ekologicky šetrných řešení je vhodné využít principů cirkulární ekonomiky s preferencí výrobků z recyklovaných materiálů, recyklovatelnosti po dosloužení, využití energie z obnovitelných zdrojů atd.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR si například nechalo v roce 2015 zpracovat studii ke snižování environmentálních dopadů organizace založenou na principu posuzování životního cyklu.

Zohledňování ekologicky šetrných řešení ve veřejných zakázkách

Nejčastěji se ekologicky šetrná řešení v zadávacím řízení podporují formou kombinace podmínky účasti v zadávacím řízení, tedy „zvláštní podmínky plnění“ v zadávací dokumentaci ve smyslu § 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ, a obchodní podmínky ve smlouvě, přičemž nedodržení smluvního ujednání při plnění veřejné zakázky je sankcionováno smluvní pokutou nebo odstoupením zadavatele od smlouvy.

Pro zvýšení transparentnosti je možné nazvat veřejnou zakázku tak, aby její zaměření bylo na první pohled zřejmé, např. Zvláštní podmínky plnění je možno uplatnit pouze na některou část plnění, např. Pokud výše uvedený postup nepostačuje, zadavatel může na základě znalosti trhu zvážit rozdělení předmětu veřejné zakázky na části ve smyslu § 101 ZZVZ, a postupovat pak při výběru dodavatelů v každé části odděleně. To může navíc podpořit účast malých a středních podniků v zadávacím řízení.

Jiná možnost je popsat v zadávací dokumentaci parametry předmětu plnění prostřednictvím požadavků na výkon nebo funkci, popis účelu nebo potřeb, které mají být naplněny ve smyslu § 89 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Zadavatel nemusí stanovovat všechny charakteristiky, které má produkt, služba nebo stavební práce mít, musí ale dostatečně podrobně stanovit, jaký má mít efekt.

V některých případech je vhodnější zařadit ekologicky šetrná řešení do multikriteriálního hodnocení a tedy míru naplnění ponechat na rozmyslu a možnostech dodavatele a následně ji hodnotit. Ekonomickou výhodnost nabídky lze v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ hodnotit mimo jiné na základě poměru nákladů životního cyklu a kvality nebo také podle nejnižších nákladů životního cyklu.

Životním cyklem se rozumí všechny po sobě jdoucí nebo provázané fáze, zahrnující výzkum a vývoj, pokud mají být provedeny, výrobu, obchod a jeho podmínky, přepravu, užívání a údržbu, po celou dobu existence předmětu dodávky nebo stavby nebo poskytování služby, od získání surovin nebo vytvoření zdrojů po odstranění, likvidaci a ukončení služby nebo používání (§ 28 odst. 1 písm.

Náklady životního cyklu musí v souladu s § 117 ZZVZ zahrnovat nabídkovou cenu a mohou také zahrnovat ostatní pořizovací náklady, náklady související s užíváním předmětu plnění, náklady na údržbu, nebo náklady spojené s koncem životnosti (např. náklady na jeho recyklaci nebo likvidaci poté, co doslouží), přičemž se jedná o neuzavřený výčet. Dále mohou zahrnovat náklady způsobené dopady na životní prostředí (tzv. environmentální externality), které jsou spojeny s předmětem plnění kdykoli v průběhu jeho životního cyklu (mohou se vyskytovat i pouze v části životního cyklu). Podmínkou je, že lze vyčíslit jejich peněžní hodnotu.

ZZVZ tak dle své důvodové zprávy jednoznačně podporuje zadavatele v možnosti hodnotit předmět veřejné zakázky co nejkomplexněji z pohledu nákladů životního cyklu. Jde o reakci na dosavadní preferenci zadavatelů hodnotit pouze pořizovací cenu a nezahrnovat do hodnocení provozních náklady. Provozní náklady přitom v mnoha případech ve své výši převyšují pořizovací cenu; v některých případech dokonce nižší pořizovací náklady vedou ke zvýšeným nákladům, které bude muset zadavatel vynaložit v průběhu životního cyklu předmětu plnění, například na jeho údržbu.

Požadavky na metody pro stanovení nákladů životního cyklu jsou stanoveny v § 118 ZZVZ. V jeho 2. odstavci je pro případ nákladů životního cyklu způsobených dopady na životní prostředí stanovena povinnost zadavatele použít metodu, která je založena na objektivně ověřitelných a nediskriminačních kritériích, přístupná všem dodavatelům, a je založena na údajích, které mohou dodavatelé poskytnout bez vynaložení nepřiměřeného úsilí, tj. shromáždění a poskytnutí těchto údajů by nemělo být pro dodavatele nepřiměřeně komplikované. Vláda může nařízením stanovit společné metody pro stanovení nákladů životního cyklu a rozsah jejich používání, což dosud učinila pro určité kategorie vozidel v nařízení vlády č.

Zadavatel může ve smyslu § 39 odst. 5 ZZVZ posuzovat splnění podmínek účasti na základě údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat jejich věrohodnost a může si je i opatřovat sám.

V souladu s § 79 odst. 1 a odst. 2 písm. h) ZZVZ zadavatel může k prokázání technické kvalifikace požadovat opatření v oblasti řízení z hlediska ochrany životního prostředí, která bude dodavatel schopen použít při plnění veřejné zakázky. Typickým opatřením podle tohoto ustanovení bude požadavek na zavedení systému environmentálního řízení a auditu Evropské unie (EMAS) či jiného systému environmentálního řízení v souladu s § 80 odst. 2 ZZVZ. Využití těchto ustanovení přichází v úvahu pouze tehdy, pokud je prokázání technické kvalifikace nezbytné pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě (viz § 79 odst. 1 první věta ZZVZ).

V zadávací dokumentaci je také možné, pokud má zadavatel požadavky na vlastnosti předmětu plnění z hlediska environmentálního, požadovat předložení určitého osvědčení (štítek) ve smyslu § 94 odst. 1 ZZVZ. Takovými štítky mohou být například ekoznačky, pokud splňují požadavky tohoto ustanovení. Zadavatel však musí přijmout jakýkoli jiný vhodný štítek osvědčující, že nábytek splňuje rovnocenné požadavky, případně, v souladu s § 94 odst. 3 ZZVZ, jiný rovnocenný důkaz.

Příklady ekologicky šetrných řešení

Ekologicky šetrná řešení lze zohledňovat ve veřejných zakázkách s nejrůznějšími předměty plnění. Při nákupu nábytku můžete upřednostnit produkty, které neobsahují nebezpečné látky, barvy a mořidla. V dokumentaci si lze vymínit nábytek bez formaldehydu a těkavých organických látek (nebo alespoň s jejich velmi nízkým obsahem). Produkty označené jako ekologicky šetrné výrobky (EŠV) mohou obsahovat určitý objem zmíněných látek, především formaldehydu. Proto je lepší požadovat přímo výrobky s nulovým obsahem této škodlivé látky. Zároveň můžete vybírat nábytek ze dřeva, které pochází z udržitelně spravovaných lesů (splňuje požadavky na certifikaci FSC nebo PEFC), případně částečně nebo úplně nahradit dřevotřísku výrobky z aglomerovaného dřeva.

Nový evropský Bauhaus (NEB)

Princip „estetiky“ je postaven na tom, že projekt by měl být nejen funkční, ale také krásný, inspirativní a zlepšující kvalitu života. Jedná se o kvalitní architektonické či designové zpracování ať už budovy, interiéru či veřejného prostranství. NEB je postaven na „participaci“, tedy na zapojení občanů a veřejnosti do přípravy projektu.

„Udržitelnost“ projektů spočívá v jejich technickém a technologické provedení. Může se jednat o samotný výběr místa realizace, například na území brownfieldu, zohlednění lokalizačních faktorů a vhodná dopravní dostupnost (zejména veřejnou dopravou, případně docházková vzdálenost od dopravních uzlů). Příkladem udržitelnosti ve stavebnictví jsou dřevostavby, které se čím dál více prosazují i v sektoru veřejných budov. Udržitelnost dále spočívá ve snižování energetické náročnosti budov, využívání obnovitelných zdrojů, FVE na budovách, zapojení do komunitní energetiky. Klíčové je snižování tepelných ostrovů pomocí zelených střech, zastínění budov k zamezení přehřívání, zelené fasády. Dále hospodaření s vodou, využívání srážkové vody a šedé vody nejen v budovách, ale také k zavlažování. V duchu udržitelnosti jsou i veškeré prvky zelené infrastruktury, například výsadba stromů ve veřejném prostoru, včetně alejí podél liniových staveb.

S udržitelností se pojí i „inovace“. A to nejen inovace ve stavebnictví, ale celkově inovativní řešení daného projektu, zohlednění aktuálních trendů, modernizace vybavení a pořízení nových technologií v dopravě, vzdělávání, zdravotnictví a dalších odvětví. Inovativní řešení mohou být i designově zpracována.

Na závěr je skupina principů zaměřená na „společenskou odpovědnost, sociální aspekty, inkluzi a zachování kulturních hodnot“. Projekt by měl přispívat ke společenské odpovědnosti a být realizován ve veřejném zájmu, ve prospěch občanů. Projekt by měl zohledňovat principy nediskriminace a nesegregace. Klíčovým aspektem pro veřejné budovy je zajištění bezbariérového přístupu. Důležité je pak zachování kulturních hodnot, a to nejen hmotných, ale i nehmotných.

Projekt GET (Green Energy Technologies Centre of UJEP)

Projekt GET (Green Energy Technologies Centre of UJEP) je zaměřený na inovativní a udržitelné energetické technologie a systémy šetrné k životnímu prostředí, který zásadně přispěje k transformaci energetiky Ústeckého kraje a k přechodu na nízkoemisní a bezemisní technologie. Projekt představuje komplexní přístup k rozvoji udržitelné energetiky, vzdělávání a výzkumu ve spolupráci s předními institucemi. Zaměřuje se na inovaci studijních programů, vybudování špičkového centra vodíkových technologií a realizaci pilotních projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie.

  • Výstavba špičkového výukového a výzkumného komplexu: V lokalitě Za Válcovnou vzniká moderní vzdělávací a výzkumné centrum s kapacitou až 120 studentů.
  • Integrovaný demonstrační celek: Projekt zahrnuje fotovoltaické elektrárny, bateriové úložiště a elektrolyzér na výrobu vodíku.

Moderní a udržitelné stavební materiály

Ve snaze o ekologičtější a udržitelnější budoucnost prochází stavebnictví transformačním posunem směrem k moderním materiálům, které upřednostňují odpovědnost k životnímu prostředí. Materiály, z nichž se staví nejen veřejné budovy, ale i soukromá obydlí, mění podobu současné architektury. Křížem lepené dřevo (CLT - Cross-Laminated Timber) se objevilo jako převratný prvek v oblasti udržitelného stavitelství. Jedná se o stavební materiál, složený z několika vrstev dřeva, které jsou laminovány křížem na sebe. Každá vrstva dřeva je lepena pomocí voděodolného lepidla. Výsledkem je pevná a stabilní deska s vynikající nosností a odolností.

„Obecně lze očekávat, že postavení domu z CLT může být konkurenceschopné s jinými stavebními metodami, s ohledem na rychlost výstavby a nízké náklady na pracovní sílu. Samozřejmě však záleží na projektu,“ řekl pro Flowee Petr Studený, student stavební fakulty a velký nadšenec inovativních řešení. „Lepené dřevo se stalo revolučním prvkem ve stavebnictví díky svým jedinečným vlastnostem. Jeho kombinace vysoké pevnosti, rychlosti výstavby a ekologické udržitelnosti z něj činí atraktivní volbu pro moderní stavby. CLT se skládá z vrstev řeziva, kladených v kolmých směrech a lepených ekologicky šetrnými lepidly. Nabízí výjimečnou pevnost a všestrannost. Momentálně je za největší CLT budovu na světě považována Dalston Works v Londýně od Waugh Thistleton Architects.

Recyklovaná ocel, pocházející většinou z vyřazených automobilů, spotřebičů a průmyslového šrotu, získává na významu jako udržitelná alternativa k původní oceli. Proces recyklace spotřebovává méně energie a snižuje emise uhlíku ve srovnání s tradiční výrobou oceli. Využití recyklované oceli ve stavebnictví zvyšuje integritu konstrukce a zároveň snižuje dopad na životní prostředí.

Konopný beton je laicky řečeno udržitelná směs konopí a vápna. Kompozitní materiál, vyrobený z vnitřních dřevitých vláken konopných rostlin, smíchaných s vápnem a vodou, si získává pozornost pro své udržitelné a energeticky účinné vlastnosti. Díky schopnosti konopí absorbovat oxid uhličitý během svého růstu a ukládat ho ve stavebním materiálu konopného betonu přispívá k celkovému snížení uhlíkové stopy budovy. Tento lehký materiál s dobrou izolační schopností může snížit náklady na energii potřebnou pro vytápění a chlazení budov. Konopný beton najde využití zejména při stavbě nízkoenergetických a pasivních domů, kde jsou klíčové faktory energetická efektivita a udržitelnost.

Solární dlaždice začleňují solární energii přímo do stavebních materiálů a přinášejí tak revoluci do způsobu, jakým domy vyrábějí energii. Tyto tašky, navržené tak, aby se bez problémů integrovaly do tradičních střešních materiálů, zachycují sluneční světlo a přeměňují ho na elektřinu. Izolační materiály z obnovitelných zdrojů, jako je sója, konopí nebo recyklovaná džínovina, jsou teď „in“ v izolačním světě, a to nejen proto, že jsou „eco-chic“.

Izolační materiály na biologické bázi, jako je sója, konopí nebo recyklovaná džínovina, nabízejí udržitelnou alternativu k tradičním izolacím, podporují úsporu energie a snižují závislost na neobnovitelných zdrojích. Ve Velké Británii vznikl projekt HempHouse, což je první britský dům postavený z konopné izolace. V Evropě i jinde ve světě již existují projekty, které využívají izolační materiály z obnovitelných zdrojů. Izolace je v nich vyrobena ze sójových vláken či recyklované džínoviny a integruje se do staveb, aby poskytovala efektivní tepelnou izolaci. Tyto projekty nám ukazují, že izolační materiály z obnovitelných zdrojů nejsou jen teoretickou myšlenkou, ale reálně nacházejí uplatnění v moderních, udržitelných a energeticky efektivních stavbách.

Udržitelné obaly

Udržitelnost výrobků začíná být také zásadním faktorem strategie mnoha výrobců. Tématem číslo jedna se stávají šetrné materiály, recyklovatelné obaly, nezávadné ekologické barvy a výroba, která šetří zdroje a snižování obalového odpadu. Udržitelnost se stává důležitým středobodem a přidanou hodnotou podniků. Na výrobcích leží zodpovědnost za to, jak moc dokážou do svých materiálů tyto požadavky promítnout a pomoci tak naplňovat enviromentální cíle.

Zákonodárci na tyto trendy reagují legislativními normami, které zvýhodňují používání moderních materiálů, zatímco standardní materiály zatěžují daněmi, např. daní z plastů, kterou zavedla Evropská unie od 1. ledna 2021. Podnikům může udržitelné značení také pomoci odlišit jejich produkty na přeplněném trhu a oslovit spotřebitele, kteří se stále více zajímají o udržitelnost. Kromě toho může přijetí udržitelných postupů vést k úsporám nákladů a zvýšení efektivity, stejně jako ke zlepšení pověsti značky a loajality zákazníků.

Evropská unie stanovila jasné požadavky na udržitelné obaly s cílem snížit množství plastů a podpořit používání recyklovatelných materiálů. K dosažení těchto cílů se hledají alternativní možnosti k plastovým materiálům. Vyvíjejí se nové technologie a materiály, které nahrazují plastové obaly. Ukazuje se tak, že ideální a levnou náhradou je využití obalů z recyklovatelného papíru. To nejen pomáhá chránit fosilní paliva, ale také přispívá ke snížení množství plastového odpadu v životním prostředí.

Jednou z hlavních výhod papírových obalů oproti plastovým obalům je jejich biologická rozložitelnost a kompostovatelnost. Zatímco např. plasty biologického původu nezaručují, že jsou v přírodě rozložitelné, papírové obaly mohou být mikroorganismy rozloženy na neškodné částice, jako je voda a oxid uhličitý. Kromě ekologických výhod mohou papírové obaly nabídnout také estetické a funkční výhody. Například inovativní tiskárna JetBag, kterou vyvinula společnost Leonardo technology s.r.o. umožňuje jejich ekologický potisk přímo v balících linkách. Tiskárna JetBag tak dokáže jednoduše vytvářet vizuálně atraktivní designy, a přitom být šetrná k životnímu prostředí díky ekologické metodě tisku a eliminaci papírového odpadu.

Udržitelné značení

V současném průmyslu je udržitelnost stále více klíčovým tématem. Abychom se dostali k udržitelné úrovni, musíme se zaměřit na mnoho různých aspektů, včetně ekologického dopadu na životní prostředí a sociální odpovědnosti. V tomto článku jsme tak předložili analýzu této problematiky a nabídli cestu vedoucí ze současného bodu ke zlepšení udržitelnosti v průmyslu.

Vzhledem k důležitosti této problematiky a zvyšujícímu se povědomí o ní, bychom měli v průmyslu pokračovat v zavádění udržitelného značení a dalších opatření pro zlepšení života na naší planetě.

Centrum pro otázky životního prostředí na Univerzitě Karlově uvádí, že i když v současné době trh se zelenými výrobky a službami sice dokládá ochotu spotřebitelů platit za výrobky šetrné k životnímu prostředí, literatura ukazuje, že využití zelených atributů ke stimulaci poptávky není jednoduché. Jedná se o projekt, který propojuje nejen poznatky z psychologie, ale i ekonomie a dopravního plánování. Výstupem projektu bude metodika a aplikace ICT pro hodnocení environmentální motivace spotřebitelů a návrh způsobů prezentace zelených atributů, které na základě této znalosti umožní firmám zvýšit poptávku po environmentálně šetrných logistických službách.

tags: #inovativní #a #šetrná #řešení #k #životnímu

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]