Vliv znečištění ovzduší na přírodu a zdraví: Studie a fakta

Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa. Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí.

Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. Zdravotní problémy mohou nastat v důsledku krátkodobého i dlouhodobého vystavení se znečišťujícím látkám v ovzduší. U některých látek přitom stačí pouze velmi malá expozice na to, aby se projevil jejich negativní efekt.

Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO. Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech, WHO.

Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety.

Znečištění ovzduší v Evropě a České republice

Zejména v městských oblastech v roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27. V roce 2020 poklesla předčasná úmrtí připisovaná expozici PM částicím o 45 % v EU-27 ve srovnání s rokem 2005.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Znečištění ovzduší rovněž poškozuje suchozemské a vodní ekosystémy. Ve druhé části infografiky najdeme oblasti Česka, kde byly podle ČHMÚ v roce 2021 překročeny imisní limity (bez zahrnutí přízemního ozonu). Tyto oblasti představují 6,1 % území státu a jsou domovem přibližně 20 % obyvatel, ČHMÚ.

Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren. Historicky mělo Česko v období těžkého průmyslu problémy se znečištěním ovzduší, zejména oxidy síry a oxidy dusíku. Po roce 1989 docházelo ke snižování emisí znečišťujících látek díky modernizaci průmyslových zařízení a k přizpůsobení ekonomiky evropským standardům.

Významný vliv měla též plynofikace lokálních topných systémů. V současnosti jsou v Česku hlavním zdrojem znečišťujících látek PM částice, které vznikají při vytápění domácností při spalování dřeva, uhlí nebo odpadů. Následují emise z průmyslu a dopravy. Mezi další znečišťující látky, které vyvolávají velké obavy, patří přízemní ozon (O₃) a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU).

Graf zobrazuje vývoj podílu úmrtí (ze všech příčin) připisovaných znečištění ovzduší v Česku, v Evropě a ve světě v letech 1990-2019. Poskytuje také bližší vhled do specifických trendů pro znečištění vnitřního ovzduší a expozici prachovým částicím či přízemního ozonu. Jedná se o věkově standardizovaná data.

V celosvětovém měřítku můžeme vidět, že se dopady znečištěného ovzduší na úmrtnost dlouhodobě snižují, pouze v podílu úmrtí způsobených PM částicemi ve venkovním prostředí je ve světovém průměru mírně stoupající trend, ačkoli v Česku i Evropě je trend spíše klesající. Celkově lze také říci, že zatížení znečištěným ovzduším je v Česku a v Evropě nižší než světový průměr.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Znečištění ovzduší je jedním z hlavních rizikových faktorů úmrtí. V roce 2019 zemřelo po celém světě v důsledku působení znečištěného ovzduší přibližně 6,7 milionu osob. Situace v Česku je oproti světu poněkud příznivější. Zde v roce 2019 došlo k poklesu v počtu úmrtí z důvodu znečištěného ovzduší od roku 1990 o 51,50 %.

V roce 2019 došlo k přibližně 6 607 úmrtím v důsledku znečištěného ovzduší, z toho 6 255 úmrtí bylo přičteno přítomnosti prachových částic ve venkovním ovzduší a pouze 352 vnitřnímu. Znečištěné ovzduší lidem odebírá nejen roky života, ale má také velký vliv na kvalitu jejich života.

Dopady znečištění ovzduší na zdraví

Znečištění ovzduší v Evropě způsobuje až 25 procent všech infarktů, 16 procent případů astmatu u dětí, 40 procent případů chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN), 30 procent infekcí dolních dýchacích cest nebo 19 procent případů rakoviny plic. Znečištění ovzduší je největší environmentální hrozbou pro zdraví v Evropě, která vede ke stovkám tisíc předčasných úmrtí ročně, novým případům a zhoršení stávajících onemocnění a nákladům na zdravotní péči ve výši miliard eur.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) dýchá 96 procent městského obyvatelstva vzduch, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za nezdravý. Dlouhodobé dopady znečištěného ovzduší podle statistik zkracují lidský život v průměru až o deset měsíců.

Špatná kvalita ovzduší je také spojena se sníženou funkcí plic, vlivem na vyvíjející se mozek a centrální nervový systém, se zvýšeným rizikem předčasného porodu a sníženou porodní hmotností, což vytváří další zdravotní rizika později v životě. Nové studie zdůrazňují vyšší riziko diabetu, obezity a demence.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Výzkum odhalil také znepokojivou hladinu koncentrace dioxinů a dioxinům podobných polychlorovaných bifenylů (PCB) ve vejcích volně chovaných slepic vCharkově. Kontaminace perzistentními organickými polutanty (POPs) se může objevit také v dalších domácích potravinách.

Studie v znečištěných krajích

Negativní vliv znečištěného ovzduší ukázal i nedávný projekt „Zdravé stárnutí v průmyslové oblasti (HAIE)“, který vypracovali na základě pětiletého sledování odborníci z Ostravské univerzity a Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Komplexně se zabývali možnými zdravotními důsledky života ve znečištěném životním prostředí, a to porovnáním různých skupin obyvatelstva žijících v průmyslovém regionu Ostravska a obyvatel neprůmyslového Českobudějovicka.

„Nejzávažnější zdravotní dopady vlivem horšího ovzduší na Ostravsku vyplývají z našich předchozích studií, kdy byl u malých dětí na Ostravsku pozorován výrazně vyšší výskyt akutních respiračních onemocnění, alergií a astmatu. Malé děti nemají dostatečně vyvinutý imunitní systém, takže jsou na zhoršené ovzduší zvláště citlivé. V naší současné studii máme data sebraná od pediatrů o dětech ve věku dvou let, která budou teprve vyhodnocena, aby se buď potvrdila předchozí data, nebo se ukázalo zlepšení,“ vysvětlil Jan Topinka pro web Našezdravotnictví.cz.

Legislativa a směrnice EU

Situaci by měla pomoci vyřešit směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu. Cílem směrnice je například nejpozději do roku 2030 plně sladit normy EU v oblasti kvality ovzduší s doporučeními WHO a nejnovějšími vědeckými poznatky. Mělo by být dosaženo úplného sladění hodnot všech znečišťujících látek obsažených v pokynech Světové zdravotnické organizace (WHO) pro rok 2021, konkrétně jemných částic (PM 2,5), částic (PM 10), oxidu dusičitého (NO2), oxidu siřičitého (SO2) a ozonu (O3).

Akční plán pro nulové znečištění rovněž stanoví vizi pro rok 2050, podle níž se znečištění ovzduší sníží na úrovně, které již nejsou považovány za škodlivé pro zdraví a přírodní ekosystémy. Senát ČR se však domnívá, že tento cíl je příliš ambiciózní a nulového znečištění nelze prakticky dosáhnout.

Musíme se hlavně sami zapojit. Otázka neřešeného znečištění ovzduší se dostala už i před Evropský soudní dvůr, a to pokud jde o Itálii. I když je tedy podle odborníků dále velmi důležité se jednoznačně snažit zlepšovat kvalitu ovzduší, vedle směrnice je potřeba řešit situaci nadále hlavně lokálně, protože i podle Dostála je většina problémů místní, typicky otázky exhalací z dopravy v centrech velkoměst, kde to má ale místní specifika, a proto má smysl řešit je spíše v národní legislativě.

Znečištění ovzduší a duševní zdraví

Ve studii realizované britskými vědci a zveřejněné ve vědeckém periodiku British Journal of Psychiatry bylo zahrnuto 13 tisíc lidí žijících v Londýně a hlavním zjištěním vědců je, že stačí pouze relativně malé zvýšení expozice oxidu dusičitého, aby došlo k nárůstu počtu pacientů, kteří budou potřebovat vyhledat ambulantní péči v oblasti duševního zdraví. A to až o 32 %. Nárůst počtu pacientů, kteří budou muset být hospitalizováni s duševním onemocněním, je potom o 18 %.

Podle deníku The Guardian, který o výsledcích studie informoval, je podle jejích autorů možné tato zjištění aplikovat na většinu měst v rozvinutých zemích, ve kterých by omezení znečištěného ovzduší pomohlo milionům lidí. Vědci také předpokládají, že omezení výskytu mikročástic v ovzduší pouze o pár jednotek ročně na limit daný Světovou zdravotnickou organizací by omezilo využívání služeb zdravotnictví v oblasti duševního zdraví o 2 % a vedlo k úspoře desítek milionů liber ročně.

Studie Akademie věd ČR

Nejnovější poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na zdraví české populace představil prosincový seminář Komise pro životní prostředí AV ČR. Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR upozornil, že podle výsledků za rok 2017 je polovina české populace (55 %) vystavena zvýšeným koncentracím látek, které znečišťují ovzduší. Jde především o nebezpečný benzo[a]pyren patřící mezi lidské karcinogeny. Naopak koncentrace jemných prachových částic (PM2.5) se mírně snižují.

Nové publikace i stanovisko UNICEF přitom upozorňují, že znečištěné ovzduší ovlivňuje neuropsychický vývoj u dětí. O vlivu znečištěného ovzduší na dýchací funkce u dětí referovala Eva Rychlíková ze Zdravotnického ústavu se sídlem v Ústí nad Labem. Na dlouhodobá zdravotní rizika a dopady na zdraví obyvatel Ostravska upozornil Vítězslav Jiřík z Lékařské Fakulty Ostravské univerzity v Ostravě.

V retrospektivní studii analyzoval vlivy polutantů z rozptylových modelů na populace v průmyslově zatížené oblasti (Moravskoslezský kraj - 1 249 323 obyvatel) a průmyslově nezatíženou oblast (Jihočeský kraj - 631 387 obyvatel). Zvýšení zdravotních rizik, které identifikovaly již dřívější studie, se potvrdilo u některých respiračních onemocnění.

Postoje Čechů k životnímu prostředí

Masarykova univerzita připravila první rozsáhlou studii postojů Čechů k přírodě a životnímu prostředí. „Ukazuje se, že významná většina veřejnosti podporuje, aby se český stát aktivně angažoval v řešení problémů životního prostředí. Stojí přitom za pozornost, že například opatření proti odpadům, znečištění vod a znečištění ovzduší podporuje česká veřejnost dokonce více než řešení korupce,“ shrnuje odborný garant výzkumu Jan Krajhanzl.

Výsledky zároveň potvrzují, jak silný mají Češi vztah k přírodě. Ze všech mediálních témat je nejvíce zajímá příroda (80 % veřejnosti) a velmi významně také životní prostředí (68 %), obě témata se přitom umístila s velkým náskokem například před politikou či bulvárem. Naopak rezervovaně se Češi staví k osobnímu zapojení do ochrany přírody a životního prostředí.

„Většina Čechů chrání životní prostředí především tehdy, pokud se jim to ekonomicky vyplatí. Zároveň otevřeně sdělují, že nejsou ochotni se kvůli ochraně životního prostředí příliš omezovat. Zaujalo nás, že největší vliv na vztah Čechů k přírodě a životnímu prostředí má jejich životní styl, konkrétně témata, která je zajímají v médiích. Zanedbatelný je přitom vliv velikosti místa bydliště a výše čistého příjmu na jednoho člena domácnosti. PhDr. Jan Krajhanzl, Ph.D.

Znečištění na Ukrajině

Česko-ukrajinský tým expertů objevil zvýšenou úroveň kontaminace životního prostředí v Dnipru, Kryvém Rihu, Záporoží, Charkově a Mariupolu. Pět největších průmyslových měst je znečištěno těžkými kovy a perzistentními organickými polutanty. Naměřené hodnoty mohou být životu nebezpečné a celá problematika proto musí být dále prozkoumána, apelují odborníci.

Nejvíce znečištěné vzorky říčních sedimentů jsme zjistili v Charkově a Záporoží, šlo hlavně o kadmium a zinek. Vzhledem k tomu, že tamní území zasažená průmyslem jsou velmi rozlehlá, je vysoce pravděpodobné, že by mohla být nalezena další místa s vysokou koncentrací polutantů ohrožujících lidský život.

Odborníci naléhavě vyzývají k identifikaci potenciálních zdrojů znečištění a vypracování navazujícího výzkumu, který by odhalil šíření kontaminace z těžkého průmyslu. Ukrajina se zavázala implementovat směrnici Evropské unie o průmyslových emisích. Jedním z klíčových cílů legislativy je snížit dopady průmyslových podniků.

Mezinárodní tým sesbíral 88 vzorků říčních sedimentů, půdy z dětských pískovišť a vajec volně chovaných slepic. Ty byly následně analyzovány v certifikovaných laboratořích Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Anna Ambrosova, občanská iniciativa Dost bylo trávení Kryvého Rihu: "Kryvyj Rih je srdce ukrajinského těžebního a metalurgického průmyslu. Přítomnost těžkých kovů v říčních sedimentech a dětských hřištích, benzo(a)pyren v sedimentech a dioxiny ve vejcích - to všechno je velmi znepokojující. Znečištění měst vyžaduje další výzkum.

Maksym Borodin, zastupitel městské rady (za stranu Síla lidí): "Letošní rok není prvním, kdy podle dat Hydrometeorologického ústavu dosahuje Mariupol první pozice v indexu znečištění ovzduší na Ukrajině. Výsledky ukazují na to, že abychom ochránili zdraví našich dětí, musí být svrchní vrstva písku na pískovištích vyměněna. To je ale samozřejmě jenom dočasné opatření.

Maksym Soroka, expert na životní prostředí: "Výzkum odhalil významné znečištění obytných budov v Dnipru. V některých místech, odhadované karcinogenní hodnoty překročili bezpečné limity až dvanáctkrát. Příliš velká koncentrace těžkých kovů a karcinogenních organických složek byla detekována na dětských hřištích, nejsou tedy pro děti bezpečná.

Iryna Pyrogova, lokální občanské iniciativy: "Záporoží je typické zaostalé průmyslové město. Technologie z devatenáctého století s vybavením ze třicátých let nemohou dosahovat ekologických standardů současnosti. Nové analýzy znovu ukázaly potřebu zkoumat dopad průmyslového znečištění na lidské zdraví a životní prostředí.

tags: #vliv #znečištění #ovzduší #na #přírodu #studie

Oblíbené příspěvky:

• Správné zařazení obalů od barev
• Recenze škol v přírodě Most
• Brána do unikátní krajiny
• Poplatky za starší vozidla
• Doba trvání nouzového stavu