Podíl energie z obnovitelných zdrojů v Německu: Statistika a trendy

03.12.2025

Německo se pomalu loučí s rolí obřího vývozce elektrické energie a stává se čistým importérem. Pro Německo je v současné chvíli levnější dovážet elektřinu místo toho, aby zapínalo vlastní fosilní elektrárny, protože podmínky pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů jsou v zemích jako je Dánsko, Norsko nebo Švédsko jednoduše příznivější.

Německá elektřina je čistší než kdy dříve

Rok 2023 byl rokem převratů a velká závěrečná bilance ukazuje tři jasné trendy. Ten nejdůležitější: německá elektřina je stále čistší - a stále více pochází ze zahraničí. Rok 2023 byl rokem, kdy se Německo vymanilo z dominance uhlí: poprvé se obnovitelné zdroje energie (tj. především solární elektrárny, větrná energie a biomasa) podílely na čisté výrobě elektřiny více než 50 %, přičemž konečný podíl činil 59,7 %. V předchozím roce činil tento podíl 49,3 procenta. V absolutních číslech se výroba zvýšila o 7,2 % na 260 terawatthodin (TWh).

Čistá výroba elektrické energie v r. 2023 v Německu

Největší podíl na energetickém mixu měly s 26,6 % onshore větrné elektrárny, následované hnědým uhlím (17,7 %), solárními elektrárnami (12,0 %), zemním plynem (10,5 %) a biomasou (9,7 %). Obnovitelné zdroje energie tak v uplynulém roce v Německu jasně převažovaly, a to v poměru 59,7 % vůči 38,8 % získaných z fosilních zdrojů. 1,5 % dodaly v prvních měsících roku 2023 ještě jaderné elektrárny. Zdroj: Energy-Charts/Frauenhoferův institut pro solární energetické systémy (ISE).

„Pro větrnou energii to byl velmi dobrý rok“, říká výzkumník Bruno Burger z ISE, „ale pro solární energii ne. U solární energie jsme zaznamenali silný růst výstavby, ale výroba elektrické energie se ve stejné míře nezvýšila.“ Ve skutečnosti Německo v roce 2023 dokonce zaznamenalo pokles výroby solární energie o 0,8 terawatthodiny, ačkoli rozšíření fotovoltaických systémů dosáhlo v loňském roce rekordní úrovně.

Důvod: rok 2023 byl prostě rokem s malým množstvím slunečního svitu. Počet „hodin plného zatížení“ solárních zařízení byl nejnižší od začátku sběru dat v roce 2015, zatímco počet hodin plného zatížení větrných turbín na pevnině dosáhl rekordního počtu.

Čtěte také: Vývoj solární energie

Obecně však údaje také ukazují, že se větrná a solární energie skvěle doplňují. Když je málo slunečního svitu, je obvykle více deště, bouřek a větru. Větrná energie byla v roce 2023 s nárůstem výroby o 17,3 terawatthodin jasným skokanem. Navzdory mylné a rozšířené představě tedy obnovitelné zdroje energie vyrábějí velké množství elektřiny i v zimě. Zejména bouřlivé měsíce prosinec a leden patří tradičně k nejproduktivnějším měsícům výroby elektřiny - tak tomu bylo i v loňském roce.

Výroba energie z větrných a solárních elektráren v roce 2023 po měsících

Data vyvrací mylný předpoklad, že v zimě nejsou obnovitelné zdroje příliš účinné. V lednu 2023 byla německá spotřeba elektrické energie zabezpečována z 52,8 % zelenou energií, v prosinci pak z 60,4 %, přičemž v posledním 52. týdnu to bylo dokonce 81,4 %. Zdroj: Energy-Charts/Frauenhoferův institut pro solární energetické systémy (ISE).

Německo končí s uhlím

Pokud obnovitelné zdroje energie výrazně rostou, je to na úkor jednoho konkurenta: uhlí. Kombinovaný podíl hnědého a černého uhlí na výrobě elektřiny klesl o 48,1 terawatthodin, což je téměř o třetinu méně než ještě v roce 2022. Podíl uhlí na celkové výrobě elektřiny nyní činí pouze 26 %. Podíl zemního plynu a ropy zůstal zhruba stejný.

Aktuální změna veřejné výroby elektrické energie ve srovnání s rokem 2022

Největší pokles zaznamenala v roce 2023 výroba elektrické energie z hnědého uhlí (-28,4 TWh), následovaná odstaveným jádrem (-26,1 TWh) a černým uhlím (-19,3 TWh). Naopak největší nárůst byl u větrných elektráren, které oproti roku 2022 vyrobily o 17,3 TWh elektrické energie více. Graf: Bruno Burger, zdroj: Energy-Charts/Frauenhoferův institut pro solární energetické systémy (ISE).

Velký uhelný propad ilustruje zejména jeden graf: hrubá výroba elektřiny z hnědého a černého uhlí je v Německu nejnižší od roku 1963, resp. 1955.

Čtěte také: Doprava a znečištění ovzduší: Česká republika

Rok 2023 je rokem, kdy se uhlí jednoduše stalo příliš drahým. Výrobní ceny větrné a solární energie klesají, zatímco u uhlí v důsledku ceny CO2 neustále rostou. Proto se elektřina z uhlí na trhu prosazuje stále obtížněji a elektrárny vyrábějí méně. Tento trend trvá již od roku 2013 - uhlí se na krátkou dobu vrátilo pouze v roce 2022, protože Francie měla problémy se svými jadernými elektrárnami a vyhlásila vysokou poptávku po dovozu elektrické energie.

Současná slabá fáze německého průmyslu způsobuje problémy i uhlí. Kvůli hospodářské situaci, ale také kvůli úsporným opatřením v domácnostech v současnosti klesá poptávka po elektřině v celé Evropě a Německo samozřejmě není výjimkou. Když je potřeba méně elektřiny, je nejdražší zdroj energie jako první vytlačen z trhu - a to je v současné době často právě uhlí.

Jaký typ výroby elektrické energie je nejlevnější?

Navzdory častým obavám nevedlo vyřazení jaderné energie loni na jaře k nárůstu výroby elektřiny z uhlí. Zároveň je reálné předpokládat, že podíl uhlí by klesl ještě výrazněji než dosud, pokud by Německo ponechalo v síti jaderné elektrárny, které byly v dubnu 2023 odstaveny.

„Pravděpodobně bychom dováželi o něco méně elektřiny a uhelné elektrárny by běžely na menší výkon“, říká Burger o ukončení jaderné energetiky. „Ale stejně bychom nemohli vyřadit ze sítě tolik uhelných elektráren, kolik bychom chtěli.“ Do definitivního vyřazení uhlí zbývá ještě dlouhá cesta: mnoho uhelných elektráren má v současnosti stále zásadní význam pro stabilitu elektrických sítí nebo díky kombinované výrobě tepla a elektřiny dodávají zároveň teplo desítkám tisíc domácností.

Německo kupuje stále více elektřiny v zahraničí

Další důsledek uhelného krachu: v mnoha případech je pro Německo levnější nakupovat elektřinu v zahraničí, než ji samo vyrábět. Poprvé od roku 2000 se Německo v loňském roce stalo čistým dovozcem elektřiny - někdejší exportní šampion nakupuje více elektřiny ze zahraničí, než kolik jí do zahraničí prodá.

Čtěte také: Podíl obnovitelných zdrojů v ČR

Saldo výměny elektrické energie v letech 2002 až 2023

Německo bylo v posledních 20 letech obrovským exportérem elektřiny. S energetickou transformací se však tato politika začíná měnit. Než vyrábět drahou fosilní energii, vyplatí se dovážet levnou zelenou elektřinu. Zdroj: Energy-Charts/Frauenhoferův institut pro solární energetické systémy (ISE).

Německo by sice mohlo svou potřebu elektrické energie zcela soběstačně pokrýt i po odstavení posledních jaderných elektráren. Ale pro Německo jakožto zemi uhlí je zkrátka levnější nechat práci na druhých. „Ve spojení s rostoucí cenou CO2 bylo léto 2023 prvním létem, kdy bylo výhodnější velké množství elektřiny dovážet, než abychom si ji vyráběli sami v uhelných elektrárnách“ vysvětluje Burger. „V prosinci jsme však byli opět čistým vývozcem.“

Pohled na jednotlivé měsíce skutečně ukazuje, že Německo importovalo elektrickou energii především na jaře a v létě. V měsících od května do října Německo nakoupilo velké množství elektřiny ze zahraničí a v listopadu ji začalo opět exportovat.

Měsíční importy a exporty elektrické energie Německa v roce 2023

Oproti roku 2022, který se po všech 12 měsíců nesl ve znamení čistého exportu, zde došlo zejména v letních měsících ke změně, kde Německo elektrickou energie dováželo. Zdroj: Energy-Charts/Frauenhoferův institut pro solární energetické systémy (ISE).

Důvod: dovážená elektřina je levná zejména v teplých měsících, protože spotřeba klesá výrazněji než výroba. Například francouzské jaderné elektrárny se obtížně škrtily a vyrábějí takříkajíc „příliš mnoho“ elektřiny a dánské větrné turbíny v Severním moři jsou v letních měsících také vděčné za zákazníky. Výsledkem jsou dumpingové ceny, kterým německé uhelné elektrárny už nemohou konkurovat. V zimě spotřeba opět stoupá, a to i v sousedních zemích - a Německo se opět stává čistým vývozcem, zejména uhlí a větru.

Proč je argumentace „Ale Čína!“ v debatě o klimatu nesmyslná

Vzhledem k tomu, že se podíl obnovitelných zdrojů zvyšuje i v sousedních zemích Německa, je i dovážená elektřina stále „čistší“. S plynárenskou zemí Nizozemskem je pouze jeden dodavatel stále závislý především na fosilních palivech, zatímco země s větrnou a vodní energií, Dánsko a Norsko, nyní patří k nejdůležitějším obchodním partnerům. V letních měsících je pro Německo důležitým zdrojem dodávek také francouzská jaderná energie - protože však Německo na oplátku v zimě prodává velké množství elektřiny Francii, je obchodní bilance vyrovnaná.

Podíl fosilních paliv největších německých importérů elektrické energie

Dánsko 20 %, Norsko <1 %, Švédsko <5 %, Nizozemsko >50 %, Švýcarsko 0 %, Francie <7 % (pozn. PQ).

Import a export elektrické energie Německa v roce 2023

Největším importérem elektrické energie do Německa je Dánsko (10,7 TWh), následované Norskem (4,6 TWh) a Švédskem (2,9 TWh). Česká republika dodala v roce 2023 0,1 TWh elektrické energie. Nejvíce elektrické energie bylo naopak exportováno do Rakouska (5,8 TWh) a Lucemburska (3,6 TWh). Zdroj: Energy-Charts/Frauenhoferův institut pro solární energetické systémy (ISE).

Doby, kdy německé uhelné elektrárny zásobovaly elektřinou polovinu kontinentu, jsou nenávratně pryč. Podle prognóz se Německo natrvalo změní z vývozce na dovozce - podmínky pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů jsou v zemích, jako je Dánsko a Norsko, jednoduše příznivější. Pro Německo pak bude levnější stát se odběratelem elektřiny místo toho, aby zapínalo vlastní uhelné elektrárny. A na jednu věc bychom neměli zapomínat, dodává Burger: „Pokud vyrábíme elektřinu z plynu a černého uhlí, jedná se vlastně také o dovoz. Protože plyn a černé uhlí musíme nejprve koupit v zahraničí.“

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na spotřebě elektřiny v Německu v letošním prvním pololetí meziročně klesl o 3 procentní body na 54 %. Německé OZE dodaly v prvním pololetí letošního roku do sítě 141 TWh elektrické energie, což je meziročně o 5,4 % méně. Největší pokles výroby byl zaznamenán u vodních elektráren (meziročně téměř o 30 %). Prudký pokles výroby zaznamenaly nicméně také větrné elektrárny (meziročně o zhruba 17 %), a to zejména kvůli "historicky slabým větrným podmínkám" v prvním čtvrtletí letošního roku, během kterého došlo k meziročnímu poklesu výroby větrných elektráren dokonce o čtvrtinu.

Jediným obnovitelným zdrojem, jehož výroba letos stabilně roste, jsou solární elektrárny. Za první pololetí letošního roku se jejich výroba zvýšila meziročně o zhruba 23 %. Podle zveřejněných dat bylo letos v Německu uvedeno do provozu 409 větrných turbín o celkovém instalovaném výkonu 2,2 GW. To je nejvíce od roku 2017. Dalších 1 276 turbín o celkovém výkonu 7,8 GW získalo potřebná povolení.

I přes uvedená čísla však podle BWE zaostává rozvoj větrných elektráren za hodnotami potřebnými k dosažení německých cílů v oblasti rozvoje OZE a je proto zapotřebí pokračovat ve snaze o dosažení stanovených cílů. "Uvedený pozitivní trend podporuje transformaci německého hospodářství a posiluje odolnost elektrizační soustavy - musíme jej udržet. Spotřeba elektřiny poroste kvůli vodíku, tepelným čerpadlům, elektromobilům, datacentrům a elektrifikaci průmyslu, i díky nastartování ekonomiky plánovaném federální vládou. Je proto důležité pokračovat v cestě a realizovat rozvojové cíle pro obnovitelné zdroje," uvedla šéfka asociace BWE Bärbel Heidebroeková.

Německo loni vyrobilo 55 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů, předloni to bylo 48,42 procenta. Dohromady v loňském roce z pevninských a mořských větrných elektráren Německo získalo 31,1 procenta z celkově vyrobené elektřiny. Za celý loňský rok Německo vyrobilo z obnovitelných zdrojů 251,2 terawatthodiny elektřiny, což bylo meziročně o 7,5 procenta více. Zhruba polovina, konkrétně 118,7 terawatthodiny, vyprodukovaly pevninské větrné elektrárny. Z konvenčních zdrojů Německo loni vyrobilo 197,2 terawatthodiny elektřiny.

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny byl v Česku nejnižší ze všech členských zemí EU, konkrétně to bylo 13,4 procenta. Eurostat dále zmínil, že objem výroby elektřiny ze sluneční energie meziročně vzrostl z 40,9 TWh v na 55 TWh v prvním letošním čtvrtletí. Naopak podíl fosilních zdrojů klesl na minimum - na 29 procent.

Podle údajů Energetického regulačního úřadu vzrostla netto výroba českých uhelných elektráren v prvním čtvrtletí o 22,8 procenta na 9,69 TWh. Skokově se zvýšila také výroba paroplynových elektráren. Chladnější zima se výrazně promítla také do spotřeby zemního plynu, která v prvním letošním čtvrtletí vzrostla meziročně o 14,2 procenta na 2,76 miliardy m3 (30 TWh).

Německo je na cestě k dosažení rekordního roku z pohledu výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích energie, která by dle predikcí tamního Úřadu pro ochranu životního prostředí (UBA) mohla dosáhnout 256 TWh. Předběžná data pracovní skupiny pro statistiku obnovitelných zdrojů podle serveru Clean Energy Wire (CLEW) ukazují, že slunečné počasí a růst instalovaného výkonu pomohly k meziročnímu nárůstu výroby solárních elektráren o 23 % na 61 TWh. K růstu došlo díky větrnějšímu počasí oproti roku 2021 i v případě výroby větrných elektráren na souši a moři, a to 12 % na celkových 128 TWh.

I přestože je Německo letos na cestě k dosažení nového rekordu, je letošní odhadovaná výroba stále pod hodnotou 270 TWh, která by byla podle úřadu v souladu s cílem pro rok 2030 o hodnotě 600 TWh, kdy mají obnovitelné zdroje pokrývat na 80 % spotřeby elektřiny v Německu.

Německo v posledních letech komplikuje řízení provozu soustavy, jelikož rozvoj páteřních přenosových vedení potřebných pro přenos velkých objemů elektřiny napříč zemí za výstavbou zdrojů zaostává. Rozvoj přenosových sítí však vzhledem k dlouhým plánovacím a povolovacím procesům zaostává, což v některých případech veze k omezování výroby obnovitelných zdrojů z důvodu nedostatečné kapacity v soustavě.

V první polovině letošního roku dle dat německého síťového regulátora nemohly obnovitelné zdroje dodat do německé sítě celkem 5,4 TWh elektřiny. Rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Německu je napříč sledovanými oblastmi velmi rozdílný. Zatímco podíl OZE na spotřebě elektrické energie stabilně roste a letos dosáhne zhruba 54 %, podíl OZE ve výrobě tepla vzroste letos pouze nepatrně a v dopravě je dokonce očekáván pokles. Informovala o tom Federální agentura pro životní prostředí (UBA).

Hrubá výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu by letos měla dosáhnout 285 TWh, což by znamenalo meziroční nárůst o 4 %. Díky tomu má podíl těchto zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny vzrůst z loňských 52,5 % na zhruba 54 %. Hlavním pilířem výroby elektřiny z OZE jsou větrné a solární elektrárny, které dohromady tvoří více než tři čtvrtiny výroby elektřiny z těchto zdrojů.

Významnější rozvoj zaznamenaly v letošním roce v Německu solární elektrárny, jejichž instalovaný výkon vzrostl o téměř 16 GW na více než 98 GW. I přes méně slunné počasí v letošním roce má tak výroba z těchto zdrojů vzrůst meziročně o 16 % na 74 TWh.

"I přes pozitivní vývoj v oblasti výroby elektřiny musíme stále dělat více. Do roku 2030 má být 80 % naší potřeby elektřiny pokryto obnovitelnými zdroji. Rozvoj tak musí být ještě zrychlen, aby bylo dosaženo tohoto cíle, jelikož rostoucí elektrifikace výroby tepla a dopravy povede k růstu spotřeby elektřiny," uvedl prezident UBA Dirk Messner.

Pro dekarbonizaci německé energetiky je kromě výroby elektřiny zapotřebí dekarbonizovat také výrobu tepla a dopravu. To se však prozatím příliš nedaří. I přes další přírůstek počtu instalovaných tepelných čerpadel, díky kterým dochází k využití geotermální energie či tepla okolního prostředí, je v letošním roce očekáván pouze nepatrný nárůst využití OZE v sektoru výroby tepla (o méně než jedno procento). Ještě horší situace panuje v sektoru dopravy, kde je v roce 2024 očekáván dokonce pokles podílu OZE na celkové spotřebě energie. Důvodem pro tento pokles je podle UBA zejména pokles spotřeby biopaliv, který nebyl vyrovnán růstem využití elektřiny z OZE v železniční a silniční dopravě.

"Přechod na obnovitelné zdroje se v sektoru dopravy uskuteční ve střednědobém horizontu díky elektrifikaci."

Tabulka: Podíl paliv na výrobě elektřiny (%)