Komunální odpad: Co to je a jak s ním nakládat v České republice

Právní úprava nakládání s odpady patří k té části našeho právního řádu, která se mění takřka neustále. Zcela nový zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech schválil Parlament ČR 15. května 2001. Právní úprava nakládání s odpady patří k té části našeho právního řádu, která se mění takřka neustále.

Prvním krokem ke komplexní úpravě odpadového hospodářství byl zákon č. 238/1991 Sb. a navazující vyhlášky Ministerstva životního prostředí a prováděcí nařízení vlády. Vznikl systém právních předpisů regulující nakládání s odpady na území ČSFR a později i České republiky. Zákon č. 238 byl posléze nahrazen dosud platným zákonem č. 125/1997 Sb., o odpadech. Systematikou a obsahem se nový zákon příliš neliší od dosavadní úpravy.

Zákonodárce také kromě zpřísnění podmínek pro nakládání s odpady posílil negativní motivaci formou poplatku a sankcí, která směřuje k snížení produkce odpadů. Nový zákon se vztahuje na veškeré odpady s výjimkou vyjmenovaných odpadů.

Definice komunálního odpadu

Nejdůležitější definicí v zákoně je definice odpadu. Zákon přejal definici odpadu, stanovenou směrnicemi evropského společenství. Odpadem je nově (§ 3 odst. 1) každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1. Oproti dosavadnímu vymezení je tato definice zpřesněná.

První je vždy objektivní: movitá věc náleží do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1. Druhé kritérium lze ve dvou případech naplnit subjektivně, tj. chováním nebo úmyslem osoby (zbavuje se, má úmysl se zbavit) a v jednom případě i objektivně (je povinna se zbavit). Pro subjektivní naplnění druhého kritéria jistě netřeba uvádět příklady. Povinnost zbavit se může být založena zákonem nebo rozhodnutím, např. soudu nebo správního orgánu. Zákon stanovuje takovou povinnost v § 3 odst. 4: osoba má povinnost zbavit se věci, příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č.

Čtěte také: Platby za Odpad v Jablonném - Důležité Termíny

Pokud jde o terminologické změny, nutno upozornit na § 3 odst. Definice komunálního odpadu byla značně změněna. Původní je poměrně široká: "Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, pro kterou nejsou právními předpisy stanovena zvláštní pravidla nebo omezení, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.

Komunální odpad je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v prováděcím předpisu s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání (dle § 4 písm. b zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o odpadech").

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je komunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností.

Komunální odpad nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, včetně kalů, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpad.

Komunální odpad je - alespoň podle původního významu slova - odpadem obecním. Dle litery zákona se přitom skutečně jedná o veškerý odpad, který vzniká činností fyzických osob - typicky tedy domácností - na území obce. Ta se také obvykle stará o jeho svoz a likvidaci.

Čtěte také: Průvodce tříděním odpadu

Komunální odpad může obsahovat veškeré typy odpadků - od těch živočišného původu až po recyklovatelné suroviny jako plasty, papír či sklo. Z tuhého komunálního odpadu lze přitom vytřídit tzv. druhotné suroviny jako plasty, papír, sklo, textil, kovy, ale i odpad biologický. Komunální odpad se ukládá do vlastních či obecních popelnic a kontejnerů (černé či šedé barvy).

V reálu jsou v komunálním odpadu včetně odděleně sbíraných složek obsaženy odpady podnikajících fyzických a právnických osob. Díky jasnému vymezení se sjednotí vedení evidence a statická hodnocení tak, aby odpovídala skutečnosti provozovaných systémů nakládání s komunálními odpady.

Složení komunálního odpadu

Komunální odpad jako skupina odpadů se dělí dle Katalogu odpadů na tři podskupiny a dále jednotlivé druhy odpadů. V komunálním odpadu najdeme odpady kategorie ostatní a nebezpečné. Do kategorie ostatních odpadů patří například papír a lepenka, sklo, textil, biologicky rozložitelný odpad, plasty, kov.

Komunální odpad obsahuje řadu materiálů, které lze znovu využít jako druhotné suroviny - například papír, sklo, plasty, kovy nebo bioodpad (třídění odpadu).

Bavíme-li se o komunálním odpadu, pak je potřeba zaměřit se i na jeho nejvýznamnější složku - biologicky rozložitelný odpad. Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) v celkové produkci komunálního odpadu činí aktuálně přibližně 40%.

Čtěte také: Podivín: Poplatek za komunální odpad

Nakládání s komunálním odpadem

Na základě údajů Ministerstva životního prostředí je drtivá většina komunálního odpadu zpracována metodou skládkování, tzn. uskladnění odpadu na místa k těmto účelům zřízeným, kde s odpady bude nakládáno na základě legislativy. Tímto způsobem končí takřka veškerý odpad, který umístíme do popelnic.

Velmi často debatovaným tématem v souvislosti s komunálním odpadem je právě zmíněná separace jednotlivých složek komunálního odpadu do barevných kontejnerů za účelem znovuzpracování vyseparované složky a její začlenění do dalších výrobních postupů. Nejběžněji se setkáváme s kontejnery modré, žluté a zelené barvy. Modrý kontejner slouží ke sběru papíru, avšak nepatří sem znečištěný papír, či papírové kartony. Žlutý kontejner je zřízen za účelem sběru plastů, nejčastějším plastem jsou PET lahve. Před vhozením PET láhve se doporučuje sešlápnout tak, abychom zmenšili její objem, díky čemuž bude moci kontejner pojmout lahví více. Zelený kontejner je určený ke sběru skla.

Do bioodpadu můžeme zařadit takřka veškerý organický odpad jako plevel, zbytky ovoce a zeleniny, trávu, rostliny, piliny, hlínu z květináčů a další.

Problematikou značného podílu bioodpadu v komunálním odpadu se zabývá i Operační program Životního prostředí, který počítá s vybudováním komunitních kompostérů v bytových zástavbách, tak aby lidé bez své zahrady mohli využívat vlastní kompost za účelem údržby společných zelených ploch. I kompostování se řídí určitými pravidly. Do spodních částí kompostu patří hrubší, provzdušněný materiál, tak aby mohla ze svrchnějších pater odtékat voda. Při tvorbě kompostu je výhodné mísit různé organické materiály, jelikož tím získáme materiál s více minerály a živinami. Nesmíme zapomenout hledět i na další faktory, které hrají významnou roli při tvorbě kvalitního kompostu.

Kompost vzniká ve třech fázích, kdy při první z nich dochází k zahřátí organických materiálů až na teplotu 60°C vlivem mikroorganismů, následuje fáze snižování teplot, kdy již jednotlivé složky kompostu nelze snadno rozeznat. Finální fází je ustálení teploty kompostu na okolní teplotu. Mladý a čerstvý kompost můžeme získat za 2-6 měsíců, kvalitnější a vyzrálejší za 6-12 měsíců.

Povinnosti obcí

Za původce a současně vlastníka komunálního odpadu se nadále považuje obec, a to od okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném. Od této doby se na ní také vztahují rozsáhlé povinnosti původce odpadu, upravené v § 16. Možnosti obce upravit obecně závaznou vyhláškou povinnosti osob při nakládání s komunálním odpadem, dosud stanovené v § 9 odst.

Obec je stále povinna určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu. Je poměrně běžné, že systém obce, stanovený pro nakládání s komunálním odpadem využívají i právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání. Tato smlouva musí být už za současné úpravy písemná, nově však přibyl další prvek - smlouva musí obsahovat výši sjednané ceny za tuto službu.

Obec je původcem komunálního odpadu od okamžiku, kdy osoba odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určenému. Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob a musí určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu.

Mezi odděleně soustřeďované složky komunálního odpadu patří nebezpečné odpady, papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad a jedlé oleje a tuky. Od 1. ledna 2025 také textil.

Oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec zajistit nejen prostřednictvím sběrných nádob na tříděný odpad, ale také například pytlovým způsobem sběru nebo určením místa pro odkládání jednotlivých složek komunálních odpadů v rámci sběrného dvora.

Poplatky za komunální odpad

Dřívější poplatek za komunální odpad nahrazuje nový institut poplatku z odpadů, upravený nově v § 10b zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Vláda sice předpokládá, že v budoucnu bude tato problematika upravena v zákoně o místních daních, ten však neprošel Poslaneckou sněmovnou.

Podle nové konstrukce poplatku je poplatníkem fyzická osoba, která má v obci trvalý nebo dlouhodobý pobyt, a fyzická osoba, která vlastní stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci. V případě, že má stavba určená či využívaná k individuální rekreaci více vlastníků, platí tyto osoby společně a nerozdílně poplatek ve výši poplatku za jednu osobu.

Na rozdíl od podmínek výběru poplatku, tedy především doby splatnosti, úlev na poplatcích pro dlouhodobě nepřítomné poplatníky atd., které byly v předcházející úpravě určovány především na základě obecně závazných vyhlášek obcí, zákon nově jasně stanoví, že poplatek je splatný ve dvou stejných splátkách, a to do 30. června a 31. prosince příslušného roku. Tato nová úprava přináší značné zpřesnění a zjednodušení výběru poplatku pro obce.

Další typy odpadů

Termín „tuhý komunální odpad“ se používá spíše technicky pro běžný domovní odpad pevného charakteru. Odpad vznikající při činnosti firem, úřadů nebo služeb může být svým charakterem podobný odpadu z domácností. Pokud to obec umožní, mohou podnikatelé využívat obecní systém sběru komunálního odpadu.

Je odpad větší než ten, který můžeme nacpat do popelnic a kontejnerů. Měli bychom ho odevzdávat ve sběrných dvorech nebo do kontejnerů na velkoobjemový odpad.

Totéž platí o ostatních odpadech z obcí, což jsou klasické pohozené odpadky, zbytky po poutích, trzích a veřejných akcích, z provozu na pozemních komunikacích, cigaretové vajgly, apod. A když jsme u těch odpadů z měst a obcí, připomeňme si ještě odpady ze septiků a žump což je odpad vskutku nevábný a technicky vzato je to výsledek přírodních nebo umělých procesů.

tags: #komunalni #odpad #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Německá energetika a obnovitelné zdroje
• Kovový odpad Zlín - kde recyklovat
• Tradice v České republice
• Česká republika a emise CO2
• Co způsobuje vracení vody z odpadu?